Texty: Plzeň, Divadlo J. K. Tyla, čl. o postavách na Němejcově oponě, 2006

Motejzík, Pavel: Augustin Němejc – výtvarný básník a mistr velkých pláten
Časopis Vítaný host 1/2008, s. 8 a 9
…. „Není bez zajímavosti, že na Němejcově oponě se objevuje mistrova žena Marie, představující alegorickou postavu Múzy tragického básnictví držící v ruce meč, a že kromě dalších portrétních studií Němejcových vrstevníků a známých především z Doudlevec, je ženou s červeným šátkem, klonící se k malému děvčátku, paní Kateřina Kavelková. Tato žena, stojící Němejcovi modelem ve věku 77 let, byla dle vyprávění nejstarší ženou ve městě. Prapravnučka zmíněné paní Kavelkové, americká občanka Roberta Vogth, slýchávala od své babičky, plzeňské rodačky, která emigrovala jako malá dívka s rodiči do Ameriky, že její prababička je kdesi na oponě vymalována. V rodinném archivu se jí podařilo nalézt obrázek Němejcovy opony a pod lupou v rohu objevit umělcovo jméno. Prostřednictvím internetu nebylo již tak obtížné najít umístění opony a domluvit si návštěvu plzeňského divadla. Stalo se tak v květnu 2006.
Samotný motiv opony, zvané též familiárně „Němejcka“, ovlivněný bezpochyby Hynaisovou oponou v Národním divadle v Praze, si Němejc vyzkoušel údajně již v roce 1888 při tvorbě opony pro zelenohorské divadlo, kterou však později zničil požár (např. motiv Zelené Hory v pozadí pak vystřídala zřícenina hradu Radyně). Právě plzeňská opona otevřela Němejcovi cestu mezi akademiky, do České akademie věd a umění.“…