Databáze českého amatérského divadla

Texty: Exnarová, A.: Chrudim po čtvrté. KP LD - Loutkář 2008. č. 3

CHRUDIM POČTVRTÉ

Krajskou přehlídku loutkářských souborů v Chrudimi, která se konala 29. - 30. března, organizoval už tradičně LS Ahoj spolu s Krajskou knihovnou Pardubice a Chrudimskou besedou na malé scéně Divadla Karla Pippicha. Představení pro děti se těšila zájmu veřejnosti a byla hojně navštívena. Horší to bylo s blokem představení pro dospělé - to jsme se v hledišti trochu báli, ale i tak jsme si to užili.

Přehlídku zahájil LS Tamburína Domova mládeže z Pardubic a předvedl marionetami vlastní výroby a v rozdělené interpretaci předlohu Svěráka a Smoljaka Dlouhý, Široký a Krátkozraký, což nebyla pro provedení loutkami právě dobrá volba. Loutky navíc „ručičkovaly“, hýbaly se i ty, které právě nemluvily, a vtipný text Cimrmanů se najednou zdál zdlouhavý, protože na scéně se nic moc nedělo. Ale pak jsme se dozvěděli, že je to parta, která začíná, a tak věřím, že na sobě ještě zapracuje.

LS Ahoj Chrudim, jmenovitě Libor Štumpf a Jaroslav Filipi, připravil pod názvem Kašpárkoviny dvě krátké pohádky ze starých loutkářských
textů v úpravě a režii Libora Štumpfa. Zahrál je v malém divadélku samostojnými marionetami, které podle mého názoru trochu nekorespondují
s iluzivním voděním. Výjimkou byla tvárná a navíc výborně voděná loutka dvouhlavého draka, která byla příjemným oživením celku. Rezervy
inscenace jsou v oblasti dramaturgicko-režijní, kdy se občas zbytečně příliš mluví a navíc chvílemi ne právě spisovně. Oba jmenovaní loutkoherci se pak ještě představili v sólové produkci. Jaroslav Filipi zahrál malými plošnými odkrytě voděnými marionetami pohádku Pan Kašpárek v pekle, jejímž hlavním problémem bylo, že se jen mluvilo a nic se nedělo - kotel, v němž měl Kašpárek topit a pak jej nechal vyhasnout a vypustil dušičky, vůbec nebyl na scéně. Takže vše plynulo poněkud nevzrušivě a děti už začínaly trochu hlučet. Libor Štumpf zahrál maňásky příběh Kašpárek hlídačem. Také v této inscenaci se zbytečně příliš mluvilo a Kašpárek opakoval věci, které byly jasné z děje nebo už řečeny. Navíc maňáskům vůbec je vlastní především razantní práce s nimi, a ta zde chyběla.

S Mirkem Alexou z Chrudimi už jsme se měli možnost v uplynulých dvou letech setkat na Loutkářské Chrudimi - jednou v řádném programu a
podruhé v Okénku loutkářských tradic. Jeho doménou je dobrá loutkovodičská práce s maňásky a na té a pouze na hudebním doprovodu beze
slov byly jeho předešlé výstupy založeny. Letos v drobničce nazvané Zlatá ryba bohužel upřednostnil slovo, navíc komunikaci maňáska s dětmi,
na které pak musí zpětně reagovat. Škoda, protože kvalita loutkovodičské práce se pod návalem slov nějak vytratila.

Chrudimský Kacafírek se představil dvěma inscenacemi. První byla již starší hra člena souboru Františka Štrajta nazvaná Tři náramky aneb
Plný pytel radosti, v režii i pěkné výpravě autora. Soubor ji zahrál marionetami v rozdělené interpretaci, kdy mluviči seděli v první řadě hlediště
a viděli tak dobře na scénu. Mluviči jsou s vodiči sehraní, vodění bylo na kvalitní úrovni, i řada triků a efektů nám byla nabídnuta, především
krásná vodní říše. Celkový příznivý dojem ale velmi narušily neúměrně dlouhé přestavby, které celek nežádoucím způsobem rozdrobily. Pro
druhé představení Kacafírku upravil Vojtěch Ventluka pohádku BoženyNěmcové Honza a vítr a loutkoherci hráli s marionetami tentokrát odkrytě
a zabydleli celou jednoduchou a funkční scénu. Vítr představovala živě dívka, která byla v počátku schoulena jako součást scény, z níž se k našemu překvapení náhle vyloupla. Prokázalo se, že členové Kacafírku jsou nejen schopní vodiči a mluviči, ale že jsou schopni sami mluvit za
loutku, kterou vodí. Představení bylo sympatické, jen v druhé části působilo trochu zdlouhavě - málo byl hrocen konflikt, zda pustit či nepustit
uvězněný vítr.

Na závěr jsem si nechala blok představení pro dospělé.
Soubor Vlastislav JV Hradec Králové, jmenovitě Veronika Dvořáková s Janou Kyralovou, nastudoval pod názvem Camiáda tři hříčky P. H. Camiho - Dramata v paláci Borgiů, Opilcovo dítě, Zázrak lásky - v úpravě a režii Jiřího Polehni. Děvčata je zahrála maňásky na paravánu, kde je ústředním bodem scény postel a příběhy propojila cedulemi s názvy jednotlivých hříček prezentovanými před paravánem. Grotesknost maňásků a způsob razantní práce s nimi odpovídá charakteru předlohy. Výborná a do detailu propracovaná je práce maňásků s rekvizitami. Stejně kvalitní je i hlasová interpretace postav, odpovídající zvukový doprovod a adekvátní temporytmus. Výsledkem je pak svižný a zábavný celek, a tak jsme jej s kolegy porotci Janou Plítkovou a Petrem Zárubou rádi doporučili k postupu na Loutkářskou Chrudim.

Kamila Trmačová z Hradce Králové se v loňském roce nadchla pro břichomluvectví, pořídila si loutku-manekýna holčičky Annie z USA, od
podzimu si s ní hraje a připravila krátké autorské představení, v níž svoji malou kamarádku seznamuje s publikem a ta jí přitom tropí malé
schválnosti. Loutkoherečka v přesných a ostrých střizích výborně odděluje sebe od postavy Annie, takže se zdá, že tato půvabná a trochu neposlušná holčička žije na scéně svým vlastním životem. Jde o způsob loutkoherecké práce, který jsme měli možnost obdivovat v představení brazilského loutkáře Eduarda de Paiva Souzy při jeho hostování naLoutkářské Chrudimi i jiných festivalech a který u nás není příliš rozšířený.
Kamila v něm dosáhla vysoké kvality a tak jsme se rozhodli nominovat ji k přímému postupu na Loutkářskou Chrudim.

O poslední vystoupení pro dospělé se postaral Jiří Vencl z České Třebové. Už v loňském roce jsem psala, že tento neúnavný senior je
nezařaditelný samorost. Letos nám Jirka předvedl individuální výstup nazvaný Vzdělání, vzdělání všechnu nudu zahání, v němž zahrál o všech
svých aktivitách. Výstup měl být sice uveden loutkou Kašpárka, ale Jirka ji tradičně svými vysvětlujícími průpovídkami převálcoval. Potom
nám plošným loutkami předvedl svou úpravu Krylovovy bajky Vrána a liška a nakonec loutku vzpěrače, kterou si zhotovil po absolvování semináře u Vítězslava Kuschmitze. Byl to veselý závěr sobotního večera.

Alena Exnarová
Foto: archiv přehlídky

Související Ročníky přehlídek

Máte nějaké další informace k tomuto tématu?
Pokud se s námi chcete o ně podělit, zašlete nám je prosím prostřednictvím následujícího formuláře. Formulář slouží pro zasílání faktografických informací pracovníkům databáze. Prosíme, neposílejte vzkazy určené souborům či jednotlivým osobám, nebudou jim doručeny. Neposkytujeme jiné než zveřejněné kontaktní informace. Pokud chcete kontaktovat jednotlivé soubory či organizace, využijte prosím jejich webové stránky.
Vaše jméno:
Váš e-mail:
Informace:
Obrana proti spamu: do této kolonky napiště slovo 'divadlo':