Databáze českého amatérského divadla

Texty: Hořice na Šumavě: Pašije - převzato z Ofic. stránek obce Hořice na Šumavě - http://www.pasije.info/historie.html / excp. 16.2.2014

http://www.pasije.info/historie.html

... tradice hořických pašijových her sahá až do 13. století, což je úzce spjato s těžkými životními podmínkami poddaného lidu, které byly někdy až nesnesitelné. Náboženství se stává často východiskem z utrpení. Prostý lid spojuje své utrpení s utrpením Krista a věří, že také pro něho nastane vzkříšení, že nastanou lepší časy. Lidé hledají dobro a zlo a snaží se je zobrazit v lidových hrách, které se nesou v náboženském duchu a souvisí s dobou ve které vznikaly. Tato aktivita však během 17. století vlivem neustálých válek pohasla.
Další obnovení tradice začíná počátkem 19. století a vychází z duchovního cítění prostého lidu Hořic. Prvé uvedení Pašijí v Hořicích se datuje rokem 1816. Jejich autorem byl hořický tkadlec a sběratel Paul Gröllhesl, který též sepsal text pro pašijové hry s názvem : " Utrpení a smrt našeho Pána Ježíše Krista - truchlo - hra o pěti jednáních s předehrou " a tím fakticky založil novou tradici hořických pašijí. V letech 1816 - 1840 se hrávalo o postních nedělích a velikonočních svátcích v sálech místních hospod a bez kostýmů.

Tradice her a jejich stoupající úroveň přispěly k tomu, že pověst o nich pronikla daleko za hranice a stala se podnětem k organizování Pašijí po celé Evropě, Rakouskem počínaje a Španělskem konče. Pro velký ohlas a zájem se hořičtí rozhodli postavit samostatnou budovu divadla. A tak 25. června 1893 bylo divadlo otevřeno a ještě v témže roce zde Pašije zhlédlo na 40 000 diváků.
----
1. Doplnění (u textu přiřaz. ke kap.Současnost): Pašije byly a jsou pro Hořice jistým fenoménem. Jejich počátky se některými odborníky kladou až do středověku, byť přímé doklady k tomu chybí anebo jsou přinejmenším sporné. Historicky doloženy jsou v roce 1816 textem podle Gröllhesla. Ty byly sehrány v 11ti letech. Tyto prvotní počátky byly prostým vyjádřením lidové slovesnosti a hluboké zbožnosti při jednoduchém ochotnickém podání.
Z těchto skromných počátků pak vzešly zásluhou profesora J. J. Ammanna výpravné velkolepé Pašijové hry, které byly rok poté upraveny proboštem Lanfsteinerem. Pro tyto hry byla Böhmerwaldem ČB a za svépomoci místních občanů postavena divadelní budova o kapacitě 1500 a později 2000 diváků, na jejím jevišti účinkovalo na 300 osob. Svým způsobem docházelo k jisté profesionalizaci a komercializaci. Premiéra byla 25. 6. 1893. Do I. světové války sehrálo v 11ti ročnících, do II. světové války pak v 5ti ročnících. Byly i filmovány americkými filmaři (1897). V roce 1936 se hrály naposledy. Léta II. světové války se dotkla i osudů budovy divadla. Probíhaly tam společenské zábavy a posléze sloužila jako armádní výstrojní sklad.
-----
Pašijové hry se staly pověstnými po širokém okolí a tak není divu, že v té době navštívili hry významní činitelé, například císařská rodina, kníže Schwarzenberg, vysocí církevní hodnostáři. Na rozdíl od jiných pašijových míst, kde se většinou hrává s několikaletou pauzou, se v Hořicích hrávalo častěji.

Jen po dobu 1. a 2. světové války byly hry přerušeny. V období 2. světové války sloužilo divadlo jako skladiště vojenské výzbroje. Po skončení války se podnětem obnovy pašijových her stala výzva Jaroslava Tomáše Vetešníka. Byl zahájen nácvik hry s redukovaným obsahem a provedeny opravy budovy.

Již v roce 1947 se v divadle konají první česky hrané Pašijové hry s redukovaným obsahem. V následujícím roce se hrají podruhé, tentokrát již celé. Uvedení her v této době, vlastně poprvé česky, bylo symbolem nástupu české řeči a obyvatel do kraje. Po roce 1948 se již v Hořicích nehrálo a v šedesátých letech byla zbořena i budova divadla. Na zásah komunistických ideologů tím pokus o poválečnou obnovu her končí. Jejich tradice byla po dlouhá léta trnem v oku kulturním cenzorům.
---
2. Doplnění z kap. Současnost:
Po II. světové válce se čeští novodosídlenci rozhodli sehrát pašije česky a ujali se příprav. Z provedené sbírky zajistili nejnutnější technické úpravy a pod vedením p. Straky a p. Vetešníka začali nacvičovat. Pracovalo se s českým překladem Landsteinerova textu. České pašije byly sehrány v letech 1947 a 1948. Po Únoru již nebyl zájem státních a stranických představitelů, aby se hra s náboženskou tématikou nadále uváděla. Hrát se nesmělo a objekt divadla byl využíván jako ovčín, později devastován a v konečné fázi byl demolován stejně jako i objekt nedalekého kostelíka. Tradice pašijí byla odsouzena k zapomenutí a jen občas bylo nenápadně zmíněno, ze se tu pašije hrávaly a že se to i filmovalo. O tato připomenutí se zasloužil zejména místní kronikář p. Šimeček.
---

Obnova v 90. letech 20. století viz Soubor - Pašije.
Máte nějaké další informace k tomuto tématu?
Pokud se s námi chcete o ně podělit, zašlete nám je prosím prostřednictvím následujícího formuláře. Formulář slouží pro zasílání faktografických informací pracovníkům databáze. Prosíme, neposílejte vzkazy určené souborům či jednotlivým osobám, nebudou jim doručeny. Neposkytujeme jiné než zveřejněné kontaktní informace. Pokud chcete kontaktovat jednotlivé soubory či organizace, využijte prosím jejich webové stránky.
Vaše jméno:
Váš e-mail:
Informace:
Obrana proti spamu: do této kolonky napiště slovo 'divadlo':