Databáze českého amatérského divadla

Texty: ZAJÍC, Vladimír: Perlení v magických mantinelech 2002 - Ve sklepě je drak. AS 2002, č. 1, s. 9-11.

DS Jizeran Rakousy - L. Smoljak, Z. Svěrák: VE SKLEPĚ JE DRAK. Tady byla situace zcela odlišná. Naštěstí, neboť původní text LOCHNESKA je i po zásadní úpravě provedené Martou a Jiřím Franzovými poněkud fousatý. Politická alegorie z něho čouhá jak sláma z nerudovského slamníku a prvoplánové parůžky vystrkuje vzájemná pomoc a laskavost lidí podobně postižených. Takže při přečtení textu obavy, cože se to na jevišti bude dít. A ono se skutečně dělo, ale překvapivě v dobrém. Byli jsme svědky slušných hereckých výkonů ve smyslu sdělení přímočarého i obrazného, co která postava chce, co potřebuje a co jí trápí, a proč vyhledala pomoc psychologa. Byli jsme svědky převážně srozumitelně vystavěných vztahů vyplývajících ze vzájemného jednání, takže v rovině divadelní pravděpodobnosti bylo zřejmé a uvěřitelné, proč postavy procházejí proměnou od nejistoty k jistotě, proč se spojují k dosažení cíle. Pochopili jsme i náhle probuzenou laskavost a porozumění. Jistě, lze namítnou, že při trochu větší rozvaze na počátku zkoušek mohla být hravost, která je v inscenaci jako vyjadřovací prostředek vhodně používána, podána jinak. Nejen jako prostředek, ale i jako téma příběhu-pohádky, a tehdy by určitě i výsledek byl daleko zajímavější. Dobře vím, že snadno se řekne, ale hůře je obě polohy hravosti jevištně provést. Určitě však stojí za to, aby herci byli pozornější k jistým dovednostem, kterými své postavy prezentují, a kterými zároveň sdělují, co je trápí. Jeden příklad za mnohé: Kouzlení Hromdopoličky je ukázáno, ale pak pouze vykonáváno bez víry v to, že se to jednou přece musí povést. „Nedostatek víry“ se tak přenáší do hlediště, jsme ochuzování o rozměr příběhu postavy, ale především o smysl a průběh příběhu jako takového. Peripetie nám nejsou nabídnuty, nejsou tudíž očekávány, netěšíme se. Toť škoda! Na druhou stranu jeden kladný příklad za všechny směrem k výkladu a realizaci postavy. Řeč je o dvojhlavém Drakovi, jehož vizuální podoba vychází z lochnesky. To, jak se baví předek draka se zadkem draka, obrazně i doslovně, je úchvatný. Přesné slovní a gestické a mimické jednání, na kterém jsou vystavěny gagy. Dále nádherná rozpolcenost na pragmatický, flegmatický, a anglickým humorem oplývající zadek, a na rozjívený, hravý a stále zvědavý a chtivý předek. Vznikají tak parádní okamžiky i situace. Naštěstí Drak netrčí jako klaunská čísla, ale je součástí vztahů a příběhu. Na inscenaci by šlo mnohé a mnohé vylepšit, aby snad nevznikl dojem, že vše už nalajnováno, ale je zřejmé, že soubor skutečně divadelně myslí o tom, Co a Proč a Jak. To ostatní je záležitost dovedností a zkušeností, jako příkladně fixace, aby se nerozpadal temporytmus. Toto představení může vést výsostnou komunikaci mezi jevištěm a hledištěm, a naopak, může klidně ztratit řeč, protože nedokáže chytit dech. Nakonec, soubor tuto zkušenost potvrdil, pročež za upřímnost mu náleží vlajka na počest.
Máte nějaké další informace k tomuto tématu?
Pokud se s námi chcete o ně podělit, zašlete nám je prosím prostřednictvím následujícího formuláře. Formulář slouží pro zasílání faktografických informací pracovníkům databáze. Prosíme, neposílejte vzkazy určené souborům či jednotlivým osobám, nebudou jim doručeny. Neposkytujeme jiné než zveřejněné kontaktní informace. Pokud chcete kontaktovat jednotlivé soubory či organizace, využijte prosím jejich webové stránky.
Vaše jméno:
Váš e-mail:
Informace:
Obrana proti spamu: do této kolonky napiště slovo 'divadlo':