Databáze českého amatérského divadla

Texty: Milková, Zuzana - citace o zámeckém div. v Kuksu, část dipl. práce 2005

Ex: MILKOVÁ, Zuzana:Vznik, vývoj a přínos festivalu barokního divadla, opery a hudby THEATRUM KUKS. Diplomová práce.Vedoucí diplomové práce: PhDr. Stanislav Bohadlo, CSc., Janáčkova akademie múzických umění v Brně, Hudební fakulta, Katedra hudebních a humanitních věd 2005

V roce 1699 koupil hrabě Špork palác v Hybernské ulici v Praze, kde dal vystavět dřevěné divadlo. Divadlo, slavnostně otevřené 4. října 1701 v den hraběcích jmenin, zde fungovalo jako první samostatná divadelní budova pro veřejná představení profesionálních kočujících německých, italských a francouzských divadelních společností až do roku 1725, kdy bylo nahrazeno novou modernější budovou v Manhartském domě v Celetné ulici.

Přímá podpora divadlu však začíná už v Kuksu v roce 1697, kdy zde lázeňské hosty bavil loutkář Johann Christoph Neumann. Součástí lázní byla divadelní budova Comoedien-Hausu, která se nacházela za západním koncem kolonády hned vedle hostince
U Zlatého slunce. V roce 1724 divadlo přestavěl a vybavil stroji Innocente Bellavite, který přijel do Kuksu s Denziovou operní společností z Benátek.
Divadlo nemělo stálý soubor. Pravidelně v něm hostovaly herecké společnosti, které přijaly Šporkovo pozvání, například společnost Antona Josepha Geisslera, která pro Šporka hrála v letech 1701-1708 v Praze. Podobně jako Geisslerovi se dostalo privilegovaného postavení v hraběcích službách i principálu Heinrichu Rademinovi nebo později Marcu Waldtmannovi.

V roce 1723 se v Kuksu divadlo nehrálo, jelikož se zájem hraběte přesunul v té době do Prahy. Byl zde přítomen korunovačním slavnostem, jejichž součástí byla i opera, která na něho udělala veliký dojem. Waldtmanna vytěsnil v Praze na více než osm let konkurent Franz Albert Defraine, který utvořil svůj divadelní soubor pro letní scénu v Kuksu roku 1724. Také další letní sezóny strávil Defraine v lázních Kuks. Společně se Šporkem tady v červenci 1729 zažil noční přepad inkvizicí s vojáky a zabavení knihovny. Jedním z posledních významných principálů byl Felix Kurtz z Landshutu, který se objevil v Kuksu v létě 1731.
V divadle se nehrála pouze činohra, ale provozoval se i balet, pantomimické hry, kousky akrobatické, kejklířské i hry loutkové. Na jevišti v hojné míře vystupovaly oblíbené postavy, které předváděly charakteristické lidské typy. Často se objevoval především Hanswurst , neomalený sedlák, který doprovázel děj hrubými vtipy, dále pantalon, lakomý stařec nebo krásná kolombína, která představovala vtipnou komornou. V italských divadelních společno- stech, které vynikaly nad německými, vystupoval harlekýn v pestrém kroji. Byl to satirický mluvčí, který zlehčoval i ty nejkrvavější děje
a snažil se, aby diváci i po vážném kusu opouštěli divadlo v dobré náladě.
2.3.3 Operní scéna a společnost A. Denzia

V období baroka se opera stala velice oblíbenou hudební formou zvláště proto, že 17. století přineslo možnost hudbou se uživit. Opery, obdobně jako i ostatní díla, vznikaly na objednávku z řad šlechty, která chtěla slavnostní podívanou jako kulisu ke společenským událostem. Z rodné Itálie opera velice rychle pronikla na císařský dvůr a do Vídně, ale v Čechách se objevila až později. Do slavné pražské korunovace Karla VI. roku 1723, pro kterou napsal J. J. Fux operu Costanza e fortezza, se u nás opera provozovala pouze vzácně.
Iniciátorem pokusu vytvořit v Praze stálou operní scénu byl benátský impresário Antonio Maria Peruzzi, který v březnu roku 1724 žádal pražské místodržitelství o povolení pravidelné produkce italské opery v Manhartském domě. Věci se ujal novoměstský hejtman, hrabě Černín. Na základě povolení sepsal Peruzzi smlouvu s úspěšným tenoristou Antonio Denziem, který v Benátkách společnost sestavil. Zakládajícími členy zatím ještě nešporkovské operní společnosti byli 4 zpěváci a 6 zpěvaček, mezi nimi skladatel Antonio Bioni, první houslista a dirigent orchestru Giovanni Battista Corelli, jevištní výtvarník Innocente Bellavite, houslista a krejčí Giovanni Amadei, zpěvák a kopista partů Sebastiano Zane.
Velmi brzy došlo k tomu, že Peruzzio nemohl splnit své závazky, a tak nabídl Denziovu společnost hraběti Šporkovi na léto 1724 do Kuksu. Italové zde byli očekáváni v červenci, ale dorazili
až 11. srpna a ihned začali zkoušet Bioniho operu Orlando furioso. Premiérová opera hraběte nadchla a naplánoval operní představení na neděle, úterky a čtvrtky. Tím se v Kuksu otevřela první stálá operní scéna v Čechách.
Teprve začátkem října se Špork rozhodl upravit své pražské divadlo pro operní představení. Premiéra Bioniho Orlanda 23. října 1724 měla obrovský úspěch. Denziova zpráva pro místodržitelství v únoru 1725 navíc uvádí senzační informaci, že pro něho v Benátkách pracuje jako agent Antonio Vivaldi, který zajistí kvalitní sólisty. V Praze se poté vystřídalo několik dalších oper, ale letní sezóna opět patřila Kuksu. Produkce se zde každoročně opakovaly, ale smrt Šporkovy manželky roku 1726 jeho zájem o operu omezila.
Po roce 1729 začal Denzio čelit finančním problémům a v létě 1731 přijel s herci do Kuksu osobně žádat o výpomoc 3 000 zlatých. Hrabě ho však odmítl s tím, že už sám nebyl v opeře téměř dva roky a divadlo dává k dispozici zdarma. V libretu pasticcia Praga nascente da Libussa e Primislao, hraném od jara do 4. července 1734, byl Denzio nucen oznámit, že to je 47. a poslední představení ve Šporkově divadle. Po záplavě udání byl nakonec uvězněn
a propuštěn až roku 1735. Aby se vymanil z dluhů, podařilo se mu ještě na tento rok obnovit provozování oper v Praze.
Z éry Šporkova divadla se zachovala libreta k šedesáti operám a sedmi intermezzům. Vedle skladatelů jako A. Bioni, A. S. Fioré, T. Albinoni, G. Boniventi, A. Guerra, M. Lucchini, G. Porta, F. Mancini, A. Constantini, L. Vinci, G. M. Orlandini, G. Dreyer aj., patřily k repertoáru Denziovy společnosti i árie ze starších oper Antonia Vivaldiho.
Máte nějaké další informace k tomuto tématu?
Pokud se s námi chcete o ně podělit, zašlete nám je prosím prostřednictvím následujícího formuláře. Formulář slouží pro zasílání faktografických informací pracovníkům databáze. Prosíme, neposílejte vzkazy určené souborům či jednotlivým osobám, nebudou jim doručeny. Neposkytujeme jiné než zveřejněné kontaktní informace. Pokud chcete kontaktovat jednotlivé soubory či organizace, využijte prosím jejich webové stránky.
Vaše jméno:
Váš e-mail:
Informace:
Obrana proti spamu: do této kolonky napiště slovo 'divadlo':