Databáze českého amatérského divadla

Texty: Plzeň, GARDAVSKÝ, Vladimír, Nové inscenace uvedly Sofranza a Orákulum. Plzeňský deník 29. 1. 2018, příloha Kultura na únor, s. 4

Nové inscenace uvedly Sofranza a Orákulum

Divadelní soubor Sofranza uvedl v Divadle Dialog první premiéru nové hry po úmrtí svého zakladatele a dlouholetého uměleckého vedoucího Františka Zatloukala. Andrea Řeháčková nastudovala ve své radikální dramaturgické úpravě (dokonce s připsáním postavy ordinérní striptérky Lily v suverénním podání Terezy Danihlíkové) situační komedii Agentura Drahoušek plzeňského rodáka Rudolfa Trinnera, který v Plzni v letech 1950 až 1953 působil i jako dirigent orchestru operety Divadla J. K. Tyla. Na jednoduché funkční scéně za doprovodu „chytlavých“ klavírních improvizací Vojtěcha Franka se odvíjí hodně zamotaný příběh z prostředí falešné sňatkové kanceláře, jež má „na ukázku“ k dispozici jen jednoho ženicha a jednu nevěstu, která navíc nečekaně na čtrnáct dní odcestovala. Chybující hrdinové mají lidský rozměr, každý z nich touží po svém kousku štěstí, jak si o tom také všichni zazpívají v závěrečné písni. Prim ovšem na scéně hrají ženy, kterým šibalství vyzařuje z každého pohledu, gesta či slova, ať už se jedná o energickou majitelku agentury Elišku Kohoutovou (Andrea Řeháčková), atraktivní reprezentantku kosmetické firmy Gabrielu Sladkou (Martina Chalupská), studentku zpěvu Kateřinu Dvořáčkovou (Štěpánka Skálová) či bohatou vdovu Barboru Čamrdovou (Lada Heřmanová), a které to se svými partnery po zásluze pěkně „koulejí“. Jako komičtí nešťastníci ve hře figurují záletný učitel zpěvu Emil Kohout (Michal Peleška), jeho syn Jaroslav (Martin Žižka) vydávající se za malíře Slavíčka, starý mládenec Pacička (Jan Strecker) a především rozšafný bavorský sedlák Kurt Šutrštajn (Jan Paur) hledající v Čechách svoji Maršenku.
Shodou okolností uvedlo hned v následujícím týdnu v Dialogu novou inscenaci i Divadlo Orákulum, které se zhruba před třemi lety od Sofranzy oddělilo, aby se nadále věnovalo autorskému divadlu. Miroslav Herejk nyní zrežíroval svoji již čtvrtou hru Amy, se kterou se poprvé představil jako autor v žánru tragikomedie. Titul je odvozen od jména hlavní protagonistky Amelie Grace Sandersové (Radana Jarošová), které přátelé kdysi říkali Amy. Teď je tato poněkud ústnatá a vyzývavá dívka lehčích mravů zadržena a předvedena k výslechu v londýnském policejním okrsku č. 24 v roce 1965. Před povýšením na vrchního inspektora ji jako svůj poslední případ na obvodu vyšetřuje inspektor Henry Barker, s jehož postavou se věrohodně ztotožnil Miroslav Herejk. Retro kolorit v dobře padnoucích oblecích dotváří přiměřeně úslužný, často však zbrklý a popletený seržant Joseph Spencer (Marek Velebný). Podobně jako v Agentuře Drahoušek i v Amy má ženský element navrch nad tím mužským. Sandersová si po většinu času pohrává se svým vyšetřovatelem jako kočka s myší, než dojde k sblížení dvou diametrálně odlišných osobností a k jejich spolupráci. Kromě hbité konverzace zaujme i zdařilý sestřih doprovodné hudby a vtipná animace na zadní projekci.

Vladimír Gardavský
Máte nějaké další informace k tomuto tématu?
Pokud se s námi chcete o ně podělit, zašlete nám je prosím prostřednictvím následujícího formuláře. Formulář slouží pro zasílání faktografických informací pracovníkům databáze. Prosíme, neposílejte vzkazy určené souborům či jednotlivým osobám, nebudou jim doručeny. Neposkytujeme jiné než zveřejněné kontaktní informace. Pokud chcete kontaktovat jednotlivé soubory či organizace, využijte prosím jejich webové stránky.
Vaše jméno:
Váš e-mail:
Informace:
Obrana proti spamu: do této kolonky napiště slovo 'divadlo':