Texty: DUBSKÁ Alice: Josef Dubský, rkp. pro publikaci Malované opony českých divadel, 2009

Loutkářský rod Dubských patří k nejstarším a nejznámějším českým loutkářským dynastiím. K první loutkářem tohoto rodu patřili Václav Dubský, předvádějící stínohry v roce 1787 a Josef Dubský z Malé Chýšky, který hrál loutkové divadlo již v roku 1796. V první polovině 19. století působila v Čechách již řada loutkářů Dubštích, kteří patřili k různým skupinám tohoto rozvětveného rodu. Nejznámějším loutkářem vltavskotýnské větvě byl Tomáš Dubský (1874-1965). Řada loutkářů, vzájemně spřízněných pocházela z Kaňku u Kutné Hory. Patřil k ním i známý a oblíbený loutkář Prokop Dubský (1855-1921), působící v Českých Budějovicích a okolí. Byl synem loutkáře Václava Dubského, k jeho příbuzným patřili zřejmě i loutkáři Jan Dubský (asi *1771), jeho syn Jan Dubský ml. (asi *1806) a Josef Dubský (všichni z Kaňku u Kutné Hory), kteří provozovali loutkové divadlo v první polovině 19. století. Z této kaňkovské větvě pocházel pravděpodobně i loutkář Josef Dubský, jenž podle archivních materiálů působil na Slovensku již v roce 1874, kde se usadil a kde jeho potomci hráli loutkové divadlo až do druhé pol. 20. století.
Z archivních dokladů víme, že v různých časových obdobích a někdy i souběžně hrálo loutkové divadla několik Josefů, Václavů či Františků Dubských, ta křestní jména se v toto rodu často opakovala, a je někdy téměř nemožné je identifikovat. Josef Dubský, majitel zde prezentované opony patřil zřejmě k loutkářům Dubským pocházejícím z Kaňku u Kutné Hory. Působil v první polovině 20. století. Jindřicha Boška, malíř dekorací a opon, se zmiňuje o dekoracích, které dělal pro Josefa Dubského v roce 1925 a 1928 a také o oponě, kterou pro něho maloval v roce 1937.