Databáze českého amatérského divadla

Texty: Divadelní pouť českého loutkáře pana ing. Františka Čečila - *4. 5. 1922 10.6 2010

Divadelní pouť českého loutkáře pana ing. Františka Čečila
*4. 5. 1922 10.6 2010

10. června 2010 se zastavilo srdce plzeňského loutkáře pana ing. Františka Čečila. Kdo jej
znal, věděl, že jeho srdce bilo vždy pro loutkové divadlo a to až do jeho 88 let.
Cestu k loutkovému divadlu mu ukázal jeho prastrýc učitel Hrabák, který hrál dětem pětadvacítkami loutkami ve vlastnoručně zhotoveném divadle. Když mu bylo sedm let, dostal své první divadlo, ale hrát si s ním mohl jen o Vánocích. Velkým zklamáním pro něho bylo, když rodiče divadlo prodali. K loutkovému divadlu se vrací až v dospělosti po návratu z Německa, kde byl totálně nasazen. Skrýval se se svou ženou v Jarově. Zde i v těchto těžkých dobách hrál na sýpce loutkové divadlo dětem. Další zastávkou na loutkářské pouti byly Pňovany, kde hrál s rodinným divadlem v místním Sokole. Jako železničář se často stěhoval, a s ním se stěhovalo i nadšení pro loutkové divadlo. V roce 1946 zakládá loutkářský soubor v Třemošné. V třemošenském divadle působil celých 30 let. Rád vzpomínal na tamnější loutkáře, na jejich velkou obětavost, schopnost hrát třeba o půlnoci…
Tyto vlastnosti si přinesl sebou do Plzně i pan F. Čečil, a je pravda, že jich bylo v obou souborech, ve kterých potom působil-ve Špalíčku (od roku 1974) a V Boudě (od roku 1992)- opravdu třeba.
Za 64 let u loutkového divadla vytvořil víc než tři stovky marionet a maňásků a propůjčil svůj hlas několika stovkám postav: chasníkům, šumařům, dobrotivým králům, kmotříčkům, broučkům a zvířátkům z pohádek. Každou rolí vždy žil od první čtené zkoušky až do posledního představení. Nejvíce jej ale zaujala scénografie. Vytvořil výpravy k desítkám pohádek. Jeho loutky nám jej budou navždy připomínat. Například v pohádkách „Kouzelná galoše“, „Broučci“, „ Adámek mezi broučky“, „Čert a Káča“ a „Kocour v botách“.
Pan ing. F. Čečil byl také zakládajícím členem Skupiny amatérských loutkářů SAL, kde také dlouhodobě působil. Za svou práci pro loutkářství získal mnohá ocenění: Zlatý odznak Josefa Skupy (1973), Zlatý odznak SČDO (1987), cena PhDr. Jindřich Veselého (1999) a Zlatý odznak J. K. Tyla (2004).
Divadlo se mu za jeho obětavost odvděčilo. Nedovolilo mu zestárnout a do poslední chvíle ho nenechalo usednout na lavičku mezi ostatní důchodce. Věnovalo mu stále mladé spolutvůrce, potlesk dětského publika, vděčnost a úctu nás všech, kterým pomohl najít cestu do světa loutkového divadla, jako mu ji kdysi ukázal jeho prastrýc.

Nekrolog pro Databázi zaslal Luděk Richter - 3. 1. 2011
Máte nějaké další informace k tomuto tématu?
Pokud se s námi chcete o ně podělit, zašlete nám je prosím prostřednictvím následujícího formuláře. Formulář slouží pro zasílání faktografických informací pracovníkům databáze. Prosíme, neposílejte vzkazy určené souborům či jednotlivým osobám, nebudou jim doručeny. Neposkytujeme jiné než zveřejněné kontaktní informace. Pokud chcete kontaktovat jednotlivé soubory či organizace, využijte prosím jejich webové stránky.
Vaše jméno:
Váš e-mail:
Informace:
Obrana proti spamu: do této kolonky napiště slovo 'divadlo':