Databáze českého amatérského divadla

Texty: LONGINOVÁ, Martina: Pražské poetické setkání 14. a 15.4.2012. Deník Dětské scény, č. 0., str. 2 - 3, 8.6.2012.

Pražské poetické setkání - 14. a 15. 4. 2012
Setkání recitátorů a všech poetických duší proběhlo jako každý rok v Divadelním sále Osma DDM Praha 8 – Spirála v Přemyšlenské ulici. A jako každý rok měla tato přehlídka bezvadnou organizaci a všemi vítaný průběh v podobě ranních hlasových rozcviček, dílen a rozborových seminářů. Nechyběly ani letos oblíbené barevné obálky, kam recitátorovi mohl kdokoli z diváků vhodit vzkaz, připomínku, postřeh či jakoukoli zprávu, vztahující se k jeho výkonu a kterou si pak odnesl domů.
Na letošní přehlídce jsme slyšeli celkem 69 recitátorů. To je, myslím, úctyhodný počet, zvlášť, když přišlo hodně dětí, které bylo radost poslouchat i si pak s nimi o výkonech povídat.
V 1. kategorii nejvíce poradce zaujali – svým přirozeným projevem Agáta Mašková v textu od D. Heviera „Pirát ve výslužbě“, Jan Plhoň recitoval velmi osobitě „Co si povídaly skříně“ od M. Kratochvíla, Richard Kobza si překvapivě a pro sebe dobře vybral báseň od J. Kainara „Malíř jménem podzimek“, Darje Pavlovičové se podařilo přirozeně a s přesnou představou recitovat text „Schovávaná“ od A. A. Milneho a diváky zaujala i Kamila Srbová, která recitovala text „ Moje sestra Bára“ od I. Borské a I. Štuky. Bylo znát, že recitátoři v 1. kategorii zase takoví začátečníci už nejsou, většinou vypravovali zaujatě a po smyslu. Myslím také, že ve většině případů mají, tuším, štěstí i na dobrého pedagoga. Samozřejmě se objevily i jisté nedostatky ve výslovnosti, občasném „zpívání“ a také výběr textů mohl být trochu objevnější, ale pro začátek to vůbec nebylo špatné.
Ve 2. kategorii jsme se potěšili asi nejvíc. Krásné, zajímavé texty, vesměs zvládnuté přednesy co do umění autenticity vyprávění, kontaktu s divákem, sdělnosti myšlenek i nadšení. Ocenění s postupem do Svitav si odnesli: Katie Alžběta Brown za zaujatý přednes textu „Ptala se Františky Marta“ od I. M. Jirouse a Antonín Doležal za recitaci prózy „Lev a notes“ od Jana Wericha. Ocenění za komunikaci s divákem dostala Denisa Biskupová (J. Žáček - „Lochneska aneb Ať žije dobrodružství“ ), ocenění za radost z vyprávění Jan Horák (P. Šrut - „Dva lelci ve skříni (o Karlíkovi nemluvě)“), dále ocenění za zaujetí textem Jiří Palas (J. Žáček - „Jistý kdosi odněkud“), recitátor Robin Plitz za uchopení textu od Vl. Justa „Blbá pohádka“, ocenění za přirozený projev patřilo Nicole Haismanové (Egon Bondy - „Agáta s vlkodlakem“), dalším oceněným v této kategorii byl Štěpán Mikoláš, který zaujal příběhem a prací s detailem v básni od O. Mikuláška „Pohádka o brněnském krokodýlovi“ a posledním oceněným byl za autentické vyprávění Jan Berčík (R. Goscinny - „Mikulášovy průšvihy – Sprosté slovo“). V této kategorii se recitátoři opravdu svými texty bavili a nás to tudíž taky bavilo! Užívali si to oni i publikum v sále.
Ve 3. kategorii se poradci rozhodli pro postup na národní přehlídku u těchto recitátorů: Eliška Horáková přijede s textem Geralda Durrela - „Mluvící balík“ a Stanislav Hlaváč s textem Vojtěcha Steklače - „Boříkovy lapálie“, oba recitátoři prokázali vypravěčské schopnosti na velmi dobré úrovni, smysl pro humor a umění výstavby textu. Dalšími oceněnými se stali: za osobitý interpretační styl Kateřina Urbánková (I. M. Jirous - „Františčina kohoutí píseň“ a E. Frynta - „Trychtýře“), za práci s veršem Zuzana Sobková (I. Kraus - „Na horách“a I. A. Krylov - „Opička a brýle“), ocenění za interpretační přístup dostala Nina Mrázková (P. Šabach - „Bellevue“ a F. J. Child - „O dvou tvrdých hlavách“), ocenění za radost z vyprávění textu J. Dvořáka „O berušce, která ztratila tečku“ obdržela Anna Glassnerová, ocenění za osobitý projev pak Lukáš Kostka (Neapolští žáci učitele Marcella D´Orta - „Narkomanie“ a J. Hiršal- „Párkař“) a ocenění za přirozený projev Vladimír Krigl (J. Halberštát - „Deník čtrnáctiletého“ a J. Jun - „Prak). Blahopřejeme !
Poslední 4. kategorie měla pestrou dramaturgii – od náročných veršovaných textů až k humorné próze. Zde však již byly trochu větší rozdíly ve výkonech. Mnohdy byly texty nad interpretační i životní zkušenosti recitátora. Chyběl tedy pak jasnější postoj i výklad recitátora, osobní zaujetí. Přes tyto výhrady se však poradkyně usnesly takto: ocenění s postupem na celostátní přehlídku dostal Jáchym Hájek s textem Terry Bissona - „Stiskni Ann“, který interpretoval s lehkostí a vtipem a dále Julie Dudová s textem Jaroslava Seiferta „Okarína“, které se podařilo recitovat klasický a těžší veršovaný text s přirozeností a osobním výkladem. Ocenění za kultivovaný projev dostala Klára Melicharová (L. Aškenazy - „O metodě přesvědčovací“ a R. Fulghum - „Už hořela, když jsem si do ní lehal“), další ocenění získala Maria Holcová (I. Vyskočil - „Vyznání jízdenkovitosti“ a I. M. Jirous - „Ze sbírky Magor dětem“), ocenění za práci s dialogem si odnesla Jana Hlavoňková (Stephen Leacock - „Kterak si půjčit sirku“ a Sully Prudhomme - „Puklá váza“), ocenění za osobitý projev obdržel Martin Novotný (E. Kishon - „Na počátku bylo vejce“ a K. Čapek – z knihy „Drobty pod stolem“) a poslední oceněnou v této nejvyšší kategorii byla Anna Poláková za práci s textem J. K. Jerome - „Jak Harris zpívá kuplety“.
Poradkyně hodnotily v tomto složení: Jiřina Lhotská, Martina Longinová a Gabriela Sittová. Nevím, jak dámy kolegyně, ale já jsem si znovu jako každý rok uvědomila, jak vlastně těžká a zároveň krásná je tato umělecká disciplína, kdy se snažíme psaný text převést do interpretační mluvené podoby. Jak náročný je to proces, abychom sdělili všechno, co jsme si tam před tím přečetli, jak jsme to pochopili, co tím chceme vlastně lidem říct a jak...? Když už máme tzv. „napracováno“, jsou tu pak také nějaké okolnosti, v kterých to celé recitujeme – tréma, sál, lidi v tom sále, moje nálada a chuť zrovna teď říkat tenhle text, jak dlouho se jím zabývám, jestli mě pořád ještě baví, kdo na něm se mnou pracuje, jestli jsem rozmluvený, dobře vyspalý, napitý, najedený či mi nekručí v břiše, jestli mi zrovna někdo nebouchne dveřmi, když začínám...atd., atd.
Tím chci říct – je to věru křehká věc, ten přednes. A recitátor musí mít ke svému výkonu nejen velkou chuť a potřebu sdělit, ale také nějaké ty zkušenosti, a jsem moc ráda, že je může získat i na takových přehlídkách, jako je Dětská scéna. Jelikož se tam mimo jiné setkává s těmi, které to baví taky. My jsme si tuto pospolitost tedy v Přemyšlenské v Praze úžasně užívali!
Odcházeli jsme s pocitem krásně poeticky prožitého víkendu s malými knížkami na krku s názvem přehlídky a letopočtem. To, abyste, milí recitátoři, nezapomněli za rok přijít zase!
Martina Longinová
Máte nějaké další informace k tomuto tématu?
Pokud se s námi chcete o ně podělit, zašlete nám je prosím prostřednictvím následujícího formuláře. Formulář slouží pro zasílání faktografických informací pracovníkům databáze. Prosíme, neposílejte vzkazy určené souborům či jednotlivým osobám, nebudou jim doručeny. Neposkytujeme jiné než zveřejněné kontaktní informace. Pokud chcete kontaktovat jednotlivé soubory či organizace, využijte prosím jejich webové stránky.
Vaše jméno:
Váš e-mail:
Informace:
Obrana proti spamu: do této kolonky napiště slovo 'divadlo':