Databáze českého amatérského divadla

Texty: RAZÍM, Daniel: Umělecký přednes a divadlo poezie na krajských přehlídkách. Amatérská scéna 2010, č. 2, s. 72 - 73.

Umělecký přednes a divadlo poezie na krajských přehlídkách

Daniel Razím

Cestování po krajských přehlídkách patří k nejkrásnějším a nejinspirativnějším zážitkům, jaké může organizátorovi celostátního festivalu jeho práce poskytnout. Tak to určitě je alespoň v případě Wolkrova Prostějova, jehož 53. ročník se právě chystá. Navzdory všem finančním i organizačním potížím, kterých bohužel rok od roku přibývá, se postupové přehlídky uměleckého přednesu a divadel poezie díky obětavosti svých pořadatelů také letos v březnu úspěšně konaly ve všech krajích.
Kromě přehlídek s víceletou tradicí (v Klatovech, Ústí nad Labem, Kolíně, Hradci Králové, Kostelci nad Orlicí, Pardubicích, Sezimově Ústí, Brně, Prostějově, Karviné, Kroměříži a Praze) se na rozdíl od loňského roku krajské kolo Libereckého kraje tentokrát poprvé uskutečnilo v útulných prostorách Experimentálního studia v Liberci a o soubory pardubického regionu se postarali organizátoři zbrusu nové divadelní přehlídky Svitavský Fanda v pozoruhodně zrekonstruované historické průmyslové budově Fabrika a v divadle Trám ve Svitavách, aby tak ulehčili východočeskému festivalu AUDIMAFOR aneb Kostelecký kostlivec.
V některých krajích byl program přehlídek příjemně obohacen o různé doprovodné akce, např. koncerty, dílny, hlasové rozcvičky a především rozborové semináře, kde účastníci získali od zkušených lektorů zpětnou vazbu a mnoho podnětných připomínek. Jedním z tradičních problémů ve všech regionech byla velice nízká účast sólových recitátorů 3. kategorie, která v mnoha případech buďto neměla žádného zástupce, nebo se jejich počet pohyboval průměrně okolo dvou tří interpretů. Těžko říci, z jakých důvodů většina recitátorů po dovršení dvaceti let a získání mnoha technických i životních zkušeností přestává mít o účast na přehlídkách zájem, ale je to nepochybně škoda. Hlavně proto, že v nedávné době byla konečně zrušena horní věková hranice pro účastníky Wolkrova Prostějova, kde by výstupy starších recitátorů a herců velmi obohatily a ozvláštnily program a atmosféru celé přehlídky, což se v loňském roce potvrdilo nadšeným diváckým přijetím souboru Třetí věk Louny.
Recitátoři obou mladších kategorií se přehlídek zúčastnili v obvyklém počtu (průměrně 13) a mnozí z nich své publikum příjemně překvapili originální dramaturgií i svými výrazovými schopnostmi. Mezi recitovanými texty se kromě poezie a prózy současných i klasických autorů (domácích i zahraničních) objevovaly také dramatické monology a písňové texty. Ani letos na programu nechyběly obvyklé stálice, kolující mezi recitátory celá desetiletí – většinou se jedná o tituly z díla Jacquese Prèverta, Francoise Villona, Jana Skácela, Jiřího Suchého, Václava Hraběte, Miloše Macourka, Jiřího Žáčka, Christiana Morgensterna, Ivana Wernische, Vítězslava Nezvala nebo Karla Čapka, k nimž se v posledních letech připojily prózy Ivana Krause, Daniely Fischerové a Ireny Douskové či verše Mariana Pally a Diane di Prima.
Častým problémem lektorů při rozhodování o postupu na Wolkrův Prostějov byla mnohdy výrazně rozdílná úroveň kvality dvou interpretovaných textů. Recitátoři si často vybírali dvojice textů s podobnou atmosférou a vyzněním, a u obou proto volili podobný způsob jevištního ztvárnění, takže v druhém kole už neměli své diváky čím překvapit a nemohli předvést schopnost použít více různých výrazových prostředků. Občas se i ukázalo, že ke své škodě nevěnovali jednomu z textů dostatek času a promyšlené přípravy, objevilo se i několik případů nevhodného výběru, kdy text nebyl příliš kvalitní a zajímavý nebo se k osobnosti či věku interpreta nehodil. Porotci proto s lítostí někdy místo postupu udělovali čestná uznání pouze za interpretaci jednoho textu, zároveň ale mohli recitátory potěšit informací, že novinkou letošního ročníku Wolkrova Prostějova bude Inspirativní dílna pro nepostupující účastníky krajských přehlídek. Jejím posláním je především umožnit co největšímu počtu zájemců o recitaci a divadlo poezie poznat jedinečnou atmosféru celostátní přehlídky, setkat se s novým okruhem spřízněných duší a inspirovat se sledováním bohatého programu k další vlastní činnosti.
Otevření této dílny je jedním z prvních pokusů o postupnou proměnu vnímání přehlídek uměleckého přednesu. Organizátoři by si do budoucna velmi přáli, aby na přehlídkách pokud možno co nejvíce ustoupil do pozadí soutěživý duch a věnovalo se více péče jejich vzdělávacímu, inspirativnímu a hlavně kulturnímu významu. Recitátoři by si v žádném případě neměli připadat jako sportovci na závodišti a vstupovat na pódium s nervózním (nebo bojovným) pocitem, že recitují „proti“ všem ostatním zúčastněným, ale naopak s radostí, že mohou recitovat pro ně. K tomu by jim mělo pomoci také vhodně zvolené prostředí, atmosféra a nálada celé přehlídky, která většinou plně závisí na osobním přístupu a schopnostech jejího pořadatele a také na publiku. Toho bohužel nebývá mnoho, možná i proto, že se přehlídky často konají ve všední dny v dopoledních hodinách.
Nezbývá než si přát a snažit se, aby se vše vyvíjelo k lepšímu, a aby (zatím stále ještě vzácných) příznivců interpretace krásného slova postupně přibývalo. V každém případě budou všichni, bez ohledu na umístění v soutěži, letos 15. 19. června na Wolkrově Prostějově vítáni.
Kromě mnoha sólových vystoupení se v letošním roce ve většině krajů urodila také řada pozoruhodných inscenací v disciplíně zvané divadlo poezie. O existenci tohoto druhu divadla se v odborných i laických kruzích dosud vedou nejrůznější spory a vznášejí pochybnosti. Skutečnost ale jasně říká, že divadlo poezie „bylo, je a bude, můžeme s tím možná nesouhlasit, můžeme proti tomu protestovat, ale to je asi tak všechno, co proti tomu můžeme dělat“. Nutno říci naštěstí, protože neustálý vývoj a hledání nových možností je jednou z nejkrásnějších vlastností divadelní tvorby. Divadelní zpracování je navíc atraktivní cestou, po které se poezie dostává i k lidem, kteří ji, ať už z jakýchkoli důvodů, nečtou. Stejně cennou službu poezii prokazuje i hudba. V Prostějově letos zazněla v písňové podobě Wolkrova Balada o očích topičových. Sugestivní melodie dodala poněkud oposlouchané historické básni nečekaný nový rozměr a velmi svěží dech.
Umění vytvořit z literárních textů působivou, inteligentní a mnohdy i humornou podívanou letos svým divákům nabídly soubory téměř ve všech našich krajích. Protože zatím ještě nejsou k dispozici lektorská vyhodnocení a podrobnější informace o konkrétním dění na všech přehlídkách, můžeme alespoň pro představu prozradit, že kromě několika autorských inscenací (často s velmi aktuální společenskou tematikou) na krajských jevištích zazněly texty např. Raye Bradburyho v půvabném představení Čarodějné jaro nebo skupiny Mňága a Žďorp tady inscenátoři naopak texty zbavili původní písňové melodie a využili jejich tragikomickou poetiku k působivé scénické koláži Lidé jsou spokojeni. Další divadla uvedla na scénu např. slovní ekvilibristiku Ernsta Jandla, hororové verše Karla Jaromíra Erbena, ke slovu se dostala i poezie Williama Shakespeara, Františka Gellnera, Jacquese Prèverta, Jiřího Suchého, Petra Nikla, Artura Rimbauda a dalších autorů.
Program Wolkrova Prostějova 2010 proto bude pravděpodobně pestrý, a doufejme, že i plný překvapení, radosti a inspirace.
Máte nějaké další informace k tomuto tématu?
Pokud se s námi chcete o ně podělit, zašlete nám je prosím prostřednictvím následujícího formuláře. Formulář slouží pro zasílání faktografických informací pracovníkům databáze. Prosíme, neposílejte vzkazy určené souborům či jednotlivým osobám, nebudou jim doručeny. Neposkytujeme jiné než zveřejněné kontaktní informace. Pokud chcete kontaktovat jednotlivé soubory či organizace, využijte prosím jejich webové stránky.
Vaše jméno:
Váš e-mail:
Informace:
Obrana proti spamu: do této kolonky napiště slovo 'divadlo':