Databáze českého amatérského divadla

Texty: ZÁMEČNÍKOVÁ, Emílie: Přehlídka dětského divadla Labyrint, Brno, 23. dubna 2016. Deník Dětské scény, č. 0., str. 25, 10.6.2016.

PŘEHLÍDKA DĚTSKÉHO DIVADLA
LABYRINT, BRNO, 23. 4. 2016
Letošní setkání dětských divadel v Brně se velmi vydařilo po všech stránkách. Tato věta zazněla nejen ze strany organizátorů a lektorů, nejen z řad dětských členů a vedoucích souborů a nejen v závěrečné euforii opravdu náročného maratónu deseti představení. Opakuji si ji i nyní, s měsíčním odstupem. Aniž musím dlouze studovat poznámky, všechna představení a debaty k nim si vybavuji a vzpomínky jsou to příjemné. Tento fakt je dalším potvrzením obsahu úvodní věty, který jsem nucena rozšířit o konstatování, že se zadařilo jak po stránce organizační, tak i po té divadelní, i co se týká dramaturgické pestrosti a inspirativnosti nalezených prostředků, to vše umocněno výpovědní hodnotou některých inscenací. A pokud se rozhodnu srovnávat s loňskou přehlídkou, které jsem se též zúčastnila, ta letošní vítězí s obrovským náskokem. Přesto, že se odehrála na stejném místě, se stejnými pořadateli a částečně i zúčastněnými soubory. Jak to, že se tak stalo? Pokusím se nalézt důvody, pro sebe, pro brněnské, pro možné příští pořadatele krajských přehlídek Dětské scény.
Stránka organizační
Sálek Labyrintu je, dle mého mínění a zkušeností, ideální pro pořádání akcí podobného charakteru. Není velký ani malý, úprava jeviště i hlediště je variabilní, určitě vítaná je možnost absolutního zatemnění a použití světelného parku, ovšem nejvíc je nutno ocenit ochotu místních vyjít všem vstříc. Všechna představení se konala v jedné místnosti, některá působila technicky náročně, přesto se povedlo obdivuhodně dodržet časový plán. Pocit, že vše klape, jak má, vždy přispěje klidu zejména vedoucích a členů souborů. Štáb pořadatelů fungoval opravdu znamenitě, každý jeho člen, ať už byl profesionálním zaměstnancem Lužánek nebo ochotným pomahačem, znal a skvěle plnil své úkoly. Ať už šlo o přípravy již zmíněného technického zabezpečení, o domácké vynikající stravování v klubu, nebo o dětské diskusní kluby a o rozborové semináře lektorského
sboru s vedoucími. Ve výsledku se přehlídka odehrávala v pohodové, empatické a tvůrčí atmosféře.
Dramaturgická pestrost, inspirativnost nalezených prostředků a výpovědní hodnota
Z předvýběrů vzešlo 10 inscenací, v Brně se sešlo 8 režisérů (počet se neshoduje proto, protože vedoucí souborů Kačka Šteidlová a Víťa Trávníčková přivezly projekty dva). S takovým barevným spektrem témat, námětů a přístupů či postupů jsem se již dlouho nepotkala. Každá inscenace se vyznačovala alespoň částečnou hodnotou, o žádné z nich se nedalo tvrdit, že by na přehlídce mohla chybět.
Autorskou tvorbu, vznikající zřejmě při výuce LDO ZUŠ a zabývající se otázkami života v dnešní společnosti, zastupovaly projekty s názvy You, generace (doporučení na DS), Diagnóza: teenager a Jak přežít v hororu. Všechny tři zapůsobily svojí výpovědní hodnotou, opravdovostí a uvěřitelnými postoji členů souborů. Všechny tři se však více či méně vyznačovaly i problémy, které někdy při kolektivní souborové tvorbě nastanou - jisté nejednotnosti ve volbě výrazových prostředků a v dramaturgické roztříštěnosti. Nejlépe z tří výše uvedených autorských inscenací vyšla první, zabývající se pohledem členů souboru na život se světem sociálních sítí, poslední ze jmenovaných vyvolala až kontroverzní názory, na mě působila příliš rozvolněně, skoro až jako performance. S autorským projektem vystoupil i místní soubor, legendární Pírko, pod názvem Kabaret
Peříčko. Na rozdíl od tří již uvedených, inscenátoři zcela rezignovali na výpověď k současnosti, zaměřili se na pohrávání si s divadelními prostředky starobylého kabaretu, ty propojili vymyšleným „srdceryvným“ příběhem.
Z klasických literárních děl Astrid Lindgrenové vzešly inscenace Děti z Bítýšky (Děti z Bullerbynu) a Mio, můj Mio. Neuvěřitelně hravě, spontánně a uvěřitelně zapůsobila mladší děvčata z Bítýšky (soubor Young Prkno, Diplom za výtvarnou čistotu a energii dětí na jevišti), příjemný dojem narušovaly jen nesourodě a zbytečně působící vstupy spisovatelky Astrid. Druhý soubor, částečně totožný s You, generace, se potýkal s náročnou dramatizací složité předlohy.
Ryze loutkářské soubory zastupoval Spolek loutek Loutkino se svým Dobrodružstvím pavouka Čendy. Představení bylo milé a použití loutek jistě funkční, vklad dětských aktérů však byl nevelký, většinou se jednalo o tvorbu vedoucího souboru.
Vysoce jsem ocenila vystoupení jediného souboru = 1. třídy, ze ZŠ z Rousínova. Představeníčko se jmenovalo Písmena (doporučení na DS), myslím, že je vzorovou a velmi inspirativní ukázkou hravého přístupu učitelky k učení abecedy.
Zkušená vedoucí, Víťa Trávníčková, vsadila letos na klasiku. Se svými žáky přivezla výborné představení na motivy básně Jiřího Suchého Strašlivý příběh o Juliáně a Severýnovi (doporučení na DS) a Štědrý den K. J. Erbena. Obě vystoupení se vyznačovala dobrou vybaveností, spontaneitou, přirozeností účinkujících, lépe však zapůsobila báseň coby kramářská píseň Suchého.
V lektorském sboru jsem se sešla s Pavlem Skálou a Monikou Jelínkovou. Byla to skvělá spolupráce, děkuji jim a samozřejmě i všem, kdo se na přípravě přehlídky v Labyrintu podíleli. Byla příjemná.
Ema Zámečníková

Související Ročníky přehlídek

Máte nějaké další informace k tomuto tématu?
Pokud se s námi chcete o ně podělit, zašlete nám je prosím prostřednictvím následujícího formuláře. Formulář slouží pro zasílání faktografických informací pracovníkům databáze. Prosíme, neposílejte vzkazy určené souborům či jednotlivým osobám, nebudou jim doručeny. Neposkytujeme jiné než zveřejněné kontaktní informace. Pokud chcete kontaktovat jednotlivé soubory či organizace, využijte prosím jejich webové stránky.
Vaše jméno:
Váš e-mail:
Informace:
Obrana proti spamu: do této kolonky napiště slovo 'divadlo':