Databáze českého amatérského divadla

Texty: Bohutín, Excerpce pro MČAD 1998-2002

BOHUTÍN o.Příbram
Kulturní život zde zajišťovali hlavně kantoři a Sokol. Od roku 1874 do r.1914 v Bohutíně působil všestranný kantor a později ředitel školy Karel Peták, hudebník, regenschori, zakladatel mnoha spolků. Jeho pokračovatelem byl František Šefrna, který už za Petákova života na tradici navazoval.
Roku 1908 byla v Bohutíně při škole založena lidová knihovna, od roku 1922 obecná.
1910 vznikl místní Sokol a místní osvětová komise, složená ze zástupců všech spolků a korporací.
Roku 1919 založili sociální demokraté Dělnickou tělovýchovnou jednotu, roku 1921 byla otevřena Sokolovna (přestavěná bývalá hornická “Šlemovna”).
Představení byla provozována při různých slavnostních příležitostech, jako byla např. roku 1926 oslava, věnovaná Janu Husovi a 50ti letému výročí založení hudebního sboru. Členy Sokola bylo sehráno několik divadelních kusů - Já jsem majster seminářský, Na polském zámku, Naši furianti, Lénička z lesa, Nevěsta legionářova, Otčím, Sedlák Zlatohorský,
a žactvem Červená Karkulka. Dělnická tělovýchovná jednota vystoupila se čtyřmi představeními (Hříšnice, Čertovo kvítko, Pro tatíčka Masaryka, Naše pohádka), a jedním představením se na slavnostech podílela škola (Když hračky oživnou).
Sokolové hráli divadlo i mimo tyto příležitosti, a to jak divadlo činoherní, tak i loutkové.
Bohutínský kulturní život byl až do roku 1951, kdy zápisy o divadelních aktivitách končí, velmi bohatý, a to i v letech velmi nepříznivých: např. i roku 1929, v období kruté zimy
a při nedostatku uhlí, uskutečnil Sokol mj. 32 vzdělávacích proslovů, 1 přednášku, 5 programových zábav, 2 akademie, 17 představení loutkového divadla, 2 naučné filmy,
1 zahradní koncert. Za Sokolem v této činnosti hned následovala Dělnická tělovýchovná jednota.
Co se týče repertoáru, převažovaly frašky, operety, četné byly hry a pohádky pro děti. Hrálo se hojně v sokolovně, v sále DTJ, ale nezřídka i v plenéru - často v přírodním divadle ve Vysoké.
Hlavními iniciátory akcí, kromě zmíněného K.Petáka a F.Šefrny, byli ještě kantoři Vrba, Řánek, Čapek, Češka, úředníci Bambas, Blahna, Ouzký, Pečený.
Po roce 1938 obohatili kulturní život obce také noví obyvatelé, kteří byli nuceni odejít před Němci ze severních Čech.
Roku 1932 vznikl také dramatický odbor Sportovního klubu Litavan, který sehrával postupně až 9 představení ročně (např. Vojnarka, matka, Poslední muž, Směry života). Litavan de facto existuje dodnes, ale ochotnické divadlo, pokud je mi známo, neprovozuje patrně už od 50.let, kdy úředně “zanikl sloučením tělovýchovy”, jak je psáno v rejstříku spolků (SOkA Příbram ).
Po roce 1945 byla také sokolská činnost utlumena a posléze zakázána, divadlo však hráli
i místní hasiči. Ti udržují jinak v 50.letech téměř zaniklou bohutínskou kulturní činnost - mj. např. pořádáním masopustních veselí a průvodů, a jejich bohatá sbírka masek je na Příbramsku proslulá.
(Velemanová)
ŘÍHOVÁ, O.: výpis z kroniky, vedené od r.1923, ze Zpráv o Bohutínu (místní listy), z vyprávění pamětníků, 1998
1932 Sportovní klub Litavan rozšířil svou činnost o dramatický odbor. Zpočátku 2-3 představení ročně. Generační proměna počet her až ztrojnásobila. Zvýšila se náročnost v dramaturgii (Vojnarka, Matka, Poslední muž, Směry života). Do r.1943 soubor sehrál 45 divadelních představení.(JM)
Ve službách Thalie: s.157.
Máte nějaké další informace k tomuto tématu?
Pokud se s námi chcete o ně podělit, zašlete nám je prosím prostřednictvím následujícího formuláře. Formulář slouží pro zasílání faktografických informací pracovníkům databáze. Prosíme, neposílejte vzkazy určené souborům či jednotlivým osobám, nebudou jim doručeny. Neposkytujeme jiné než zveřejněné kontaktní informace. Pokud chcete kontaktovat jednotlivé soubory či organizace, využijte prosím jejich webové stránky.
Vaše jméno:
Váš e-mail:
Informace:
Obrana proti spamu: do této kolonky napiště slovo 'divadlo':