Databáze českého amatérského divadla

Texty: LAZORČÁKOVÁ, Tatjana – ROUBAL, Jan: K netradičnímu divadlu. Praha, Pražská scéna 2003, s. 116-118.

DIVADLO V KLUBU — KLUB
(Šumperk)
Aktivita v rámci Severomoravského divadla Šumperk zastupovala v sedmdesátých a osmdesátých letech vytrvalé pokusy profesionálních herců v repertoárových divadlech překonat tradiční postupy a stylové stereotypy. V dramaturgické volbě a zejména v důsledném opuštění tradičního kukátkového prostoru vyjadřovala v moravském divadelním kontextu snahy o generační výraz, o studiové postupy s autorskými prvky, o komunikativní typ divadla. Za prehistorii lze považovat ojedinělé pokusy o divadlo poezie (1967/68 v režii Petra Vosáhla pořad s tvorby Velemíra Chlebnikova a Vladimíra Majakovského – foyer, 1977 večer hindské poezie v režii Vladimíra Staňka).
Od sezony 1978/79 začíná pravidelná klubová tvorba, podporovaná vedením divadla a zaštítěná SSM. Impulzem se stal příchod početné skupiny mladých herců z brněnské Janáčkovy akademie múzických umění (JAMU), kteří v šumperském angažmá obnovili svou absolventskou inscenaci hry Andreje Kutěrnického Nina (režie Pavel Pecháček) a umístili ji do zkušebny Hrádek. Komorní a technologicky oproštěný prostor umožňoval bezprostřední komunikaci s divákem a nabízel příležitost pro stylově uvolněný, osobnostní herecký projev. Ohlas inscenace inicioval zvýšenou aktivitu i u dalších členů šumperského souboru. V rychlém sledu jsou nastudovány další tituly – Bohumil Hrabal – Václav Nývlt: Bambini di Praga (režie Pavel Hradil, 1979), Večer v klubu (připravil Zdeněk Černín, 1979), Claude Confortés: Maratón (režie Pavel Hradil, 1981, účast na přehlídce Divadelní mládí v Prešově), Christian Dietrich Grabbe: Žert, satira, ironie a hlubší význam (režie Josef Lédl, 1982). K původní skupině tvořené Zdeňkem Černínem, Irenou Konvalinovou, Vladimírem Čapkou, Pavlem Markem, Radkou Merlíčkovou, Jarmilou Šimčíkovou se přidali Zdeněk Kašpar, Pavel Šrom, Vlasta Nováková, Olga Kaštická, Jaromír Janeček, Dušan Petráň, Jiří Balcárek, Anna Bazgerová. V provozně omezených podmínkách zájezdové oblastní scény (zkoušky ve volném čase, podíl herců na zajištění techniky, tvorbě kostýmů) znamenala klubová činnost výrazné repertoárové obohacení (jednotlivé tituly byly uváděny v oficiální nabídce) a spolupráce s hostujícími režiséry rozvíjela výrazové schopnosti herců.
S příchodem osmičlenné skupiny absolventů JAMU (v sezoně 1984/85) klubová tvorba vrcholí. Studiový charakter měla inscenace Mastičkář (1984), nastudovaná Václavem Martincem na základě montáže středověkého textu, úryvků z Knih smolných a středověkých liturgických a světských písní jako divadlo pohybové akce a spontánní komediálnosti. Tvořivost a hravost převládala i v nastudování hry Jevgenije Zamjatina Blecha (v režii Zoji Mikotové, 1985). Následovala recesně pojatá Gogolova Ženitba (Vlastimil Peška, 1986) a pohádka Jana Wericha Tři veteráni (Pavel Hekela, 1987). Herecky se na vrcholné etapě, kterou uzavírá inscenace Asagao (v režii Petra Lokaje, 1989), podíleli Miroslav Etzler, Tomáš Steiner, Vlasta Hartlová, Eva Lesáková, Pavel Hekela, Jiří Pomeje, Ludmila Forétková, Jiří Vobecký, Mikuláš Pánek, Martina Fryčová, Zdeněk Kašpar, Luděk Ondráček, Božena Bělohradová, Pavel Novotný, výtvarně spolupracoval Ilja Hylas, hudebně Vlastimil Peška.
Po roce 1989 se nové vedení snažilo o rozšíření klubové činnosti, vznikaly příležitostné komponované večery (Písně šedesátých let; Pan Hašler přijímá), nebo dramaturgicky nesjednocené komorní inscenace (Josef Topol: Stěhování duší). Oživení přišlo se vznikem šumperské herecké školy, pro jejíž studenty se klubová představení stala příležitostí k získání prvních interpretačních zkušeností (Pierre C. Marivaux: Spor – 1994; Večery při svíčkách, aj.).
Bibliografie:
Čejka, Karel: Divadelní mládí. Ostravský kulturní měsíčník, 1981, č. 10, s. 42–43.
Janda, Pavel: Třikrát – nějak jinak. Ostravský kulturní měsíčník, 1978, č. 5, s. 34–35.
Lazorčáková, Tatjana: Přehlídka dětských snů. Kulturní měsíčník, 1983, č. 1, s. 24–26.
Lazorčáková, Tatjana: Tvůrčí hledání. Ostravský kulturní měsíčník, 1980, č. 5, s. 7–8.
Lazorčáková, Tatjana: O Studiu Forum i o divadle vůbec. Kulturní měsíčník, 1987, č. 4, s. 27–28.
-tl-: Blázni herci, blázni ke mně… Stráž lidu, 26. 5. 1984, s. 4.
Máte nějaké další informace k tomuto tématu?
Pokud se s námi chcete o ně podělit, zašlete nám je prosím prostřednictvím následujícího formuláře. Formulář slouží pro zasílání faktografických informací pracovníkům databáze. Prosíme, neposílejte vzkazy určené souborům či jednotlivým osobám, nebudou jim doručeny. Neposkytujeme jiné než zveřejněné kontaktní informace. Pokud chcete kontaktovat jednotlivé soubory či organizace, využijte prosím jejich webové stránky.
Vaše jméno:
Váš e-mail:
Informace:
Obrana proti spamu: do této kolonky napiště slovo 'divadlo':