Databáze českého amatérského divadla

Texty: KOHUTOVÁ, Petra: Divadlo Navenek Kadaň - Ira Levin: Veroničin pokoj / recenze inscenace, 2016

Divadlo Navenek Kadaň
Ira Levin: Veroničin pokoj

Předloha inscenace Divadla Navenek Kadaň Veroničin pokoj autora Iry Levina sice vznikla již v roce 1973, ale k nám doputovala až v loňském roce a jak to tak bývá, zažívá boom; v brněnské Redutě ji režíroval Dodo Gombár a momentálně ji kromě Kadaně premiéruje také DS Kroměříž. Psychothriller z rodu Shafferovy Hry se smrtí, Hamiltonových Plynových lamp či Fowlesova Sběratele je založen na přesném dávkování napětí, vyplývajícího z průběžného znejišťování diváka a zpochybňování všeho, čeho byl dosud svědkem prostřednictvím změn identity jednotlivých postav a úhlů pohledu na zjevovaná fakta, a velmi pozvolného odhalování „skutečné skutečnosti“. Vzniká tak výpověď o zlu skrytém v každém z nás.

Debutující režisérka Tereza Gvoždiáková, mimořádně zajímavá a všestranná osobnost (na Lounském divadlení 2015 získala cenu za herecký výkon v Osmi ženách) usadila publikum na jeviště; klaustrofobičnost prostoru zvýšila zatažením opony. Scéna je minimalistická (dominují jí dvoje dveře, postel a slepé zrcadlo) a černobílá – od černého horizontu se odrážejí bílé povlaky na nábytku a obrazech; když jsou po startu jedné z „her“, na nichž je inscenace postavená, povlaky staženy, na jejich rubu je namalována další podoba užívaného nábytku a v rámech na stěně nejsou obrazy, ale jakési abstraktní vzory látek (jeden z drobných vtípků, jejichž smysl se ozřejmí později; z podobného ranku je pak třeba knihovnička, v níž jsou výhradně knihy Iry Levina, nebo kostým Susan). Inscenace v těchto dekoracích nabízí zřetelně převyprávěný příběh a přesně vymezené postavy, čtyři vynikající herecké výkony a napínavou podívanou, formálně promyšlenou do nejmenšího detailu (např. kvůli kostýmům posunula režisérka děj dramatu o deset let dříve, do roku 1963, a rozhodně to není rozhodnutí samoúčelné). Inspirativní je inscenace zejména v oblasti budování napětí a gradace, také v kvalitě hereckých výkonů – a v práci s divákem, jež je sice sporná a byla předmětem dlouhé diskuse, ale nepochybně stojí za pozornost. Jako Ira Levin pracuje s odhalováním faktů, režisérka staví inscenaci záměrně tak, aby ne každý divák viděl vše – podle jejích slov „záleží na tom, kam si sednete, protože co místo, to jiný úhel pohledu“ – a v několika momentech publiku skutečně nedává nic zadarmo – „nechtěli jsme, aby se divák cítil úplně komfortně“. Dochází i na přímé atakování diváka, které však není zcela v řádu věci.

Veroničin pokoj Divadla Navenek Kadaň byl jednoznačně nejkompaktnější a řemeslně nejzvládnutější inscenací letošního Lounského divadlení a je doporučen na Divadelní Piknik Volyně 2016. Kromě doporučení získala Tereza Gvoždiáková cenu za režii a všichni čtyři interpreti cenu za herecký výkon (Markéta Peti za roli Ženy, Pavel Volf za roli Muže, Sabina Tumpachová za roli Dívky a Jiří Nebeský za roli Mladíka).

Petra Kohutová

Související Osobnosti

Máte nějaké další informace k tomuto tématu?
Pokud se s námi chcete o ně podělit, zašlete nám je prosím prostřednictvím následujícího formuláře. Formulář slouží pro zasílání faktografických informací pracovníkům databáze. Prosíme, neposílejte vzkazy určené souborům či jednotlivým osobám, nebudou jim doručeny. Neposkytujeme jiné než zveřejněné kontaktní informace. Pokud chcete kontaktovat jednotlivé soubory či organizace, využijte prosím jejich webové stránky.
Vaše jméno:
Váš e-mail:
Informace:
Obrana proti spamu: do této kolonky napiště slovo 'divadlo':