Databáze českého amatérského divadla

Texty: www 2000: Příběh,1996

PŘÍBĚH
Premiéra
19.dubna 1996
Autoři
Ale� Novák
Jan Strejcovský
Tonda Rauer
Re�ie
Jan Strejcovský
Hrají
Martina Klenovcová
Markéta �afáriková
Naďa Eretová (nebo Jaroslava Peprlová)
Gábina Ledererová (nebo Michaela Pecková)
Petr Nejedlý
David Slí�ek (dříve i Tomá� Čermák)
Franti�ek Tlapák (Dříve i Tomá� Čermák)
Krátká anotace představení
Tato divadelní hra, či spí�e vizuální představení, je záměrnou destrukcí příběhu, který se opětně během představení skládá, a to, co původně vypadalo jako pouhé střepy, se stává zrcadlem a nám nezbývá, ne� se děsit toho, co v něm vidíme.
Čtyři roční období, čtyři tváře Času nás vedou čtyřmi příběhy, mnoha osudy, mnoha spory a problémy. Problémy, které se týkají nás v�ech - závist, netolerance, konzum, �pína ve vztazích, v nás i kolem nás.
Je to představení silné, hutné a ačkoli je hráno amatérským souborem, dovolím si tvrdit, �e je odvedeno velice profesionálně. Je znát poučenost re�iséra (Jan Strejcovský) i autora (Ale� Novák), je znát podíl skvělého hudebního partu (Tonda Rauer), jsou znát hodiny konzultací, které tři vý�e jmenovaní nad tímto příběhem strávili, ale i zaujatost a osobní anga�ovanost v�ech členů souboru - herci počínaje a osvětlením a maskami konče.
Toto představení bylo jakýmsi pokusem, ale zdá se, �e se pokus vydařil.
Berenika Dobiá�ová

Sami uvádíme na�e představení s podtitulem: "Příběh je příběhem bez jediného slova, příběhem se sedmdesáti minutami hudby. Příběhem o o�klivých věcech okolo nás a v nás."
Krátká historie vzniku
Inscenace vznikala během divadelní sezóny 1995/96. Přípravné práce na "textové předloze" byly v�ak zahájeny ji� koncem sezóny přede�lé. Tato fáze příprav zahrnovala jak přípravu scénosledu, tak i komponování hudby. Donekonečna se zde opakovalo předávání podkladů skladateli, jejich zpracování a nahrání pracovní nahrávky. Ta posléze pro�la kritickým hodnocením autorů libreta a znovu byla předána hudebnímu skladateli. A stále dokola. Ve chvíli, kdy ji� byla hudba uznána za dostatečně kvalitní začalo samotné zkou�ení. A kolotoč s hudbou se rozjel nanovo. Tentokrát se přidaly i po�adavky a nápady samotných herců. Finální podoba hudební nahrávky tak vznikala přibli�ně osm měsíců. Na výtvarné podobě inscenace jsme spolupracovali s mladou výtvarnicí Barborou Bednářovou, která pro nás vytvořila nejen grafickou podobu programů a plakátů, ale zejména dominantu scény - hlavu obřích rozměrů se čtyřmi obličeji. S inscenací jsme se zúčastnili rozličných přehlídek amatérského divadla a to jak tuzemských, tak poprvé v na�í historii i festivalu zahraničního. Ve dnech 27. - 29.července 1997 jsme nav�tívili Loty�ské Limba�i, kde se konal festival amatérského divadla Spélesprieks 97
O hře napsali
Divadlo bez záruky z Prahy (opět �patně napsaný název! - poznámka ĎBZ) uvedlo inscenaci nazvanou Příběh. Jedná se o autorský počin Ale�e Nováka a Jana Strejcovského, re�iséra souboru, a Antonína Rauera, autora hudby. Soubor přinesl na jevi�tě zřídkakdy viděný �ánr, a sice němohru. Jeho představení nále�elo mezi ta, která na perlení nejvíce zaujala a oslovila přítomné. Modelová hra pra�ského souboru je apokalyptickou vizí světa, nepostrádající naději a východisko. Inscenace má otevřený konec, jeho domy�lení ponechává na divákovi. Příběh Divadla bez záruky (zase! - poznámka ĎBZ)) je příkladem poučené a cílené divadelní práce. Přinesl vhodnou látku k přemý�lení o metaforickém způsobu komunikace divadlem a spolu s tím i praktickou ukázku rozdílu mezi metaforickým a popisným způsobem sdělování.
Milan Strotzer - Amatérská scéna 1/97 - recenze Divadelního perlení 1997

Zastavme se u Příběhu souboru Bez záruky (co dodat? - poznámka ĎBZ). Pro tento programově činoherní soubor byla nonverbální zále�itost vybočením z cesty, trochu i za účelem získání jiných zku�eností. Z činoherního divadla si přinesli schopnost mimoslovně vyjádřit pocity, ale také na druhé straně představu, �e v�e je nutné uhrát. Znovu připomínám v této souvislosti, co jsem napsala jako zásadní problém Kolína, tj. men�í schopnost vyu�ít zkratku, nadsázku a stylizaci. O Příběhu to platí beze zbytku. I přesto ztvárnění neradostného chaosu v lidských du�ích a tím i neschopnost spolu komunikovat a� u� jako milenci, partneři, soupeři v boji o pře�ití a nebo v názorovém střetu, je určitě zatím tím nejlep�ím, co soubor dosud udělal.
Lenka Lázňovská - Amatérská scéna 3/97 - recenze národní přehlídky pantomimy a pohybového divadla Otevřeno - Kolín 1997

Na místě prvním musím jmenovat Divadlo (bez záruky) z Prahy (téměř bez chyby, pane profesore - poznámka ĎBZ). Jejich Příběh - to je název - A. Nováka, J. Strejcovského a T. Rauera má nesporně velké ambice. Chce být nonverbálním a kolektivním vyprávěním věčného "příběhu" lidstva. Zdá-li se vám to příli� vzne�ené, pak mohu říci lidské pospolitosti, nebo snad lidí. Ale raději říkám lidstva, proto�e ambice tohoto představení míří k tomuto pojmu, které svými negativními vlastnostmi destruuje vlastní existenci. Problém začíná u� v té "kolektivitě" bez "individualizovaných" postav a prohlubuje se tou "nonverbalitou". Nebo� nezbývá nic jiného, ne� vytvořit jakési "schéma" situací, v nich� se demonstruje model těchto vlastností. Či je�tě lépe: situací, které tento model "destrukce" mohou předvést. A řeknu-li schéma, pak také říkám, �e něco je jen náčrtem (zbě�ným), kostrou (něčeho), osnovou, v hlavních základních rysech naznačením uspořádání, slo�ení něčeho (jednoduchého). Přesně tohle platí i o Příběhu. V určitém okam�iku to schéma je definitivně jasné, u� nečeká �ádné překvapení a v�echno bě�í podle zřetelně a předem vytýčeného plánu. Vím, �e jsem asi musel souboru připadat jako fosilie, kdy� jsem se mu sna�il vysvětlit, �e drtivou vět�inou takové velké pokusy o "filosofii" dějin lidstva realizované tímto "modelovým" způsobem končí nevzru�ivou abstrakcí. Zvlá�tě pak tehdy, kdy� chybí slovo a jeho váhu musí nahradit pohyb a výtvarná slo�ka. V tomto případě je �ádoucí opravdu velká invence, imaginativnost, nápaditost, překvapivost. Co� o inscenaci Příběh neplatí. Je v ní ulo�eno mnoho práce, úsilí, snahy a záměrů, co� v�echno nejenom mohu, ale musím ocenit. Ale je mně líto: i tak nadále nemohu ne� setrvat ve svém fosilním stanovisku �e tu nevzniklo nic víc ne� schéma. A schéma není něco, co by divadlu slu�elo.
Jan Císař - Amatérská scéna 3/97 - recenze Stodůleckého písečku 1997

(�) Skutečná bomba při�la v závěru přehlídky. Divadlo (bez záruky) Praha přijelo s autorským pohybovým divadlem Příběh. Je to poselství o lidském míjení, sobectví, netoleranci, fanatismu a dal�ích zhoubných nádorech lidské du�e. Jde o divadlo alternativní, které mů�e tě�ko očekávat plný sál standardního diváka. Není to ani "můj �álek čaje". Byl jsem v�ak docela uzemněn vysokou úrovní představení. Celé ho vytvořili sami členové divadla prý jako kolektivní čin, ale hlavními autory byla trojice A. Novák, J. Strejcovský, T. Rauer. Sugestivní byla u� quaziopona vzdáleně připomínající maskovací sí�. Její roztr�ení odkrylo působivou scénu s monumentálním monstrem s janusovskou hlavou o čtyřech tvářích. Jejich výměna v�dy otvírala nový příběh. Herci celý děj, my�lenky a pocity postav vyjadřovali jen pohybem a ten byl tak propracovaný, jistý, bezchybný a přitom tak náročný, �e by ka�dé men�í selhání bylo omluvitelné. Po celý více ne� hodinový příběh zněla hudba vysoké úrovně (T. Rauer), jí� lze vytknout pouze megadecibelové reproduktory. Kostýmy herců - výtvarný skvost.
Divadlo (bez záruky) Praha ukázalo, jak má vypadat neprofesionální divadlo dne�ka. Profesionálně. Vysoká úroveň v�ech slo�ek představení, za ní velká tvůrčí dřina, ne laciná improvizace, lajdáctví, kolegiální shovívavost. Jen takové amatérské divadlo dnes obstojí.
Rn (nám neznámý redaktor) - regionální denník Bene�ovska - recenze malé přehlídky Začínáme 1998
Věková kategorie diváků
14 - 90 let
Technické podmínky inscenace
Hrací prostor: Kukátko 6x6 metrů, úplně zatemněný sál.
Světla: Standardní divadelní osvětlení s mo�ností světelných změn a s plynulou regulací intenzity, mo�nost připojení sledovacího reflektoru do prostoru hledi�tě, mo�nost zapojení 4 kusů reflektorů v prostoru jevi�tě, základní sada barevných filtrů k reflektorům, dvě neregulované zásuvky v prostoru jevi�tě (220 V). V případě potřeby jsme schopni přivést vlastní světelnou aparaturu.
Zvuk: Mo�nost připojení CD přehrávače v kabině zvukaře, pokud mo�no stereo reprosoustava, pokud mo�no příposlech na jevi�ti. V případě potřeby jsme schopni přivést vlastní zvukovou aparaturu
Doba stavění: Minimálně 120 minut (pokud mo�no více).
Délka inscenace: 70 minut bez přestávky
Doba bourání: 50 minut.
Doprava: Jedno nákladní a dvě osobní auta.
Máte nějaké další informace k tomuto tématu?
Pokud se s námi chcete o ně podělit, zašlete nám je prosím prostřednictvím následujícího formuláře. Formulář slouží pro zasílání faktografických informací pracovníkům databáze. Prosíme, neposílejte vzkazy určené souborům či jednotlivým osobám, nebudou jim doručeny. Neposkytujeme jiné než zveřejněné kontaktní informace. Pokud chcete kontaktovat jednotlivé soubory či organizace, využijte prosím jejich webové stránky.
Vaše jméno:
Váš e-mail:
Informace:
Obrana proti spamu: do této kolonky napiště slovo 'divadlo':