Databáze českého amatérského divadla

Soubory: Spolek divadelních ochotníků / Sokol

Stav: neexistuje
Založení / první zpráva: 1856
Ukončení činnosti / poslední zpráva: 1949
Působení: 185x, 186x, 188x, 190x, 192x, 193x, 194x
1856 byl založen Spolek divadelních ochotníků (SDO).
V repertoáru Klicpera: Každý něco pro vlast, spolu s akademií, deklamacemi a zpěvy; Tyl: Nalezenec, Raupach: Pašerové, dále Dva přátelé a jeden kabát.
1857 se spolek stěhoval zpět do hostince U Černého orla.
1957 - J. K Tyl: Strakonický dudák.
Poté přestávka do 1861, kdy se stal ředitelem divadla Dr. Tuček a MUDr. Fr. Grol.
1861 Dobrý tón, Fučík: Zmatek nad zmatek, J. Herman: Tři hodiny před svatbou, LembertPüner: Ženských se štítí - vše ve prospěch školního fondu. Ochotníci té doby: Fr. Nemastil, Alex. Novák, V. Měřinský, Dr. Tuček, P. J. Weber, Jos. Beneš, Fr. Feller, Jos. Balabán, Jos. Moravec, Gabriela Grohová aj.
1866 SDO po dohodě se Sborem měšťanských ostrostřelců vybudoval provizorní divadelní sál s jevištěm v místní Střelnici, který slavnostně otevřeli 26. prosince 1866 hrou od J. K. Tyla Slepý mládenec, čemuž předcházela slavnostní řeč pronesená Janem Lukášem, oblíbeným deklamátorem. Do spolku vstoupila řada nových členů. V následujících letech se hrálo celkem hojně, aby mohly být splaceny dluhy, které budováním sálu vznikly. Jako finančně výhodné se ukázalo pořádání hudebně-dramatických zábavních večerů, maškarních plesů, tanečních věnečků a silvestrovských zábav.
Brzy se však ukázal problém v nedostatečném vybavení sálu i jeviště, v jinak pochvalných kritikách o tom psaly i Národní listy.
1866 - Sličná Savojanka, Dalibor Čermák a Slepá nevěsta.
1867 - Šňupka a Hastroš, Ze života Sheridana, Tak se chytají vrány.
1868 - opereta Hodokvas krále Vondry XXVI.
1872 - mj. Pražský flašinetář.
1874 - Magelóna a Jen žádný sněm.
1875 - veselohra Srnec aneb Nevinní viníci.

"1878 se valná hromada jednohlasně usnesla postavit nové jeviště i za cenu opětného zadlužení spolku. Tento úkol připadl na Václava Dvořáka. Dle zápisu Pohorecké „byla s panem Dvořákem projednána smlouva, v rámci které měl za 230zl. zhotovit řádné a důkladné jeviště, které bude pouze šrouby a klíny v celek uvedeno, nikde nesmí býti hřeby sbité, nýbrž tak sestrojené, že vždy bez poškození a námahy bude možné ho rozebrati“ . K tomu ještě patřilo vytvoření portálových rámů, 6 kulisových rámů, schody, potřebné latě a válce.
Malbu opony a dekorací zhotovil Hugo Ulik, malíř dekorací Královského zemského divadla Praze, na písemnou žádost předsedy spolku Hrdličky. Ulik dodal celkem 8 opon, které představovaly prostředí rytířského sálu, chudou světnici, salón, vesnici, město, obyčejný pokoj a venkovskou krajinu." (Pšeničková. s. 29-30)

1879 - mj. veselohra Útěk do Afriky.
1880 spolek uvedl Kolárovu Magelónu, Klicperův Divotvorný klobouk a Doktora Kalouse od Arrengea, v překladu Gustava Eima. Následující roky hrál zřídka.
1881 - Jedenácté příkázání (Šamberk).
1882 - Balucki: Těžké ryby - hráno společně s Řemeslnickou besedou.

1886 nové stanovy, Spolek divadelních ochotníků se nově ustavil.
"...s přijetím nových stanov spolku začaly ochotníkům zlé časy jak finanční, tak tvůrčí a vyrojily se problémy provázející je až do roku 1913, než se jim povedlo zrealizovat stavbu Městského divadla v Kouřimi." (Pšeničková)

"V 90. letech se v Kouřimi veškerá pozornost upínala k Jednotě sokolské a k budování místní sokolovny. Pod tímto tlakem se ostatní spolky uskromňovaly a postupně zakrňovaly. Aby činnost divadelníků neodumřela zcela, splynul spolek se Sokolem, jenž nad ochotníky převzal záštitu. Činnost sokolská se tímto rozšířila o pořádání divadelních představení. Pohorecká poznamenává, že v roce 1893 bylo do stanov sokolských připojeno, že „jednota mimo pěstování hudby bude též konati divadelní představení“. Krátce poté byl údajně schválen přípis divadelních ochotníků, kteří Sokolu až na drobné výjimky postupují veškeré své zařízení a majetek. V rámci Sokola byl ustaven divadelní odbor, ve kterém funkci ředitele zastával F. Pokorný, funkci jednatele A. Růžička, režie se ujal doktor Formánek, zástupcem režie se stal A. Synek a knihovníkem J. Chroust. Finanční záležitosti vyřizoval správní výbor Sokola." (Pšeničková, s. 36)

1893 - prvním společným podnikem bylo velikonoční představení - Ruth: Sestřenka, dále Není Durand jako Durand, výnos škole a na pořízení sokolského praporu.
1894 - Paní mincmistrová, Sklenice čaje, Vrah a Zvíkovský rarášek.

1896 představení Karel Havlíček Borovský (Šamberk) zakázáno okresním hejtmanstvím, ačkoliv kus "již častokráte na různých místech byl bez závady dáván." (Thalie)
1899 uvedeno Na letním bytě (J. Štolba), ochotníci sehráli na dušičky na přání zábavního odboru Sokola titul Modlitba na hřbitově.

1900 - Na letním bytě a Překvapení z rozvodu, v rámci mikulášské zábavy také hra Chytrá vdova.
1901 vyvrcholily rozpory SDO a Sokola, jmenován nový ředitel a režisér spolku, počet členů SDO vzrostl na 46, v březnu odehráno úspěšné Štechovo Třetí zvonění. Od této chvíle hráli ochotníci téměř každý měsíc.
Oslavy 30 let od založení Sokola byly zahájeny div. představením hry J. Štolby Závěť.
Ochotníci usilovali o vybudování pevného jeviště.

1902 - operetka Otelo a Cisdemona (K. Weis). Dále Borotínský: veselohra Potlouklo - ve prospěch Národního divadla v Brně. V rámci Slovanského večera Bilibinův žert Přeháňky, krátce poté uvedena Přítěž od Kunětické-Vikové, Štechova komedie Ohnivá země a o dušičkách Pfeifferův Sirotek Lowoodský.
1903 po úmrtí dlouholetého předního herce A. Růžičky následovalo další - významného člena souboru J. Sudka. Ochotníci uctili Sudkovu památku sehráním jeho autorské veselohry Praporečník. V listopadu - Raupach: Mlynář a jeho dítě, poté ještě F. X. Svoboda: Boháč a smrt a Rozveselená rodina.

1903 adaptace sálu Na střelnici na moderní divadlo s elektrickým osvětlením a všemi tehdejšími technickými novinkami. Nádherná opona, malovaná mal. Olivou. Ve spolupráci se zpěváckým spolkem Lech zahájili hrou Strakonický dudák, režíroval osvědčený a obětavý ochotník Benjamin Smola, dirigentem byl sbormistr J. Křížek.
Většina repertoáru - české hry v dobrém výběru.
1905 Spolek divadelních ochotníků měl 87 členů, v 10 večerech sehráno 8 titulů, mj. Stroupežnický: Naši furianti, Šubert: Drama čtyř chudých stěn, 2 zábavy humoristické, 1 kus opakován.

Od 1906 režisérem B. Smola - s velkým úspěchem uvedl Jiráskovu Lucernu, 2x reprízována, poté J. K. Tyl: Paní Marjánka, matka pluku, následovalo ještě 5 představení - převážně veselohry.

1906 - 18. 11. – Lad. Stroupežnický: Pan Měsíček, obchodník; 16. 12. – Anonym: Hraběnka z Podskalí, lidová hra. Ochotníci se sokoly dávali výtěžky na Fond pro stavbu divadelního jeviště, které bylo následně na jaře postaveno. Používali je sokoli i ochotníci.
1907 stavba stálého jeviště za podpory obce. Ředitelem spolku Rud. Suchomel, místopředseda Sv. Jakubíček, nožíř, režisérem B. Smola st., kontrolor cuk. daně. Soubor přijat za člena ÚMDOČ. 87 členů, z toho aktivně činných 54, 9 uvedených titulů.
1908 nastudováno celkem 12 her a sehráno 16 představení, V. Štech: Deskový statek, např. Strakonický dudák uveden po osmé - k 100. výročí narození J. K. Tyla, opět Spažinský: Paní Majorka; A. Lokay: Archa Noemova a Nerozluční přátelé; nově uvedena Jiráskova M. D. Rettigová, Svobodovo Poupě, Bobří kožich od Hauptmanna, Schiller: Loupežníci.
1909 spolek měl 97 členů.
1909 - 7. 3. - A. Bisson: Král Koko, fraška, Stroupežnický: Paní mincmistrová, - 14. 3. - Hibert: Vina; Sardou: Vlast, dvě moderní dánské hry převzaté z programu Národního divadla – Revoluční svatba a Otec a syn, dále hra Mistr Jan Hus, která byla uvedena v nedalekých Lipanech v předvečer tábora lidu.
1910 opět 11 představení, převládala domácí tvorba - Jirásek: Otec, Jeřábek: Syn člověka, Hladík: Nový život, Leger a Procházka: Vpád, jh. spisovatelka Helena Malířová pod pseudonymem Jana Barvířová.
1911 - Stroupežnický: Černé duše, Kolár: Pražský kat, soudobá tvorba: Hladík: Závrať, Guimera: drama V nížině.
1912 - poslední sezonu odehranou ještě před otevřením Městského divadla vyplnila Jiráskova Vojnarka a Kolébka, Kunětické-Vikové Reprezentantka domu a Schönherrův Domov a víra. Pro děti nastudován Svatoň a Milena od Plumlovské a Za dračí korunu od Šímy.

Městské divadlo -
"1913 zahájena stavba. Plány celé přístavby vlastní divadelní budovy zhotovil architekt Kučera z Prahy a stavbu zrealizoval stavitel Urban z Kolína. Celkové náklady 23 000K byly rozděleny rovným dílem mezi majitele budovy (pozn. red.: Střelnice) - ostrostřelce a ochotníky. Součástí přístavby bylo kromě jeviště i skladiště a účelné šatny. Dekorace byly zhotoveny na základě návrhů známých umělců. Náves (Obr.5) je od Štapfera, šéfa výpravy Národního divadla, náměstí (Obr.6) od Václava Jansy a park a secesní opona (Obr.7) od Viktora Olivy. Scéna byla moderně vybavena. Nad jevištěm se nacházelo několik světelných ramp a husté provaziště (Obr.8), na stranách četné tahy dekorací (Obr.9)." (Pšeničková)
1913 Městské divadlo otevřel SDO ve spolupráci se Zpěvákým spolkem Lech Tylovým Strakonickým dudákem.

1914 vypukla první světová válka,
během ní patrně jediné představení -
1916 - květen - veselohra Za koho se provdáme?, ve prospěch Červeného kříže.

1920 - v prosinci - oslavy 100 let ochotnického divadla v Kouřimi - "Prosincový maratón zahajuje Vrchlického hra Exulanti, načež následují tituly Dobrou noc, pane Stane!, Nerudova Prodaná láska, Válka bohů, Šrámkovy Zvony, Naši furianti a první Kálmánova opereta Podzimní manévry."
(Pšeničková)
1921 - Půlnoc (Krejčí), Pražský žid (Kolár) - režie J. Hradecký, hl. role Svoboda, Bukáčková, Minulost pana rady (Rudolf), V tichém hnízdečku, U Dušánků (Želenský) - režie J. Hradecký.
1922 spolek členem ÚMDOČ.
1925 Langr: Velbloud uchem jehly, Geraldi, Hackenschmied: Milování.
1929 - Václav Štech: Třetí zvonění, k 70. autora, Hais-Týnecký: Pan biskup. Pro oslavy u mohyly v Lipanech zinscenovali společně se zástupci okolních vesnic hru F. Karase: V kostnických plamenech. V říjnu k výročí republiky uvedli hru Maminka.

1932 Hais-Týnecký: Na roklanské myslivně, r. R. Zahradník.
1935 Beneš: Na tý louce zelený, r. R. Zahradník.
1937 v seznamu členských souborů ÚMDOČ.
Spolek existoval ještě 1938.

1949 jeviště SDO v div. sále v Pražské ulici.
Bibliografie:
BOLESLAVSKÝ, Mikuláš: O důležitosti a potřebě českého divadelního listu. Divadelní ochotník II, sv. 6. Praha, Slovanské kněhkupectví 1863. s. III.

DĚJINY českého divadla, III. díl. Praha, Academia 1977, s. 466; obr. s. 467: Návrh prospektu k dekoraci starobylého náměstí pro ochotnické jeviště pro Městské divadlo v Kouřimi 1913.

INFORMACE pro MČAD z okresu Kolín zprac. SOkA. Rkp. 1998. kART.

LETOPISY národních divadel ochotnických v Čechách. Příloha edice divadelních her pro ochotníky “Divadelní ochotník" (1861-1898), redigoval J. M. Boleslavský, M. Knapp aj.1863, díl II, sv. 3, s. 55.

MÍSTOPIS českého amatérského divadla, I. díl. Praha, IPOS-ARTAMA 2001, s. 383.

M.: Z Kouřími, Česká Thalia 2, 1868, s. 14-15.

nesign.: Z Kouřimi, Česká Thalie 1, 1867, s. 217.

POHORECKÁ, Žofie: Divadlo v Kouřimi 1820-1913. Kouřim, SDO 1914. 66 s. DNM: T 2606.

PŠENIČKOVÁ, Radka: Amatérské divadlo na Kouřimsku. Magisterská diplomová práce. Brno, MU - FF - Ústav hudební vědy 2009.

SEKANINA, Fr.: Kouřimské jubileum. Národní politika 1920, č. 321. KK.

TÁBORSKÝ, Vojta Š.: Příspěvky k dějinám divadelního ochotnictva československého. Praha, ÚMDOČ 1931, s. 268-270.

Československé divadlo 1925, č. 18, 2. str. ob.

Divadelní listy 1881, č. 44, s. 383.
Divadlo roč. 5, č. 3, s. 107.
Divadlo, roč. 5, 1907, č. 5, s. 135; č. 10, s. 242.
Divadlo roč, 7, 1908-1909, číslo 11, strana 288.
Divadlo 1909, č. 14, s. 361,


Jeviště 1921, č. 17, s. 271, č. 25, s. 414, č. 39-40, s. 575, č. 48, s. 729.

Národní listy, 24.10.1866, s. 3; 20.4.1972, s. 3; 13.12.1873, s. 2; 17.1.1875, s. 2.

Thalie 1896-7, č. 10, s. 133.
Thalie 1899-1900, č. 21, s. 167.
Archivy:
Kolín, Státní okresní archiv:
1900-1952 Kniha stanov a smlouvy, všeobecné agendy, pokladní deníky, plakáty, fotografie, vkl. knížky.
APLTAUEROVÁ BOHUMILA-MIŠKOVSKÁ ZUZANA: SPOLEK DIVADELNÍCH OCHOTNÍKŮ KOUŘIM 1900-1952. Sdružený a skupinový inventář (část), 1982, s. 54, ev. č. 104/13.
Fond Sokol Kouřim, inv. č. 26, Zápisník zábavního sboru Sokola 1895-1907.
Kostelec nad Černými lesy, Ochotnické divadlo, ka 4, i.č. 190 - 305
Kostelec nad Černými Lesy, Ochotnické divadlo, ka 4, i.č. 190 - 305

Praha, Praha, Národní archiv:
Fond ČM 1884-1900, i. č. 1700, sg 30/202/61, SDO 1885.
Fond ČM 1901-1910, i. č. 3292, sg 30/174/3/1906, Div. ochotníci.
Fond ZU Spolky 1921-1923, i. č. 377/2274/1921, SDO.

Související Osobnosti

Související Organizace

Související Obrázky

Kostelec nad Černými Lesy, Sokol, Kouřim, SDO, Na tý louce zelený - plakát, 1935
Kouřim, SDO, Milování - plakát, 1925
Kouřim, SDO, Na roklanské myslivně - plakát, 1936
Kouřim, SDO, Za koho se provdáme - plakát, 1916
Letopisy, s. 082, Kouřim, vývoj do 1868
Letopisy, s. 083, Kouřim, vývoj do 1868
Letopisy, s. 084, Kouřim, vývoj do 1868
Letopisy, s. 085, Kouřim, vývoj do 1868
Letopisy, s. 086, Kouřim, vývoj do 1868


Související Alba

Mapa působení souboru - Spolek divadelních ochotníků / Sokol

Mapy jsou v testovacím provozu. Data nemusí být přesná a úplná.
Máte nějaké další informace k tomuto tématu?
Pokud se s námi chcete o ně podělit, zašlete nám je prosím prostřednictvím následujícího formuláře. Formulář slouží pro zasílání faktografických informací pracovníkům databáze. Prosíme, neposílejte vzkazy určené souborům či jednotlivým osobám, nebudou jim doručeny. Neposkytujeme jiné než zveřejněné kontaktní informace. Pokud chcete kontaktovat jednotlivé soubory či organizace, využijte prosím jejich webové stránky.
Vaše jméno:
Váš e-mail:
Informace:
Obrana proti spamu: do této kolonky napiště slovo 'divadlo':
Kouřim, SDO, Za koho se provdáme - plakát, 1916
Kouřim, SDO, Milování - plakát, 1925
Kostelec nad Černými Lesy, Sokol, Kouřim, SDO, Na tý louce zelený - plakát, 1935
Kouřim, SDO, Na roklanské myslivně - plakát, 1936