Databáze českého amatérského divadla

Texty: SCHEJBALOVÁ, Pavlína: Divadlo na každém kroku aneb Byli jsme a budem! AS 2011, č. 2 - Rozhovory.

Divadlo na každém kroku aneb Byli jsme a budem!

Divadelní spolek Krakonoš neodmyslitelně patří k Vysokému nad Jizerou. Byl založen roku 1786, v roce 1925 dokonce otevřel novou samostatnou divadelní budovu (od roku 1991 je opět jejím vlastníkem). Užívat, ale také „živit“ vlastní divadlo není pro amatérský soubor situace úplně běžná a nejspíš přináší krom mnoha výhod také nemálo starostí.

V současné době má divadelní spolek přes stovku členů. Vedle zájezdových představení (činohry i loutkového divadla) zahraje na domácím jevišti ročně průměrně asi 12 představení, loutková scéna hraje do roka zhruba 15krát (celkem asi pro 800 diváků). Premiéry se konají pravidelně v období vánočních a velikonočních svátků.

V dlouhém soupisu repertoáru, který najdete i v databázi amatérského divadla, převládají zejména tituly české i světové klasiky, operety, konverzační i situační komedie, pohádky. V minulosti suverénně nejhranější hrou byla Cesta kolem světa, dále Strakonický dudák a Lucerna. Mimořádný ohlas v 80. a 90. letech minulého století měly inscenace podkrkonošských lidových – sousedských her. Několikrát se objevil i původní text člena souboru, ale také současná (většinou původem česká) hra.

Jak se dnes žije tomuto tradičnímu venkovskému divadelnímu souboru?
Jako v jiných malých městech, i z Vysokého lidé přirozeně odcházejí (za prací, za rodinou, studovat…) a sem přicházejí (ze stejných i dalších důvodů…) a stejně přirozeně se tyto změny jistě dotýkají i divadla. Na rozdíl od nedávné minulosti, kdy tu vznikaly vedle sebe minimálně dvě inscenace pod vedením různých režisérů, se v posledních několika letech celý herecký soubor semkl kolem jediné režisérky – Marie Trunečkové. Pro ni divadlo představuje seberealizaci, nasycuje její chuť být mezi lidmi: „Je velkým štěstím stát vzadu v sále a dívat se. Uvědomit si, jak se včera zdálo, že tenhle ,sloup‘ nebude schopen žádného kultivovaného projevu – a vida! Dnes nejen zpívá, ale dokonce se i hýbe. Jak osvědčení herci přinesli něco nového… mohla bych mluvit hodiny. Ale kdo nepřizná, že čeká na potlesk, není upřímný.“

Jak bys popsala současnou situaci souboru?
Momentálně se nacházíme ve fázi pilného reprízování poslední inscenace, která měla premiéru o Vánocích. Opereta Mam‘zelle Nitouche, nutno konstatovat, je velmi vděčný titul. Prozatím deset vyprodaných repríz, u vědomí toho, že náš divadelní sál pojme zhruba 250 diváků, je na venkovský soubor, myslím si, slušný výsledek. Pravidelnými hosty jsou i zájezdy z měst širšího okolí (z Vrchlabí, z Nové Paky, z Jičína, z Jablonce nad Nisou aj.). Nedovolím si tvrdit, že nabízíme jedinou možnost kulturního vyžití pro vysocký region, ale že jsme jeho podstatnou součástí tvrdit mohu.

Jaké nejvýraznější změny v souboru jsi v poslední době zaznamenala?
Můžu odpovědět s pocitem značné radosti. Máme tolik herců, že je nutné připisovat postavy… Optimistické je ale hlavně to, že se jedná o mladé lidi, v mnoha případech divadlem dosud nezasažené. Většinou přicházejí sami, protože „se jim chce“. Ale také se stane, že chybí „typ“ herce pro inscenaci. Potom musím dotyčného oslovit. Jen jednou jsem uslyšela NE a dlouho mě to mrzelo.
Chce se mi věřit, že stabilita hereckého kolektivu nemá trhliny. Bude to dozajista také tím, že jak v Limonádovém Joeovi (naše předposlední inscenace), tak „Mamzelce“ účinkují poměrně velké komparzy, kde nováčci získávají ostruhy. Pocit nepostradatelnosti a důležitosti pro představení s sebou nese snahu být co nejlepší. A zkušení herci jdou těm začínajícím příkladem. Ve spolehlivosti a zejména v odvedené práci herce. Až jsem se lekla idylického vykreslení našeho souboru, ale já to tak vnímám a jsem přesvědčena, že se nepletu.
Nedaří se nám však bohužel získat dalšího režiséra. Neumím odpovědět, proč tomu tak je. Obava z odpovědnosti nebo nedostatek času – nevím. Je to škoda, protože už mezi dvěma vzniká soutěživost a výsledkem může být zintenzivnění režisérské práce.

Co plánujete do budoucna?
Skladba hereckého souboru a hlavně jeho velikost (v „Mamzelce“ je nás 42) předurčuje směr naší další činnosti. „Velké“ inscenace pokud možno s živou hudbou, tancem a zpěvem. Hrát chtějí všichni a vždycky. A soudě i podle diváckého zájmu, bude to i nadále obor, kterému bych se chtěla věnovat.

Venkovský divadelní soubor zpravidla nabízí i jiné kulturní vyžití než divadelní inscenace. Jak je tomu u vás?
Naše činnost je velmi pestrá. Soubor organizuje a pořádá bály, dětský den, besedy s cestovateli, různé výlety, zájezdy do profesionálních divadel nebo turistický pochod. Velkou devizou vysockého spolku je loutková scéna s historií počítanou na staletí. V zimě pořádá pravidelná představení, během roku pak příležitostně nebo na objednávku.
DS Krakonoš také pronajímá prostory ostatním spolkům a organizacím ve městě i soukromým osobám třeba pro svatby, půjčuje kostýmy, rekvizity, techniku… Krom toho uskutečňuje i zájezdová představení se svými insce­nacemi, které jsou stále na repertoáru. A samozřejmě každoročně od roku 1971 v říjnu probíhá ve Vysokém Krakonošův divadelní podzim – Národní přehlídka venkovských souborů a DS Krakonoš ji celou organizačně zajišťuje.

Dokážeš posoudit, jak vás divadelníky vnímá město?
Odpovím krátce: jsem ráda, že patřím k DS Krakonoš. Divadlo je ve Vysokém nedílnou součástí obce. Vždycky tu bylo. Máme dokonce předplatné! Vánoce nebo Velikonoce bez divadelního představení? Nemožná věc. To by si diváci nezasloužili. Je příjemné nechat se zastavit třeba v samoobsluze a vyslechnout slova chvály. A nejsou to vždycky jen diváci s kulturními zájmy. Při Mamzelce mě o přestávce oslovil jeden místní občan, který šel na operetu s kamarády z hospody. Oprášil ženící šatstvo a šel „to vydržet“. Jak asi musely být silné jeho dojmy, které mu hnaly do očí slzy. Byla jsem trochu v rozpacích nad jeho naprosto spontánní reakcí. Sklonila jsem hlavu a uviděla… bílé botasky. Nevadily mi! Ten člověk byl nadšený a já šťastná.

Pojďme k prozaičtějším věcem: jak se vám daří shánět peníze?
Finanční prostředky na činnost plynou spolku z akcí, které realizuje. Žádný příspěvek od obce nebo jiné instituce. Rozsvítíme světla a víme, že je potřeba na to vydělat. Proto pořádáme tolik akcí, aby bylo možné zajistit provozní náklady divadla, drobné opravy a údržbu, materiál pro výpravu inscenací nebo pro techniky. Co se ovšem zásadních oprav týče, na ty dokáže starosta spolku obstarat dotace: generální oprava budovy včetně topení a střechy a nejčerstvější novinkou je pak zrekonstruovaná velká opona. V současné době se bude opravovat podlaha na malém sále a ve velkém sále orchestřiště včetně jeho nového zakrytí.

Jak vycházíte s ostatními spolky ve městě?
Spolupracujeme zejména s Občanským sdružením Větrov či s hasiči. Ti jsou neodmyslitelnou součástí všech našich akcí. Aktivně pomáhají při dětském dnu, bálech a jsou součástí každého představení.

Více informací o DS Krakonoš naleznete na http://ds-krakonos.iol.cz/ nebo www.amaterskedivadlo.cz

Pavlína Schejbalová
Máte nějaké další informace k tomuto tématu?
Pokud se s námi chcete o ně podělit, zašlete nám je prosím prostřednictvím následujícího formuláře. Formulář slouží pro zasílání faktografických informací pracovníkům databáze. Prosíme, neposílejte vzkazy určené souborům či jednotlivým osobám, nebudou jim doručeny. Neposkytujeme jiné než zveřejněné kontaktní informace. Pokud chcete kontaktovat jednotlivé soubory či organizace, využijte prosím jejich webové stránky.
Vaše jméno:
Váš e-mail:
Informace:
Obrana proti spamu: do této kolonky napiště slovo 'divadlo':