Databáze českého amatérského divadla

Texty: Polička, POPRASKD, ex KLEIN Adolf, 190 let ochotnického divadla v Poličce. s. 77, 78

1993 vzniklo autorské generační divadlo POPRASKD, které se hlásí ke všemu, co bylo za všechna ta léta v Poličce pro divadlo vykonáno. POPRASKD – nový pohled Mladí ochotníci se pod křídly předsedy spolku Petra Erbese stali zapálenými herci jeho autorského divadla a někteří pak členy Divadelního spolku Tyl. Vznikla kočovná společnost POPRASKD. Jejími členy jsou převážně poličští rodáci, jejichž část trvale nebo přechodně žije v hlavním městě, proto Poličsko-pražská skupina divadelníků. Mladí herci se s nadšením zapojují nejen do hraní, ale také do příprav a uskutečňování jednotlivých inscenací. Kočovníci se těší, až vyrazí po vzoru svých dávných předchůdců po vesnicích blízké Vysočiny. Slouží jim k tomu žebřiňák, naložený potřebnými rekvizitami a tažený kočovníky. Jejich postupná proslulost, pochopitelně v první řadě ověnčená jejich úspěšností, vedla k tomu, že jsou zváni i do divadel kamenných. Autor Petr Erbes má široký záběr: od první hry čerpající z východních dálek až po nám blízkou Vysočinu. Co je však opakujícím se životodárným motivem? Přirozený pohled na lidi, pochopení pro jejich chytrost, mnohdy střiženou mazaností. Jestliže v pohádkách vítězí dobro nad zlem, zde dobro i zlo jsou popsány s nadhledem a mladí herci dokážou tyto dvě platformy převést do sympatické, ale kupodivu věrohodné nadsázky. Každou hru provázejí zpěvy a hudba, mnohdy přímo korunující představení. 77 77 Mladíci v POPRASKDu se naštěstí nemuseli starat o podnikání, a tak jim zbýval čas na hraní, jemuž se rádi věnovali. Uvádím chronologicky představení, s nimiž cestovali nejen po Čechách, ale účinkovali i v cizině: Hra o Gilgamešovi, Voňavá pohádka, Karel ze Sádku, O zakopaném hrnci (z pera Jana Jukla), Zloduch Bob, O malém Tomovi (z pera Jana Jukla), Dopěruna, himlhergot, Ilja Muromec, Odysseus, Jak zabít čerta, Voňavá pohádka. Uvádím trasy kočování. 1993 Oldříš – Borová – Pustá Rybná – Březiny – Milovy – Svratka – Telecí – Polička Hra o Gilgamešovi – byla prvním textem Petra Erbese. Inspiraci našel v knize C. W. Cerama Bohové, hroby a učenci, pochopitelně v Eposu o Gilgamešovi, Bibli i v Petiškových Příbězích, na které svítilo slunce. Vlastní příběh je doplněn o pasáže, které osvětlí nejen dávnou historii, ale poučí i o klínovém písmu či archeologických objevech. 1994 Hrubá Skála – Sedmihorky – Přepeře – Turnov – Malá Skála Hra o Gilgamešovi 1995 Oldříš – Borová – Pustá Rybná – Březiny – Milovy – Sněžné – Medlov Voňavá pohádka – Jak se na českou pohádku patří, jejím hrdinou je obyčejný venkovský Honza, který se vydává do světa. Samozřejmě má prosté, dobré srdce. Vystaven všem nástrahám a protivenstvím dokáže si poradit s nástrahami chamtivého otce princezny, zlým kouzelníkem, zlým nápadníkem čarodějníkem, setká se i s chůvou Marfuchou, aby k radosti diváků obstál a dovedl děj do šťastného konce. To vše s písničkami a v rýmech. Závěrečná píseň je moudrá, zrcadlí se v ní postoje a poselství aktérů hry. Kočovníci Ilja Muromec 78 78 1996 Podél řeky Vltavy v kempech od Českého Krumlova do Zlaté Koruny Voňavá pohádka, Hra o Gilgamešovi 1997 Sádek – Oldříš – Borová – Pustá Rybná – Březiny – Křižánky – Milovy O zakopaném hrnci a Karel ze Sádku – Hry byly inspirovány knihou Miloslava Bureše Zpívající lípa. Hru O zakopaném hrnci zdramatizoval Jan Jukl, druhou Petr Erbes. První pojednává o hrnci peněz na faře v Telecím a o tom, jak se ho lstí podařilo získat chudému ševci. V této hře se objevily další nové tváře, jako například Barbora Halamková, Hana Flídrová, Ondra Maděra či Láďa Briol. Zapadli do POPRASKDu, jako by tam byli odjakživa. Druhá je o popleteném Karlovi, který na co sáhne, to pokazí. Konečně udělá rodičům radost, když zvládne prodat plátno na poličském trhu. Na radu svých rodičů neprodá tomu, kdo smlouvá. Jediný tichý kupec je socha sv. Jana Nepomuckého, která po příslušných peripetiích odmění Karla za jeho důvěřivost a bezelstnost kupou zlaťáků. 1998 Sádek – Borová – Pustá Rybná – Březiny – Křižánky – Milovy O malém Tomovi a Konec zloducha Boba – První hra je z pera Jana Jukla a pojednává o chlapci z Divokého západu Tomovi a jeho zvláštním „božím“ daru a o tom, jak s ním naloží. Na Divoký západ je rovněž situován příběh Konec zloducha Boba. S Bobem se setkáváme už v mládí, kdy pro něho i pobyt ve škole skýtá divné radovánky a úvahy o využitelnosti kyseliny sírové pro likvidaci lidí. V pubertě ho odmítnutí dívky Merylu vžene na cestu zločinu. Ve hře nechybí vyloupení bank, střílení v salúnu, indiáni, ale je tam i čarovný střelec Divokej Bill a pochopitelně také složitá zápletka Voňavá pohádka Karel ze Sádku 79 79 s koncem zloducha Boba. A k tomu pěkné písničky a závěrečná rekapitulace života skutečného pistolníka Hickocka. Hra byla později hrána spolu se hrou Bedna s rumem spřáteleného divadla 100Ka z Olešnice. 1999 Svratouch – Svratka – Milovy – Sněžné – Daňkovice O malém Tomovi a Konec zloducha Boba 2000 Pustá Kamenice – Svratka – Křižánky – Milovy – Březiny Dopěruna, himlhergot– Místo anotace předkládám začátek hry. „Vypravěč: Vážení přátelé, ještě předtím, než začne naše zbrusu nové divadélko, dovolte, abych vás oslovil a provedl jistý malý průzkum. Rozhodli jsme se totiž hru přizpůsobit aktuálnímu stavu diváctva a abychom mohli nastavit některé důležité parametry našeho představení, nezbývá, než vám položit několik otázek. 1. Zvedněte, prosím, ruku, kdo precizně ovládá starogermánštinu, část hry je totiž psána v této řeči. 2. Dobře, tedy dále běžnou hovorovou němčinu. 3. Kdo ví, co znamená slovo Kračun? 4. Kdo je mladší patnácti let? 5. Zvedněte, prosím, ruku, kdo se počítá za ortodoxního katolíka? 6. Zvedněte, prosím, ruku, kdo máte pohlaví? Tak, děkuji, to je prozatím vše. Za momentík, až se s herci dohodneme, co vám zahrajeme, začneme. 1. obraz – U pátera Mnich: Fátr prevor, ich drank nach osten. Vypravěč: Otče převore, rád bych se vydal na pouť na východ do slovanských zemí. Páter: Ja, gut, gut, gou, Johny, gou. Vypravěč: Ano, dobře, dobře, jen běž, synu, jen běž. Páter: Aber šaltrpake nur ajnc, nur ajnc. Vypravěč: Ale opatrně, hochu, opatrně. Mnich: Natýrlich, natýrlich, fátr. Atd., atd.“ 2001 Milovy – Křižánky – Březiny – Pustá Rybná – Borová – Sádek Dopěruna, himlhergot 2002 Dářko – Herálec – Milovy – Snežné – Daňkovice – Jimramov (festival Otevřeno) Konec zloducha Boba, Bedna s rumem

Související Soubory

Máte nějaké další informace k tomuto tématu?
Pokud se s námi chcete o ně podělit, zašlete nám je prosím prostřednictvím následujícího formuláře. Formulář slouží pro zasílání faktografických informací pracovníkům databáze. Prosíme, neposílejte vzkazy určené souborům či jednotlivým osobám, nebudou jim doručeny. Neposkytujeme jiné než zveřejněné kontaktní informace. Pokud chcete kontaktovat jednotlivé soubory či organizace, využijte prosím jejich webové stránky.
Vaše jméno:
Váš e-mail:
Informace:
Obrana proti spamu: do této kolonky napiště slovo 'divadlo':