Texty: Zápis ze školní kroniky

Horní Lukavice divadlem doslova žila již od dávných dob. Dochovalo se mnoho vzpomínek pamětníků i záznamů.
První záznamy jsou ze školní kroniky, kde se píše o dětském divadle již v roce 1886.
„Usneseno bylo, že letošního roku nacvičí školní mládež vánoční hru „Štěbetka“, kterou přivezl učitel Vála ze svého dřívějšího působiště v Nové Lhotě. Nápěvy k písním, které se místy vyskytují, složil místní řídící učitel.
Z každé třídy bylo vybráno několik dětí a z nich byl sestaven ochotnický personál. Když žáci své úlohy dokonale znali, přišla starost o jeviště.
V Lukavici bývali v minulosti také ochotníci, kteří vlastnili své jeviště, ale školní mládeži ho nepůjčili s tím, že se jim ztratila opona. Ale co mají, že půjčí. Půjčili nám 6 prkének z podlahy jeviště a nějakou boudu, snad bývala pro nápovědu.
Také ve Dnešicích hrávali studenti divadlo, snad tam nám něco půjčí. Zjednán byl povoz a vypravilo se pro jeviště do Dnešic.
Ale ani tam nic nebylo.
Nakonec museli jsme se vydati do vzdáleného Merklína. Štěstí tentokrát přálo a jeviště se přivezlo. Počasí toho dne bylo pěkné – sněžilo silně od rána do večera, a ostrý vítr dělal veliké závěje. Sedět na voze bylo zima a jít při něm se nedalo, sněhu bylo pod kolena a nikde ani stopy. Ráno vyjelo se o 8 hodině a navečer
o 7 hodině jsme byli zase doma.
Hra se provozovala dvakrát. Poprvé 26. prosince 1886
a podruhé 1. ledna 1887. Při první hře vybralo se 38 zl. 90 kr., při druhé 18 zl. 20 kr. Celkem tedy 57 zlatých a 10 krejcarů. K tomu poslal z Prahy pan hrabě Schönborn 5 zlatých a velebný pán P. V. Novotný, zámecký kaplan, 1 zlatku. Bylo tedy vybráno 63 zlatých a 10 krejcarů, vydání za potřeby divadelní 16 zlatých a 54 krejcarů. Za zbytek byly nakoupeny školní pomůcky v ceně 48 zlatých a 25 krejcarů. Chybějící peníze doplatil sám řídící učitel ze svého.
Veselá byla také práce s obleky. Tu ukázal se pan řídící učitel zvláště činným a jeho paní choť ušila všechny obleky pro hochy, jejichž počet byl 20. Obleky dívčí měly v péči slečny Krubnerová
a Teplarová. Dívky si pod jejich vedením obleky samy připravovaly. Látky na obleky koupili rodiče žáků – herců. O jiné pak potřebné práce dělili se členové sboru učitelského“.
Tolik školní kronika.