Texty: LAZORČÁKOVÁ, Tatjana – ROUBAL, Jan: K netradičnímu divadlu. Praha, Pražská scéna 2003, s. 133-134.

NÁRODNÍ DIVADELNÍ DÍLNA
(Šumperk)
Místní inspirativní kulturní klima, dané mj. působením tvůrčích osobností Ctirada Medlíka a Vladimíra Rybičky a propojením interpretů šumperských souborů s příznivým zázemím Domu kultury ROH Pramet, přispělo v letech 1985, 1987 a 1989 k pořádání celostátní Národní divadelní dílny (organizované pražským Ústavem pro kulturně výchovnou činnost). Tato pracovní setkání představovala ojedinělou příležitost k navazování i udržování kontaktů mezi představiteli autorského divadla střední generace (tzv. studiových divadel) a nastupující generace osmdesátých let. Desetidenní akce, konaná vždy na konci srpna, byla prolínáním konkrétní práce účastníků v jednotlivých, tematicky vymezených „třídách“, které vedli profesionální i mladší, amatérští představitelé netradičního divadla, s inspirativními divadelními vystoupeními i pracovním soustředěním některých souborů před nastupující sezonou, s přednáškami předních divadelních expertů i doprovodnými projekcemi inspirativních filmů. Navíc se dvou posledních dílen účastnila i divadla ze zahraničí: Grupa chwilowa z Lublinu (1987), jehož režisér vedl i třídu Divadla provokace, a Gulf of the Farallones z USA (1989) – jeho režisér a scenáristka se věnovali Divadlu prostředí (environmental theatre).
Dramaturgické dílny vedli Evald Schorm a Zdenek Potužil (1985) a Jan Vedral (1987), dílny publicistického divadla Ondřej Pavelka, Miki Jelínek, Eva Salzmannová (1985) a Peter Scherhaufer (1987), dramaturgicko-režijní Arnošt Goldflam (1987) a Vladimír Morávek (1989), generačního divadla Jan Borna a Roman Ráček (1985), „divadla barev – bohatého divadla“ Petr Lébl (1987), divadla poezie Radovan Lipus (1989). Dílny byly zakončovány praktickými prezentacemi výsledků práce jednotlivých „tříd“. Teoretickými a historickými přednáškami přispěli v roce 1989 Věra Ptáčková, Václav Königsmark, Josef Kovalčuk, Ján Zavarský, divadelní kritice se věnovali Václav Königsmark a Dana Tučková. V rámci inspirativních představení vystoupily brněnské soubory Divadla na provázku (Labyrint – 1985, Prodaný a prodaná – 1989), Nepojízdná housenka (Pádové otázky, Mezi peřinami, povidly a stratosférou – 1987, Idioteon – 1989), pražské soubory Divadlo na okraji (Faust – 1987) a Jak se vám jelo (Had – 1987). K pracovnímu soustředění i prezentaci jeho výsledků využily šumperské NDD v roce 1989 brněnské soubory HaDivadlo (Přemysl Rut: Dnes naposled – 1989) a Ochotnický kroužek (Jiří Dynka: Minimální okolí mrazicího boxu – 1989; předpremiéra). Šumperská setkání tedy slučovala funkce praktické divadelní dílny, alternativních vzdělávacích kurzů, menší divadelní i filmové přehlídky. Především ale šlo o divadelně všestranně inspirující a svým významem ojedinělou akci, posilující zároveň vzájemné povědomí divadelní i občanské spřízněnosti celé enklávy českého netradičního profesionálního i amatérského divadla.

Bibliografie:
Pivovar, Marek: Dílna bez ponků, ale s nadšením. Amatérská scéna, 1989, č. 11–12, s. 4–9.
Šrámková, Vítězslava – Vedral, Jan(red.): Hledání výrazu. IPOS, Praha 1991, s. 70, 72, 73.
Vedral, Jan: Národní divadelní dílna. Amatérská scéna, 1987, č. 11, s. 3–4.