Databáze českého amatérského divadla

Texty: POKORNÝ, Jiří: Otevřený dopis Marii Poesové. Amatérská scéna 2005, č. 4, s. 45.

OTEVŘENÝ DOPIS MARII POESOVÉ
ANEB
KDYBYCH TO BYL VĚDĚL, ŽE UŽ JE TI TOLIK..

Milá Maruško (omlouvám se za to Maruško, vím, že se to do otevřeného dopisu nehodí, také je to naposled), tedy milá Maruško, napsat Tobě otevřený dopis ke Tvému kulatému jubileu není vůbec jednoduché. A také, k jakému jubileu! Ženy si nepřipouštějí, že z „cet“ let přecházejí na „sát“. Spíš budu bilancovat já.
Jedno z našich prvních „důležitých“ setkání se uskutečnilo při Skupovkách (pro ty, kteří nevědí – Skupovy Strakonice byly po léta krajskou postupovou přehlídkou). Třeboňský loutkářský soubor tehdy odehrál Ptáka Ohniváka, sice zajímavěji než některé dřívější inscenace, ale přece jenom… S Luďkem Richterem jsme do Tebe hučeli při sklenkách vína, že se musíš konečně rozhodnout, jaké chceš dělat divadlo … Namítala jsi, že nemáš lidi, že zůstanete s Mílou sami (pro ty, kteří nevědí – Míla byl první manžel, navíc výborný muzikant a je dodnes docela zvláštně pikantní určitá fyzická podobnost s druhým Milanem /má to ale logiku, oba začínají na M/), že se k Vám nikdo nepřidá… A za rok (tuším, že to bylo v roce 1984) jste na Skupovky přivezli Asagao. Nádhernou inscenaci, ve které se objevila parta mladých študáků. Jak také jinak. Byla jsi v té době paní učitelka, vlastně asi i zástupkyní paní ředitelky na malotřídce v Břilicích u Třeboně (když jste byli na škole jenom dvě, logicky jsi musela být zástupkyně). Vím, že při odjezdu na Váš první zahraniční zájezd do Rakouska, vlastně nechtěně, vznikl název Vašeho souboru – PEKUF. Kupodivu to nebyl žádný Poesovic experimentální kulturně umělecký flám, jak by se dalo předpokládat, ale Poesův emigrantský kufr. Spolu s Mílou jste měli na ten třídenní zájezd šíleně veliký plný kufr – loďák, a ten byl tehdy obzvlášť podezřelý Vašemu politickému doprovodu. Je zajímavé, že na zájezd do Japonska s Vámi nejela Asagao, ale Krysař (další Vaše výborná inscenace).
Nezapomenu, jak Pavel Vašíček v Chrudimi při rozboru začal v tom smyslu, že udělat dobře tento titul se ještě nikomu nepodařilo, a pak začal v podstatě v superlativech hovořit o tom, že Vám, samozřejmě s drobnými výhradami, se to podařilo. Když skončil, byla jsi na rozdíl od nás ostatních nešťastná z hodnocení, protože jsi se „zasekla“ u té první věty a celou dobu jsi přemýšlela jen a jen o ní. Až teprve přesvědčování nás ostatních a cigareta Tě přesvědčily. Ostatně cigarety a jejich neustálé přepočítávání je Tvoje velká soukromá vášeň. Je obdivuhodné Tě pozorovat, jak neustále přepočítáváš, kolik cigaret jsi už vykouřila. Jestli 13, 14, abys nepřebrala. Přitom výrazně gestikuluješ svýma pěstěnýma ručičkama a tu a tam sundáš a zase nasadíš či posuneš si své vždy krásné a sladěné brýle.
Anička Kohoutová mi připomenula snad jeden z vrcholů Tvojí dobré nálady, když začneš zpívat, zpívat „Na třeboňských lukách, seníčky tam stojí…“ To se opravdu ne každému poštěstí a je to škoda. Vím, že není asi vhodné jít příliš do minulosti, ale myslím si, že je to někdy úsměvně milé. Tvůj tatínek byl spojen s časem, byl zřejmě výborným a vyhlášeným třeboňským hodinářem, a proto si s Tvým narozením poněkud počkal, a povedlo se, krásná, milá Marie. Také předchozí tatínek maminky byl synem docela starších rodičů, a tak na hlubockém hřbitůvku si lze přečíst, že tvoji prarodiče patří do generace ruchovců a lumírovců… Není to nádhera?
Píseň o lásce a smrti korneta Krištofa Rilka byla další zajímavou inscenací včetně výtvarného řešení hlav na mečích (ing. arch. Libor Erban), následována dramatizací Eposu o Gilgamešovi. Študáci odmaturovali a Ty jsi začala pracovat (pracovala) na inspekci v Jindřichově Hradci. Naše setkání po Tvém odchodu do Prahy na inspekci (českou školní), nejsou už tak častá. Vídáme se v porotách, na seminářích, jednání odborné rady. Stále obdivuji Tvůj zvláštní, snad anglický, humor, který se nevytratil ani ve chvílích po Tvé kolizi s automobilem. Ostatně berle a pokulhávání ve tvém případě bylo spojeno s elegancí Tobě vlastní, něco neopakovatelného. Říkal jsem si, že nakonec, až budeš skutečně stará, se Ti tahle zkušenost bude hodit. Ale Marie, toho já se už nedožiji, Ty máš do stovky ještě plnou polovinu let. A to je dobře.
Tvůj stálý obdivovatel, platonický milovník, kdysi metodik a porotce

Jirka Pokorný
Máte nějaké další informace k tomuto tématu?
Pokud se s námi chcete o ně podělit, zašlete nám je prosím prostřednictvím následujícího formuláře. Formulář slouží pro zasílání faktografických informací pracovníkům databáze. Prosíme, neposílejte vzkazy určené souborům či jednotlivým osobám, nebudou jim doručeny. Neposkytujeme jiné než zveřejněné kontaktní informace. Pokud chcete kontaktovat jednotlivé soubory či organizace, využijte prosím jejich webové stránky.
Vaše jméno:
Váš e-mail:
Informace:
Obrana proti spamu: do této kolonky napiště slovo 'divadlo':