Databáze českého amatérského divadla

Texty: FALTEJSEK, Rudolf: Ochotnické divadlo v okrese Hradec Králové.

OCHOTNICKÉ DIVADLO V OKRESE HRADEC KRÁLOVÉ
Úvod I
Když jsem převzal úkol zmapovat činnost ochotníků v okrese Hradec Králové, netušil jsem , že přitom zažiju kus práce detektivní, ale zároveň práce vyvolává spoustu reminiscencí, poznámek
Obrovský rozsah činnosti
 První, co překvapí, je množství práce, která byla za ta léta vykonána, a to nejen bez nároku na odměnu, ale dnes už i v úplném zapomnění.
 Zdánlivě nesouvisící poznámka: prof. Měšťan, slávista, nedávno vyprávěl, že se účastnil velké konference o čtení.Bylo konstatováno, že čtení je vlastně těžká duševní práce, která rozvíjí správný typ představivosti, tvořivost, zlepšuje komunikativnost, tedy fakta, která všichni známe. Jde o to, že moderní doba prý žádné čtení nebude potřebovat, protože moderní prostředky, televize, video, internet , počítače atd. to všechno bude vytvářet novou komunikaci na mnohem vyšší kvalitě a divák televize dostane příběh třebas Romea Julie zpracovaný tak, že to žádná četba ani žádné divadlo nedokáže On to dostane ke spotřebě.. To, co zaujalo, je skutečnost, že tuto konferenci pořádal a financoval svaz výrobců kovoprůmyslu. Konstatovali totiž, že potřebují inteligentní dělníky, schopné dobře komunikovat, s představivostí a s pozorností.
 Považuji to za významný signál i k našemu tématu. Ochotnictví je vlastně také četba (jednak se všechny zkoušky začínají čtením, jednak i první spolky byly mnohdy čtenářské, čtenářsko-ochotnické spolky.) Ano, nejdřív si to musím přečíst, potom si to musím představit, .. ano je to těžká intelektuální práce. Jak to potom předvedu na jevišti - to už je věc nadání a znalosti řemesla.
Výstavba občanské společnosti
 druhou myšlenkou je fakt, že ochotnické soubory, čtenářské besedy a spolky vůbec, jsou vlastně stavební prvky budování občanské společnosti..Oni vlastně zjistili, že jim nikdo nepomůže, pokud si nepomohou sami .Tedy oni za svou činnost byli peskováni - ani náznak mnoha dnešních pohledů : co mi dáte, abych mohl.. dejte mi byt.. dejte mi práci .. jakou podporu dostanu. Byli za svou činnost voláni na úřady, trestáni za obejití cenzury , oni si všechno museli vydobýt, vyvzdorovat na moci. - A najednou se ukázalo, že to jde. Vždyť oni měli k dispozici snad nějaký sál (v hostinci, ve škole, ve stodole) to ostatní museli vyrobit. Mám doklad, že se obcházela vesnice a vypůjčovali si židle z parádních pokojů , protože hostinský měl jen dvacet židlí. Prkna na jeviště se také vypůjčovala, mnohá jeviště měla papírové kulisy. I já pamatuju jak se do divadla v přírodě vypůjčovala prkna na sedadla (betonové stojky si pořídil spolek ). Ve stejné situaci byly všechny ostatní spolky, ale všichni dohromady vytvářeli aktivní společnost, která si budovala svoje hodnoty a vztahy ve vzájemně se podporující práci.
Tvorba hmotných hodnot
 třetí důvod byl finanční. Divadlo bylo výdělečné, přinášelo zisk. Z něj se pořizovala spousta potřebných věcí. Např.:
Kouřim ... 3 velké městské svítilny
Slaný . městská dlažba
Kutná Hora ............ zřízení nemocnice,
Rychnov . zřízení gymnázia
Heřm. městec . opravy soch, hlavního oltáře
Čáslav .. nové zvony
Držkov ..... buben hudebníkům

Ochotnická činnost jako politikum
 čtvrtý prvek je jistý typ politického vzdoru . Cituji spisovatele Karla Tůmu:
 „Ochotnická naše divadla předbřeznové společnosti české , besedy a plesy mají v dějinách našeho znovuzrození velký význam kulturní a národní. Hráti si chtěl zubožený národ, vyloučený z arény činů, ale ve hře tajila se myšlenka opravdová a zdatná ...Jako sankvinistický citový a fantastický, bohémský národ irský, tak i národ náš má zálibu ve hře divadelní. Jako Irčanům tak i národ náš má zálibu ve hře divadelní. Jako Irčanům tak i nám bylo v době poroby a smutku divadlo jedinou ušlechtilou zábavou, ba více, zahřívajícím ohniskem svatých tejemných citů a snah, kolem něhož jsme se po opuštěném venkově i ve ztichlých městech shromažďovali s vědomím, že přispíváme k rozdmýchání jiskry národního ducha českého“. Počátky ochotnického hnutí na pomezí 19. století až po rok 1918 je jasně reakcí minority v boji za své nejdříve uvědomění, posléze zrovnoprávnění. Protože to má minimálně dva rozměry: a) jazykový, b) politický, opakují se jasné politické reakce v obdobích politicky vypjatých. Minimálně: období roboty,různé varianty vzedmutí a poklesu nadějí českého národa v boji s rakouskou mocí, peripetie první republiky, období fašismu, počátky nové republiky, období tvrdého socialismu, oteplení, normalizace, a současnost.

Úvod II
 Především se dá vysledovat dvojí tendence- jednak výrazná centralizace na přirozené centrum Hradec Králové, jednak výrazná snaha o samostatnost (ozvláštnění, sebestřednost) i těch nejmenších obcí a vesniček, ale i společenských proudů. Centralismus Hradce je přirozený z několika důvodů. Především jako středisko škol a správních úřadů přijímal do svého dění řadu osvědčivších se v malých obcích (myslím, že případ V.K.Klicpery je tzpický. Z Chlumce ho povolání přitáhlo do Hradce - Hradec svým zázemím přitahoval Klicperu.). Považuji tento jev za velmi důležitý. Při studiu pramenů narazíte na množství výrazných osobností, které svou nezaměnitelnou prací ovlivnily život a činnost v místě svého působení. V mnoha případech lze snadno doložit, že jejich odchod (nebo přechod jinam) výrazně změnil činnost nejen ochotnického spolku.
 Považuji to za nutné uvést právě proto, že o centru toho bylo napsáno a zaznamenáno mnohonásobně víc než o jednotlivých obcích.
Nepochybně hrála velikou roli i stránka hospodářská. Vydat publikaci o nějakém místě nebylo snadné nikdy, potencionálních zájemců bylo málo. Což si myslím, že bude i osud této úvahy,

Specifika okresu
1. Okres prošel několika územními reformami, takže přirozené vztahy , které vznikaly v průběhu minulého století, dnes jen tušíme. Podle vzniku souborů byl jasný vztah k přirozeným centrům správní nebo hospodářské moci. Tak jistě byl výrazný vztah na severu k Hořicím , na východě přesah na Nové Město, Opočno, na západě bylo výrazné centrum Nového Bydžova a Chlumce.
2. Okres neměl mimořádné národnostní problémy a až na Hradec Králové byl vesměs osídlen jasnou českou převahou, zejména na vesnici.
3. . Organizace státní správy prošla tolika proměnami, že se velmi těžko dohledává místo a jeho příslušnost. Např. hejtmanství královéhradecké sahalo více na sever, takže eviduje i místa dnes patřící do okresu Jičín, naopak západní část dnešního okresu patřila do samostatného hejtmanství novobydžovského (registr spolků tohoto hejtmanství je pravděpodobně ztracen).
4. Uvádím letopočty tak, jak se mi podařilo je doložit , tedy data uváděná u jmen souborů znamenají první , nejmladší doklad o existenci souboru, pokud se podařilo doložit, jsou uváděny letopočty ukončení činnosti např 1865 - 1912. Fakta uváděná v popisu jsou vždy doložena ze studia dokladů.
5. Pokud je uvedeno v seznamu“Dotazník Impuls“, znamená to, že z obcce přišel vyplněný dotazník a obsahuje údaje, které jsou u souboru uvedeny.

Pokus o členění a třídění
Z hlediska míst
Je myslím dobré vidět, jak rozdílně probíhal vývoj ochotnického divadla v městských centrech a na venkově.
města
V okrese lze označit několik měst, která sehrávala roli kulturních center: Nový Bydžov, Nechanice, Chlumec, Smiřice, Třebechovice p. Orebem a přirozeně Hradec Králové. Ten sehrává roli výrazného centra krajového.
vesnice
Venkov prošel obrovskou přeměnou, kterou si ani pořádně neuvědomujeme: vždyť první divadlení představení och. souborů probíhají ještě za roboty, potom nastává v několika desetiletích rychlý nástup techniky ( sekačky, mlátičky, žentour, samovazy..) a obrovský úbytek pracovních příležitostí pro námezdné pracovní síly. Tak se postupně následně vesnice začínají vylidňovat, soustřeďovat do větších celků. Dnešní stav spojování obcí ( mnohé se zase osamostatnily) je v pohybu Spousta obcí ztratila základní atributy obce : školu, faru, hospodu, navíc obrovský odliv mládeže do větších sídlišť. Tak dochází k nezadržitelnému snižování počtu obcí, tím i souborů.
Na venkově je výrazně cítit, jakou roli sehráli učitelé, mnozí kněží, řemeslníci a především studenti. Jsou to desítky jmen , škoda, že paměť je krátká, mnozí by zasloužili velké poděkování.
Z hlediska času a historických souvislostí
Mám doloženou činnost 229 souborů na okrese.
Do roku 1918 je doložena činnnost 84 souborů, ( do r.1900 : 39). Od roku 1918 do roku 1945 vzniklo 129 souborů, od r. 1945 dodnes 15 souborů
obrození

boj za jazyk, národ, obč. společnost
I. sv. válka
 Řada souborů přestává hrát. Jednak část herců odešla na frontu. jednak nechtěli vyhovět úředním požadavkům na oslavy a uctívání habsburského domu. Příkladem revolty je hradecký Kicpera s inscenací Fidlovačky a manifestačním průběhem představení až do úřrního zákazu po 12. repríze.
 Jako mladý chlapec jsem slyšel vyprávění bratra Čásenského v Sokole o tom, jak jako legionáři v Rusku hráli ochotnické divadlo pro brášky. Malinko o tom je v pamětech Zdeňka Štěpánka, ale vzhledem k datu vzniku je to jen v náznacích. Doklady jsem nenašel, i když je pravděpodobné, že tam byli i ochotníci z našeho okresu.
1. republika
fašistická okupace
 V okrese lze zaznamenat zpočátku výrazný posun v repertoáru k české klasice, potom k výrazně zábavnému repertoáru. Objevují se i krajoví autoři: Krpata, Pivec, Lauterbach. Ochotnické divadlo ( podobně jako sport) nebylo zakázáno a přesunulo se tam mnoho aktivit z prostor nedovolených. V roce 1944 pak zakázáno bylo, ale po domácnostech se přpravovala mnohá představení na dobu po porážce Německa. Je zaznamenán případ v Novém Bydžově, kde došlo ke konfliktu s okupačními vojáky při zkoušce hry Podzimní píseň lásky. Ve hře se zpívá Kde domov můj a zpívalo se skutečně výrazně. Velitel posádky zatkl režizéra Fr. Peřinu, ale díky jeho dokonalé němčině dopadlo vše dobře. Řada členů souborů byla zasažena mlýnem války, ale nenašel jsem o tom žádné záznamy.
 Nevím, jak je to možné, ale skutečně je v registru spolků zapsán nový soubor Lidová scéna Karla Čapka (!)Plotiště nad Labem V Libčanech se rozvíjí divadlo v přírodě do velkolepých akcí: 1940 Maryša - 180 herců - 4 koně - 3000 diváků, Jan Výrava - 219 herců - 28 kon- 5000 diváků , jako host Jaroslav Vojta, a v roce 1943 Zuzana Vojířová - 170 herců - 22 koní, 2 kusy hovězího dobytka, - 6000 diváků , jako hosté Marie Glázrová, Hana Vítová, M.Holub
období po osvobození
Řada souborů zahajuje činnost v osvobozené republice slavnostními představeními na podzim 1945. Významný počin vznikl v Třebechovicích pod Orebem, kde spontánně dochází k setkání všech ochotníků města a jejich spojení do nového souboru Symposion. Rozvíjí se divadlo v přírodě ( Libčany, Třebechovice, Vojany, Nový Hradec Králové, ..) aktivizuje se činnost ÚMDOČ.
socializace

Jak na venkově zapůsobil Hradecký program a jeho důsledky v oblasti politické, jsou známé, ale stejně výrazně (stejně zhoubně) zapůsobil t.zv. Soběslavský plán z roku 1951. Tím jsou zrušeny divadelní spolky a musí (chtějí-li hrát) „dobrovolně“ přejít do masových organizací - ROH a pod. Končí ÚMDOČ a její činnost přebírají různá OPS, KKS, KD atd. Ještě v roce 1955, kdy jsem se po studiích vrátil do Hradce , evidoval tehdejší okresní poradní sbor pro divadlo na 50 hrajících souborů. Tento počet však vytrvale prudce klesal..
Je zaznamenán jeden případ ustavení akčního výboru r.1948 v SDO tyl Smiřice s poznámkou: nikdo nebyl vyloučen

Pokus o přehled:

letop. hist. událost v divadle
studentská představení jezuitská
1773 zrušení jezuitského řádu konec st. divadla
1766-1789 výstavba pevnosti v HK po skončení začíná německé ochotnické divadlo - důstojníci pevnosti
do 1848 HK centrum obr. hnutí slavná éra Pospíšila, Rettigové, Klicpery a studentů Škroupa, Tyla
1848 zrušení roboty rozvoj vesnického života i divadla
1848-
1856 Bachův absolutismus divadlo se provozuje bez ustavení spolku - významná role studentů jako iniciátorů
1866
1867 bitva u HK
spolčovací zákon rozvoj spolkové činnosti vůbec
1914-
1918 1. sv. válka pokles činnosti
legionářské ?
1918-
1938 období 1. republiky velký rozvoj spolk. činnosti, kdejaká organizace se pokoušela hrát, „krajánci“
1939 ohrožení fašismem prudká změna repertoáru - vlastenecký tón
1939-
1945 faš. okupace divadlo nahrazuje politiku, ti,co mohou, hrají divadlo místo znemožněné veř. činnosti- snaha po sounáležitosti - přírodní divadlo
1945-
1948 osvobozená republika ohromné nadšení, pokračují divadla v přírodě,
1948-
1960 socializace obrovská organizační změna, rušení spolků a jejich přechody na t.zv.společenské organizace
1960-
1968 mírné oteplení první kladné odezvy na metodická působení některých OKS a KKS
1969-
1980 po sov. okupaci
tvrdá normalizace obrovský útlum,
1980-
1989 oživení na hřbitově opět se divadlo stává zástupcem politiky, jedno z mála míst svobodné tvorby, nová kvalita
1990-
1998 opět velká změna, přeskupení sil, souborů prudce ubývá,

U všech souborů lze vysledovat období rozkvětu a období stagnace (až úplného zmaru). Tato vlnovka je dosti závislá na shora uvedeném časovém členění (vždy s trochou zpoždění). Tato období rozmachu jsou velmi vázána na osobnosti jednotlivých spolků ale i obce.
Z hlediska repertoáru
O repertoáru ochotnického divadla se ve studiích napsalo velmi mnoho a vědci to jistě zhodnotí fundovadněji než já.. Snadno se označí repertoár - jak to mnozí hodnotitelé soudí - jako brakový. Rád bych zdůraznil, že repertoár určovali především diváci. Jim vyhovoval. Ona ta braková literatura má co do činění se světem vysněným, idealizovaným, zjednodušeným. Jako se nedá jednoduše mávnout rukou nad červenou knihovnou nebo kovbojkami, stejně jako nad Dietlovými seriály.
Tím chci upozornit, že otázka dramaturgie je obecně složitá.
 Dnes je spousta profesionálně vyškolených dramaturgů a mají-li poradit ochotníkům , jsou často bezradní. Mají výhodu v množství a přehledu po literatuře.
 Ochotníci byli většinou jiných profesí, mohli vybírat jen z toho, co znali ve svém okolí, co viděli, co se dalo sehnat.
 Proto je výrazně vidět napodobování profesionálních scén, řada autorů prostě byla oblíbená a hrála se téměř všude.
 Výrazně je cítit změna repertoáru ve chvílích historického ohrožení. Za 1. světové války řada souborů přestala hrát, aby se nemusela podřídit požadavku oaslavy panocnického domu, před okupací ochotníci výrazně hrají českou klasiku a ochotnické divadlo se po celou okupaci stává místem národního života a odporu., koncem 40. let se stávají divadla v přírodě jistým výrazem vzdoru ( např. Paukrtova inscenace Fuente Ovejuny v Libčanech) , sám považuji za výjimečnou inscenaci Člověka pro každé počasí v Třebechovicích v roce 1969 , „domácí“ divadlo manželů Dvořákových u Bohdanče
Osobnosti
Ekonomika
Viděl jsem v době pátrání několik pokladních knih dávných souborů. Je s podivem sledovat přehled výdajů v 19. století, co a v jaké výši museli zaplatit ochotníci, jaké byly příjmy. Prakticky většina inscenací byla zisková a ze zisku bylo nakupováno pro divadlo, odevzdáváno na podpůrné fondy ( Matice školská, stravování chudých dítek, ve prospěch nákupu knížek pro knihovnu, pomůcek pro školu a pod.) , ale i vlastní investiční činnost - stavba nového jeviště, dekorací, ale i budov a soch.
Stále mně to vrtá v hlavě: dnes není v lidských silách zorganizovat představení tak, aby výnos představení kryl náklady na zkoušky, elektřinu a otop, výpravu a hudbu atd. Dnešní oochotnické představení je vypraveno tak, že je skutečně srovnatelné s profesionálními divadly, a nelze to udělat jinak - konkurence nejprve filmu a dnes televize zvedá požadavky diváků do této polohy.
Takže i tyto dějiny svým způsobem dokládají důsledky naší spotřební společnosti: potřebujeme takovou úroveň , která je nad naše možnosti.
Celkové hodnocení
V oblasti Královéhradecka není doložena existence venkovského divadla, jak zvlásť bohatě máme doloženou v oblasti Podkrkonoší. Jedinou poznámku (nepříliš jasnou ) jsem našel u Třebechovic, kde snad byla hrána náboženská hra Tři králové a Hra na krále v Račicích nad Trotinou
Takže se postupně vedle sebe profiluje ochotnické divadlo městské, ochotnické divadlo venkovské a divadlo profesionální - kočovné ( později stálé v HK) . Tak jak postupuje možnost komunikace, zlepšuje se doprrava, dochází k jejich vzájemnému ovlivňování. Za významný rys považuji v oblasti Hradce spolupráci ochotnického a profesionálního divadla.
Chronologii a podrobnosti, pokud jsou zachovány uvádím v závěru, zájemci je asi znají, nebo si je přečtou. Omezím se na individuální jevy, které jsem našel a poznal a které považuji za význnamné nebo zaznamenání hodné.
Zaujalo mne jezuitské divadlo, které realizovalo Komenského Scholu ludus. Divadlo jako v nejmodernějších pedagogikách - waldorfské a v alternativním divadle.
Obdivuhodný je případ Sovětic, kde místní hostinský Jan Česák ještě v době roboty vydupal ze země ochotnické divadlo na vesnici. To byl skutečný buditel a jeho příklad probouzel široké okolí.
Po prostudování dějin SDO Klicpera musím konstatovat, že v plném rozsahu v té době plnil úlohu profesionálního divadla. Zajímavé je množství hostování významných představitelů hereckých špiček z Národního divadla i vzorná spolupráce s některými profesionálními divadly a zejména s Divadlem sdružených měst východočeských.
Podle záznamů v okresním archivu je nejen doložena světová premiéra Čapkova RUR, ale i přítomnost autora na premiéře.
Jako významnou rád uvádím poznámku recenzenta že: „nezapomenutelný byl výkon JUDr Klumpara v roli Pecky v Jedenáctém přikázání.“ - ač velký politik, místní honorace, nebál se komické role u ochotnického divadla, naopak.
Za výjimečnou oceňuji akci SDO Tyl Hradec Králové, kteří připravili cyklus her „Dějiny divadla“ v Jiráskových sadech pro hradeckou mládež. V několikaletém cyklu uvedli hry od Mastičkáře až po tehdy současné autory. Akce byla přerušena válkou, kdy Němci obsadili arénu v sadech , a už nikdy nebyla dokončena.
Literatura
Doklady
.První starý materiál, který jsem měl možnost prostudovat, byl Registr společenských organizací hejtmanství Královéhradeckého. Je to typická kniha vedená rakouskými úřady. První spolek je tam zapsán v roce 1868 - Smiřice. Jde o úřední knihu, která byla zavedena po vydání významného rakouského zákona o právu spolčovacím v roce 1867.S byrokratickou přesností je vedena až do roku 1948. Poté zápisy končí, zákon přestal platit., byla zavedena „jiná“ registrace. Vzhledem k úřední přesnosti tohoto registru jsou to data prokazetelně úředního schválení počátku činnosti.
Dost tristně vypadají různé cenzurní škrty, zejména z doby protektorátu, kdy je z registru vyškrtnuta spousta spolků ( Sokol, Masarykovy ligy ...)..

Objevil jsem tam dva (dnes) kuriozní spolky z Hradce:
VĚNO. humánní spolek pro vybavení dívek se provdavších v Hradci Králové -- a
BLAHOČIN (!) , sdružení ke zlepšení bytových poměrů v Hradci Králové

Tento registr je přesně uspořádán do několika oddělení; samostatně se vedly spolky dělnické, dále pak vojenské. Ukazuje to potřebu lidí sdružovat se. Právě spolková činnost umožňovala školit v terénu občana k řešení otázek politických a přirozeným výběrem objevovat schopné organizátory, budoucí skutečné politiky. Spolky to byly, které v praxi přesvědčovaly občany o pluralitě potřeb, zájmů, řešení, V takovém městečku jako Třebechovice jsem napočítal na 40 spolků, to znamenalo 40 předsedů, 40 tajemníků ...atd, .tak vznikala veliká síla proškolených a vycvičených funkcionářů. Samozřejmě to vedlo i k jisté řevnivosti, ale nakonec museli vedle sebe žít a naučit se snášet. Klasická řevnivost mezi spolky Klicpera a Tyl v Hradci Králové je vlastně ukázka soupeření, z něhož vyrůstala nová kvalita.( Opomineme-li malichernosti jejich rozporů)
Přehled literatury:
LITERATURA
sebraná a použitá k profilu ochotnického divadla v okrese Hradec Králové
OKRESNÍ ARCHIV HRADEC KRÁLOVÉ
Spolky, společenské organizace a družstva
Spolkový katastr královéhradeckého hejtmanství
Jde o registr spolků, které se přihlásily na hejtmanství královéhradeckém a zřejmě předložily stanovy a jména představenstva.
Vedeno od roku 1866, obsahuje spoustu škrtů (většina je z roku 1940 -1941 , jako důsledek nacistických předpisů )
Inv. číslo 590 - 617

Spolkový katastr hejtmanství novobydžovského je ztracen

Spolky divadelní 1987 - 1987
skupinový inventář
Zpracovali PhDr Milena Lenderová a Josef Hartmann

KRAJSKÁ KNIHONA
Dějiny českého divadla
Academia 1968 - 1983
 Prostudované kapitoly, které jsou věnovány ochotnickému divadlu jsou tristní. Texty jsou nejen kusé, (tomu se ani nedivím, je to hrozná práce ) , ale rozčiluje mě „profesionální“ nadhled , povýšenectví až despekt, s jakou je tato činnost hodnocena
OKRESNÍ KNIHOVNA
František Bohuslav, Divadelní radosti a starosti -vzpomínky 1925
s.50: jako člen profesionální společnosti vzpomíná na večery po divadle v hostinci U černého koně na Malém náměstí. Jmenuje význačné osobnosti ochotnického spolku a života města: továrník Červený, stavitelé Novotný a Laštovička, velký divadelník a starosta Třebše Karel Machek, starosta Ulrich, bratři Peřinové, městský tajemník a režizér „Tyla“ K.Paul , významně zmiňuje výtečnoou ochotnici pí Hallerovou

Tolman, Jiří Vladimír 50 let ochotnické Múzy v HK 1918
Jako předseda Klicpery podává podrobný seznam her, obsazení, hodnocení her a činnosti Klicpery.

Volf, Josef Z pamětí starého českého sedláka , 1932
Kapitola o vesnických spolcích a o divadle, zachycuje oblast Máslojed, Rosnice

Mikan,Jaroslav Jezuitské divadlo v Hradci Králové
Městské historické muzeum 1939

Mikan , Jaroslav 300 let divadla v Hradci Králové
Městské historické muzeum 1939

Koleš, Vilém, Staré Třebechovice
Sborník vydáávaný v letech 1935 - 1940
Bibliografie města a okresu Hrdec Králové
Lia Koudelková, František Vích, Nakladatelství Kruh 1970

Časopisy
Ratibor
Osvěta lidu
Kraj Královéhradecký
Týden

Novobydžovský zpravodaj 1995
Třebechovický zpravodaj 1989
Chlumecký zpravodaj
Nechanice I
Nechanické divadlo 1845 - 1995
Ke 150. výročí vydalo místní kulturní středisko 1995.
Zpravodaj kartouzských obcí 1996
Koleš,V. Staré Třebechovice

Vojta Š Táborský
Příspěvky k dějinám divadelního ochotnictva československého
 Vydala ÚMDOČ 1931
str.20 citace B. Zelenky
Veřejnost širší i užší ochotníkům nepřející má za to, že ochotnické divadelní spolky jsou zakládány za tím účelem, aby ochotnictvu samému a úzkému okruhu členstva poskytována byla příležitodt k zábavám. Nezná jejich činnost zblízka! - Ve spolku přihlíží se k ušlechtilé mluvě, k ušlechtilým způsobům; studiem učinkujících bystří se rozum i inteligence. Mezitím co tito ochotníci zkoušejí a hrají, v jiných místnostech se pije a teřba karbaní a kleje ...- ochotnická divadla sbližují i různé vrstvy společenské, což ne-li zplna aspoň zčásti se daří, vychovávajíce je k cílům vyšším, šlechetnějším. Ochotnictvo zušlechťuje se navzájem; učitelé, úřednictvo a jiná inteligence ráda věnuje se práci, aby i ti , jimž tvrdý osud macešský byl údělem, duševně se povznesli a stejné radosti z práce, jíž je následují, měli ....



Přílohy
Faltejsek, R.: Jak ten čas letí
In: Třebechovický zpravodaj 1989
Smutný, Z.: Aby se nezapomnělo
In : Novobydžovský zpravodaj 1995
nn: Co se stalo...
In: Černožický zpravodaj
Smutný, Z.: Divadelní jednota Jirásek
In : Buletin ke stavbě divadla
Koleš, V : Dějiny ochotnického spolku
In: Staré Třebechovice
Rybová- Přibíková, L.: Divadelnní a pěvecké spolky i odbory v Královéhradecku a Nechanicku
In: Královéhradecko , r.IV., č , 1927
Kudyvejs, M.: Ochotnické divadlo v Černilově
In: Zpravodaj kartouzských obcí 1996
Lenderová, M., PhDr, Hartman, J. Seznam dochovaných fondů divadelních spolků
In: Okresní archiv Hradec Králové.
Máte nějaké další informace k tomuto tématu?
Pokud se s námi chcete o ně podělit, zašlete nám je prosím prostřednictvím následujícího formuláře. Formulář slouží pro zasílání faktografických informací pracovníkům databáze. Prosíme, neposílejte vzkazy určené souborům či jednotlivým osobám, nebudou jim doručeny. Neposkytujeme jiné než zveřejněné kontaktní informace. Pokud chcete kontaktovat jednotlivé soubory či organizace, využijte prosím jejich webové stránky.
Vaše jméno:
Váš e-mail:
Informace:
Obrana proti spamu: do této kolonky napiště slovo 'divadlo':