Databáze českého amatérského divadla

Texty: AS 2003, č. 2, s. 59, Mirek Kovářík.

Kraj Olomoucký po prvé – tradičně v Prostějově

Necelá dvacítka recitátorů pouze dvou prvních kategorií, dvě divadla poezie: je to na Olomoucký kraj málo? Dvoudenní soutěžní kolo pořádané osvědčenými organizátory v městě Wolkrově, kde se v červnu odehraje finále.
Ze svých domovů do kulturního klubu Duha, kde se vše opět odehraje, to budou mít tedy ze všech soutěžících asi nejblíž dva postupující sólisté ze druhé kategorie. Jana Novotná přednášela sdělně i technicky odstíněně texty Woodyho Allena a Apollinairovu Lorelay a Jan Kohoutek, loňský protagonista dvou místních divadel poezie a dokonce autor jednoho z mála divadelně-poetických textů posledních let. Jeho osobitý přednašečský fenomén zapůsobil už výběrem Charmsovy anekdotické Dějiny ruské literatury. Pojal jako sled absurdních čísel zvukově, oddělovaných hvizdem píšťalky. Text H.T. Schwarze Veliký a zlá kouzelnice zvládl zatím jenom pamětně, i když s viditelným smyslem pro to, aby poněkud lechtivé téma o penisu a zubaté vagíně nepojal v nějakém lascivním obalu. Do národního kola jistě urazí zbývající kus cesty k perfektnímu výkonu, má k tomu všechny předpoklady.
Taktéž vítězka kategorie první Aneta Dorazilová z Olomouce. Má dar bezprostředního a přirozeného zaujetí přednesem, J. Prévert i M. Ajvaz jako by oba texty napsali přímo pro ni. Bohužel, jazykovou výbavou, ve smyslu technické interpretace a motivického rozvrstvení, nevládne ještě zdaleka suverénně, i tady nutno ještě překonat hodně přednesových úskalí.
Výběr textů opět doložil starou známou pravdu či spíše poučku o přímé úměře mezi úrovní samostatně vybraných básní a próz a věrohodnou podobou jejich zvládnutí a nepřesvědčivou interpretací těch, jimž byly texty podsunuty většinou jejich pedagogy.
Kolektivní práce na poli divadelně poetické prezentace básnického textu přinesla příjemné překvapení z Olomouce. Ernst Jandl sice nebyl závratným dramaturgickým objevem, režijním však zcela určitě. Koláž jeho textů nazvaná Vesel u vesel v podání sympatického souboru ZUŠ ŽEROTÍN hýřila nápaditým pojetím a zejména dokonalou režijní absorbcí jevištních znaků ve smyslu zvukovém. Bambusové tyče naplněné pískem vytvořily nejen symbolický znak vesel, ale zejména podmanivý muzikální podkres většiny čísel inscenace, jejímiž znakovými prvky byly i segmenty volně rozloženého a v nejrůznějších situacích prezentovaného těla obří loutky s několika podobami hlav. Opravdu s gustem zahrané představení postrádalo ještě dynamizující temporytmický řád, i ten bude nutno propracovat během týdnů zbývajících do Wolkrova Prostějova.
Druhý soubor, trio přednašečů z Gymnázia v Zábřehu s pásmem poezie Jaromíra Pelce, prokázalo spíš sólistické kvality. S divadelním prostorem zatím zacházet neumí. Viditelně však byli tito adepti jevištní básnické múzy inspirováni právě olomouckým kolektivem, což je ostatně smyslem takto pojatých soutěžních produkcí.
Jako vždy perfektní organizace, seminář s účinkujícími formou workshopů. V porotě místní divadelní dramaturgyně, dvě studentky divadelních oborů z UK a UP, profesionální herec Hadivadla, jehož počátky se datují právě v Prostějově a recitátor a umělecký vedoucí jednoho z malých divadel 60. let , který se v tomto městě objevil poprvé jako soutěžící před 40 lety a podepisuje se pod tento report.
Mirek Kovářík

Související Ročníky přehlídek

Máte nějaké další informace k tomuto tématu?
Pokud se s námi chcete o ně podělit, zašlete nám je prosím prostřednictvím následujícího formuláře. Formulář slouží pro zasílání faktografických informací pracovníkům databáze. Prosíme, neposílejte vzkazy určené souborům či jednotlivým osobám, nebudou jim doručeny. Neposkytujeme jiné než zveřejněné kontaktní informace. Pokud chcete kontaktovat jednotlivé soubory či organizace, využijte prosím jejich webové stránky.
Vaše jméno:
Váš e-mail:
Informace:
Obrana proti spamu: do této kolonky napiště slovo 'divadlo':