Databáze českého amatérského divadla

Texty: FALTEJSEK, Rudolf: Dějiny ochotnického divadla v Hradci Králové 2. verze

Faltejsek, Rudolf: Dějiny ochotnického divadla v Hradci Králové 2. verze
Obrovské množství práce
Zcela jistě se už nepodaří doložit všechny aktivity, výsledek je překvapující. Na čtvrt tisíce spolků, souborů, z nichž mnohé žily dlouhá desetiletí, to je neuvěřitelné množství lidí, kteří tuto činnost zajišťovali.
Zkoumané období je natolik dějinně pohnuté, že není možné zabývat se celým problémem jako jedinou kontinuálně se vyvíjející činností. Každé třídění trochu kulhá, změny byly někdy velmi rychlé, jindy minulost doznívala dlouho, , ale metodicky to snad umožní jistý přehled.
do nástupu Josefa II
Mnoho dokladů není. V centru, v Hradci Králové byly latinské školy, v 18. století v rukách jezuitů. Ti pěstovali školní divadlo s výrazně náboženskou tématikou, významná je tématika svatého Václava.
Lidové divadlo, tak bohaté v Podkrkonoší, není doloženo.
Vesnice žila velmi izolovaně v rozsahu příslušných panství. Dozor nad celým životem měla církevní vrchnost. Cenzurní dozor byl ve všech tiskárnách i ve vydavatelstvích.
1. doložené představení
r. 1637, v neděli po sv. Třech Králích mládež škol jezuitských v kostele sv. Antonína na podměstí Mýtském pod správou svých učitelů „hru o narození Páně“ v češtině sepsanou.
Od té doby hrávalo se nejvíce ve školních místnostech vícekrát za rok.. R. 1668 byla již zřízena zvláštní divadelní síň. Na tomto jevišti provedla studující mládež hru „Svatý Václav“, trvající 3 hodiny. Hry se hrály zásadně odpoledne, střídavě latinsky a česky , až do roku 1766, kdy další pořádání her bylo zakázáno kabinetem Marie Terezie

za Josefa II.
Jde o období výrazného pronikání liberálních změn, nastupuje osvícenství. Významnou roli sehrálo uzákonění povinné školní docházky. Tak se na vesnici dostávají první učitelé, zárodek budoucího obrození na vesnici, čeští synkové z vesnic a městeček se dostávají do škol a zpětně se vracejí do rodných míst jako studenti ( tím značně rozšiřují povědomost vesnice o okolí) , později jako kněží, lékaři a pod. - Pro Hradec Králové to je doba významná stavbou hradecké pevnosti. Tak se z města stává hradbami uzavřené městečko s 5000 obyvateli s výrazným vojenským životem. (První ochhotnická divadla hrají páni důstojníci, samozřejme německy). Dnešní předměstí, byla městečka a vesnice se samostatným životem (Pražské Předměstí, Třebeš, Malšovice, ale i dnes téměř neviditelné Kluky, Lhota pod Strání, Zámeček ...) V Praze vvycházejí od r.1782 české noviny.

do 1848
Jak už je to v našich krajích častou praxí, po období naděhe nastupující císař Ferdinand I. ruší všechny liberální reformy, upevňuje absolutistickou vládu s mohutnou policií, výrazně reakční. Vesnice na to doplácí pokusy o vynucení úlev řadou neúspěšných revolt. V Holohlavech se hrála hra s tématikou selských bouří Soumrak. Npsal ji kronikář obce Vojtěch Prokop a končí popravou dvou holohlavských sousedů ˇPringra a Víznara oběšením.
Naopak ve městech pomalu a nezadržitelně se šíří národní uvědomění . Nositeli jsou mladí intelektuálové a zejména Hradec Králové v této době má postavení významné.
V Hradci Králové 1766 - 1789 byla dostavěna pevnost a město se zcela změnilo..V r. 1790 začali důstojníci hrát divadlo v č. 139. Pod vedením katechety Žumpeho provedli žáci normální školy česky hrané představení.. Nalezli jsme i poznámku že :“v r.. 1791 v neděli křížovou někteří měšťané od oné vojenské společnosti pohnuti, také v českém jazyku na onom divadle bystrost svou prokázali“ 1796 zřídili sobě městští ochotníci stálé divadlo v domě č.123 „ U zlatého orla“; v první části 19. stol. téměř výlučně německy hraného.
Výrazným oživením pro hradecké ochotnické divadlo se stal příchod profesora V.K.Klicpery v roce 1819; absolutismus rakouský neumožňoval vytvoření spolku se stanovami, leč hrálose dosti pilně. V r. 1838 bylo divadlo „Uzlatého orla“ přestavěno. V parteru a na galerii byla číslovaná sedadla, z obou stran 4 lože a šatna.Jeviště bylo do čtverce 4 sáhy (7,56m), dekorací bylo 20 (gotický sál,, modrý sál, selská světnice, les, vězení, zahrada, město, hornatá krajina, moře, jezero, množství stojek) . Malíř Mössner po celou zimu maloval oponu ( červená nařasená záclona a pohled na Hradec od zámečku. Je dochována v muzeu. - Odchodem Klicpery z Hradce ukončuje i tuto éru a z draze pořízeného fondu kostýmního, dekoračního i knihovnického vše bylo zničeno nebo rozkradeno.
Představení ochotnická jsou doprovázena vystoupeními hostujících divadelních kočovných společností. V roce 1825 za spolučínkování místních ochotníků byla uvedena opera Čarostřelec. Do konce 1850 se v Hradci představily společnosti: ředitele Suvarova (105 představení), ředitele Převora (42), A Müllera, Sieg-Heidla (33), Walburga, Knispla (54) Maschka (15) Magdaleny Kochanovské (76)

rok 1848
přnáší významnou změnu. Na dva roky je zrušena cenzura, najednou v Čechách vychází na 30 titulů českých novin. IV městech okresu jsou zřizovány národní gardy ( podle dokumentů nejsou však příliš revoluční, mnohdy působí jako obecní policie proti drobným zlodějíčkům). České divadlo se stává výrazným činitelem národního obrození.
do konce rakouské říše
Po dvou letech nadějí nastupuje tvrdá reakce v podobě Bachova absolutismu. Po roce 1849 je vydán úplný zákaz Tylových historických her, cenzura tvrdě zasahuje. Porážka rakouských vojsk u Magenta přivodila pád Bacha spolu s objevením rozsáhlé korupce ve státní správě. Následuje vydání spolčovacího zákona v r.1867; to umožňuje výrazný rozkvět spolkové činnosti vůbec, divadelní ochotníci hrají v konci 19. a začátku 20. stol. prokazatelně nejdůležitější roli.
venkov
Vesnice byla zpočátku výrazně izolována, kontakty byly převážně v rozsahu příslušného panství. Po zrušení roboty se život poněkud oživil. Žilo se však velmi těžce. Pracovní doba byla v sezoně mimořádně dlouhá. Vstávali ještě za tmy, aby před snídaní mohli obsloužit hospodářství, potom dlouhá práce na poli a návrat vpodvečer. Moc se nesvítilo a chodilo se brzy spát. Na vesnici byla pro jinou činnost výrazně vyhrazena doba polního klidu ( maspust a advent ) .
V této době se už vytváří důležitý triumvirát: učitel, farář, hospodský. Existence těchto institucí ovlivňuje veškerý život.
V druhé polovině 20. století probíhá významný nástup techniky. Nejprve jsou to sekačky, později žentour a jím poháněné mlátičky, fukar a pod. To však znamená obrovskou ztrátu pracovních míst námezdných dělníků, sekáčů, ti se musí stěhovat do měst do vznikajících továrních provozů. Naopak se na vesnicích objevují potřebná řemesla pro údržbu stále složitějších strojů. - I prodej obilí byl spojen se značnými strastmi. Kočí museli vyjíždět brzy za tmy, aby se na trh dostali co nejdříve, často museli čekat na lepší cenu do pozdního odpoledne, a potom museli prodat třeba pod cenou. Ještě horší situace je popisována při odvozu cukrovky do cukrovarů. Nejhorší situace byla před sídlem cukrovaru, kdy se cesty sjížžděly. To potom na křižovatkách docházelo i k fyzickým soubojům.
Tím víc vyniká doložený případ obce Sovětice:
na královéhradeckém venkově poprvé česky čekými lidmi zde bylo hráno divadlo. V lretech 40. žil v obci soused Jan Česák, jejž právem dlužno zařadit mezi prvé buditele českého lidu na vsi.Byl majitelem hostince č.4 a sám živnost provozoval. Odebíral jediný na vsi Havlíčkovy noviny, Kutnohorské epištoly hostům mistrně předčítal a zvláště četné dopisy z Moravy jemu zasílané a moravským dialektem psané rád četl. Tímto způsobem přilákal do svého hostince vybranou společnost nejen ze vsi, nýbrž i ze širokého okolí. Této společnosti pak předčítal divvadelní české knížky, čímž v hostech uzrála myšlenka, sehráti divadlo. Byla to v tom čase myšlenka odvážná a smělá. Česák navrhl sehráti kus Blýskavec a dovedl nadchnouti pro dobrou věc několik mladých mužů, jimž rozepsal a rozdal úlohy. Pořídil sám nové jeviště a než bylo zhotoveno, konaly se zkoušky po jednotlivých staveních, při čemž se všechny osoby své úlohy zpaměti učily. Učinkující muži všichni byli ženatí. Jednu neděli v masopustě roku 1843 sehráno v hostinci Česákově první divadlo, při němž se vstupné nevybíralo. Návštěvníků bylo tolik, že jich ani hostinská místnost pojmouti nemohla. Provedení bylo zdařilé, což povzbudilo herce k pokračování. Při druhém hraní divadla se již vybíralo, byla početná návštěva a vybralo se 5 zl. 10 kr. ve stříbře. Dále se hrálo: Vyhrané panství, Granatýr na stráži, Loupežníci na Chlumu, Pekař, Rohovín Čtverrohý, Loketský zvon, Štěkavec, Pražští sládci. Při provozování kusu Pražští sládci , kde prý bylo hudby jako v kostele, účinkovaly též některé osoby ze sousední farní osady Hněvčevsi. Herci ze Sovětic: Václav Birner, kolář, Ant. Růžička, krejčí, Jan Splítek, kovář, Václav Růžička, zedník, Fr. Všetečka , bednář, a Jan Česák, hostinský. Anna Petříková a Marie Hušková. Z Hněvčevsi: Fr. Bičiště , učitel, Václav Chládek a Lucie Salavová., z Neděliště Jan Valášek , kovář.
Brzy po Sověticích se objevuje divadlo v Nedělištích:
Zlákáni úspěchem divadla v Sověticích a na naléhání Jana Valáška, kováře z Neděliště, rozhodli se ochotníci sovětičtí hráti divadlo v Nedělištích, k čemuž rodák z této obce Jan Česák propůjčil své jeviště. Jan Česák ponechal jim jeviště několik roků Za velkého ohně v Nedělištích jeviště Česákovo shořelo, z čehož i sovětickému divadlu vznikla několikaletá přestávka v činnosti.
Vesnice hradeckého venkova byly značně zasaženy událostmi války 1866. Ale ochotnické divadlo postupně zasahuje mnoho míst.
města
Hradec Králové
Po odchodu V.K.Klicperry se v Hradci střídaly převážně kočující společnosti -- zejména společnost Zöllnerova a od roku 1852 první česká divadelní společnost J.A. Prokopa. Na počátku 60. let zorganizoval c.k. soudní oficiál Václav Hubka ochotnická představení . Kočující společnosti trvale hrají v Hradci, zajímavé je, že poslední vystoupení německy hrajících společností bylo v roce 1869 Do zániku Rakouska se v Hradci vystřídaly snad všechny české společnosti : Elišky Zöllnerové, Fr.Pokorného, Josefa Kramuele, Pavla Švandy ze Semčic, V. Svobody, J. Štandery, J.A. Prokopa, Mušky, Košnera, Čížka, Pištěka, Vendelína Budila, Chmelenského, Sukova, Honsova a některé další.
V roce 1867 se Lad. Pospíšil, Adolf Preitinger, Jan Vávra , V. Formánek, Nechanický sepsali stanovy, jejichž schválení dosáhli v roce 1868. Jednota se účastnila slavnosti položení základního kamene k Národnímu divadlu. Ve sbírkách na zbudování byl Hradec na čtvrtém místě za Prahou, Plzní a Kolínem. 24.3. 1885 došlo k otevření nového divadla, jemuž dno jméno Klicperovo. Na stavbu divadla věnovala jednota svůj stavební fond 1030 zl a svým nákladem dala vymalovat strop (460 zl.) foyer a chodby (820 zl.) a do divadla věnovala dekorace v ceně 380 zl. Malbu provedli akad. malíři bratři Nejedlí z Nového Bydžova. Strop byl vyzdoben malbou ranaissanční ve 4 polích, s figurami tragedie, lyriky, dějin a hudby. Za zásluhy byla jednotě propůjčena permanentně čestná lože. Téhož roku zakoupena byla Alšova opona Příchod Čechů na Říp, která je dnes v Náchodě.
Za 1.světové války oslavila jednota 3otileté výročí založení v r.1915 Lucernou a v roce 1917 hráli Tylovu Fidlovačku, kdy obecenstvo provokativně zpívalo Kde domov můj. Po 12 reprízách bylo provozování hry úředně zakázáno.

Nový Bydžov
Byl za Rakouska sídlem hejtmanství novobydžovského.
Soudní archívní materiál té doby dokládá, že čeští ochotníci zde hráli už před 1848. Byla to nahodilá herecká seskupení. Zpočátku se hrálo německy, později česky. U modrého lva a U Kupců. 1845 je v Květech zpráva, že se zde česky hrálo divadlo. 1866 jsou datovány stanovy ochotnického spolku, který tedy existoval už dříve. 1868 ochotníci provedli Donizettiho Marii, dceru pluku, 1870 Fausta a Markétku. Někdy v tu dobu zde hráli žáci školy tehdy oblíbenou hru J.Neudörfela Budečské jesličky. 1870 spolek zanikl. Ochotnické divadlo se dále provozovalo v jiných spolcích, na př. Občanská a řemeslnicko-dělnická beseda, hasiči. 1884 zde provedli Prodanou nevěstu. 1885 nastudovali místní ochotníci V studni. 1887 nastudovali scénicky Bendlovu kantátu Švanda dudák. Hrávalo se v zasedací síni radnice až do 1888,kdy bylo v hostinci Na kopečku postavené nové jeviště. 1905 byl obnoven spolek ochotníků Divadelní jednota Jirásek. Téhož roku první představení - Žně /Šubert/. 1918 se přejmenovali na Spolek divadelních ochotníků Jirásek. 1924 byla budova Na kopečku přestavěna na dnešní divadlo. Téhož roku se ochotníci přejmenovali na Divadelní jednota Jirásek.
Nechanice
Jako sídlo okresního soudu bývalo významným centrem
V Nechanicích k novému životu vzkříšeno bylo divadloI letos si česká Thálie svůj skromný chrámek rozbila , v němžto tamější ochotníci k dobrému oučelu několik her na prkna přivedli. Nemohu však mnoho chvalitebného o provozování her povědět, anto dílem nečetně shromážděné obecenstvo, dílem pak nechutě před prázdnými lavicemi si počínající hercové příčinu k tomu podali.
427
1860 v Nechanicích provedli řadu představení mnohdy zdařilých, návštěva však byla malá. Lumír konstatuje, že v Nechanicích nastala k divadlu jakási chladnost, ... jest třeba k divadlu přízně a větší podpory u předních města.
1869 koupil starosta města Ed. Matějovský grunt za 5200 zl. a za vydatné pomoci hraběte Harracha ji dal přebudovat na centrum kult. života. („šenk v rathause“ .. „šathaus“) .. 30.8. 1873 vystoupila na nechanickém jevišti Otylie Sklenářová - Malá ve hře Na rozcestí. ... Desetiletí rozkvětu je spojeno se jménem nově ustaveného notáře JUDr. Josefa Štolby. Ten hry nejen psal, ale i režíroval, sám hrál a herce vychovával
Chlumec
Uvádí se, že za dob Klicperových se hrávalo ochotnické divadlo kolem roku 1930. Tato činnost zanikla , 1861 bylo vydáno provolání k občanům podepsané sládkem Daňkem, MUDr.Dlouhým, a ještě toho roku bylo divadlo založeno. 1981 se sešli ochotníci U staré brány a vzpomínali dvacátého výročí založení.. Nové stanovy byly schváleny hejtmanstvím v Novém Bydžově 1.4. 1982. Ve výboru pracoval Ed. Pázler,Fr. Tísek, Jan Šafránek,učitel, Hynek Vaníček . Hrávalo se v měšťanské škole čp.50 do roku 1886, kdy byl sál zabrán pro rozšíření třídy. Od té doby se představení konala v hotelu Liverpool.Postupně dochází k ochabnutí činnosti, scéna je půjčována kočovným společnostem, pohostinsky zde vystupují Seifert, Mošna. Spolek se r.1902 rozchází.
Třebechovice pod Orebem
Město s velmi starou divadelní tradicí doloženou již na počátku 19. století , s výraznými pokusy hudebními jistě i vlivem buditele Jana Theobalda Helda První hra snad r. 1802 Tepličtí kováři od P.Šedivého pak 1806 i náboženská představení
(Tři králové), pak až do r.1818 nejsou zprávy.
V kronice ochotníků třebechovických je zmínka:“na novém jevišti zahájeny hry dne 15. dubna 1895 hrou Paní Marjánka, matka pluku, kterážto hra, jak p.ředitel v proslovu podotkl, provozována byla taktéž při podobném znovuzřízení divadla ochotnického v Třebechovicích před 42 roky. ( 28.9. 1853 ve starém Rathauze.“ Spolek divadelních ochootníků založen v roce 1885.
období první republiky
Po válce přichází dvacet let nevídané svobody. Cenzura je zcela zrušena, v dobách neklidu funguje velmi mírně zákon na ochranu republiky. V minulém období připravená společnost se rozvíjí do nebývalé šíře. Spolky ochotnické jsou zřizovány u různých jiných organizací (Sokol, DTJ, Orel, hasiči ), hrají skauti, politické strany, sportovní kluby. Mnohé spolky mají jepičí trvání, ale činnost je velmi bohatá. Převažuje lehký repertoár, v oblibě je opereta. Vznikají nejrůzněji organizovaná centra vyvolaná zespodu, tedy od souborů. Vzniká největší centrála ÚMDOČ, podbně jsou organizovány soubory DTJ a FDTJ. Spolky kromě ohromného kladu vytvářejí svá izolovaná prostředí, kam je mnohdy velmi těžké se prosadit, bují nejrůznější řevnivosti mezi soubory. Rozvíjí se systém přehlídek, Jiráskův Hronov, ale i Klicperův Chlumec, novobydžovská přehlídka, přehlídky v Hořicích a v Jaroměři.

období okupace
Mnoho souborů přestává hrát, naopak mnohé se mobilizují a vedle operet se výrazně prosazuje tématika historická. Cenzura pracuje významně, je zakázáno tleskat v průběhu představení, jsou zakázána extempore. Řada ochotníků je zatčena za odbojovou činnost.
Dva dny po okupaci je zřízena Ústřední tisková služba jako orgán cenzurního dohledu. Vedoucími
byli jmenováni Schmoranz, Bareš, Fr. Hofmann. Uvádím je proto, že všichni tři byli posléze zatčeni a věznění nepřežili.
Od 30. 9. 1940 se stal ředitelem úřadu August von Hope a za jeho řízení byl vydán seznam 1352 zakázaných autorů a 1894 děl
Po 30.9.1942 byl seznam rozšířen na 10 000 titulů a zcela zakázáno 100 českých filmů. Je třeba dodat, že mnohá nakladatelství a knihkupci příkazu neposlechli, knihy různě zamaskovali, případně zazdili.
V letech 1941 - 1942 bylo ve 104 okresech (kromě Prahy) zkonfiskováno a následně zničeno 1,850.535 knih, jak je doloženo s německou přesností.
Jeden z dotazů cenzora: Prosím sdělte, zda Gaius Julius Caesar byl árijského původu.

Divadlo jako politikum
V českých zemích, které prožívaly v minulém období dlouhá léta nesvobody, nebylo prakticky možné účastnit se jiné politické činnosti, a tak se divadlo ve všech obdobích útlaku stává výraznou politickou činností. Divadelní ochotnická činnost umožňovala realizovat své představy, byla místem v naprosté většině místem svobodné činnosti.
V 18. století je jasně projevem reakce minority v boji za svá práva jazyková, kulturní, ale i politická, národní i státní.
Za I. sv. války mnoho souborů přestává hrát - jednak mnoho členů odešlo na frontu, hlavně však nechtěli přispívat oslavě panovnického domu, jak bylo předepsáno úřady. Hradecký Klicpera v roce 1917 hraje provokativně Fidlovačku, aby si diváci mohli zazpívat Kde domov můj.
Za okupace se na divadle výrazně posiluje národní duch, ochotnická představení jsou plná, hraje se mnoho her místních a krajových autorů - Lauterbach v Chlumci, oblíbený Krpata z Pardubic aj.
Z a socialismu to bylo složitější. Nešlo o jasný vnější útlak (odpor vůči Habsburkům, proti fašismu), tentokrát to byli vlastní lidé, kteří se stali nositeli pro mnohé nepřijatelných, pro ostatní nezvyklých myšlenek. Nastupuje obrovské zmatení ve slovech (svoboda, právo, spravedlnost ..), vztahy mezi lidmi, kteřré vznikaly po celá staletí jsou rázem přetrhána. Spolky jsou přejmenovávány jako součásti různých socialistických organizací, některé spolky měly i několik názvů (herci byli titíž)
Hned v první vládě dostává ministerstvo informací (ale i kultury a školství) komunistická strana a v osobě Václava Kopeckého od počátku útočí na všechny liberální projevy.
Po převzetí moci Vítězným únorem byla zřízena Kulturní rada a všechna periodika byla denně kontrolována na tiskovém oddělení.
V roce 1951 jsou do všech redakcí jmenováni cenzurní redaktoři. Bylo vytvořeno několik seznamů zakázaných knih na různých odděleních ÚV KSČ s příkazem 1 výtisk zachovat, ostatní zničit. Nízký odhad zlikvidovaných knih do roku 1953 je 23,5 miliónů knih.
22.4.1953 byl tajně zřízen Úřad pro tiskový dozor, cenzoři občas docházeli i do divadel a hlídali herecká extempore. Na poště v té době bylo cenzurováno denně 750 000 poštovních zásilek
První vlna liberalizace nastala od roku 1963 nejprve v divadle.
V roce 1968 byly cenzura zrušena ( jako v roce 1848) a stejně tak v nastoupené „normalizaci“ byla opět zavedena. Oficiální seznam obsahoval na 400 jmen autorů zcela zakázaných. Krom toho byly vytvářeny různé formy distancování, u výkonných reprodukčních umělců potom mnohdy krajově i místně zabarvené.
V Hradci existoval zákaz pro Matušku, různé distance dostali i mnozí další jako Horníček a pod.
Přesto vzniká jisté přijetí modu vivendi: vy nás nebudete moc otravovat, vy si budete budete klidně dělat divadlo.
Značnou změnu přináší normalizace za sovětské okupace. Tehdy už nebylo třeba se o něčem přesvědčovat. Začalo být jasné, kdo je kdo. Diváci zejména vycítili a hledali a čekali na jakoukoli zmínku o svobodě, boje s hloupostí - zkrátka divadlo se opět stalo politickým.
řídící složky

Stavba občanské společnosti
Tvorba hodnot
Máte nějaké další informace k tomuto tématu?
Pokud se s námi chcete o ně podělit, zašlete nám je prosím prostřednictvím následujícího formuláře. Formulář slouží pro zasílání faktografických informací pracovníkům databáze. Prosíme, neposílejte vzkazy určené souborům či jednotlivým osobám, nebudou jim doručeny. Neposkytujeme jiné než zveřejněné kontaktní informace. Pokud chcete kontaktovat jednotlivé soubory či organizace, využijte prosím jejich webové stránky.
Vaše jméno:
Váš e-mail:
Informace:
Obrana proti spamu: do této kolonky napiště slovo 'divadlo':