Databáze českého amatérského divadla

Texty: PANENKA, Pavel: Děčínská brána oslavila plnoletost s grácií. Amatérská scéna 2010, č. 2, s. 26 - 27.

Děčínská brána oslavila plnoletost s grácií

Pavel Panenka, ředitel přehlídky

Ano, oblastní přehlídce amatérského divadla Děčínská brána je osmnáct let. Ročník s tímto pořadovým číslem uspořádal o víkendu 26. až 28. března v Městském divadle Děčín Svaz českých divadelních ochotníků a nutno kvitovat s povděkem, že, jak se říká, se urodilo. Konstatovala to i odborná porota ve složení Lenka Lázňovská, Jana Stejskalová, Jana Urbanová, Jiří Hraše a Petr Michálek.
Program přehlídky zahrnoval šest soutěžních představení a jedno závěrečné vystoupení domácích ochotníků mimo soutěž.
Jako první se na jevišti objevil v pátek odpoledne soubor Bílinské divadelní minimum. Přivezl sitcom současného autora Jakuba Kolára Pokoje s tchýněmi a auditorium bylo zvědavo, co disponovaný kolektiv udělá s komedií tohoto typu. V neprospěch Bílinských však zahrálo několik okolností, zejména fakt, že inscenaci hráli teprve počtvrté a od poslední reprízy uplynulo devět měsíců. Chatrná záminka, která svede do domu mladých manželů matku a dvě macechy mladé paní domácí, spolu s ne zcela zdařile přepracovaným koncem nedala souboru větší možnosti, byť jej vedl zkušený režisér Svatopluk Vašut. A tak sympatická bílinská parta letos laťku příliš vysoko nenasadila. Nejsympatičtějším prvkem byl setrvale jakostní výkon Jana Veselého v roli sluhy.
Následovaly Čechovovy aktovky Medvěd a Výročí v nastudování českolipského divadelního klubu Jirásek, souboru na přehlídce tradičně úspěšného. A dařilo se mu i tentokrát. Předpokladem k tomu byl neskonale lepší text, který dvorní režisér Českolipských, Václav Klapka, důmyslně, nenásilně varioval a aktualizoval. A tak jsme mohli být svědky dvou fungujících kreací, v případě Medvěda Dity Krčmářové a Pavla Landovského, jimž s bravurou sobě vlastní sekundoval Miki Vik, v případě Výročí Karla Bělohubého a Václava Klapky s pomocí Jany Kolářové a Terezy Lačné. Scénu a kostýmy jednoduše, ale názorně a účelně navrhla Renata Grolmusová, která za tento výtvarný počin obdržela cenu. Ceny za herecké výkony získali Pavel Landovský, Miki Vik a Karel Bělohubý, čestné uznání za režii Václav Klapka.
Náročný sobotní program zahájil mladý soubor Li-Di Litoměřice s klasicky pojatým detektivním psychodramatem Plynové lampy Patricka Hamiltona. Zatímco dříve jsme u tohoto kolektivu, vzešlého z dramatického kroužku základní umělecké školy Idy Venzhöferové, byli zvyklí na představení vpravdě studentská, nyní se prezentoval nadprůměrným, velmi dobře fungujícím kusem. Diváci oceňovali zejména věrohodné působení obou služek v podání Zory Pištecké a Terezy Rozmarové, výkonu Tomáše Krmíčka v úloze detektiva pak odborná porota přiřkla i čestné uznání. Náročných hlavních rolí se zhostili Martina Nováková a Jakub Vitko a režisér Otomar Venzhöfer mohl být spokojen.
Líbila se také veselohra Charleyova teta J.B. Thomase v režii Majky Koukolské, kterou přivezl soubor Hraničář z Rumburku. Její obsazení bylo nejblíže studentskému divadlu (šest teenagerů), a to přinášelo některé úsměvné posuny oproti tradičnímu vnímání mileneckých vztahů, avšak hlavní úloha mladičkého lorda Babberleyho čili falešné Charleyovy tety všechny v sále okouzlila. Patnáctiletý David Rohlíček se jí zhostil kouzelně. Za svůj výkon získal cenu, stejně jako Jan Krupka za roli sluhy Brasseta.
Teplický soubor Matějka & spol. byl znovu originálním oživením přehlídky. Jeden z klasických shakespearovských motivů přiměl jeho principála Marcina Matějku k sepsání textu Big beat Othello, který na onen osudový příběh naráží některými fragmenty, avšak ani o píď neopouští vlastní principy divadla humoru, hudby, náznakové výtvarné kreace a improvizace. Nikoho nepřekvapilo, když porota spolku udělila čestné uznání „za kříšení dada divadla“.
Posledním soutěžním představením přehlídka vyvrcholila. Diváci se v sobotu večer usadili kolem elipsovité scény inscenace autobiografického dramatu Josefa Tejkla Elegie tyrolská, které sehrál vyspělý soubor Rádobydivadla Klapý pod taktovkou Jaroslava Kodeše. Následky a soud alpské tragédie, při níž autorovi (tj. hlavnímu hrdinovi v podání Ladislava Valeše) zemřel devítiletý syn, naplnily sál mocnými emocemi. Zřídkakdy uběhne osmdesát minut tak rychle, jako když vás spád a dopad jednotlivých situací dramatu přiková k židli. Ladislavu Valešovi skvěle sekundují především manželka Veronika v roli Marie a Eva Kodešová jako státní zástupkyně dr. Pilz. Ocenit je třeba mimo jiné i nápaditá scénická řešení Jaroslava Kodeše či epizodní, ale působivé vystoupení Liběny Štěpánové v roli Kláry. Kdo zná životní příběh Josefa Tejkla, který ještě před uvedením této inscenace zemřel v horách, vnímá osudovost jeho Elegie tyrolské ještě naléhavěji. Právem se s touto inscenací setkáme na národní přehlídce činoherního a hudebního divadla Divadelní Děčín, kam postoupila. Doporučeny jsou také Čechovovy aktovky souboru z České Lípy. Dodejme, že v hlasování diváků ustavil soubor nový rekord, když pouze dva z přítomných udělili představení hlas o stupeň nižší než nejlepší. Ceny za herecké výkony převzali Ladislav Valeš a Eva Kodešová, za dramaturgickou úpravu, režii a scénu hry Jaroslav Kodeš.
Jevištní prezentaci Děčínské brány 2010 uzavřel krátký seriál malých jevištních tvarů domácího spolku Karel Čapek Děčín Třikrát smrt a Agáta. Šlo vesměs o loni či letos oceněné monology a dialogy, které se zúčastnily soutěže Pohárek Svazu českých divadelních ochotníků. Příjemná konferenciérka Jiřina Bartáková postupně uvedla dialog Lenky Procházkové O babě hladové (hrály Petra Nedvědová a Ludmila Panenková), monolog Agáty ze Ženitby Nikolaje V. Gogola (Anna Zemanová), dialog Básník Karla Čapka (Michal Nedvěd a Pavel Panenka) a desetiminutovou esenci z monodramatu Promiň, Arnolde Jiřího Justa (Lída Panenková).
Kromě uvedených představení, nedělního rozborového semináře a udílení cen se dospělost děčínské oblastní přehlídky projevila i v programu nočním. Tam by si cenu zasloužili zejména dva kytaristé, díky nimž byla zábava výborná, se zapojením desítek hrdel, a to Josef Zach z rumburského a Štefan Olšák z krupského souboru.
Osobně si dovoluji poděkovat také týmu zaměstnanců divadla, kteří nám v Děčíně po léta vycházejí vstříc. Nebýt obětavosti především Michala Kočky a Jurije Vorobljevského, nevím, jak bychom si s některými problémy poradili... Proto velké díky všem!
Máte nějaké další informace k tomuto tématu?
Pokud se s námi chcete o ně podělit, zašlete nám je prosím prostřednictvím následujícího formuláře. Formulář slouží pro zasílání faktografických informací pracovníkům databáze. Prosíme, neposílejte vzkazy určené souborům či jednotlivým osobám, nebudou jim doručeny. Neposkytujeme jiné než zveřejněné kontaktní informace. Pokud chcete kontaktovat jednotlivé soubory či organizace, využijte prosím jejich webové stránky.
Vaše jméno:
Váš e-mail:
Informace:
Obrana proti spamu: do této kolonky napiště slovo 'divadlo':