Databáze českého amatérského divadla

Texty: PROVAZNÍK, Jaroslav: Přehlídka dětské recitace Recitátor 2016, Horšovský Týn 19. 4. 2016. Deník Dětské scény, č. 0., str. 9 - 10, 10.6.2016.

PŘEHLÍDKA DĚTSKÉ RECITACE
RECITÁTOR 2016 HORŠOVSKÝ TÝN 19. 4. 2016

Až do loňska se recitátoři z Plzeňského kraje sjížděli na krajskou přehlídku do Plzně, kde neměli šanci se vzájemně více poznat – každou kategorii sledoval samostatný lektorský sbor, aby se přehlídka „sfoukla“ za co nejkratší dobu. V letošním roce došlo k výrazné změně: Krajské přehlídky se iniciativně ujala Andrea Pavlíčková, učitelka LDO ZUŠ v Horšovském Týně, a podařilo se jí něco, na co by mohli být hrdí i zkušení organizátoři přehlídek. Pro přehlídku zajistila příjemné zázemí (1. a 2. kategorie vystupovaly v Městském kulturním zařízení nedaleko renesančního zámku, což bylo prostředí pro přednes velmi vstřícné, a 3. a 4. kategorie v kině), pro děti byly připraveny dílny a pro každého dárky, které organizátorka vlastnoručně ušila, pro lektory perfektně připravené podkladové materiály a program byl sestaven tak, aby se recitátoři vždy alespoň ze dvou kategorií mohli setkat a vzájemně se sledovat. Pokud se příští rok podaří uspořádat krajskou přehlídku Plzeňského kraje opět v Horšovském Týně (a moc bych to recitátorům a jejich pedagogům a rodičům přál), bylo by dobře ji rozložit do dvou dnů, aby byl dostatek času nejen na přednesy, ale i na povídání s lektorským sborem, které bylo letos k večeru trochu uspěchané, protože by se účastníci nedostali z Horšovského Týna včas domů.Jedenáct přednašečů 1. kategorie prokázalo, že kvalitní texty dokážou i méně zkušené recitátory „podržet“, zatímco texty banální (např. Eva Beštáková: O stromech, Jiří Žáček: Chůze lesem) nebo dokonce plytké (Lenka Brodecká: Mořská okurka miluje horor [z knihy Pišťucha má problémy]) se snadno promění ve shluk prázdných slov, v nichž se přednašeč ztratí. Je potěšitelné, že těch kvalitnějších textů byla v 1. kategorii převaha a lektorský sbor mohl ocenit šest přednašečů čestným uznáním. Nejvíce se přednesy podařily Anežce Krejčí, Kateřině Medlinové a Veronice Pučelíkové. Anežka Krejčí (ZŠ Tachov, příprava: Petra Braunová) si vybrala básničku Josefa Bruknera O létající košili (ze sbírky Polštářová válka, která sice vyšla už v roce 1968, ale patří dodnes k tomu nejlepšímu v české poezii pro děti). Přednes této grotesky – navzdory tomu, že jde na tuto kategorii o dost dlouhý text, – si užívala, dokázala předat její vtip, a dokonce zvládala verše i temporytmickou práci při výstavbě celku. Kateřina Medlinová (ZUŠ Klatovy, příprava: Petra Benešová) sáhla po osvědčené miniatuře Jiřího Kahouna Hroší maminka je tatínek z knihy Pískací kornouteka dialog dvou hroších kluků dobře a přehledně rozehrála. Z čerstvé novinky nakladatelství Baobab, Havětníku Jiřího Dvořáka, vtipné encyklopedické publikace o méně příjemných zvířecích tvorech, si vybrala Veronika Pučelíková (31. ZŠ Elišky Krásnohorské, Plzeň, příprava: Lenka Vítová) prózu Moucha domácí. A i v tomto případě recitátorku podržel kvalitní text, který měla dobře vystavěný a který vyprávěla s nadhledem a svérázným humorem a kterému dokázala vytvořit pěknou pointu. Čestnými uznáními byly oceněny také Aneta Bláhová (ZŠ Blovice, příprava: Vanka Jasná), která udělala dobře, že si vybrala Vosu parádnici Karla Šiktance, Tereza Bělová (MŠ a ZŠ Nýřany, příprava Jana Dvořáková) s prózou Jiřího Kahouna Sluníčko a ptáček zpíváček ze starší knížky Ze zahrádky do zahrádky (patří těm
lepším, které J. Kahoun napsal), a Barbora Struhárová (ZŠ Klatovy, příprava: Dana Sedláčková), kterou podržel osvědčený text Ilony Borské a Iva Štuky Sestra Bára (z výborné knihy Říkadla a šeptánky).
I v Horšovském Týně se ukázalo, že čím jsou děti starší, tím méně veršů si vybírají. Ze čtrnácti recitátorů 2. kategorie měli básničky jen tři recitátoři, a i když to byly texty kvalitní (Shel Silverstein, Pavel Šrut, Jaroslav Seifert), ani v jednom případě nebyla jejich interpretace přesvědčivá. V případě Seifertovy Pavučinyto byl nerovný zápas s textem, který je pro recitátory tohoto věku jen obtížně zvladatelný. Z nejčastějších problémů jsme se setkávali se zbytečně popisnými ilustracemi typu „óóóbrovitá obluda“, „hróóózně zlobit“ atd., ledabylou výslovností a školáckými intonacemi otázek. Nejzajímavějšími přednesy byly takové, při nichž si recitátoři dokázali vybavit obrazy, které se skrývají za slovy, v nichž prokázali důležitou přednašečskou dovednost pracovat s tzv. představovým filmem. To byl klíč k úspěchu obou recitátorů, které lektorský sbor doporučil k postupu na celostátní přehlídku do Svitav, Martina Hlaváčka a Vítka Hofmana. Martin Hlaváček (ZUŠ Rokycany, příprava: Pavla Vitingerová) při přednesu Polednice Ilji Hurníka přesvědčil svým zaujetím, přirozeným projevem a nemalými přednašečskými dovednostmi. Bylo zřejmé, že postavy a situace „vidí“, takže jeho přednes byl barvitý a živý. Navíc jsme ocenili i to, že má celek povídky dobře vystavěný a neztrácí se v něm. Jen občas (zejména v druhé polovině) se nechal strhnout ke zbytečně přeexponovanému projevu (rozhovor pana učitele Rádla s Polednicí). Známou historku z 2. kapitoly knihy Dobrodružství Toma Sawyera (pod názvem Natěrač) si Vítek Hofman (ZUŠ Staňkov, příprava: Jitka Pluháčková) evidentně užíval, bavil se jí a dokázal ji předat i se závěrečnou pointou. Situace v jeho podání je přehledná. Zvlášť je třeba ocenit, že Vítek dobře vnímal grotesknost textu a dokázal ji ve svém přednesu vkusně využít. Drobné výtky se týkaly mírně otevřených vokálů nebo občasného zašumlování. Čestnými uznáními ocenil lektorský sbor Tomáše Hubenstreita (ZŠ Tachov, příprava: J. Kopová), který vcelku vkusně vyprávěl groteskní text Jiřího Kahouna Tělesná výchova, Alexandru Turkovou (ZUŠ Klatovy, příprava: Markéta Lukášová), která Macourkův absurdní pohádkový příběh O Konrádovi, který psal nosem dokázala předat s pochopením pro specifický macourkovský humor, a ještě Michaelu Horníkovou (ZUŠ Staňkov, příprava: Jitka Pluháčková) za přednes úryvku z knihy Vojtěcha Steklače Pekelná třída, který sice nebyl úplně vyrovnaný, ale snaha o rozehrání groteskního textu tu byla zřejmá.
Recitátoři 3. kategorie více než předchozí, mladší přednašeči si situaci komplikovali výběrem nepříliš kvalitních textů. Což platilo především pro prózy. (Při výběru básniček měli recitátoři 3. kategorie – až na výjimky – šťastnější ruku.) Co si má recitátor počít s ukázkou ze sentimentálních románků (Jacqueline Wilsonová: Diamantové holky, Rachel Renée Russellová: Deník mimoňky) nebo z křečovitě vtipné knihy Lincolna Peirce Velkej frajer Nate je prostě třída? Problémem je už výběr úryvku tak, aby mohl stát samostatně, ale především prvoplánovost textu, který recitátora sice může při prvním setkání oslovit, ale cestu pod povrch, k dalším kvalitám nenabízí. Není proto překvapivé, že někteří recitátoři dodávali svému přednesu atmosféru zvnějšku, protože zhusta neměli, o co se v textu opřít. Anebo se chytali detailů, aniž měli vystavěný celek – buď proto, že jim to nešikovně vybraný úryvek nebo nekvalitní text neumožnil, nebo proto, že se to někomu zatím ještě nedařilo. O kvalitní texty se opřela Agáta Pečená (Masarykovo gymnázium, Plzeň, příprava: Bohumila Davídková a maminka). Bajku Lev a notes Jana Wericha vyprávěla s lehkým pobavením, s jasnou představou o celku, a tak jí dobře vyšla i nejednoduchá pointa. I druhý text, básničku Daniely Fischerové Skladatelův sen z knížky Milion melounů, přednesla s pochopení pro situační a jazykový humor, aniž měla potřebu na vtip zbytečně „tlačit“. Lukáš Fejtek (ZUŠ Staňkov, příprava: Jitka Pluháčková) si dobře vybral úryvek z knihy Škola Malého stromu Forresta Cartera a dramatickou situaci o střetu dědečka s chřestýšem dokázal sugestivně vyprávět, a tak jsme mu odpustili i drobné nedostatky, především příliš časté „čtení čárek“, které jeho přednes někdy zbytečně drobilo. Jako druhý text si vybral trojici lyrických básniček Světlany Burianové – Nevím, co chci, Štafle a Já patřím domů
– a i v nich prokázal, že je kultivovaným přednašečem (nejpřesvědčivější byl v poslední básni). Oba recitátory doporučil lektorský sbor k postupu na celostátní přehlídku. Čestnými uznáními byli v 3. kategorii oceněni tři recitátoři: Především Jan Bytel (ZUŠ Klatovy, příprava: Markéta Lukášová) především za zručně a přehledně vyprávěnou příhodu Otec jde do školy z knihy Ivana Krause To na tobě doschne (méně se mu dařilo v anekdotce Jiřího Dědečka Lyžařský výcvik) a Matěj Moulis (ZŠ a MŠ Kozojedy, příprava: Eva Doležalová) za ironický nadhled při přednesu humorné básničky Miloše Kratochvíla Deset malých Bohoušků (a je třeba přiznat, že dokonce i úryvek z knihy Lincolna Peirce Velkej frajer Nate je
prostě třída se mu podařilo vcelku dobře vystavět). Třetí čestné uznání dostala Marie Vítovcová (ZŠ Tachov, příprava: Marie Klečatská), která měla šťastnou ruku, když sáhla po knížce Hany Doskočilové Pejskování s Polynou a vybrala si z ní Příběh zlatého kokršpaněla, byť se v něm zachytávala spíš jednotlivostí, s výstavbou celku měla zatím ještě problém. K intonačním schématům – a není divu – sklouzávala ve sporném textu Marie Bártů Dialog s klavírem, protože je to přesně ten text, který toho pro recitátora příliš nenabízí.
Na rozdíl od mladších kategorií měla ta nejstarší, 4. kategorie, celkově slabší úroveň. Jen čtyři recitátoři (ze čtrnácti) si zvolili verše, ale ani v jednom případě nebyla jejich interpretace uspokojivá (ani co do výrazu, ani co do techniky), a to navzdory tomu, že všichni čtyři si vybrali kvalitní básně (Jacques Prévert: V Paříži, Jiří Kolář: Jez už, prosím tě, kam koukáš?, Václav Hrabě: Infekce, Vladimir Vysockij: Bujní koně). Nejproblematičtější byly ovšem přednesy těch, kteří sáhli po nekvalitních prózách (úryvek z knihy Jennifer Nivenové Všechny malé zázraky, křečovitě vtipná povídka Josefa Fouska Vánoce v naší rodině, a především úryvek ze samého literárního suterénu, z knihy modelky Veroniky Kašákové Zpověď: Z děcáku až na přehlídková mola, nazvaný dramaticky Zlom). Sentimentalita obou „holčičích“ příběhů strhávala přednašečky k
tomu, že se do textů „propadaly“ (což byl ale problém také přednesu úryvku z Otčenáškovy novely Romeo, Julie a tma) a někdy se dostávaly neadekvátně až na hranici monologu. U mnoha recitátorů 4. kategorie jsme se setkávali i s technickými nedostatky (otevřené vokály, mechanické frázování, související zejména se sekáním textu podle čárek, malý čelistní úhel, ale i šumlování nebo hyperkorektní vyslovování j v pomocném
slovesu být: Jsem, Jsme). A tak čestné uznání nakonec dostala jen Natálie Bláhová (ZŠ Klatovy, příprava: Markéta Lukášová), která si sice vybrala náročný a do určité míry „zrádný“ text, povídku Viktora Dyka Panenka, ale dokázala ji až na některá místa vyprávět věcně, bez zbytečného patosu. Méně se jí dařilo v druhém textu, v anekdotické próze Jana Krůty Růžičková. K postupu na celostátní přehlídku doporučil lektorský sbor
Nikol Kadlecovou (ZUŠ Domažlice, příprava: Dana Žáková), která kultivovaně a s jasnou představou o situaci a dobře vystavěným dialogem přednesla Bundičku, úryvek z prózy Lenky Procházkové (přednes druhého textu, Dcerunka a tatínek Jamese Thurbera, neměla ale na krajské přehlídce tak dobře připravený), a Vojtěcha Matiho (ZŠ Stříbro, příprava: Alena Deredimosová). Při přednesu prózy Ivana Krause Ota jde do školy
mu sice chvilku trvalo, než patřičně rozehrál situaci a našel si vypravěčskou pozici, v níž se cítil dobře, ale u druhého přednesu, v úryvku z knihy Michala Viewegha Výchova dívek v Čechách, přesvědčil, že je recitátorem zručným a dokáže si poradit i s obecnou češtinou, která v jeho podání
nezněla prvoplánově nebo podbízivě.
Přehlídka v Horšovském Týně se konala 19. dubna. Podílely se na ní ZUŠ Horšovský Týn a Městské kulturní zařízení a byla podpořena Krajským úřadem Plzeňského kraje, jehož pracovnice se přehlídky osobně účastnila a Andree Pavlíčkové ochotně pomohla s organizací. Lektorský sbor pro 1. a 2. kategorii (které recitovaly dopoledne) pracoval ve složení: Nina Martínková, Karolína Stehlíková a Jaroslav Provazník (předseda) a lektorský sbor pro 3. a 4. kategorii (přednesy probíhaly odpoledne) pracoval ve složení Ema Zámečníková, František Oplatek a Jaroslav Provazník (předseda).
Jaroslav Provazník
Máte nějaké další informace k tomuto tématu?
Pokud se s námi chcete o ně podělit, zašlete nám je prosím prostřednictvím následujícího formuláře. Formulář slouží pro zasílání faktografických informací pracovníkům databáze. Prosíme, neposílejte vzkazy určené souborům či jednotlivým osobám, nebudou jim doručeny. Neposkytujeme jiné než zveřejněné kontaktní informace. Pokud chcete kontaktovat jednotlivé soubory či organizace, využijte prosím jejich webové stránky.
Vaše jméno:
Váš e-mail:
Informace:
Obrana proti spamu: do této kolonky napiště slovo 'divadlo':