Texty: Sokol, VIII. všesokolský slet, 1926

VIII. slet 1926
Hlavní cvičiště se poprvé stěhovalo z Letné na [[Strahov]], kde byl vybudován areál na rozloze 60 hektarů, s tribunami pro 130 000 diváků a cvičební ploše schopné pojmout přes 14 tisíc cvičenců. Do šaten se vešlo 35 000 osob. Výstavba velkého stadionu (pozdějšího Masarykova státního stadionu, přibližně na stejném půdorysu, jako je dnes) byla sledována samotným prezidentem republiky, již od podzimu 1925. Sletu předcházely nácviky v jednotách a župách, v doprovodných akcích byly i lyžařské závody (nová tradice Zimních sletových her) v [[Krkonoše|Krkonoších]], plavecké ve [[Vltava|Vltavě]], vodácké v Jilemnici, závody v atletice a mnoha sportovních odvětvích.

Zimní sletové hry vrcholily v lednu 1926 v Jilemnici lyžařským závodem na 50 km, kterého se zúčastnilo 90 lyžařů. Zvítězil Antoš Bachtík ze Sokola Benecko.

Program zahrnoval i II. středoškolské hry zahájené v pátek 4. června 1926 a mnoho akcí kulturního charakteru. Slet skončil přebytkem více než 8 milionů Kč.

Všesokolský slet byl zahájen v neděli 13. 6. 1926 cvičením sokolského žactva a 27.6. pokračoval vystoupením dorostu (13 887 chlapců a 14 000 dívek) za účasti prezidenta republiky [[T. G. Masaryk]]a. Hlavní cvičení byla na Strahově ve dnech 4. – 6. července 1926, cvičilo zde postupně 144 863 cvičenců před přeplněnými tribunami (denně 160 000 diváků). Některá cvičení sledoval prezident Masaryk přímo z náčelnického můstku. Vystoupení řídil starosta ČOS Josef Scheiner a náčelník ČOS [[Jindřich Vaníček]]. V ústředních cvičeních vystoupilo na ploše stadionu 14 680 žen a 14 125 mužů. V pondělí 5. července 1926 věnoval prezident Sokolům na Pražském hradě vlajku navrženou prof. Františkem Kyselou, která byla poté nesena v průvodu 53 sokolských žup na Staroměstské náměstí k pietnímu aktu (kladení župních věnců). V úterý 6.7. dopoledne přehlížel prezident Masaryk spolu s rumunským princem Michalem více než tříhodinové defilé našich (640 praporů) i zahraničních Sokolů z balkonu Staroměstské radnice. Sokolská kronika (4), 1999

V průvodu Prahou pochodovalo 50 000 sokolů.Sokolské slety, str. 26

K tomuto všesokolskému sletu složil [[Leoš Janáček]] světově proslulé orchestrální dílo, svoji [[Sinfonietta (Janáček)|Sinfoniettu]].
[[Soubor:Bundesarchiv Bild 102-13622, Prag, Sokolfest.jpg|thumb|200px|Slet v roce 1932]]

ex: http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Všesokolský_slet&action=edit§ion=10

JV: informace o průběhu sletu neuváději přípravu slavnostní hry Slovanské bratrstvo na Vltavě, (scéna Šaloun, Alfons Mucha, režie Emil Pollert) končící prvním provedením 3. července, které skončilo fiaskem, způsobeným velkou vodou. Režijní představu monumentální inscenace i její tragický průběh popsal režisér Emil Pollert.