Texty: ZÁBORSKÝ, Jonáš

Jonáš Záborský (3. února 1812, Záborie, Uhersko – 23. ledna 1876, Župčany) byl slovenský duchovní, básník, spisovatel-prozaik, dramatik, novinář a historik.

Životopis
Narodil se v rodině drobného zemana. Základní školu navštěvoval v Záboří, Horném Jaseni a Záturčí v letech 1818–1821, v roce 1821 nastoupil na nižší gymnázium v Necpalech, v roce 1823 pokračoval na gymnáziu v Gemeru, v letech 1829-1832 navštěvoval evangelické lyceum v Kežmarku a nakonec své vzdělání ukončil v roce 1834 na evangelickém teologickém kolegiu v Prešově.

Působil jako kaplan v Pozdišovcích, v letech 1839–1840 studoval na univerzitě v Halle, v roce 1840 byl krátkou dobu kaplanem u M. M. Hodžy v Liptovském Mikuláši, nicméně ještě koncem roku přijal místo faráře v Rankovcích. Po požáru jeho fary i kostela přestoupil k římskokatolické církvi a v roce 1843 byl vysvěcen knězem.

Dostal se do sporu s Ľudovítem Štúrem a jeho kodifikací spisovné slovenštiny (která se měla formálními znaky co nejvíce lišit od češtiny); odmítl také jeho národní program jako nerealistický. V letech 1843–1850 působil jako německý kaplan v Košicích. V roce 1848 byl uvězněn za přechovávání Žiadosti slovenského národa, v roce 1850 získal místo profesora řečtiny na Právnické fakultě v Košicích a v letech 1850–1853 též působil jako redaktor vládních Slovenských novin ve Vídni. Po konfliktech s bachovskou cenzurou se v roce 1853 stal farářem v Župčanech. Nakonec přijal novou podobu slovenštiny a věnoval se hlavně literární činnosti. Poslední roky života prožil osamocen (jednou byl označen i za „národného hriešnika“), zatrpklý, plný rozporů v sobě samém i vůči okolnímu světu.
Tvorba

Je autorem klasicistických básnických skladeb (Žehry), satirických próz (Panslavistický farár, Faustiáda, Chruňo a Mandragora, Pompézňa), didaktických humoresek (Dva dni v Chujave), historických povídek (Buld, Svätoplukova zrada) a 34 dramat. Napsal rozsáhlou historickou práci Dejiny uhorského kráľovstva od počiatku do časov Žigmundových a mnoho dějepisných článků. Hlavním tématem jeho tvorby jsou historická fakta, detaily ze života a autobiografické prvky. Stal se nekompromisním kritikem a analytikem, satirikem, komentátorem a kritikem romantických iluzí o životě. Po represáliích vůči slovenským institucím poslal své rukopisy roku 1875 Matici české. Matice česká Záborského rukopisy darovala Matici slovenské. Dnes jsou rukopisy Jonáše Záborského uloženy v Slovenské národní knihovně (SNK) v Martině, kromě originálu rukopisu Dejiny kráľovstva uhorského od počiatku do časov Žigmundových, ten zůstal v archivu Knižnice Národního muzea v Praze.

http://cs.wikipedia.org/wiki/Jonáš_Záborský