Texty: Vzpomínky řídícího učitele v Zákupech Bohumila Lazáka na zábor města v roce 1938.

Podzim roku 1938 přinesl mnichovskou dohodu a ztrátu našeho pohraničí. Do území, které připadlo Německu, patřily i Zákupy.

Řídící učitel české školy Bohumil Lazák na tu dobu vzpomíná:
„1. září naplňovalo lavice 63 českých dětí... Takřka přes noc obsazují se důležitá místa našich hranic vojskem. Školní lavice se pomalu vyprazdňují... Přichází rozkaz školám, že vyučování nesmí být zastaveno, leda na přímý rozkaz MŠ a MNO nebo v případě ohrožení střelbou na rozkaz vojenského velitele... Ke konci září zbývá tu už jen pár dětí ze statku, jejichž rodiče neměli v úmyslu se vystěhovat. Učitelstvo zůstává na svém místě.

Pak přichází nejhorší. Bez boje jsme nuceni do 10. října vyklidit naše pohraničí... Jsme na ulicích inzultováni, výrostci po nás plivají... Já sám jsem opustil školu 7. října, kdy se vyklizovací pásmo posunulo až k Novému Boru. Brána u školy už byla vyzdobena a celé město konalo přípravy k uvítání německého vojska..."
Po Mnichovu nastal masový exodus – vyhnání – Čechů. S jejich odchodem skončila první kapitola historie ochotnického divadla v Zákupech. Čeština se pak v Zákupech, opět přejmenovaných na Reichstadt, neozývala dlouhých šest a půl roku. Německé obyvatelstvo s nadšením přivítalo 8. října jednotky Wehrmachtu.