Databáze českého amatérského divadla

Texty: EXNAROVÁ, Alena: Svitavy, Dětská scéna 2012 - Co den dal - Pošťácká pohádka. Deník Dětské scény, č. 4., str. 88, 12.6.2012.

Pondělní blok představení zahájil soubor HOP-HOP, ZUŠ Ostrov představením Čapkovy Pošťácké pohádky v dramatizaci a režii Ireny Konývkové. Dopolední představení především tohoto souboru (ostatních o něco méně) bylo poznamenané skutečností, že je nikdo neupozornil na to, že v hledišti budou přítomné mentálně postižené děti, které mohou nečekaně a často i hlasitě reagovat. Soubor byl touto skutečností viditelně rozhozen a ne zcela soustředěn, což je pochopitelné, protože navíc jde o soubor začínající. Jinak je z inscenace patrné, že jejím cílem bylo především získávání dovedností dětí, jakými jsou kultivovaná mluva, kolektivní recitace a spolupráce, smysl pro rytmus, pohyb v prostoru… A že je také třeba, aby každé dítě mělo svou akci či repliku v určité situaci, bez ohledu na to, že je třeba pro celek retardující. Tento účel inscenace určitě splnila. Pokud bychom se na ni chtěli podívat z hlediska divadelního celku, pak jsme v porotě hovořili o tom, že aranžmá je poměrně statické a ne vždy vnitřně naplněné. V prvním představení pro nás svět poštovních skřítků splynul se světem reálným, ale v odpoledním se přece jen podařilo více jej oddělit. Také jsme si kladli otázku, kdo jsou vlastně ti lidé, kteří pošťákovi do všeho kecají, a nakonec jsme usoudili, že vesničané. Ale je to logické, když vykřikují, že dopisy je třeba doručovat, ale na druhé straně nadávají na složenky a podobnou poštu? Podobně jsme diskutovali o tom, proč má pošťák svou práci rád, když je z ní hned v počátku unaven a co ho tedy motivuje k tomu, že se rozhodne hledat Mařenku, aby jí mohl doručit dopis. A také o tom, že jeho putování po Mařenkách působí zdlouhavě, protože jednotlivé „štace“ nejsou v provedení dostatečně rozlišené. Podobně zdlouhavě působí i živé obrazy znázorňující kvalitu (výši) karet – samy o sobě jsou pěkné, ale pro příběh pošťáka nejsou důležité. Ale rozhodně jsme ocenili čistotu v použití scénických prostředků, především víceúčelové náznaky kostýmu umožňující snadné proměny. S tím ale plně nekorespondují prázdné, byť zalepené obálky – při prosvícení je znát, že žádné dopisy neobsahují. Přes všechny uvedené připomínky je ale třeba konstatovat, že odpolední vydařené představení se setkalo se zaslouženým diváckým ohlasem.
Při diskusi s porotou nám Irena Konývková potvrdila, že cílem inscenace opravdu bylo naučit děti komunikaci a základním dovednostem. A tento cíl inscenace nesporně splnila.
Máte nějaké další informace k tomuto tématu?
Pokud se s námi chcete o ně podělit, zašlete nám je prosím prostřednictvím následujícího formuláře. Formulář slouží pro zasílání faktografických informací pracovníkům databáze. Prosíme, neposílejte vzkazy určené souborům či jednotlivým osobám, nebudou jim doručeny. Neposkytujeme jiné než zveřejněné kontaktní informace. Pokud chcete kontaktovat jednotlivé soubory či organizace, využijte prosím jejich webové stránky.
Vaše jméno:
Váš e-mail:
Informace:
Obrana proti spamu: do této kolonky napiště slovo 'divadlo':