Databáze českého amatérského divadla

Soubory: Sokol

Stav: neexistuje
Založení / první zpráva: 191x
Ukončení činnosti / poslední zpráva: 194x
Působení: 191x, 192x, 193x, 194x
1919 hrál Sokol v přírodě Jana Výravu, nejúspěšnější představení. Nejoblíbenější přírodní svénou byla mýtinka v lese Na výravě, dále nádvoří historické tvrze, náves Na Rybníčku. Hry v přírodě byly hojně navštíveny i diváky z okolních vesnic.
192x Divadelní jeviště dodal Pepa Máca,Újezd u Brna
1922 DrO Sokola,
Nejbohatší divadelní činnost měl v obci vyvíjel DrO Sokola.
Sokolské ochotníky zpočátku vedl Vilém Hanzlíček, ochotný režisér, dobrý herec, který často svou hrou na housle vytvářel hudební doprovod k představením.
Hanzlíček nastudoval řadu klasických a historických her, pro jeho představení byla charakteristická náročná výpravy - nákladné kostýmy a dekorace si půjčovali z Brna. V souboru dobří zpěváci a komici Albín Hanák, Stanislav Hrozek, Stanislav Hradský, Marie Holcová, Jan König, Matěj Jadrný. Velmi dobří herci pocházeli z rodiny Zahradníčkovy - František, Vladimír, Julius a vynikající představitelka ženských rolí Rozálie Zahradníčková.
Od poloviny 20. let začal v divadelním odboru pracovat uč. Karel Fišer, úspěšný herec, dobrý režisér a hudebník, který doprovázel představení hrou na klavír. Orientace na operetu a zpěvohru, uvedl také řadu soudobých her a začal využívat moderní, náznakovou scénu. Ochotníci si sami vytvářeli kostýmy.
Hereckou základnu rozšířili mladí, z nichž nejvíce vynikl učitel Vojtěch Hřib, učitelky Podsedníková a Valášková, dále František Černý, Jiří Křivan, Josef Vidlák, sestry Žofie, jenofefa a Libuše Červinkovy, Františka Zahradníčková.
V dalším období to byli Marie Überallová, Marie Hanzlíčková, Bernard Netopil, Vladimír Jakubec.
S výpravou ochotníkům pomáhali členové Sokola, zejména Jan Doležal. V tomto období režírovali i Vilém Hanzlíček a Julius Zahradník.
Pravidelná představení se školními dětmi, vlastní výprava.
Po odchodu Fišera do zahraničí v polovině 30. let se vedení soubor ujal opět Vilém Hanzlíček, který režíroval až do okupace.
Sokol pokračoval do zákazu 1941. Vysoká návštěvnost.
Hráli i v okolních vesnicích - Borkovanech, Krumvíři, Dambořicích, Vel. Hostěrádkách, Lovčičkách ad.
Soubory od počátku hrály v obecním hostinci, výjimkou Orel (hrál v Katolickém domě). Skládací jeviště, stahovací malovaná opona.

Divadlo se hrávalo v obecním hostinci, před každým představením se jeviště stavělo, upevňovala se stahovací malovaná opona, při představeních se svítilo karbidem. Poč. 20. let jeviště elektrifikováno.
V letních měsících se hrálo v přírodě, Na Výravě, na nádvoří historické tvrze a Na rybníčku.
Přírodní prostředí doplněno kulisami, uplatnila se i živá zvířata, např. 1919 Jan Výrava, 1933 Maryša.

Po 1945 úspěšně pokračoval DrO Sokola pod vedením učitelky Františky Zbořilové.
1946 postavena sokolovna se sálem, kde se hrálo divadlo.
1948 přešli ochotníci za Sokola i Orla do divadelního kroužku nově ustavené Osvětové besedy.
Bibliografie:
Dílny moderních jevišť Pepa Máca. Nabídkový katalog. Újezd u Brna,vl.n.,s.a., s.55-57.

BOŠOVICE - dějiny. Ochotnické divadlo v Bošovicích. Bošovice 1985.

Související Organizace

Mapa působení souboru - Sokol

Mapy jsou v testovacím provozu. Data nemusí být přesná a úplná.
Máte nějaké další informace k tomuto tématu?
Pokud se s námi chcete o ně podělit, zašlete nám je prosím prostřednictvím následujícího formuláře. Formulář slouží pro zasílání faktografických informací pracovníkům databáze. Prosíme, neposílejte vzkazy určené souborům či jednotlivým osobám, nebudou jim doručeny. Neposkytujeme jiné než zveřejněné kontaktní informace. Pokud chcete kontaktovat jednotlivé soubory či organizace, využijte prosím jejich webové stránky.
Vaše jméno:
Váš e-mail:
Informace:
Obrana proti spamu: do této kolonky napiště slovo 'divadlo':