Texty: HULEC, Vladimír: Nehrát, ale být - Modrý kocour Turnov 2009 - Svět podle Kloboučka. Amatérská scéna 2009, č. 2, s. 35 - 37.

Nakonec jsem si nechal dvě východočeské legendy. Anebo spíš kultovní soubory? Mají totiž mnohé za sebou, jedněmi nenáviděni, jinými obdivováni, jedněmi haněni, jinými do nebes vynášeni a jen málokomu fuk.
Černí šviháci z Kostelce nad Orlicí asi až do hrobu budou konfrontováni se svou nejslavnější inscenací Amatéři z roku 2003. Po několika více či méně úspěšných peripetiích se autor a režisér Josef Tejkl vrátil ke kořenům. Inscenace „podle divadelních her Josefa Kloboučka“ Svět podle Kloboučka je opět pábitelským útvarem spoléhajícím na bizarnost situací a děje, jež znásobuje samotná bizarnost herců. Před divákem se odehrává přehlídka panoptikálních postav z jakési blízké budoucnosti (či možná přítomnosti), připomínající orwellovské či bradburyovské vize světa a společnosti. Nahlíženo a zpracováno je to ale typicky tejklovskou optikou syrovosti, vulgarity, jízlivosti, humoru a jemné poezie. Hraje se 70 minut bez přestávky, na jevišti se vystřídá devět herců a přehršle postav, neustále je tam všudypřítomná vypravěčka a objeví se dokonce autor Josef Klobouček (David Najbrt) sám. Inscenace zatím není „vychytaná“. Například právě postava autora je zatím trochu bezduchá, rozpačitá. Není jasné, jaký typ člověka a vztah k „svému“ dílu vlastně zastává. Obdobně dopadají i některé dílčí scény. Celek je ale nádherně „černěšvihácký“ – kdy hybatelem dění a nositelem humoru je především osobitost jednotlivých aktérů. Všem vévodí bezdomovec Alois v podání Františka Nováka a Prodavačka a Pokojská v nádherně „divněšvihlém“ zosobnění Lenkou Chvojkovou. Kouzelní jsou ale všichni – svéráz Aleš Hanáček, divousové Josef, Ludvík a Marie Židovi či silák, Batman či klient bordelu Miroslav Vorlík. Šviháci jsou prales různě starých, životem zohýbaných stromů, keřů a rostlin, jež tvoří jedinečný celek, který by měl být státem chráněný jako ekologická rezervace žité přítomnosti (2. doporučení).