Tyl, spolek divadelních ochotníků

1901 byl úředně ustaven Spolek divadelních ochotníků Tyl.
Přímo navázal na předchozí ochotnickou činnost v obci (viz Studenti, ochotníci).
Zakladatelem byl učitel František Procházka, hráli v hostinci U Kojzarů a na zámku.
Později režíroval také František Veselý.

Přehled všech inscenací uvedených Spolkem div. ochotníků Tyl od založení do 1975 viz níže Příloha – Žihobce, premiéry žihobeckého divadla 1900–1975. (Přehled obsahuje i hry uvedené dětským divadelním souborem místní školy).

1900–1948 hrál spolek 3–9 inscenací ročně.
1918–1948 členem ÚMDOČ.

Z činnosti spolku:
1901 první představení – Josef Kajetán Tyl: České Amazonky aneb Ženská vojna. Režie František Pekárek, hudba uč. A. Klee. Poté další 4 hry (viz příloha).
1902 – Josef Kajetán Tyl: Strakonický dudák; Friedrich Hopp: Troje políbení.
1903 – Vilém Votruba: Tvrdé palice; Eliška Pešková: Není v Praze nad legraci; Jan Emil Šlechta: Sňatek na zkoušku.
1904 – Eliška Pešková podle románu Karoliny Světlé: Kříž u potoka; E. Pešková (podle K.L.?): Není v Praze nad legraci; Eliška Pešková: Ďáblova dcera.
1905 – Pius Alexander Wolff: Žena mužem; Charlotta Birch-Pfeiffer, J. V. Frič: Diblík, šotek z hor; Johann Nestroy, Josef Kajetán Tyl: Děvče z Karlína; Jaroslav Vrchlický: Noc na Karlštejně; Philippe Gille: Uhlíři (účast na zahradní slavnosti na Knížecím ostrově v Horažďovicích).
1906
– František Ruth: Písmákova dcera. Hrálo se 1. dubna na nově zřízeném jevišti v zámeckém sále, který spolku půjčil J. Excel, hrabě z Lamberků.
– Alois Jirásek: Vojnarka; Josef Kajetán Tyl: Jiříkovo vidění; Tekla Náhlovská: Paní představená; Emanuel Züngel: Dragón v kuchyni aneb Oba dva v pasti; Jindřich Vilhelm: Mistr Bedrník a jeho chasa.
Členy spolku bylo 12 žen a 25 mužů.
Valnou hromadou opět zvolen předsedou František Procházka, který absolvoval v Praze řadu prázdninových režisérských kurzů, vedených často režisérem a hercem ND Karlem Želenským. Ten přijížděl do Žihobců na letní byt a s ochotníky hrával i režíroval.
Ochotníci měli i bohatou garderobu odkoupenou roku 1903 od zanikající divadelní společnosti ředitele Hanuše.
Pořádali zájezdy téměř do všech okolních vesnic.

1907
– Rudolf Kneisel: Chudý písničkář; Karel Šimůnek: Pan inženýr a jeho figurant; podle Aloise Jiráska: Psohlavci (v roli Koziny hostoval Seic za Sušice); Ladislav Mattuš: Stará paní; Karel Želenský: Frašky: U Dušánků, Protikandidát; Který je ten pravý.
– Spolek div. ochotníků Tyl společně s Dramatickým odborem Sokola – František Xaver Svoboda: Směry života. J.h. účinkovali Karel Želenský a manželé Volánkovi z Olomouce, hrálo se v hotelu U koruny ve prospěch stavby sokolovny a veřejné čítárny. Zájezd do Sušice.
Některá představení hráli také v Soběšicích.

1908 – Petr Max Malloch: Falbův kritický den; Josef Kajetán Tyl: Paní Marjánka, matka pluku. Dalších 5 představení (viz Příloha).
1909 – Eliška Pešková: Zrzavá; Josef Kajetán Tyl: Pašerové; Karel Leger, František Procházka: Vpád.

1910 – Josef Ladislav Turnovský podle povídky Josefa Štolby: Staří blázni; Josef Kajetán Tyl: Paličova dcera, čili, Pražská děvečka. Režie František Pekárek. Dalších 6 her (viz Příloha).
1911 – Charlotte Birch-Pffeiferová, úprava J. Věkoslav Vítů: Sedlák Zlatodvorský; Antonín Lokay: Kandidáti ženitby; Josef Štolba: Závěť. Uvedeno k 10. výročí spolkové činnosti. Dalších 5 her (viz Příloha).
1912 – Josef Kajetán Tyl: Zavraždění svatého Václava; Ferdinand Oliva: Boj všem ženám. Další 3 hry (viz Příloha).
1913 – Ferdinand Oliva: Z manželského ráje; Jan Baptist Kühnl: Ona něco ví. Jako hosté hráli členové Spolku divadelních ochotníků Kolár ze Strašína (dříve Strašeně): Antonie Křesinová, Antonie Kašáková, Josef Kašák a Rudolf Kůs.
Hráno i v Dražovicích ve prospěch jejich žákovské knihovny. Další 3 hry (viz Příloha).
1914 – Ferdinand Oliva: Železná koruna; Josef Kajetán Tyl: České Amazonky aneb Ženská vojna (hudba: Antonín Klee); Antonín Lokay: Růžová pouta.
1915 – Rudolf Kneisel: Chudý písničkář.
1916 – Ferdinand Oliva: Julinčiny vdavky; Josef Kajetán Tyl: Strakonický dudák.
1917 – Alois Dostál: Pro živou vodu; Eliška Pešková podle románu Karolíny Světlé: Kříž u potoka. Dalších 7 her (viz Příloha).
1918 – Salomon Hermann von Mosenthal, překl. Josef Jiří Kolár: Debora (Křesťan a Židovka); Adolf Bogner: Cikánčina pomsta; E. Pešková: Diblíkova dceruška. Další 3 hry (viz Příloha).
1919 – Jaroslav Průcha: Pro tatíčka presidenta; Josef Mervart podle povídky Vítězslava Hálka: Na statku a v chaloupce. Uvedeno na oslavu narozenin presidenta republiky Tomáše G. Masaryka. Další 4 hry (viz Příloha).

1920
Petr Fingal: Cizáci; několik her Adolfa Bognera: Michal a Matěj, Pytlák Martin, Teta mistra Štycha, Magdalena, Cikánčina pomsta, Dořino štěstí. Dalších 6 her (viz Příloha).

1921 otevřel SDO Tyl společně se Sokolem a místní školní radou tzv. "spolkový dům", zvaný též sokolovna, kam byla přenesena veškerá kulturní a tělocvičná činnost.
Vybudována byla v upraveném zámeckém skleníku, zakoupeném obcí v rámci pozemkové reformy.
Na jevišti byla umístěna opona Libušina věštba, kterou pro Spolek divadelních ochotníků Tyl namaloval (asi v roce 1914) velitel četnické stanice Stromayer podle obrazu Josefa Mathausera. Opona byla již dříve užívána na menších jevištích. Proscénium zdobil nápis Slovem k srdci, srdcem k vlasti.

1921 – František Ferdinand Šamberk: Karel Havlíček Borovský; Josef Kajetán Tyl: Paličova dcera. Uvedeno na počest narozenin prezidenta republiky, v hl. rolích Vondrášková, Valenta, Kůs, Šestáková.
Další 4 hry (viz Příloha).
1922 – Alois Jirásek: Lucerna; Václav Kliment Klicpera: Dobré jitro. Společně s místními studenty – Jevan Brandon Thomas: Charleyova teta. Dalších 5 her (viz Příloha).
1923 – Alois Jirásek: Otec; Ferdinand Oliva: Zápas o nevěstu; M. Horský, Eduard Marhula: Ženská vojna; Rudolf Mařík: Den svobody 28. říjen; Petr Max Malloch: Falbův kritický den.
1924 – Karel Fořt, hudba Emilian Starý: Z českých mlýnů; August von Kotzebue: Zmatek nad zmatek; Hana Luttnová-Ptáčková: Květy v bouři. Dalších 6 her (viz Příloha).
1925 – Josef Kratochvíl: Eva ze Závořic; Josef Kajetán Tyl: Krvavé křtiny; společně s místními studenty – Jiří Balda: České děvče, srdce zlaté (U zklamaného milence). Další 3 hry (viz Příloha).
1926 zakoupeno nové jeviště, první hra na něm uvedená – Alois Dostál: Morávkova rodina na venkově; Kolda Malínský: Tatínkovy juchty; Pavel Rudolf: Na polském zámku; Eduard Rada: Vrah (Bestia triumfans). Dalších 5 her (viz Příloha).
1927 – Adolf Bogner: Paní revírníková a její Tony; Rudolf Kneisel, překl. a úprava Hanuš Cimler: Chudý písničkář; Jiří Balda: Naše krásná Pepička. Další 3 hry (viz Příloha).
1928 – Ladislav Stroupežnický: Zvíkovský rarášek; Alois Jirásek: Vojnarka. Další 4 hry (viz Příloha).
1929 – Abigail Horáková: Žena legionářova; L. Loučenský: Mahárádžův miláček.

1930 – Božena Rajská-Smolíková: Zemský ráj to napohled; Antonín Fencl podle románu Aloise Jiráska: Psohlavci; Alois Jirásek: Kolébka. Dalších 7 her (viz Příloha).
1931 – Miloš Veselý: Cestou křížovou; Mirko Vrána-Trocnovský: Ferda šéfem; Miloš Veselý: Irena Hronová. Další 4 hry (viz Příloha).
1932 – Mirko Vrána-Trocnovský: Julinčino terno; Karel Königsmark: Každá se dočká; Josef Kajetán Tyl: Slepý mládenec. Další min. 2 hry (viz Příloha).
1933 – Josef Kajetán Tyl: Paličova dcera; Karel Balák: Následky rozvodu; Jiří Balda: U Božích muk, v tomto roce hrál spolek 5x.
1934 – Růžena Pohorská: Kondelík a Vejvara; František Adolf Šubert: Jan Výrava; František Balej: Marjánko, Marjánko má.
1935 – Ladislav Stroupežnický: Václav Hrobčický z Hrobčic; František Balej: Vášeň a zločin; Josef Kubík: Pupínkovo pokušení; Jiří Balda: Románek z české vesničky.
1936 – Václav Štech: Třetí zvonění; František Langer: Jízdní hlídka; Božena Rajská-Smolíková: Její veličenstvo Láska; František Lašek, František Balej: Osiřelo dítě.
1937 – Václav Vrána podle románu Maryny Radoměrské: Srdce v soumraku; Josef Skružný: Kometa Hanzelíkova; František Hanuš: Had v ráji (Návrat do ráje); Karel Piskoř: Radostná událost; Božena Rajská-Smolíková: Žanka ze Slunného dolu.
1938 – Marie Blažková (Marie Příleská): Rozvod na zkoušku.
1939 – František Balej: Lidunka z horské paseky; Ladislav Stroupežnický: Naši furianti; Václav Havránek, Josef Kuchynka: Šejdíř. Režie K. Orlt.
Spolek účinkoval i při slavnosti Staročeské obžínky.

1940 – Josef Štolba: Maloměstští diplomati; Josef Kajetán Tyl: Strakonický dudák; Karel: Piskoř: Svátek věřitelů. Další 3 hry (viz Příloha).
1941 – Vojtěška Baldessari-Plumlovská: Zlatá husa; Karel Piskoř: Maškarní příhoda; Karel Zajíček: Královna Dagmar. Režie Karel Orlt. Další 3 hry (viz Příloha).
1942 – František Ferdinand Šamberk: Jedenácté přikázání; Karel Zajíček: Divoké srdce; Adolf Bogner: Cikánčina pomsta. Další 3 hry (viz Příloha).
1943 – Jaroslav Kvapil: Sirotek; Adolf Bogner: Pytlák Martin; Anton Hamik: Prodaný dědeček. Dalších 7 her (viz Příloha).

Dle sborníku Ve službách Thalie spolek uvedl do roku 1943 celkem 308 her, měl 68 činných členů a 3 přispívající.

1944 – Abigail Hedvika Horáková: Páni; Ruda Nížkovský: Podvodnice z lásky.
1945 – Karel Zajíček: Stříbrná věž; Josef Jan Kalivoda: Jakubův dvůr; Kamil Novák: Není Zajíček jako Zajíček.
1946 – Richard Branald: Náš Náci pro legraci; Josef Barnáš: Most nejkrásnější; Jaroslav Kvapil: Oblaka. Další 3 hry (viz Příloha).
1947 – Vladimír Kříž: Fantom třetího poschodí; Jan Říha: Milovaná země; Jaromír Horský: Ta naše písnička česká. Další 4 hry (viz Příloha).
1948 – Václav Kliment Klicpera: Bělouši; František Cimler: Rozmysli si, Mařenko; Karel Piskoř: Tulácké dobrodružství. Další 3 hry (viz Příloha).

Po 1949 se ochotnické divadlo hrálo výrazně méně, spíš příležitostně, většinou jednu inscenaci ročně.

1949 – Josef Hais-Týnecký: Voják; Václav Bárta: Prach a broky.

1950 – Karel Rudolf Krpata: Talár v městečku.

Po 1950, po úředním zrušení spolků, hráli jako Ochotnický divadelní soubor Tyl při Osvětové besedě(?).

1953 – Alois Jirásek: Kolébka. Režie ředitel školy Bešta.
1954 – Carlo Goldoni: Paní hostinská.
1955 – Josef Kajetán Tyl: Paličova dcera; Honoré de Balzac: Evženie Grandetová; Alexander Nikolajevič Ostrovskij: Pravda je hezká, ale štěstí je lepší.
1956 – Michal Balucki: Pan radní si neví rady.
1958 – František Ferdinand Šamberk: Rodinná vojna.

1961 – Kamil Novák: Není Zajíček jako Zajíček.
1963 – Marie Kubátová: Jak přišla basa do nebe.

1971 – Josef Kajetán Tyl: Paličova dcera. Uvedeno u příležitosti 70. výročí založení divadelního spolku.
1972 účast v krajské přehlídce vesnických DS ve Žluticích.
1972 – František Ferdinand Šamberk: Palackého třída 27.
1973 – Václav Štech: Třetí zvonění.
1975 – Otto Zelenka: Košilka.

Po Sušickém spolku ochotníků byl SDO Tyl Žihobce nejstarší divadelní spolek na okrese.
"Bylo snad málo rodin v Žihobcích, z nichž by si nikdo nezahrál divadlo." (Jubilejní sborník – Žihobce 1971)
K nejstarším hercům patřili:
Josef Kadlec, Karel Vinický, František Hofman, Vojtěch Kadlec, Antonín Vališ, František Vaněk, František Hubač, Čeněk Sporka, František Veselý, František Černý, František Kojzar, Josef Železný, František Nový, Antonín Železný, František Vaněk (Podskalí), J. Pinkas, František Rožánek, J. Chmelenský, Josef Chvojka, Bedřich Nepomucký, Václav Zíbar, Rudolf Rožánek, Josef Vaněk, František Hůle, Hejplík, Tomáš Nový, Josef Bartoš...
Herečky:
Josefa Kovaříková, M. Dlouhá, A. Dlouhá, Otilie Pinkasová, Josefa Vinická, M. Sporková, J. Arensteinová, M. Kovaříková, Františka Vinická, M. Veselá, M. Svatková, A. Nová, J. Kojzarová, M. Nová, Františka Rožánková, Marie Kojzarová, Antonie Rožánková, M. Jonášová, O. Slunečková, Josefa Chmelenská, Antonie Motlová, M. Rožánková, Antonie Vaňková, Františka Veselá, Ludmila a Růžena Brázdovy, Josefa Kadlecová, M. Procházková, M. Ťoupalíková, M. Dlesková...
Na divadelních plakátech se často objevovala jména celých rodin.

Za 72 let své divadelní činnosti uvedli místní ochotníci 244 divadelních her od 121 autorů.
Kromě divadla organizoval spolek i slavnosti a vzpomínkové večery.
Představení žihobeckých ochotníků obohacovala kulturní život i v okolních obcích.

POUZA, Ludvík: Divadlo mají i v obecním znaku. Klatovský deník, 9. 10. 2009.

PROCHÁZKA, Frant.: Slovem k srdci – srdcem k vlasti. K 70. výročí Divadelního spolku Tyl. In: Jubilejní sborník – Žihobce 1971. Vyd. MNV a OB, s. /25–48/. kART.

SLOVEM k srdci – srdcem k vlasti. (Ochotnický divadelní soubor Tyl) Žihobecký zpravodaj 1991, leden, s. /4/.

VE SLUŽBÁCH Thalie II. České divadlo ochotnické. Soubor dokladových statí. Liberec, V. Talík za spolupráce ÚMDOČ 1946, s. /363/. kART.


České divadlo 1940, č. 4, s. /72/; č. 8, s. /160/.
České divadlo 1941, č. 1, s. /19/.

Divadlo roč. 5, únor 1907, č. 8, s. /201–202/.
Divadlo roč. 6, 1907–1908; č. 13, s. /309/.
Divadlo roč. 9, 1910–1911, č. 6, s. /164/; č. 11, s. /289/; č. 18, s. /432/.

Jeviště 1921, č. 11, s. /175/.

Ochotnické divadlo 1911–1912, roč. 1, č. 2, listopad 1911, s. /26/; č. 16, 10. 6. 1912, s. /205/.

Žihobecké divadlo J. K. Tyla – webové stránky divadla – https://www.zihobeckedivadlo.cz/ (IT, 14. 5. 2025).

Porta fontium:
Strašín, kronika obce 1928–1968 (datace popisovaného obsahu 1668–1968), snímek 39,
https://www.portafontium.eu/iipimage/30460061/soap-kt_00216_obec-strasin-1928-1968_0390?x=504&y=48&w=543&h=221 (IT, 17. 10. 2024).
Žihobce, kronika obce 1926–1939, datace popisovaného obsahu 1045–1939, od snímku 29,
https://www.portafontium.eu/iipimage/30460254/soap-kt_00985_obec-zihobce-1926-1939_0290?x=227&y=214&w=886&h=381 (IT, 17. 5. 2025).
Foto divadelní budovy-sokolovny snímek 77.
Žihobce, kronika obce 1946–1966, od snímku 4,
https://www.portafontium.eu/iipimage/30460090/soap-kt_00287_obec-zihobce-1946-1966_0040?x=336&y=439&w=668&h=287 (IT, 15. 5. 2025).

Praha, Národní archiv:
Fond ČM 1901-1910, i. č. 3307, sg 30/570/2/1901, DS Tyl.
Fond ZU Spolky 1924-1926, i. č. 384/111/1926, DS Tyl.
Fond ZU Spolky 1941-1947, i. č. 429/4383/1941, DS Tyl.
Fond ZU Spolky 1941-1947, i. č. 429/1395/1942, DS Tyl.