Texty: POUZA, Ludvík: Kovčín – ochotnické divadlo. Klatovský deník.cz, březen 2014

Ochotnické divadlo a loutkové divadlo byla doménou života obyvatel v Kovčíně. Dnes už z této slávy zbylo jen několik divadelních plakátů a zažloutlých fotografií. Přitom se v obci divadlo hrávalo až do začátku šedesátých let 20. století.
„Vše se točilo kolem řídícího učitele Václava Čtvrtníka a Marie Koželuhové. Ti byli hnacím ústrojím celého divadla. Vybírali hry, navrhovali dekorace, režírovali. Bez nich se žádné divadlo neobešlo. A dokázali zbláznit lidi, kteří po své práci chodili na zkoušky a hráli,“ říká jedna z hereček a pamětnice Marie Fialová.
Ta si sama zahrála hned v několika představeních.
V Kovčíně se hrávalo v sále školy, kde bylo jeviště. Ochotnický spolek v obci působil při Osvětové besedě. Nejpilnější byl prý ale v padesátých letech. To se hrála Tvrdohlavá žena, Palackého třída, Kamarádi, Čarokrásná ševcová, Společný pokoj nebo Mlsáníčko. Nacvičovala se i Česká beseda. Kulisy a kostýmy si herci v Kovčíně dělali sami. A jejich divadla prý byla opravdu vyhlášená. Soubor jezdil i po okolních obcích. Vedle ochotnického divadla se v obci hrávalo i divadlo loutkové. To údajně vyřezal sám řídící učitel Čtvrtník. Toto divadélko, které bylo na půdě školy, se i s plakáty a fotografiemi ztratilo.

Ludvík Pouza