Databáze českého amatérského divadla

Texty: Hořovice - Tvarochová, Kateřina: Krajinský spolek Valdek. In Divadelní spolky na Berounsku.

Krajinský spolek Valdek

Tento spolek se sice nevěnoval pouze divadelních činnosti, ale věnoval tomuto umění značnou část své energie a času. Jedná se o studentský spolek, který vznikl o vánocích 1916 jako odnož spolku divadelních ochotníků, který již měl svou tradici. 94) Po vzniku republiky se spolek osamostatnil a jeho stanovy byly schváleny 4. dubna 1920. 95) Do té doby spolek vystupoval pod názvem "Studenti v Hořovicích."
Spolek vyvíjel aktivitu o nedělích, svátcích a prázdninách, kdy měli studenti volno a pobývali v Hořovicích. Činnost spolku byla rozmanitá - divadlo, turistické výpravy do okolí, na Šumavu, do Krkonoš, založili v Hořovicích čítárnu, pořádali debatní večery, přednášky, zavedli jazykové kurzy, zasloužili se o vybudování pomníku padlých v první sv. válce, pořádali zábavní večery, prostě pěstovali ty zájmové činnosti, které jim ukládaly spolkové stanovy. Stanovy uvádějí účel spolku: "Sdružení mladých lidí kraje hořovického vytknuvších si za cíl prohloubení a vyhranění svých hodnot na podkladě nepolitickém a nekonfesijním. Pečovat o zájmy školské a sociální, přispívati ke kulturnímu povznesení veřejnosti."96)
Léta 1919-1924 znamenala pro spolek vrchol činnosti. Následující rok odcházejí starší členové, kteří již dostudovali, a v důsledku toho přichází stagnace, která je zažehnána až v roce 1929. 97)
Zpočátku studenti jen vypomáhali ochotníkům svým zpěvem a protože měli úspěch i v menších rolích, rozhodli se založit vlastní spolek. V jejich úmyslu je podporoval i již zmíněný režisér Josef Schaller, který svou autoritou celý podnik zaštiťoval.98) Tento muž nebyl jen duší ochotnického spolku, ale byl i členem a po určitý čas dokonce ředitelem spolku Mládenci, který spolupracoval s Valdekem.
28. říjen 1918 zastihl některé ze studentů ve válce. A takhle líčí jeden z nich, J. Čepelák, student historie na UK a toho času zapisovatel spolku, náladu a pocity členů spolku i své vlastní. Na počest této významné události sehráli studenti slavnostní p°edstavení za režírování J. Schallera.
Prázdniny 1919 se po pracovní stránce spolku moc nevyvedly. Nechme o tom promluvit jednoho z nich: "Nadšení vyprchalo.99) Starý enthusiasmus se nevzbudí. - Snad se obrodí v mladších, ale mám silné pochybnosti." Jako druhou příčinu uvádí: "...všechny korporace městské v republice jako o závod se předstihovaly v pořádání všemožných zábav. Neznám neděle prázdninové, která by nebyla zadána pro nějakou slavnost nebo divadlo." 100) Zde vidíme, jak silným stimulem byl vznik republiky pro kulturní aktivitu všech spolků. O prázdninách také většina studentů vstoupila do vzdělávacího klubu mladé generace "Havlíček" proto, aby spolupracovali s "živly nestudentskými, hlavně s dělnictvem", nutno dodat, že se jim spolupráce příliš nedařila.101)
Repertoár spolku Valdek se odlišoval od líbivých her ochotnického spolku (viz P°íloha č. 5). Studenti se snažili zprostředkovat hořovickým občanům kvalitní a umělecky cenné hry. Většina jich studovala v Praze, takže měli kde brát inspiraci. Vzorem se pro ně stala Městská divadla pražská a repertoár Národního divadla. Vysokou úroveň si chtěli udržet i při jiných produkcích jako byly např. akademie a přednášky. Není tedy divu, že si občas stěžují na malou návštěvnost a nezájem místních. Z maloměstského prostředí se dá jen těžko udělat kulturní centrum. Jejich snahy mají však nesporný přínos v tom, že se o zlepšení úrovně kultury alespoň pokusili a ukázali něco nového, snažili se, aby obecenstvo ocenilo náročnější umění, protože člověk z venkova se do pražských divadel málokdy dostal.
Jedním z takových představení bylo uvedení hry V. Dyka Ondřej a drak. Právě tímto představením si Valdek vytyčil nový cíl : "studenti budou obecenstvo vychovávat a věřím, že docílí úspěchů i proti biografu i proti nasládlým, bezcenným maloměšťáckým kouskům ochotníků, jichž umění by se mohlo jinde mnohem lépe uplatniti." Autor je toho názoru, že ochotníci mají dobré herce, jen v současné době nemají dobrý repertoár.102) Výrok je opět nutno nahlížet z kritického pohledu, neboť autor není nestranným pozorovatelem a je pravděpodobné, že chápal ochotníky jako určitého konkurenta. Nicméně podává zajímavou zprávu o ochotnících a jejich činnosti.
Hodně členů Valdeka bylo organizováno zároveň ve spolku "Mládenci". Sdružovali se ke společné práci a zábavám jako příslušníci stavu studentského. Z roku 1919 se zachoval soupis členů studentského spolku. Prázdniny v létě 1920 se nesly v pracovním duchu. Studenti si pronajali místnost a vytvořili si klub a spolkovou čítárnu, kde se konaly schůze a debatní večírky. To už se počet členů vyhoupl na šedesát.
Zpočátku Valdek jen vypomáhal ochotníkům při Silvestrovském programu, později již pořádal vlastní zábavu. Studenti hráli svá představení vždy o vánocích, velikonocích a v průběhu prázdnin. Nacvičování jednotlivých rolí totiž vyžadovalo čas. Jedním z takových představení secvičovaných o prázdninách byla hra E. Rostanda "Romantikové", kterou režíroval člen ochotníků pan Adolf Růžička. Scénu upravoval jako obvykle Václav Živec, učitel v Ho°ovicích. Shodou okolností se zachoval plakát tohoto představení a náčrtky scénického provedení hry od prof. V. Živce.
V této době se zrodila myšlenka největšího zábavního podniku, který kdy v historii Valdeka i jiných spolků ve městě neměl obdoby - studentské majáles. Ze členů spolku byl zvolen pracovní a poradní sbor, které řídily celou akci. Studenti zhotovili Zlaté desky, do kterých byli zapisováni sponzoři celé akce. Studenti vytvořili plakáty, získali své stoupence v řadách vážených občanů a pozvali hosty zvučných jmen. V hlavní den oslav, 14. května 1921, vztyčili studenti na hořovickém náměstí máji a byl přednesen proslov věnovaný A. Jiráskovi, neboť právě výročí jeho 70. narozenin bylo celé majáles zasvěceno. Nechyběl slavnostní průvod s alegorickými vozy a krojovanými družinami. Odpoledne se konala veselice v přírodním prostředí nedaleko Hořovic. Uvádíme několik autentických postřehů: "Člověk nevěděl, nač se má dřív dívat." - jednou z atrakcí byl ohňostroj. "Počasí nemohlo být lepší." - hrálo důležitou roli, protože se vše odehrávalo pod širým nebem. Druhý den byl na pořadu koncert a divadelní představení, večer potom taneční zábava.103)
Další významnou akci podnikli valdečtí o prázdninách roku 1923. Otcem myšlenky požádat mistra Františka Bílka o vytvoření pomníku padlým v první světové válce se stal akademický malíř Václav Živec, který pomáhal Valdeku vytvářet scény pro divadelní představení a dohlížel nad veškerým výtvarným projevem Valdeka. Tak se tedy zrodila slavnost odhalení pomníku "Obětovaný" od F. Bílka. Při této příležitosti Valdek uspořádal výstavu mistrových děl a vydal brožuru o Fr.. Bílkovi, do které přispěl svou statí i významný katolický básník Jakub Deml. Při této příležitosti požádal spolek Ministerstvo školství a osvěty o finanční příspěvek k uspořádání výstavy. Ministerstvo však nevyhovělo jejich žádosti "z důvodů rozpočtových"104) Ohlas na tuto akci byl velký, kritiky v novinách pochvalné. Tento počin nezaznamenal ohlas jen v místě konání, ale zmiňovaly se o něm i celostátní noviny. Většina z nich popisuje Bílkovu sochu a vysvětluje její symbolický význam.105)
V tomto roce se dva valdečtí zástupci zúčastnili každoroční přehlídky ochotnické činnosti Jiráskova Hronova, ale bez většího ohlasu. Spolek jako takový na festivalu nikdy neúčinkoval.
Postupem času se uměleckovýchovný cíl Valdeka vytrácí a je nahrazen zájmy pro studenty přitažlivějšími, ani divadelní činnosti se od konce dvacátých let již tolik nevěnují. Do popředí zájmu se dostávají spíše zábavné akce. Pořádali "čaje" s hudební produkcí, večerní zábavy, taneční večírky, konalo se několik ročníků masopustního karnevalu, který studenti pořádali spolu se spolkem Mládenci. První se konal v roce 1932 v hostinci U zeleného stromu.106) Později se spolek stále více zapojoval do sportovních akcí, pořádaných místním osvětovým sborem a sám různá sportovní utkání po°ádal. Jen výjimečně a s organizačními problémy se jim poda°ilo uspo°ádat divadelní p°edstavení.107)
Na rok 1938 připravil Valdek v rámci dvacetiletého trvání republiky Slavíkův koncert, který měl zároveň podpořit akci na postavení pomníku tomuto fenomenálnímu houslistovi.
Spolek si svými produkcemi vydělával na svou existenci, ale nezapomínal ani na jiná sdružení, která potřebovala finanční pomoc. Často se hrálo ve prospěch Akademického domu v Praze, studentské kolonie na Letné, Husova fondu pro nemajetné studenty, nemálo peněz věnoval Valdek Spolku pro vybudování městského divadla v Hořovicích. Několik představení sehráli i pro Spolek paní a dívek "Vlasta" a na podporu chudých. V roce 1938 spolek také přispěl částkou 500 Kč fondu na obranu státu.108)
Spolek byl členem Ú.M.D.O.Č., vyplývá to z poměrně bohaté korespondence spolku, nebyl však příliš řádným členem této organizace. Nevysílal své delegáty na krajské sjezdy Ú.M.D.O.Č., často opomíjel platit členské p°íspěvky a nevyplňoval zaslané dotazníky. Zbývá doplnit, kde studenti provozovali své divadlo. Nejčastěji si půjčovali sál v radnici, který patřil městu, ale spravovali ho hořovičtí ochotníci spolu s rekvizitami a celým jevištěm.109) Sál byl určen pro 400 míst k sedění a 100 k stání. Jeviště bylo veliké 6 x 5 x 8 metrů. Zábavy, taneční večery a plesy se odehrávaly v sále hostince U zeleného stromu.
Krajinský spolek Valdek byl jedním z těch spolků, které nevyhovovaly nacistickému režimu pro svou svobodomyslnost a nevázanost, a proto byl rozpuštěn výnosem zemského ú°adu v Praze z 28. července 1942, č. 2810-1942/abt.I/2. Není známo, že by svou činnost po roce 1945 obnovil.

POZNÁMKY:
94) SOkA Beroun, fond Krajinský spolek Valdek, kart. 32, inv. č .1, Pamětní kniha 1917-23.
95) 50 let středního školství v Hořovicích, s. 17.
96) SOkA Beroun, fond Krajinský spolek Valdek, kart. 34, inv. č. B 30, Stanovy.
97) Monografie, IV., s. 204.
98) SOkA Beroun, fond Krajinský spolek Valdek, kart. 32, inv. č. 1, Pamětní kniha 1917-1923.
99) Myšleno nadšení ze vzniku republiky.
100) SOkA Beroun, fond Krajinský spolek Valdek, kart. 32. inv. č. 1, Pamětní kniha 1917-1923
101) Tamtéž.
102) Tamtéž.
103) Tamtéž.
104) SOkA Beroun, fond Krajinský spolek Valdek, kart. 33, inv. č. 133.
105) Národní listy č. 307, 9. 11. 1922.
106) SOkA Beroun, fond Krajinský spolek Valdek, kart. 34, inv. č. B 53.
107) SOkA Beroun, fond Krajinský spolek Valdek, kart. 32, inv. č. 3, Pamětní kniha II.
108) SOkA Beroun, fond Krajinský spolek Valdek, kart. 32, inv. č. 1, Pamětní kniha I.
109) SOkA Beroun, fond Krajinský spolek Valdek, kart. 33, inv. č. 250/29.
Máte nějaké další informace k tomuto tématu?
Pokud se s námi chcete o ně podělit, zašlete nám je prosím prostřednictvím následujícího formuláře. Formulář slouží pro zasílání faktografických informací pracovníkům databáze. Prosíme, neposílejte vzkazy určené souborům či jednotlivým osobám, nebudou jim doručeny. Neposkytujeme jiné než zveřejněné kontaktní informace. Pokud chcete kontaktovat jednotlivé soubory či organizace, využijte prosím jejich webové stránky.
Vaše jméno:
Váš e-mail:
Informace:
Obrana proti spamu: do této kolonky napiště slovo 'divadlo':