Soubory: Ochotnická (sousedská) družina

Stav: neexistuje
Založení / první zpráva: 1812
Ukončení činnosti / poslední zpráva: 1880
Působení: 181x, 182x, 183x, 84x, 185x, 196x

1812 roprachtický učitel Jan Tichánek
dal vymalovat divadelní dekorace a od roku 1812 začal hrát divadlo (často též sám působil i jako herec) ve Farského hospodě.
Jako první byla ještě uvedena hra o Janu Nepomuckém, několik dalších titulů není upřesněno.
1814 sehrána první "světská" hra - J. N. Štěpánek: Korytané v Čechách (v témže roce její premiéra v Praze)
do 1825 sehrány např. hry Božena, Obležení Prahy od Švédů, Hadrián z Římsů, Bělouši, Hrabě Beňovský, Žižkův meč, Pivovar v Sojkově, Čech a Lech, Jolanta, královna jeruzalémská, Čech a Němec, Mečislav a Blanka, Kmotr Matěj, Dvě slova...
Malá roprachtická kronika uvádí i jména herců a hereček (viz Obrázky), kteří v té době hráli.

Po1825 se nějaký čas nehrálo.
1840-1851 řídil divadlo Fr. Červenka, ze jehož působení se dávalo mnoho novějších her.

Výnosy šly na údržbu kostela, na další "malování divadla" a část na školní knihy - učebnice pro děti.

1856 po pětileté odmlce převzal vedení divadla Joachim Sedláček, který vybudoval větší divadelní prostor a zřídil vlastní garderobu.
1856 se za jeho vedení hrály tituly Cesta do železných hutí, Wilfink Štubenberský, Hedvika, Weis, Lhář a jeho rod ad.
1857-1859 tituly Břetislav první, Veselý pohřeb, Ďáblův mlýn, Abelino, Kníže ďábel, Loupežníci na chlumu.
Z výnosů se zřídilo a opravilo divadlo. Divadlu velmi pomáhal místní kaplan P. Fr. Krupička.
V následujících letech se však nehrálo - divadlo zakázal místní farář, který proti jeho hraní nejednou brojil i z kazatelny.

1863 po dlouhém snažení dosáhli zrušení zákazu Fr. Vaňouček a Jos. Strnádek, vedení se opět ujal J. Sedláček a po zopakování několika již uvedených titulů se hrály Ženich z hladu, Rekrutýrka v Kocourkově, Loketský zvon, Matěj Kopecký: Kouzelnice Sidonia.

Divadlo pak vystřídalo několik hostinců,
1864 vedení se ujal Josef Strnádek.
Z repertoáru: Katovo poslední dílo, On je nemocen, Vzdory nad vzdory, Fridolin, Kdo jsem?, Ztracený syn, Česká meluzína, Stakonický dudák.
Rokem 1866 Malá roprachtická kronika končí.

Bibliografie:
LUKÁŠ, V.: Malá roprachtická kronika 1766-1866, Muzejní a vlastivědná práce 1998, č. 3, s. 154.

MALÁ roprachtická kronika 1766-1866. 120 s. Popsání ochotnického divadla v Roprachticích s. 111-115. Vysoké n. J., Muzeum , Rk 5/24.113. kART na CD č. 15011-15015;

Mapa působení souboru - Ochotnická (sousedská) družina

Mapy jsou v testovacím provozu. Data nemusí být přesná a úplná.