Databáze českého amatérského divadla

Texty: Majznerových rod: heslo in Valenta, Jiří (ed.): Malované opony divadel českých zemí. Praha, NIPOS 2010, s. 362-363

ROD MAJZNEROVÝCH

Loutkářská rodina Majznerových (původně Meissnerovi, též Meistnerovi, Maiznerovi) působila téměř 150 let ve východních Čechách a v Podkrkonoší, kde si získala, podobně jako Kopečtí na jihu Čech, mimořádnou oblibu. K jejím nejstarším členům patřili Jan Meissner (nar. asi 1773) a František Meissner (nar. asi 1782), oba z Vrchlabí, kteří putovali s loutkami již koncem 18. století. V první polovině 19. století hráli s loutkami jejich potomci usazení na Novopacku, zejména Josef a František Meissnerovi. Pro historii českého loutkářství mají mimořádný význam jejich opisy starých loutkových her, které patří k nejstarším záznamům her českých loutkářů. Vynikající pověst si v druhé polovině tohoto století získal Vilém Maizner (1846–1906). V jeho loutkářské činnosti pokračovaly společně jeho děti Božena (1872–1958), Bohumil (1874–1948) a Ladislav (1876–1934) Majznerovi. Pokračovatelem v jejich loutkářské činnosti a dovršitelem rodinné
tradice se stal Bohumilův syn Vilém.

Libušina věštba. Olej na plátně, na druhé straně Alegorie umění, signováno „V. Maizner 1934“, rozměry 405 x 234 cm
Oponu s alegorií Umění na jedné straně a s motivem Libušiny věštby na straně druhé vytvořil v roce 1934 pro své kočovné divadlo principál Vilém Majzner.

• Muzeum loutkářských kultur, Chrudim, i. č. SC 1764
> Batěk O.: Vilém Majzner. Čs. loutkář 1962, s. 218
> Dubská, Alice: Dvě století českého loutkářství. Praha, AMU 2004, s. 95 a n.

VILÉM MAJZNER
Narodil se v roce 1905 ve Velkých Hamrech v sále za jevištěm, a tak doslova od narození byl v nejužším styku s loutkovou scénou své rodiny. Od otce se nejen naučil loutkářské řemeslo, ale od svých předků převzal oddanost k vlastnímu povolání a stavovskou hrdost. Na přání otce, který si uvědomoval nutnost dalšího zvyšování úrovně divadla, začal roku 1923 studovat na Uměleckoprůmyslovou školu v Praze. Po třech letech studii se vrátil k rodinnému podniku a brzy začal ovlivňovat zejména jeho scénografii. O výtvarném cítění Viléma Majznera svědčí alegorická opona, kterou namaloval v roce 1934. Je oboustranná a představuje na jedné straně Alegorii umění, na druhé Libušinu věštbu. V roce 1940 převzal od otce principálské žezlo a společně s manželkou Zdenkou vedl divadlo do roku 1950. Podařilo se mu přežít těžkou dobu okupace a války, ale v poválečných letech, kdy socialistická administrativa všemožně bránila lidovým loutkářům v jejich působení, se rozhodl zanechat kočování s vlastním divadlem. Své loutkářské zkušenosti uplatnil v nově vzniklém profesionálním loutkovém divadle v Liberci, kde jako loutkoherec působil do své smrti v roce 1962.

Související Pojmy

Máte nějaké další informace k tomuto tématu?
Pokud se s námi chcete o ně podělit, zašlete nám je prosím prostřednictvím následujícího formuláře. Formulář slouží pro zasílání faktografických informací pracovníkům databáze. Prosíme, neposílejte vzkazy určené souborům či jednotlivým osobám, nebudou jim doručeny. Neposkytujeme jiné než zveřejněné kontaktní informace. Pokud chcete kontaktovat jednotlivé soubory či organizace, využijte prosím jejich webové stránky.
Vaše jméno:
Váš e-mail:
Informace:
Obrana proti spamu: do této kolonky napiště slovo 'divadlo':