Databáze českého amatérského divadla

Texty: Valašské Meziříčí, M. Longinová: 45. Mezinárodní festival poezie dospěl do zralého věku, AS 2010, č. 1

45. Mezinárodní festival poezie
dospěl do zralého věku

Martina Longinová

Listopad je už pro mnohé české i slovenské recitátory a milovníky poezie dávno spojen se soutěžní přehlídkou v přednesu O štít města Valašského Meziříčí. Festival pořádá Kulturní zařízení města Valašského Meziříčí, občanské sdružení Valašské Athény a město Valašské Meziříč, za finanční podpory Ministerstva kultury ČR, Fondu kultury Zlínského kraje a sponzorů ve spolupráci s NIPOS ARTAMA Praha a Národným osvetovým centrom Piešťany. Rok co rok se do žerotínského zámku sjíždějí nejlepší amatérští recitátoři z prestižních českých a slovenských přehlídek, aby se tu společně v krásných prostorách M-klubu setkali při interpretacích rozmanitých poetických textů. Letos tomu nebylo jinak. Vítali nás nejen známí milí organizátoři, ale i nová paní ředitelka kulturního zařízení Ing. Gabriela Zelinková, čekala nás nová podoba zpravodaje a nové logo festivalu, nejprve s přicházejícím a posléze s odcházejícím básníkem…
Festival dospěl. Především tím, že si přes veškeré změny stále jasně uvědomuje své jedinečné místo mezi všemi ostatními festivaly poezie, a to proto, že je průsečíkem setkávání česko-slovenských kultur, jazyků, literatury a přístupů k interpretaci slova. Ví, kde je jeho síla a neopakovatelná atmosféra, kterou si za ty roky upevňoval a kterou si nesmí nechat vzít. Za tímto úsilím vždy stálo mnoho zapálených lidí, kteří svůj ohýnek lásky k poezii a přednesu rozžíhali dál. Bohužel některé z nich už na festivalu nepotkáme, ale oni tady to světlo zanechali. Festival dospěl i proto, že si po loňském dilematu ohledně hodnocení recitátorů uvědomil, že specifická tradice systému bodového hodnocení pomocí tabulek s čísly 1 až 10, která tak nekompromisně vylétnou nad hlavy porotců po každém výkonu, je přece jen spravedlivá a funkční. Vrátilo se veřejné hodnocení porotci a ustoupilo se od pokusu ho změnit na tajné. V sále se po loňských rozpacích tedy znovu objevily tabulky, napjatá atmosféra, počítání, vzrušení a jasné výsledky přehledné téměř okamžitě pro každého diváka. My, zastánci čísel, za to děkujeme.
A jak tedy čísla porotců rozhodla? V porotě letos zasedli – předsedkyně Mgr. Jaroslava Čajková, Mgr. Aleš Vrzák, Ing. Libor Vacek, PhDr. David Kroča, PhD., Mgr. Nina Martínková, PhDr. Soňa Pariláková, PhD. a Mgr. Marcel Šustek.
Z 23 recitátorů v I. kategorii (15 19 let) si nejlépe vedla Jana Kovalčíková z Prešova, která si pro 1. kolo soutěže vybrala text od Arkadije Averčenka Nevyliečiteĺní a ve 2. kole zaujala přednesem Rozprávky o daždi Belly Achmaduliny, stala se tak laureátkou I. kategorie. Hned za ní skončil český recitátor z Chrudimi Vít Roleček s prózou Guy de Maupassanta Souboj a básní od Bertolta Brechta Z čítanky pro obyvatele měst. Jako třetí skončila recitátorka Adriana Lengyelová z Bratislavy. Představila se s texty Hojka od Jána Holého a Rozprávka o daždi od Belly Achmaduliny.
Ve II. kategorii soutěžilo 10 přednašečů ve věku nad 20 let. V 1. kole nejvíce zaujal Vladimir Benderski s textem od Samuela Becketta Jak to říct a své prvenství si udržel i ve druhém kole, kdy sugestivně přednášel Politiky jazyka od Davida Avidana. Na 2. místě se umístil Pavol Náther z Bratislavy. Recitoval text Nikdy nezostarnú od Roalda Dahla a Manželstvo od Gregory Corsa. Bronzové místo náleželo Lauře Urbanové z Prešova, jejíž výkony v Montáži/Diktafónu Michaila Zoščenka a ve Vrabci Pištovi Daniela Heviera překvapily zvláště zajímavými výrazovými prostředky.
Cen bylo ale rozdáno mnohem více. Cena 17. listopadu byla udělena Adrianě Lengyelové z Bratislavy za výběr a interpretaci básně Jána Holého Hojka, Vít Roleček z Chrudimi obdržel ještě Cenu Jiřího Brolla za výběr a interpretaci textu Guy de Maupassanta Souboj, Cena Jiřího Demla jistě potěšila Reného Nekudu z Hlinska za výběr a interpretaci textu Mustafa Stitou Afirmace a konečně Cena starosty města Valašského Meziříčí putovala do rukou Laury Urbanové z Prešova za výběr a interpretaci poezie Daniela Heviera.
Listina oceněných letošního ročníku se hemžila těmi, kteří zaujali a oslovili zajímavým výběrem textu pro svou osobní výpověď, která se vydatně přenesla na diváky a my se těšili ze zážitku opravdového sdělování a zasáhnutí emocí sugestivním přístupem interpreta. Ať už se jednalo o komické, kreativní přednesy či hluboce dramatické a apelující, často bylo strhující s přednašečem, který se v textu tzv. našel, procítit jeho hledání se v tématu, který si zvolil. Vždyť se jedná o přehlídku, kam již přijíždějí převážně vyspělí a zkušení recitátoři a je to znát. I v tom každý rok tento festival dospívá – spolu se svými účastníky.
Člověk se občas neubrání ani srovnávání s minulým či ještě dávnějším ročníkem. Ten letošní určitě dobře obstál a výkony byly obecně velmi dobré. Na druhou stranu se však neobjevil výkon, který by posluchače „přikoval do sedadla“ a který by porotci hodnotili výše než 9 body. Letošní ročník byl ale svým způsobem zase výjimečný v tom, že nabídl skrze interprety různé postupy, které přednes nabízí. Vedle klasické recitace se tu objevovaly pokusy o velkou hravost s textem, a to bylo pro přehlídku velmi obohacující. Narušuje se tak ještě mnohde zažitá představa, že přednášet poezii je nuda spojená jen s krásnou výslovností a postojem v pozoru, a to je pozitivní. Práce s předlohou však musí probíhat citlivě a především smysluplně. Vedle dobré techniky mluveného projevu, která, pravda, občas u recitátorů vázne, je přínosné zabývat se různými výrazovými prostředky, které budou odpovídat obsahu textu a záměru sdělení. V tomto občas interpreti překvapili, že se toho nebojí.
Doprovodný program se letos organizátorům skutečně vydařil. Nejprve velmi zaujala vynikající slovenská folkrocková písničkářka Soňa Horňáková, kterou doprovázel muzikantský tandem Slide a Udu. Základem jejich koncertního repertoáru byly písně z alba Pozdrav z Teonatu. Velmi příjemným večerem jsme vpluli do dalších poetických dní.
Páteční večer jsme strávili ve společnosti improvizačních skupin PRA.L.I.NY (Praha) a OSTR.UŽ.I.NY.(Ostrava), které celým svým programem bavily diváky bezvadnou show založenou na improvizačním zápase dvou týmů, inspirovaném diváckými tématy.
Byly to dva velmi kontrastní večery, a přesto oba nepochybně patřily na tento typ festivalu. Ten první připomínal klasické pojetí poezie jako nanejvýš citlivé, intimní a duchovní záležitosti, a ten druhý jako by reprezentoval nové postupy hravosti a kreativity vyjadřování, jak jsme se s tím setkávali i u letošních recitátorů. Každý si tedy jistě přišel na své.
Závěrečný večer v režii Hany Kofránkové rekapituloval všechny nejvydařenější výkony 45. ročníku, jak jinak než odlehčenou formou, která však dala výkonům náležitě vyniknout. Na jevišti ožil i básník z loga a provedl nás večerem s velkou špetkou krásné poezie i improvizace. Paní ředitelka ukončila tento zralý a opravdu už dospělý ročník hrou na saxofon a pozváním nejen na další ročník festivalu, ale i k zakousnutí nějaké té dobroty s kapkou moravského vínečka. Piano hrálo, účastníci zpívali české, moravské i slovenské písničky a bylo nám pospolu zase po roce fajn.
Nezbývá, než poděkovat všem, kteří tento festival s láskou připravují a opečovávají, abychom se mohli za rok opět vidět, slyšet, zažívat, smát se, obohacovat a s radostným očekáváním se sjíždět ze všech koutů Čech, Moravy a Slovenska. Budeme o rok starší my i festival, a doufejme i zase o trochu dospělejší.
Máte nějaké další informace k tomuto tématu?
Pokud se s námi chcete o ně podělit, zašlete nám je prosím prostřednictvím následujícího formuláře. Formulář slouží pro zasílání faktografických informací pracovníkům databáze. Prosíme, neposílejte vzkazy určené souborům či jednotlivým osobám, nebudou jim doručeny. Neposkytujeme jiné než zveřejněné kontaktní informace. Pokud chcete kontaktovat jednotlivé soubory či organizace, využijte prosím jejich webové stránky.
Vaše jméno:
Váš e-mail:
Informace:
Obrana proti spamu: do této kolonky napiště slovo 'divadlo':