Databáze českého amatérského divadla

Texty: Místopis českého amatérského divadla, Hesla Loutky P-R

*P


PARDUBICE viz též CIHELNA, ČERNÁ ZA BORY, DOUBRAVICE, DRAŽKOVICE, DROZDICE, LÁNY NA DŮLKU, MNĚTICE, NEMOŠICE, OHRAZENICE, OPOČÍNEK, PARDUBIČKY, POPKOVICE, ROSICE NAD LABEM, SEMTÍN, STARÉ ČIVICE, STUDÁNKA, SVÍTKOV, TRNOVÁ, o. Pardubice, Pardubický kraj
1904 zal. LD Kroužku přátel mládeže, zahájilo hrou Kníže Oldřich. 1907 hrou Šašek krále Jiřího zahájen provoz v dřevěné budově postavené svépomocí. 1912 krize v činnosti, Kroužek se rozpadl. 1913 obnovuje provoz LS místní škola, 1917 zintenzivnění činnosti, pořízeny nové loutky, dekorace namaloval malíř Bárta. 20 let činnost Kroužku oslaveno hrou J. Rosůlka O rytíři, princezně a drakovi (1924). 1925 uspořádána loutkářská výstava, při této příležitosti uvedena za spoluúčinkování pěveckých spolků Perštýn a Ludmila Prodaná nevěsta. 1923 zal. v nové budově Sokolovny stálá LS Sokola Pardubice I. Odtud divadlo na počátku okupace přeneseno do školy U Kostelíčka, a tak zachráněno před zničením. Po válce vráceno do sokolovny, ale hraní ustávalo. V druhé. pol. 20 let hráno též v Odborné škole Na skřivánku. Hrála i mateřská škola Novoměstská a U Kostelíčka, Jednota Čsl.Orla (1932-1948 kromě okupace), TJ Sokol Pardubice II, školní divadlo Na Skřivánku, ve Studánce v restauraci U Vojtěchů SDH, u okresního soudu pro děti zaměstnanců soudu, v modlitebně adventistů krátce maňáskové divadlo. Od 1929 hraje LD též Lidová scéna. 1946-1952 Loutková scéna Bubeneč, poté začleněna do Okresní OB, Loutková scéna Vajanga (1949-1973). 1955 LS Skřivánek ZK ČSD. Od 1964 dosud loutkové divadlo Radost.

1958 LCH: Vajanga -Rudý koutek zaměstnanců spojů: Marková: Pohádka o zlaté niti


KRATOCHVÍL, Jindřich: K dějinám loutkářství v Pardubicích. In: Zprávy Klubu přátel Pardubicka 1986, č.3-4, s. 49-53; č.5-6, s. 126-135; č.7-8, s. 186-190; č.9-10, s. 232-237, kSOkA
METELKA, Václav: Jak jsme hráli loutkové divadlo. In: Zprávy Klubu přátel Pardubicka č. 1-2/1987, s. 41-43, kSOkA Pardubice
TVRZNÍK, Václav: Příspěvek k dějinám loutkářství v Pardubicích. In: Zprávy Klubu přátel Pardubicka č. 5-6/1987, s. 125-127, kSOkA Pardubice
Vosyka, V.: Loutkové divadlo "Kroužku přátel mládeže" v Pardubicích, Loutkář 1926/27, s. 59 an
Vosyka, V.: Statistika loutkářství v okrese Pardubickém
Ze života našich souboru, ČsL 1955, s. 232

L 1924/25, s. 96; 1926/27, s. 57 an.

SOKA Pardubice: Loutková scéna Bubeneč Pardubice: arch. mat. 1946-1952 /1987/: Pamětní kniha 1946-1952 /1987/ (1 kn), knihy představení 1946-1949 (2 kn), fotografie, plakáty


PARDUBIČKY, m. č. města Pardubice, o. Pardubice, Pardubický kraj
1930 zakoupeno loutkové divadlo, od té doby se nepravidelně hrálo.


PAVLÍNOV, o. Žďár nad Sázavou, Jihlavský kraj
1928 LS v rámci SDH.


PEČKY, o. Kolín, Středočeský kraj
1929 - 1939 Loutkářský soubor Sokola, po zákazu Sokola, loutky i dekorace zmizely.


PEKLO , m. č. města VAMBERK. o. Rychnov n.K., Královéhradecký kraj
1940 zal. z podnětu učitele J. Rozuma školní LD, technicky velmi dobře vybaveno.

LS 1940/41, s. 40


PELHŘIMOV, viz též CHVOJNOV, LIPICE, VLÁSENICE, VLÁSENICE-DRBOHLAVY, o. Pelhřimov, Jihlavský kraj
Od 1924 LS TJ Sokol, který hrál v zahradním pavilonu Na Zavadilce a po 2.sv. válce byl zrušen. 1958 zal. LS Rolnička, zpočátku se orientoval pouze na zájezdovou činnost se skládací maňáskovou scénou. Hrálo se nejprve na přenosné scéně. 1959 v učňovském internátě Agrostroje. 1960 úprava truhlářské dílny na improvizované divadélko. Od 1961 pravidelná účast na přehlídkách.1963 uvolnění klubovny ZV ROH Agrostroj. Vzniklo menší divadlo pro děti. V dokončené stavbě ZK ROH 1968 stálá scéna. Dokonalejší podmínky si vyžádaly jiný způsob hry. Do 1986 sehrál Loutkářský divadelní soubor Rolnička při SKP k.p. Agrozet Pelhřimov 832 pohádek z 62 různých titulů na 382 představeních v místě, další na zájezdech. 1979 tři vystoupení ve slovenském družebním městě Dolný Kubín. Veškeré úpravy provozu a vybavení si ochotníci pořizovali sami. 1986 jich bylo 24. Vlastnili kroniku souboru. 1998 znovuobnovena činnost Rolničky.

ČsL 1983, č 10, s. 238.


PÍSAŘOV, o. Šumperk, Olomoucký kraj
Po válce založil v obci Junák tradici hrálo loutkového divadla, které se zde hrálo i koncem 20. stol.


PÍSEK, viz též HRADIŠTĚ, o. Písek, Budějovický kraj
Již v 70.letech 19.stol. v Sokole hrával fotograf J. Vavruška, sám vyráběl loutky i kulisy. Poč. 20.stol dramaticko-pěvecký spolek Máj provozoval i LS. V rámci souboru J.K.Tyl kromě činohry též loutky (vč.Kašpárka), též autorské hry (Jak Kašpárek, cvrčíček, ochránil pět sluníček/Vaněček, Pohádka? a Jak Kašpárek v temném lese se Šmidrou se strachy třese/Řepka). Před 1.s.v.v. hráli s loutkami též holič B. Janouš a K.Mergl. "Když se Bedřich Janouš vystěhoval z Písku do Ameriky, byli opuštění herci prodání NJS. Spolek Prácheň hrál původně s marionetami, 1917 si zřídil maňáskové divadlo (loutky do prof. Kobrleho). Zahájili hrou E. Durantyho Kometa krále Mirambola.1927/28 nadlesní Stöckel, který sám maloval dekorace a výrazné masky loutek, vytvořil se skupinou Uměleckou scénu loutek (původní hry prof. Jiráka Harfenice a Cicvárkovy děti). Hráli též žáci ZŠ. 1936 se ujímá ved. zdejšího LS prof. Vladimír Meisner, výtvarník a režisér. V období okupace byl přejmenován na LD MOS v Písku, 1951 LS ZK Jitex. Od konce 50. letech se v inscenacích stále častěji objevují loutky vlastní výroby. Rep. např.: Míček Flíček (Malík), Hračky na cestách (Cinybulk), Kouzelný koberec (Čech), Začarovaný les (Schmoranz), O pyšném koláčku (Kaliba), O pejskovi a kočičce (J.Čapek). 1960 nový KD. 1974 název LS Nitka: O veselém hrobaři (Lamkovi). 1970 zal. paralelní soubor dětský, maňáskový. Pro soubor bylo typické používání loutek vyrobených podle návrhů výborných kvalifikovaných výtvarníků (prof. Meisner, J. V. Rýs, O. Sekora ad).
1956 zal. LS ZK Kovosvit.

1954 LCH: Závodní klub Jitex: Cinybulk: Hračky na cestách
1988 LCH: LS Nitka ZK ROH n.p. Jitex: Erben - Samcová: pták Ohnivák a liška Ryška

35 let loutkového divadla v Písku. Písek, ZK ROH Jitex 1965.
Dvořák, J. V.: Maňáskové divadlo a krajinské spolky, L 1919/20, s. 63.
JANOVSKÝ, K :: Jak jsme se připravovali na Chrudim.:ČsL 1954, č. 7.
KASA: Písecká padesátka bez pamětníků. ČsL 1980, č. 5.
NĚKOLIK SLOV o loutkářích z Jitexu. ČsL 1956, č. 12.
NOVÁK, Jan (-vkw-): Loutkářská sezóna v Písku. (LS ZK Jitex Písek a Nitka) ČsL 1976, č.8-9, s.212.
PADESÁTKA prof. Vladimíra Maisnera, LS 1947/48, s. 125 (podepsáno R.).
PERGNER, E. 35. výročí loutkového divadla v Písku. ČsL 1965, č. 12.
VORÁČEK, Jan: 35 let loutkového divadla v Písku. Písek ZK Jitex 1965. 44 s. MLK
ZAVŘELOVÁ, Marta: Jihočeské loutkové amatérské divadlo. České Budějovice, Jihočeské muzeum 1982. s. 11.
ČsL 1956, s. 87; 1976, č 7, s. 160; 1984, č 7, s.152; ČsL 1976, č 7, s. 160.


PLASY, viz též LOMNIČKA, NEBŘEZINY, ŽEBNICE, o. Plzeň-sever, Plzeňský kraj
1923 v nové škole v tehdy samostatné obci Lomnička jako součást MOK zahájilo loutkové divadlo.


PLESNÁ, o. Cheb
1967 LS OB Plesná hrál Pohádky z lesa, Kocour Pětivousek, Evička a její zvířátka. Pracoval ještě 1972.



PLUMLOV, o. Prostějov, Olomoucký kraj
Po 1945 se několik let hrálo U Popeláků, v 50. letech na pile.



PLZEŇ - město

052 Obr.: LS Střípek: Cikánské princezny foto, vrátit Irena Faitlová, Kyjevská 49, 301 57 Plzeň

017 Obr.: LD Feriálních osad: Plakát Láska sira Falstaffa, 1925, Maj. A.Dubské, kopie kART.

1901 zal. Loutkové divadlo Feriálních osad, nejstarší loutková scéna v Plzni. Téhož roku návrh na postavení loutkového divadla ve Spolku ku podporování chudé školní mládeže. 1903 ustaveno družstvo, které zahájilo U Fialů Posvícením v Hudlicích. Hráli i v MB, v sokolovně, ale byli konkurencí LD vlastenecké společnosti Kozáků. Nakonec našli místnost v literárním klubu Řemeslnické besedy jako Nové loutkové divadlo ve prospěch Jeslí. Člen Ústředního sdružení loutkových divadel v království Českém. 1906/7 se spojili s divadlem Kozáků. Pečovali o národní uvědomění a oživení tradic českého loutkového divadla, o udržení kroku s technickými novinkami. Na svou dobu pozoruhodná scéna. Na sjezdu loutkářů v Plzni 1904 hráli Prodanou nevěstu. Postupné ochabnutí činnosti, 1912 činnost ukončili. Hana Kieswetrová (Spolek plzeňských dam, odbor Feriálních osad) podnítila novou činnost na řadu dalších let. 1913 zahájili Posvícením v Hudlicích. 1914 ved. Karel Novák, kočovný komediant. S divadlem spolupracoval Gustav Nosek - řezbář a spolutvůrce Spejbla Hurvínka (1919-1938). Ve spolupráci s rodinou K. Nováka hráli v MB. 1916-1917 sehráli 123 představení. 1917-1930 zásadní výtvarná a funkční úprava Josefem Skupou. V tu dobu tato scéna politickou tribunou Kašpárkovými velezrádnými kabarety. 1918 ve Waldekově hotelu, 1919/20 v Řemeslnické besedě. 1924 výtvarné úpravy L.Sutnarem, A.Moravcem, A.Doležalem a J.Skupou. Skupa 1917-1930 režisérem a dramaturgem tohoto divadla. 1920-1925 sehráli 861 představení, v tom 464 her. S divadlem spolupracovala řada hereckých osobností Městského divadla v Plzni, ale i řady dalších předních profesionálních scén. Na hudební spolupráci se podílel např. i Stanislav Suda, Bohdan Gselhofer. Velikost scény a její technické a umělecké vybavení zcela ojedinělé ve své době.
1967 zánik divadla. Další soubory :1920-1921 zal. LS DTJ Plzeň-Lobzy (z iniciativy O.Bartoníčka). Vybavení - Alšovo divadlo. První sezóna 9 představení v Ženíškově hostinci v Lobzích. 1922 v Šroubově restauraci. 1921-1925 49 představení. 1920 zal. LS TJ Sokol Plzeň - Skvrňany. Původní jeviště prodáno ČSS v Nýřanech, odtud darováno 1924 NJP v Sekyřanech. 1922 nové jeviště, zděné, 360x250 v nové sokolovně, technicky kvalitní. 35 loutek 50-75cm (Šebek,Nosek,Němec,Vácha). Soubor 13 osob. Každou neděli 3 představení. 1920-1924 88 her pro děti či dospělé. 1921 zal. LS Národně vzdělávacího dělnického spolku Barák. V hostinci v Litické ul. Přenosné divadlo 154x100x90, 17 loutek 25cm. 1922 LS DTJ Plzeň II, pozornost upoutal soukromým vystoupením člen Kokoška. Téhož roku spolkové divadlo 6 loutek. 1922 hráli v pavilonu na cvičišti (Jablonského ul.), spolupráce J.Skupa. První večerní představení 1923 Soucit /Císler, Král syrakuský. 1923-4 rozšíření činnosti Doktor Faust /Lagron, Ta naše Máňa /Skružný. 1924-5 zlepšení výtvarného i technického vybavení, rozšíření počtu loutek. Na repertoáru mj. Pan Johanes. Do konce 1924 80 představení Proscenium částečně podle Alše 1922 zal. LS FDTJ Letná-Doubravka. Jeviště 250x130x150, 14 loutek 63-70cm (Ježátko). Nedělní dětská představení. 1922 zal LS TJ Sokol Plzeň IV. V hostinci U Trnků na Roudné. Jeviště 170x250x150. přenosné, dekorace Slavík, Šutty. 24 loutek 65cm, rarita loutka s dvěma tvářemi "dupák". Soubor 17 členů. Sezóna jen v zimě, měsíčně 3x pro děti, jednou pro dospělé. Knihovna 104 hry z různých českých edicí. 1922 zal. LS TJ Sokol Plzeň V. Zal. 1922 Jeviště 350x137x120/150/, výtvarně bohatě vybavené. Loutky 65cm (Vaník,Nosek). Soubor 9 členů. Nedělní dětská představení. Autorské divadlo (Sen ostrostřelce, Štědrý večer dřevěného světla, Kašpárek ve světové válce, Kašpárek v Kocourkově -vše B.Harant, Když pramice uplave /R.Kaňák. 1922-1924 celkem 77 představení, po představení recitace dětí. Vedoucí osobnosti - V Brotánek, J.Vaník, R.Kaňák. 1923-1939, 1948-1952 LS TJ Sokol Plzeň-Letná (Spartak Letná). 1952-1965 LD ZK ROH V. I. Lenina. 1965-1998 LS Špalíček (od 1992 Spolkové loutkové divadlo Špalíček). 1925 zal. LD TJ Sokol Plzeň 3-Bory, do války, Na školním hřišti postaven zděný pavilon, kde se hrálo i činoherní a loutkové divadlo. Počátek rodinné divadlo U Bláhů. Vybavení vlastní a částečně skoupením z okolních souborů (např.Přeštice). 1928 intenzifikace zájmu o LD. Každou neděli nová hra (pohádky Němcové, Erbena v úpravě M.Kopeckého) a recitační a pěvecká vystoupení. Používali i Spejbla a Hurvínka. Principál ing.Josef Kašpar. Po něm 1935-1958 František Landergott rozšířil repertoár např. o Jan za chrta dán, Loupežníci na Chlumu... Spolupráce s loutkářskou rodinou Novákových (marionety). "Autobus rodiny Novákových" známý z hostování po okolí. Od 1936 hlavní postavou Kašpárek. Mnohaletá spolupráce s Gustavem Noskem. 1939-1945 divadlo konfiskováno pro německé účely. Na Borech si 1945 divadlo postavilo provizorní dřevěnou boudu. Zde se hrálo do 1989. 1953 divadlo, neoficiálně Borská trojka, hráli pod ZK Průmstav Plzeň. Ved. do 1977 Karel Balta. Kolem 1960 noví členové souboru. 1967 ukončil soubor Novákových, Karel Novák členem souboru V Boudě. Hrálo se pravidelně. 1977-1983 principálem Kv. Schmiedhuber ml. Opět příchod nových členů. 1983-5 principálem Jiří Fiala, po něm do 1988 opět Schmiedhuber. Zkvalitnění fundusu a nové hry. Vžil se název V Boudě. 1988 vystěhování souboru do DK ROH (později DK Invest) na scénu Divadla malých jevištních forem (později divadlo Kruh). Ved. Pavel Bernášek (1988-1991). Z repertoáru: Strašidlo s kozou, Pimprle šou, Don Šajn (Kraslice, LCH), Dlouhý, Široký a Bystrozraký, Poslechněte jak bývalo. Programová řada starých českých loutkářských her. Několik originálních autorů loutek. 1991 Spolkové loutkové divadlo V Boudě, samostatný právní subjekt, ved. Roman Bečka. Z repertoáru: Příběh prvopočátku /Kipling, Blázen Pabo /Augusta / Čížková, Kocour Pětivousek, Čertova kniha, Vodníkova Hanička, Jossile Golem. 1994 ved.Jiří Fiala. 1995 odchod z DK Investu, náhradní prostory v MB, spolupráce s Espritem. Z repertoáru: Žito jako ďábel /Brdečka/Nesveda, Petr a pan Proto, Safírová růže, Kašpárkovo varieté, Začarovaný les, Sůl nad zlato, Perníková chaloupka. 1989-996 ocenění na festivalech (1989 Kraslice, LCH, 1990 Kraslice, LCH, 1991 Kraslice, LCH, 1992 Horní Bříza, LCH, 1993 Horní Bříza, LCH, 1996 LCH). 1998 oslava 70 let existence. Po celou dobu loutková představení pro děti, později i pro dospělé. Trvalé problémy se svým působištěm. Stěhování do MB, později působilo v Plzni- Skvrňanech. 1922-1939 LD Sokol Plzeň 4-Roudná. 1949-1991 LD Říše pohádek, Plzeň DAS. 1978-1993 Loutkové divadlo Plzeň-Bílá Hora při KD. 1978 zal. LD Střípek v Plzni-Doubravce, ved. Ivana Faitlová (1998 JH). 1992 LD Kapka při ZUŠ Plzeň 3., ved. Dana Jandová, 1995 zal. LD Plzeň 3 ZUŠ – LOUŽE, ved. Dana Jandová. 1993 zal.LD Rámus.
Jiří Oudes, po působení v Těšově (viz) od 2. pol. 70. let učitel a ředitel 3. LŠU / ZUŠ Plzeň. V návaznosti na svou předchozí činnost výrazně ovlivňoval podobu dětského loutkářství a byl lektorem mnoha seminářů pro vedoucí dětských souborů, zejména na KDL. V 90. letech pracoval s handicapovanými dětmi. Je spoluautorem repertoárového sborníku Dětské loutkové divadlo (Albatros 1980). Renata Vordová, od konce 80. let vedoucí recitačních kroužků při MKS, později učitelka soukr. gymnázia a vedoucí dětských a středoškolských souborů, např. při ZŠ Plzeň-Černice (Sluníčko).
1990 NPDRRK Mělník: RS Dětský koutek, MKS: J. Prévert - R. Vordová: Mladý lev v kleci
1998 DS Ústí nad Orlicí: Sluníčko: I. M. Jirous - R. Vordová: Magor dětem
1988 existence dětského LS Myšáci při LŠU Plzeň. 90. léta existence LS Svět pohádek.

Obr.CČAD s.100: Kašpárek ze souboru loutkového divadla Feriálních osad v Plzni, marioneta F Noska,1918.
Obr.CČAD s.119/ Výjev ze hry Mandragora, loutkové divadlo Feriálních osad v Plzni - s.142
Obr.CČAD s.143: Spejbl a Hurvínek, loutkové divadlo Feriálních osad v Plzni,1926.
Obr.CČAD s.144: Trnkova loutka draka, loutkové divadlo Feriálních osad v Plzni, po II. světové válce věnováno souboru Bouda Plzeň.
Obr.CČAD s.350:Janem Dvořákem upravenou hru starých lidových loutkářů Don Šajn uvedlo loutkové
divadlo V Boudě Plzeň,1989.
Obr.CČAD s.364: Ivana Faitlová: Klobásová komedie aneb Hamty, hamty, hamty!, loutkářský soubor Střípek Plzeň, 1993.
Obr.DČD/IV. s. 198. Výjev z loutkové inscenace Machiavelliho Mandragoly. LD Feriálních osad Plzeň, 1924.
Obr.DČD/IV. s. 199. Spejbl a Hurvínek v hudební scénce. LD Feriálních osad Plzeň, 1926.
Obr.DČD/IV. s. 433. Loutky hmyzí kapely od J. Vavříka - Rýze. LD J.Skupy, Plzeň, 1937.
Obr.DČD/IV. s. 545. Výjev ze hry F. Weniga a J. Skupy Ať žije zítřek! LD J.Skupy, Plzeň 1941.
Obr. DČD/III. s. 510, 507: Maňásci J.Skupy ke hře M.Němcové – Záhořové Princezna Čárypíše. Inscenace hry se Skupovými loutkami v Loutkovém divadle feriálních osad v Plzni r.1917.
Obr. DČD/III. s. 524, 523: Duha Kukuřičňák – loutka kabaretu J.Skupy. Loutkové divadlo Feriálních osad Plzeň, 1918.
Obr. DČD/III. s. 525, 523: Kašpárek. Marioneta F.Noska ze souboru Loutkového divadla Feriálních osad v Plzni, 1918.

ALMANACH 1904-1929. Loutk. divadlo Feriálních osad. Plzeň, Bergmann 1929. 64 s. MLK
ALMANACH krajové loutkářské výstavy, školy a sjezdu, konané 31.5.-7.6.1936 v sokolovně Sokola Plzeň IV. Plzeň, Sokol 1936. 47 s. MLK
Čsl. loutkář, roč. IV/čís. 6, červen 1954
GRYM, Pavel:Klauni v dřevácích
HEIN, V.: Dělnická tělocvičná jednota Plzeň II. V: Plzeňské loutkářství. Almanach vydaný k sjezdu československých loutkářů v Plzni. 1925. Nákladem Loutkářského odboru při Osvětovém odboru v Plzni. Str. 37-39. kART
JAK plzeňský kašpárek pochovával Rakousko. Jubilejní almanach 1918-1928. Plzeň, Loutkové divadlo federálních osad 1928. 102 s.kIPOS, MLK
KRAUS, Jaroslav:Dělnická tělocvičná jednota Plzeň-Lobzy. V: Plzeňské loutkářství. Almanach vydaný k sjezdu československých loutkářů v Plzni. 1925. Nákladem Loutkářského odboru při Osvětovém odboru v Plzni. Str.33-35. kART
LOUTKOVÉ divadlo feriálních osad v Plzni. Upomínková brožura. Plzeň, správa loutk. divadla 1925, 32s. fot.příl. kIPOS, MLK
LOUTKOVÉ divadlo v Boudě. 60 let souboru. 1928 - 1988. Historie, foto. Plzeň, Dům kultury ROH 1988. 30 s. Ondr
NAŠE loutková scéna. Upomínková brož. Loutkového divadla feriálních osad v Plzni. Choceň, t. Loutkář (1919). 48 s. MLK
Novák, s.41-42
NOVÝ, St.: Jubileum plzeňského Špalíčku (Čsl. loutkář, roč. XXV/čís. 3,březen 1975)
OBRÁZKOVÝ almanach 1904 - 1929.Loutkové divadlo Feriálních osad.Plzeň, F.Bergmann, b.r. 64 s. fot. v textu. KK
PEKAŘOVÁ, Lenka:"V Boudě" 1928 - 1998. Vydalo Spolkové divadlo V Boudě. Plzeň, 1998. 30 str. Zde soupis pramenů a osobních vzpomínek. kART
PLZEŇ, F.Bergmann, b.r. 64 s. fot. v textu. KK
PLZEŇ, správa loutk. divadla 1925, 32s. fot.příl. kIPOS, MLK
PLZEŇSKÉ loutkářství. Almanach vydaný k sjezdu českosl. loutkářů v Plzni. Plzeň, Loutkářský odbor při Osvětovém odboru 1925. 46 s. MLK, kART
PLZEŇSKÉ loutkové divadélko. Spejbl a Hurvínek. Inform. brožura... Plzeň, PLD (po r.1930). Nestr. MLK
SCHMIEDHUBER, K.: Jubileum v boudě (Čsl. loutkář, roč. XXV/ č.5, květen 1975
ŠEDESÁT let loutk. souboru "V boudě". Plzeň, Dům kultury ROH 1988. 30 s. MLK
V BOUDĚ” 1928– 1998. Sborník. Plzeň, Loutkové divadlo V boudě” 1998. 30 s. kART
VELKÝ loutkář a přítel dětí odešel..... (Čsl. loutkář, roč. VIII/čís. 5. květen 1958)
WENIG, Frank: Loutkové divadlo Feriálních osad v Plzni. V: Plzeňské loutkářství. Almanach vydaný k sjezdu československých loutkářů v Plzni. 1925. Nákladem Loutkářského odboru při Osvětovém odboru v Plzni. Str.18 - 31. Zde detailní popis technického vybavení loutkového divadla té doby. kART
WENIG, Frank: Obecná škola v Doudlevcích. V: Plzeňské loutkářství. Almanach vydaný k sjezdu československých loutkářů v Plzni. 1925. Nákladem Loutkářského odboru při Osvětovém odboru v Plzni. Str.31-32. kART

PLZEŇ -MĚSTO (částečně též Plzeň-Doubravka)
1978 zal. LD Střípek. Repertoár souboru orientován na děti předškolního a školního věku. Autorkou textových předloh a hudby ved. Ivana Faitlová, která získala dvě ceny UNIMA za mimořádný umělecký počin v oblasti amatérského loutkového divadla. V 90. letech v divadle vznikly inscenace (autorkou všech I. Faitlová) Kérkonošská pohádka, Cikánské princezny, Brum-pohádka, Modrý Mauricius, všechny získaly ocenění na národní přehlídce loutkového divadla Loutkářská Chrudim a dalších českých festivalech. Za dobu své působnosti hostoval Střípek ve Francii, Polsku, Rakousku a Slovensku, na mezinárodním loutkářském festivalu ve španělské Tolose a Mistelbachu.


PLZEŇ-BORY
TJ Sokol Plzeň III - LS zahájil svou činnost 1928. Zakladatelem souboru byl přítel Jos. Skupy, ing. Josef Kašpar. Hrál se běžný repertoár té doby, občas kabarety pro dospělé. 1938 zabrali divadlo Němci. Po válce vybudovali loutkáři z provizorního dřevěného baráku samostatné divadlo sloužící i na konci 20.stol. Jevištní konstrukce byla vybudována podle vzoru Skupova divadla. Pravidelná představení zahájena 1947. Hráno marionetami.

PLZEŇ – DOUDLEVCE
1903 zal. školní divadlo (učitel), ve 20. letech na jeho scéně pozoruhodné avantgardní pokusy O. Buriana.

DČD IV/193 Oldřich Burian v Loutkovém divadle v Plzni Doudlevcích vycházel z názoru, že loutka nemá imitovat herce, ale využitím všech tvarových a pohybových dispozic překonávat jeho vázanost na lidské tělo.

PLZEŇ–KOŠUTKA + BOLEVEC
LD DTJ zal.1919, LD Sokola zal.1922, v mateřské škole se hrálo od 1925

HEIN, B.: Statistický přehled veřejných loutkových divadel v západních Čechách, L 1925, č.26, s. 71.


1954 LCH: Úsměv - Závodní klub V. I. Lenina: Škroup -Chmelenský: Dráteník
1955 LCH: LD zaměstnanců ve zdravotnictví: Tyl: Tvrdohlavá žena
1956 LCH: Úsměv - Závodní klub V. I. Lenina: Tyl: Strakonický dudák
1958 LCH: Úsměv Cinybulk: Kaimovo dobrodružství
1981 LCH: LS Střípek: Lada - Jandová: Jak moucha přemohla sedm krejčích
1988 LCH: LS Střípek Jandová: Nesmysl! Nesmysl?
1988 LCH: Dětský LS Myšáci III. LŠU: Svoboda: Myší srdce
1989 LCH: LS V Boudě DK ROH: hra lidových loutkářů: Don Šajn
1990 LCH: LS V Boudě Peřinová: Poslechněte, jak bývalo
1991 LCH: LS V Boudě: kolektiv: Příběh prvopočátku
1991 LCH: LS Střípek: Faitlová: O Uladinovi a krásné Omně
1992 LCH: LS Střípek Faitlová: Zlaté kapradí
1992 LCH: LD V Boudě: Augusta: Blázen Pabo aneb O válce lucké
1992 LCH: ZUŠ – Oudes: Ira: Pohádka o šedých a bílých myších
1992 LCH: ZUŠ – Jandová: Karlová – Prchal: Malý princ
1992 LCH: LS Střípek Faitlová: O kominíčkovi
1992 LCH: ZUŠ Purkar: Oříšek
1992 LCH: LS D-Klub: Aškenázy: Osamělý létající talíř
1993 LCH: Divadlo V Boudě: Nesveda: Jossile Golem
1993 LCH: LS Střípek: Faitlová: Klobásová komedie aneb hamty, hamty, hamty
1994 LCH: LS Střípek Faitlová: Kérkonošská pohádka
1995 LCH: Kapka: Dyk – Jandová: Krysař
1995 LCH: LS Střípek: Faitlová: Cikánské princezny
1996 LCH: Divadlo V Boudě: Nesvadba – Brdečka: Žito a jeho ďábel
1996 LCH: Rámus: Rodari - Erben - Čapek - Zounarová - Vašíček Nesvedová: Trilogie o pokladu
1997 LCH: LS Střípek Fischerová - Vašíčková: Rámus kolem Villona
1997 LCH: LS Střípek: Faitlová: Brum - pohádka aneb výchova medvědů v Čechách
1997 LCH: Kapka: Juranková - soubor: Jablko. ..
1998 LCH: V Boudě: Nesvadba - Pech: Gambrinus, král piva
1998 LCH: Rámus: Hikmet: Legenda o lásce
1998 LCH: Střípek: Kašová - Faitlová: Modrý Mauricius
1998 LCH: Louže: Exupéry - Jandová - kolektiv: Kde jsou lidé
1999 LCH: Rámus: Bracht - Vašíčková: Hostinec U zlomeného mnicha
2000 LCH, JH: Střípek: Pěkný: Havrane z kamene

1980 KDL: LS 3. LŠU: Čepčeková - Oudes: Velký král a malá myš
1980 KDL: LS 3. LŠU: Radovič - Oudes: Pohádka o kolíčcích
1983 NP DRRK Mělník: Míšáci, 3. LŠU, Černík - Oudes: Ze života oblázků
1992 DDL Prachatice: LDO 3. ZUŠ: Radovič - Oudes: O šedých a bílých myších

Zahraniční reprezentace:

LS Střípek
1996 Rakousko: Reinsberg: Ostarrichi festival


POBĚŽOVICE U HOLIC, o. Pardubice, Pardubický kraj
V meziválečném období se nepravidelně hrálo loutkové div. (většinou škola).


POCINOVICE, viz též ORLOVICE, o. Domažlice, Plzeňský kraj
1955 působil LS OB.

B. H.: Ze života našich souborů. ČsL 1955, s. 39


POČÁPLY, m. č. obce KRÁLŮV DVŮR, o. Beroun, Středočeský kraj
1924 zakoupeno od prof. Kobrleho z Berouna maňáskové divadlo. Hrálo se zdarma v obecné škole.

Havelka, J.: Loutková divadla na Podbrdsku, L 1926/27, s.199.


POČÁTKY, o. Pelhřimov, Jihlavský kraj
1919 zal. loutkový divadelní soubor Národní jednoty pošumavské. Loutky J.Holešovského z Velkého Meziříčí. Režiséři František Rybák a Jan Chlebec. Hráli od 1922 v přízemí obecné školy.

AMATÉRSKÉ divadelní a loutkářské soubory Jihočeského kraje k Roku českého divadla 1983. České Budějovice KKS, 1984. nestr.

POČERNY, m. č. města KARLOVY VARY, o. Karlovy Vary, Karlovarský kraj
1956 zal. maňáskový soubor OB, členy děti od 11. do 16 let.

ČsL 1956, s. 260.


PODĚBRADY, o. Nymburk, Středočeský kraj
1809 - 42 zde působil učitel a kronikář Matěj Minide, který psal loutkové hry. 1919 postavili členové spolku Studující Poděbradska v lázeňském parku LS, na které hráli v letních měsících jak tradiční loutkové hry, tak úpravy klasických činoherních textů. Do 1920 více než 120 předst. Od 30. let 20. stol. zde z iniciativy J. Švece působilo Tyršovo LD místního Sokola s celoročním provozem. Z repertoáru: Začarovaný les, Čert a Káča, Pohádka o štěstí, Vánoční pohádka ad.
1953 činnost souboru ZK.


PODIVÍN, o. Břeclav, Brněnský kraj
1983 zal. LS Hvězda (3x ročně), od 1989 změna názvu na LS Podivín (marionety, maňásci, manekýni). Účast na oblastních přehlídkách a 1993, 1994, 1995 na LCH. V 90. letech LS Podivíni z Podivína. LS Hvězdička, LS Stars. Vedoucí osobnosti r. Vl. Ondrišík a výtvarník M. Mikulič.

1993 LCH: Podivíni: Šrut: Dva lelci ve skříni
1994 LCH: kolektiv podle Čukovského: Doktor Bolíto
1995 LCH: Dvorský: Skákavá princezna

PODKOPNÁ LHOTA, o. Zlín, Zlínský kraj
1950 loutková scénka na národní škole, vedoucí Leopold Gajzur..1958 maňáskový soubor ČSM. 1961 uvedeny hry od M. Pavlíka O zlé koze a Hrnečku vař, od M. Krajčové Strašidlo ve zřícenině.


PODMOKLICE, m. č. města SEMILY, o. Semily, Liberecký kraj
Po 1918 do 1938(?) aktivní Loutkářský odbor Církve československé. Po 1945 v sokolovně Majznerova loutková scéna. Čs. církev loutky přenechala i s vybavením dívčí střední škole, kde se 1948 vytvořil loutkářský kroužek, vedoucí dcera Viléma Majznera.


PODMOKLY, m. č. města DĚČÍN, o. Děčín, Ústecký kraj
1947 zal. LS KP ROH Sever. energetických závodů. Používal marionety, javajky i maňásky. Podle inventury v padesátých letech měl 130 různých loutek. Hrál ve stálé scéně na Husově náměstí v Podmoklech pro cca 150 diváků každou sobotu a zajížděl hostovat i do okolních obcí. V souboru pracovalo 20 osob. 1960 byla stálá loutková scéna zrušena pro potřebu výstavby dalších kanceláří.


POHOŘELICE, o. Zlín, Zlínský kraj
1950 LS při Junáku vedl Jaroslav Vyoral.


POLEVSKO, o. Česká Lípa, Liberecký kraj
1945-asi 1948 hrálo se loutkové divadlo v sále Sametky.


POLIČKA, viz též LEZNÍK, o. Svitavy, Pardubický kraj
Poč. 20. let. 20. stol. plánována výstavba samostatného LD. V pol. 50 let činný LS Tylova domu osvěty, na rep. mj. Zlatovláska (Kainara). 1999 Pekelná nuda (LS ZŠ). 8. ročník festivalu Polička 555 LS Studánka Pyšná princezna (M. Nohejlová).
1999 Pekelná nuda (LS ZŠ). 8. ročník festivalu Polička 555 LS Studánka Pyšná princezna (M. Nohejlová).

L 1921/22, s. 43; ČsL 1955, s. 115.


POLNÁ o. Jihlava, Jihlavský kraj
Loutkové divadlo Husovy knihovny, zal. 1926. Divadlo se hrálo v půjčovním sále na improvizovaném jevišti s marionetami 25cm v sériových dekoracích, později vlastní výroby. Od počátku do 1944 principálem Gustav Vítek. 1946 stálá scéna opět v knihovně. Marionety 50cm, převážně vlastní výroby, později z unanovské dílny. Ostatní výtvarné vybavení vlastní. Repertoár a styl práce se neměnil. Přestávky v činnosti bývaly způsobené technickými důvody. Na nové scéně vedoucím Karel Klusáček, po něm Jiřina Marasová. 1926-1998 617 představení, s průměrnou návštěvou 110 diváků. Pod Městskou Husovu knihovnu v Polné spadá loutkové divadlo. V r. 1999 byla nákladem 200 tis. Kč zrekonstruovaná jeho scéna a sál hlediště. Soubor čítá 20 amatérských loutkoherců


1995 LCH: Duha: Čapek - Vaňek - Smejkalová: O pejskovi a kočičce

Proslov loutkového divadla Husovy knihovny v Polné (Loutkář roč. XVI/čís. 4, prosinec 1929)
VÍTEK, G.: Loutkové divadlo Husovy knihovny v Polné (Loutkář, ro. XXIV/čís. 4, prosinec 1937)
25 let Husovy knihovny v Polné (sborník, Městská spořitelna v Polné, 1940)


POPOVICE, m. č. města JIČÍN, o. Jičín, královéhradecký kraj
1938-1945 několik představení pro děti.


POSTOLOPRTY, o. Louny, Ústecký kraj
1921 zal. LD okresního osvětového sboru, jeviště šířka 300 cm, výška 100 cm, loutky 65 cm. Hráli učitelé a žáci.
90.léta 20. stol. maňáskový soubor.

L 1928/29, s. 200.


POSTŘELMOV, o. Šumperk, Olomoucký kraj
30. léta 20. stol. Proslavený loutkový oddíl Sokola. Pod vedením učitele Bohdana Ballona byly postaveny dřevěné loutky 20 až 30 cm vysoké a postavena scéna. Hrálo se hlavně v zimním období v malém sále sokolovny. Bohatá divadelní činnost a mimořádná činnost loutkového divadla s více jak 100 inscenací učinily z Postřelmova baštu českého ochotnického divadla v této části Severní Moravy.
Po válce již neobnoveno.

POSTŘELNÁ, m. č. města JABLONNÉ V PODJEŠTĚDÍ, o. Česká Lípa, Liberecký kraj
1949 a.1958 loutková představení.

SOkA Česká Lípa: spolky ka 75, 144; MNV ka 10.


POŠTORNÁ, m. č. města Břeclav, o. Břeclav, Brněnský kraj
1912-1915 zal. založil učitel Flodr při české škole LS (Alšovy loutky, 20 cm, hrálo se každou neděli - 30x v sezóně, v repertoáru 20 titulů). Činnost LS zastavena zavřením české školy v obci. Dále LS loutk. odboru FDTJ (KSČ) 1919-1938 , hrál v hospodě Na rožku. Významný tvůrce loutek Bohumil Tichý , rep. Aladinova lampa, Faust, aj. 1920-1938 též LS FDTJ Sokol Poštorná. 1945-1955 LS KSČ.

KOTRČOVÁ, Milena, ZIKA, Jaroslav, MATOUŠEK, Mirko: Historie a současnost loutkářství v Břeclavi DK ROH Břeclav 1984, 38 s., 5 foto.


POTEČ, o. Zlín, Zlínský kraj
Před 1954 vedoucím školní loutkové scény Antonín Denéf. 1959 pionýrský maňáskový soubor pod ved. učitelky J. Kratochvílové. Hry Pepík Kazisvět, Perníková chaloupka. 1960 osm představení. 1961 Voják v městě lhářů (F. Langer). 1964 soubor ZDŠ sehrál marionetami Vodníkovu Haničku.


POZLOVICE, o. Zlín, Zlínský kraj
1959 maňásková scéna v národní škole, pravidelně hrála v místních i okolních školách.

Z informací bývalého ředitele školy Josefa Guryči


PRAHA, město
Poč. 20. stol. působilo v Praze několik LS. 1902 v rámci Klubu Vlasteneckých přátel dr. Paříka a Třebenicka (jako zdroj příjmů pro dobročinnou činnost). Rep. pohádkové hry pro děti a dramatizované pověsti z českých dějin, též operní díla (Prodaná nevěsta, Čarostřelec, V studni) a parodie. 1903 I. sjezd přátel loutkového divadla. 1909 zánik scény. 1910 zal. Spolek pro uspořádání ušlechtilých zábav pro mládež v Praze. 1911-1918 Český svaz přátel loutkového divadla v Kinských sadech (nejvýznamnějším počinem podnět k sériové výrobě loutek M. Alše (1912) a tištěných Dekorací českých umělců (1913). Kolem 1. svět. války vznik LS i na několika gymnáziích (1912 studenti Gymnázia v Křemencově ul. uvedli Fausta). 1909-1911 ojedinělé stínové loutkové divadlo v Čakovicích, rep. vedle poetických pohádek pro děti i parodické hry pro dospělé (mj. Gallatův Šnofonius a Mordulina). Významná postava loutkového divadla té doby - Jindřich Veselý - 1911 uspořádal velkou loutkářskou výstavu a 1912-1913 vydává první odborný loutkářský časopis v Evropě - Český loutkář (1917-1939 obnoven jako Loutkář). 1914 zal. loutková scéna v rámci spolku Umělecká výchova (spolupráce známých osobností, první prem. Dráteník Hledání nových inscenačních možností loutkového divadla - v Malostranské besedě v r. V. Zákrejse insc. 1916 antické drama Elektra a 1917 Hamlet a Macbeth. 20.léta 20.stol. největší kvantitativní rozšíření českého loutkářství, velká obliba rodinných loutkových divadel. Zřizovateli LS Sokol, DTJ, Orel, Osvětový svaz. 1920 zal. Říše loutek (existuje dosud), 1924 zal. Loutková scéna Drak Dělnické akademie v Praze, Umělecká výchova (spec. dramaturgie, 1937 česko-německé představení Míček Flíček). PULS (Pražská umělecká loutková scéna) působila na scéně Divadélka pro 99 v Klubu umělců v Mánesu. V té době 20-35 loutkových scén. Nejvýznamnější LS poválečného období - viz obvody.

009a/b Obr.: Pozvánka LD Sokola Pražského na představení Hamleta, 1934. Maj. A.Dubské, kopie kART.

010 Obr.: Loutka Hamleta - " -

013 Obr.: Říše loutek: Ptáček: Princezna Nafta, 1927. foto archiv Říše loutek, půjč. A.Dubská, kopie kART.

014 Obr.: Říše loutek: Průcha: Kašpárek v pekle 1921, foto archiv Říše loutek, půjč.A Dubská, kopie kART.

016 Obr.: LD Drak: Scéna L.Sutnara ke hře M.Kopeckého Turecké pomezí, 1924/25, ex L 1924/25, maj.foto A.Dubská, kopie kART.


Loutkářské soubory – obecně (bez zařazení):
Alšova činohra" Sokola Praha IV, vedená Josefem Danihelským, zal. 1923
ČČK 1962 a 1966 , LS, (Hrubín: Jak dědeček zasadil řepu, Budulínek, Otesánek ( kolektiv: Vystříhaná pohádka)
Český svaz přátel loutkového divadla, 1911-1948.Království loutek, Umělecká scéna, 1935-1939.
Hejkadlo, LD při ZK ROH ÚV KSČ, mladý kolektiv pol. 70. let,marionety, vlastní dramatizace Velká mela na Bublandě podle J. Lady rep. Čertimlýn/Kment LS Hejkadlo při ZK ROH ÚV KSČ: Velká mela na Bublandě.
Kvelb 1998, LS, Tesař: Stará pověst
MŠ Rokycanská. LS 1990 na motivy lidové pohádky: O Budulínkovi
Obvodní osvětová beseda Praha 12 (Umělecká výchova), LS 1951: Tittelbachová: Jak se uhlí pohněvalo
ŠS ČSM Pedagogického gymnasia Praha 12, LS 1951 Maršak: O domečku na kopečku
Umělecká loutková scéna, 1918-1950
V Říši loutek, Divadélko, 1921-1953, od 1929 Umělecká scéna Říše loutek, Praha.
Vavřinec 1996-98 Šrut - Svobodová: Duch Martina MacDonalda, Hulpach - Svobodová: Poslyšte příběh
Vhlavědrát, 1995-97 Sandburg – Buchta: Cesta do Ertepelska, Kubátová: Vo Honzoj ze Lhoty
ZK Ignis, LS, 1952 Němcová - Svatoň: Sůl nad zlato (l) 1952
ZK Tatra Křižík, LS, Welzl: Bílé ouško (L), Simanov: O červeném autíčku 1951 a 1952
ZUŠ Hostivař 1992 LS, Dřízhal: Molitanoviny, Škrdlová – Fuksová: Rosnička, Dřízhal: Možná přijde i smrt
ZV ROH Ústavu národního zdraví hl.m.Prahy, LS, zal. 1974 osmi dětskými sestrami z jeslí a dětských domovů, cílem hrát v jeslích a dětských domovech. První představení Kuťásek a Kutilka(J.Pehr), Hrubínovy pohádky
Židovská loutková scéna, 1934-1939.


1951 LCH: Obvodní osvětová beseda Praha 12 (Umělecká výchova): Tittelbachová: Jak se uhlí pohněvalo
1951 LCH: ŠS ČSM Pedagogického gymnasia Praha 12: Maršak: O domečku na kopečku
1951 LCH: Závodní klub Tatra Křižík: Welzl: Bílé ouško
1952 LCH: Simanov: O červeném autíčku
1952 LCH: Závodní klub Ignis: Němcová - Svatoň: Sůl nad zlato
1955 LCH: Závodní klub JAWA, pozd. Závody 9. května: Filip: Zlatý had
1958 LCH: ŘÍŠE LOUTEK - Městská knihovna: Cinybulk: Hračky na cestách
1959 LCH: Tesařová: Perníková chaloupka
1959 LCH: KOVÁČEK - Dům kultury pracujících a kovoprůmyslu: Malík: Míček Flíček
1961 LCH: DLS ÚDPM JF: Pancu-Iasi - kolektiv: Pohádka o malém ježkovi
1961 LCH: MESPACE: Záhořová-Němcová: Princezna Čárypíše
1961 LCH: ŘÍŠE LOUTEK: Mašek - Presto: Pohádkový zákon
1962 LCH: ČČK: Hrubín: Jak dědeček zasadil řepu, Budulínek, Otesánek
1962 LCH: DLS ÚDPMJF: Hra pro zalezlíky
1963 LCH: ŘÍŠE LOUTEK: Hahlbohmová: Bambi
1963 LCH: ÚDPM J. Fučíka: Budínská a kol.: Pozor nebezpečí
1965 LCH: Shakespeare - Šebek: Pyramus a Thisbe
1965 LCH: Tesařová: Zlá princezna Rozalinda, Sunar revue
1965 LCH: MESPACE: Mikulka - Polák: Cihla aneb Zakopaný pes
1966 LCH: Zezula: Dlouhý, Široký a Bystrozraký
1966 LCH: Československý Červený kříž: kolektiv: Vystříhaná pohádka
1966 LCH: DLS ÚDPMJF: Schnitzler: Udatný Kasián
1966 LCH: DLS ÚDPMJF Slabý: Pohádka o dvou O
1967 LCH: Wilkowski: Medvídek Ťupínek
1967 LCH: MESPACE: Hughes: Velrybí domov
1967 LCH: ŘÍŠE LOUTEK: Garnětová: Jak se kotě naučilo mňoukat
1968 LCH: Kawon: Johan doktor Faust
1968 LCH: MESPACE: Krásnohorská - Zezula: Kocour v botách
1970 LCH: KOVÁČEK - Dům kultury pracujících a kovoprůmyslu: Skupa - Wenig: Adámek mezi broučky
1970 LCH: Ústřední dům pionýrů a mládeže J. Fučíka: Budínská a kol.: Komedianti
1971 LCH: ŘÍŠE LOUTEK: Koubek: Malé loutkové varieté
1971 LCH: Ústřední dům pionýrů a mládeže J. Fučíka: Budínská a kol.: Pohádka z Pipiníčka
1972 LCH: KOVÁČEK: Drda: Zapomenutý čert
1972 LCH: Ústřední dům pionýrů a mládeže J. Fučíka: Tomasová: Lízinka
1973 LCH: PIMPRLE - Sdružená obec baráčníků: Feldek: Botafogo
1973 LCH: ŘÍŠE LOUTEK: Speranskij: Krása Nevídaná
1973 LCH: Ústřední dům pionýrů a mládeže J. Fučíka: kolektiv: Červená lodička
1973 LCH: ÚDPMJF - PARAPLE: Růžičku bráti - starofrancouzské písničky
1974 LCH: ÚDPMJF - PARAPLE Záblesky
1974 LCH: ŘÍŠE LOUTEK: Koubek: Malé loutkové varieté
1975 LCH: LD JISKRA - OKD Praha 8: Čtvrtek - Slunečko: Křemílek a Vochomůrka aneb čtyři pohádky z mechu a kapradí
1975 LCH: Ústřední dům pionýrů a mládeže JF - PARAPLE: Richter - Provazník a kol.: Panna růže, panna kvítek
1976 LCH: ŘÍŠE LOUTEK: Maršak: Pohádka o kozlíkovi
1976 LCH: ÚDPMJF: Budínská a kol.: Jak se dělá pohádka
1977 LCH: HNÍZDO - divadlo s loutkami ODPM Praha 4: Slavici: Stan Bolovan a jeho děti
1978 LCH: ZVONEČEK OKD Praha 4: hra lidových loutkářů: Marcelino a Boroneli - vlaští loupežníci při moři
1981 LCH: JISKRA OKD Praha 8: Langer: Pivoda, vodník pod vyšehradskou skálou
1981 LCH: PARAPLE ÚDPMJF: Richter: Balada o Tristanovi a Isoldě aneb osude...
1982 LCH: Divadélko ŘÍŠE LOUTEK KD: Schmoranz - Novotný: Začarovaný les
1982 LCH: PIMPRLE sdružené obce baráčníků: Trnka - Odvárková: Branka na knoflík
1983 LCH: Skupina P. S. ÚDPMJF: kolektiv: Ostrov
1984 LCH: Divadélko Říše loutek KD: Kainar: Zlatovláska
1984 LCH: PARAPLE Ústředního domu pionýrů a mládeže Julia Fučíka: Richter: Kichotání
1985 LCH: Skupina P. S. Ústředního domu pionýrů a mládeže Julia Fučíka: kolektiv: Dveře
1987 LCH: KLIKA PKO JF: hra na motivy lidových loutkářů: Jenovéfa
1988 LCH: LS ZA STOLEM MŠ-Lochkov: Mašatová: Pohádka o drakovi
1990 LCH: Divadlo KLIKA PKO: l lidové koledy: Hra vánoční aneb Nad Betlémem vyšla hvězda
1990 LCH: LS MŠ Rokycanská: na motivy lidové pohádky: O Budulínkovi
1991 LCH: Divadlo MINOR: Makonj: Poutník hvězd
1991 LCH: Divadlo ŘÍŠE LOUTEK: Duranty – Kawon: Muž, který prodává tány holí
1991 LCH: LS ZUŠ-Hostivař: Spilka – Dřevíkovská: O chytrém kocourovi
1992 LCH: Škrdlová – Fuksová: Rosnička
1992 LCH: KALD DAMU II. ročník herectví: Aškenázy – Pěničková: Na jednom stromě
1992 LCH: ZUŠ – Dřevíkovská: Dřízhal: Molitanoviny
1993 LCH: Dřízhal: Možná přijde i smrt
1993 LCH: KLIKA: Merimée – Bizet: Carmen
1993 LCH: KOVÁČEK: Jaroš: Tři prasátka
1995 LCH: VHLAVĚDRÁT: Sandburg – Buchta: Cesta do Ertepelska
1996 LCH: ŘÍŠE LOUTEK: Čermáková: Červená Karkulka, O Kulihráškovi
1996 LCH: VAVŘINEC: Šrut - Svobodová: Duch Martina MacDonalda
1997 LCH: BĚŽNÁ HLAVA: Wassermann - soubor: Uvíznutí
1997 LCH: VHLAVĚDRÁT: Kubátová: Vo Honzoj ze Lhoty
1998 LCH: KLIKA: Wernisch - Kafka: Doupě latinářů
1998 LCH: KVELB: Tesař: Stará pověst
1998 LCH: VAVŘINEC: Hulpach - Svobodová: Poslyšte příběh
1999 LCH: LD JISKRA: Havelka - Chvojka - Renčín - Slunečko: Zvířátka pana Krbce

LS Říše loutek
1988 Francie: turné

Literatura-loutky:
Obr. CČAD, s. 141 Návrh scény Ladislava Sutnara pro Turecké pomezí, loutkové divadlo Drak Praha,1924
Obr. CČAD, s.145 Loutka Jiřího Trnky Don Quijote, kolem r.1929
Obr. CČAD, s. 102 Loutky Ladislava Šalouna ke hře Františka Škroupa Dráteník, Umělecká výchova Praha,1914
Obr. CČAD, s. 139 Hostinský a kejklíř, loutky Víta Skály do hry Žito kouzelník, Umělecká výchova Praha
Obr. CČAD, s. 230 Libuše Tittelbachová:Jak se uhlí pohněvalo, LS Obvodní osvětové besedy Praha XII, režie Jiří Tittelbach, výprava Richard Lander 1951
Obr. CČAD, s. 235 Kocour v botách, dětský loutkářský soubor MESPACE Praha, vedoucí a loutky Rudolf Zezula
Obr. CČAD, s. 237 Dlouhý, Široký a Bystrozraký, dětský loutkářský soubor MESPACE Praha, vedoucí Rudolf Zezula,1967
Obr. CČAD, s. 309 Luděk Richter: Balada o Tristanovi a Isoldě aneb Osude. . . , Paraple Praha, režie Luděk Richter, výprava Karel Kerlický, 1980
Obr. CČAD, s. 324 Ve velmi diskutované inscenaci Pecko, LS Klika Praha, byly použity totemové loutky, 1986
Obr. CČAD, s.145 Loutky Bohuslava Buděšínského ke hře Karla Maška Pohádkový zákon, Umělecká výchova Praha,1932
DČD III/516 a DČD IV/195 Loutkové divadlo Umělecké výchovy
Obr. DČD/III, s. 520, 514: Kostýmní návrh pro loutku královny. L.J.Šaloun. Loutkové divadlo Umělecké výchovy, Praha, 1914.
Obr. DČD/III, s. 519, 516: Marioneta H. Folkmana. Loutkové divadlo Umělecké výchovy, Praha, 1914.
Obr. DČD/III, s. 521, 516: Dekorace krajiny podle návrhu O. Bubeníčka. Loutkové divadlo Umělecké výchovy, Praha, 1914.
Obr. DČD/III, s. 521, 516: Dekorace rytířského sálu podle návrhu J.Weniga. Loutkové divadlo Umělecké výchovy, Praha, 1914.
Obr.DČD/IV, s. 193. Kostýmní návrh V.Skály pro LD Umělecké výchovy. Praha, 1928.
Obr.DČD/IV, s. 428. Výjev ze hry Pohádkový zákon od Fa Presta. LD Umělecké výchovy, Praha, 1932.
Obr.DČD/IV, s. 548. Loutka Švejdy Navarovského. PULS, Praha, 1944.

ALMANACH Říše loutek 1920..., Praha 1997
ALMANACH Říše loutek 1992 ...? P., Říše loutek 1996. 143 s. MLK
ANONYM: Od Dělnického domu ke Klicperovu divadlu. S loutkou do pohádky. In: Kniha o Praze 8.
ČTYŘICET let divadélka Říše loutek. 1920-1960. (Jubilejní sborníček.) Praha, Měst.lid.knih. 1962. 44s. MLK
DANIHELOSKÝ, J.:"Alšova činohra" Sokola Praha IV, Naše loutky 1929/30, s. 24 a 34 an.
DIVADÉLKO Říše loutek (k 50tiletému výročí vzniku.) Městská knihovna 1971. 86 s. 5 příl. MLK
DIVADÉLKO Říše loutek 1920-1980. P., Kult. dům 1980. Nestr. MLK
DIVADÉLKO Říše loutek. (K roku českého divadla). P., KDP 1983. 59 s. MLK
DLOUHÝ, J.: Kapitola o stínovém divadle, Český loutkář 1913, s. 65
DUBSKÁ, A.: Umělecká loutková scéna, Divadelní revue č. 2, 1991. s.75
DUBSKÁ,A.: Umělecká výchova ze zorného úhlu historie. Československý loutkář 1/1975, s.7.)
FAMÍRA, E.: O revolučních loutkách, Československý loutkář 1953, s. 29. (Malá proletscéna)
FOŘT, D.: Loutkové divadlo v zahradě Kinských, Informace ONV v Praze 5, 1980, s. 15-20.)
JIRKOVSKÝ, A.: Pražská loutková divadla r. 1871 - 1885, Český loutkář 2, 1912-13
NOVÁK, L.: Loutkové divadlo Praga 1906, s.75-87, VESELÝ, J.: Historie loutkového divadla Klubu Vlasteneckých přátel dr. Paříka a Třebenicka za řízení Aloise Rady v letech 1903-1909, Loutkář 1931/32, s. 179
OPLIŠTILOVÁ, E.: K problémům pražských amatérských loutkářů.In: Amatérské divadlo v podmínkách velkoměstské kultury. Sbk. Praha,Dům kultury hl.m.Prahy 1984. s.25 Str.
PAŘÍKOVÁ, Marie: V Říši loutek. Montáž článků a kritik J. Kühnelová. Repertoár Říše loutek 1960 - 70. Bibliografie odborné loutkářské literatury v MK. Praha, Měst. knihovna 1971. 47 s. KK
RICHTER,L.: Postavení, směřování a problémy amatérského loutkového divadla začátku 80.let v Praze. In: Amatérské divadlo v podmínkách velkoměstské kultury. Sbk. Praha,Dům kultury hl.m.Prahy 1984. s.25 Str.
RYŠAVÝ, Miroslav: Pimprle 20. 1962-1982. P., Pimprle 1982. Nestr. MLK
SBORNÍK. 25 let loutk. divadla KOVÁČEK DKK 1956-1981.P., DKK 1982. 19 s. MLK
SLUNEČKO, Petr: Informace o loutkovém divadle v Praze 8 pro Místopis. Rkp. 1997 kART
UMĚLECKÁ LOUTKOVÁ SCÉNA - snahy a cíle, Loutkář 1919-1920, s. 29
VANIŠ,V.: Pražské amatérské loutkové divadlo: Amatérské divadlo v podmínkách velkoměstské kultury. Sbk. Praha,Dům kultury hl.m.Prahy 1984. s.25 Str.
VESELÝ, Jindřich: Loutkářská výstava 1921 v Topičově salonu, L 1921, č 4-5, s. 48-51.
VESELÝ,. Jindřich: Třetí loutkářská výstava1924 v Havlíčkových sadech, L 1923-24, č 1, s. 10.
VESELÝ, Jindřich: Čtvrtá loutkářská výstava,1929 ve Veletržním paláci,L 1928-29,č 6, s. 146-147.
VAŠÍČEK, Pavel: 85 let českého loutkářského tisku, L 1997, č 1-2,s. 17.

ČESKÝ LOUTKÁŘ, revue Českého svazu přátel loutkového divadla, 1912-1913.
navázal
LOUTKÁŘ od 1917.

ČsL 1975, č 2 s. 41,ČsL 1975, č 3, s. 68 (Kováček)

Loutkářské soubory–rejstřík:
Alšova činohra viz Praha-obecně
Běžná hlava viz Praha-Vinohrady
Brouček viz Praha-Bubeneč
ČČK viz Praha-obecně
Český svaz přátel loutkového divadla viz Praha-obecně
Čs. Orla Vršovice viz Praha-Vršovice
Dělnické loutkové divadlo viz Praha-Vršovice
Divadélko naší ulice viz Praha-Vinohrady
Divadélko V říši loutek viz Praha- Bubeneč
Divadlo na kahánku viz Praha-Vinohrady
Domu pionýrů a mládeže hl.m.Prahy viz Praha-Karlín
Frydolín viz Praha-Hostivař
Hejkadlo viz Praha-obecně
Hnízdo viz Praha-Michle
Jiskra viz Praha-Kobylisy
Klika-PKO viz Praha-Holešovice
Kováček viz Praha-Smíchov
Kovadlinka viz Praha-Smíchov
Království loutek viz Praha-obecně
Kroužek přátel loutkového divadla finančních zaměstnanců viz Praha-Bubeneč
Kvelb viz Praha-obecně
Loutková scéna ve Vokovicích viz Praha-Vokovice
Loutkářského odboru péče o mládež viz Praha-Košíře
Malá proletscéna viz Praha-Vysočany
Mespace viz Praha-Holešovice
Místní odbor Českého svazu přátel loutkového divadla v Libni viz Praha-Libeň
Modrá scénka viz Praha-Nové Město
MŠ Rokycanská viz Praha-Letňany
Národní jednoty severočeské viz Praha-Kobylisy
Občanské besedy Suchdol viz Praha-Suchdol
Obvodní osvětová beseda Praha 12 viz Praha-obecně
Paraple viz Praha-Vinohrady
Perníková chaloupka viz Praha-Podolí
Pimprle viz Praha-Smíchov
PULS (Pražská umělecká loutkové scéna) viz Praha-Libeň
RK Propagační tvorby viz Praha-obecně (???(
Rolnička viz Praha-Zbraslav
Říše loutek viz Praha-Staré Město
Říše loutek v Nových Vysočanech viz Praha-Vysočany
Říše loutek viz Praha-Bubeneč
Sokol Dejvice viz Praha-Dejvice
Sokol Krč viz Praha-Krč
Sokol Libeň viz Praha-Libeň
Sokol Vršovice viz Praha-Vršovice
Spolku pro pořádání ušlechtilých zábav pro mládež viz Praha-Nové Město
Spořilovské loutkové divadlo viz Praha-Spořilov
Standovo loutkové divadlo viz Praha-obecně
Stínové loutkové divadlo v Čakovicích viz Praha-Čakovice
Světýlko viz Praha-Karlín
Střední pedagogické školy viz Praha-Holešovice
ŠS ČSM Pedagogického gymnasia Praha 12 viz Praha-obecně
Školní družiny ZDŠ Křižíkova ul. Viz Praha-Holešovice
ÚDPMJF (Ústřední dům pionýrů a mládeže Julia Fučíka) viz Praha-Vinohrady
Umělecká loutková scéna viz Praha-obecně
Umělecká výchova viz Praha-Vinohrady
V Říši loutek viz Praha-Staré Město
Vavřinec viz Praha-obecně
Vhlavědrát viz Praha-obecně
Za stolem viz Praha-Lochkov
ZDŠ Fr. Křížka viz Praha-Holešovice
ZK Ignis viz Praha-obecně
ZK JAWA viz Praha-Nusle
ZK Léčiva Modřany viz Praha-Modřany
ZK Motorlet viz Praha-Jinonice
ZK Tatra Křižík viz Praha-obecně
ZK Závodů 9.května (též ZK JAWA) viz Praha-Nusle
ZUŠ Hostivař viz Praha-Hostivař
ZV ROH Ústavu národního zdraví hl.m.Prahy viz Praha-obecně
Zvoneček viz Praha-Lhotka
Žáků učňovské školy pro slepé viz Praha-obecně
Židovská loutková scéna viz Praha-obecně
Žižkovské divadlo spojů viz Praha-Žižkov

PRAHA - podle míst:

PRAHA-BOHNICE
Existoval LS přímo v psychiatrické léčebně.(doplnit, ale nenašla jsem LOUTKÁŘE)

Veselá, Marie: Loutky v Bohnicích . Divadlo z libosti. Loutkář. Roč. 1997, č.1-2, s. 31. BibDÚ

PRAHA-BŘEVNOV
1862 zal.OB, záhy si zřídila vlastní jeviště, pro děti se hrálo loutkové divadlo.

PRAHA-BUBENEČ (též dříve Přední Ovenec)
1920 zahájilo činnost Divadélko V říši loutek v Bubenči , poprvé hrálo v býv. školní kapli měšťanské školy (přednášková síň) ve Sládkově ul. pod vedením sochaře Vojty Suchardy (autor loutek) a malířky Anny Suchardové - Brichové (autorky výpravy a kostýmů). Ti se také zasloužili o vynikající úroveň divadla. Roku 1928 se soubor přestěhoval do velkoryse projektovaného a moderně řešeného loutkového divadla v budově Ústřední městské knihovny, o němž se říkalo, že je nejmodernější loutkové divadlo na světě. Stalo se tak jedním z hlavních center loutkářského dění, 1929 zde byla založena mezinárodní organizace UNIMA. 1929-1951 Kroužek přátel loutkového divadla finančních zaměstnanců Malá loutková scéna v Bubenči, zal. Karlem Vlasem, přednostou Úřadu potravinové daně. Loutky 50 cm. Začlenění do ZK ROH ministerstva financí. Od 1946 LS Brouček (působil v Lotyšské ulici), působil ještě v 70. letech Za 15 let existence nastudoval 620 představení pro 36 tis.diváků. Rep. Zubejda solimánská, Kašpárkův první krok, Voják ve městě lhářů.

Obr. z Almanachu Říše loutek – str. 25 Dlouhý, Široký a Bystrozraký v Divadélku Říše loutek

ÚMDOČ 1922,1923

Almanach Říše Loutek, vyd. Umělecká scéna Říše loutek, 1997 (+ další množství literatury viz Praha-Staré Město).
DIVADÉLKO V říši loutek, Bubeneč, 1923 (Loutkář roč. X/čís. 3, listopad 1923: vydáno i jako separát)
NOVÁK, s.23
PEŠEK, Josef: Proslov k otevření divadla V říši loutek v Bubenči (Loutkář roč. V/ čís. 6-7, únor 1921)
Přední Ovenec. Besedník 1872, r. 1, č. 14, s. 204. NK
Naše loutky 1931/32, s. 46 (Malá loutkové scéna)
Plakáty: Družina válečných poškozenců, DNM: C 16 511, 1 pl.,Klub občanských zaměstnanců MNO, DNM: C 16 386, 1 pl.

LS 1949,č 7-8, s.115, ČsL 1973, č 3, s.19, č 6,s. 18-19, 1975, č 2, s. 41.


PRAHA–ČAKOVICE
1909-1911 působení ojedinělého stínového loutkové divadlo. , vedle poetických pohádek pro děti i parodické hry pro dospělé, mj.Gallatův Šnofonius a Mordulina.

CČAD s. 101, 392, Obr. s.99: Výjev ze hry Zakletý kalif, Stínové loutkové divadlo v Čakovicích,1910.
Obr. DČD/III. s. 511, 507: Stínové loutkové divadlo (Čakovice 1910).

ANTHON, Ivan: III. loutkářské letnice v Čakovicích. L 1998, č. 5-6, s. 129. NK 0454247

Loutkář II, 1915-1916, s. 67.


PRAHA - ĎÁBLICE
potvrzena existence LS, ale bližší údaje nejsou.


PRAHA-DEJVICE
Před válkou činné loutkové divadlo Sokola Dejvice I, obnovilo činnost 1945 loutkovou operou R. Šolce Briketa.

Loutková scéna 1945/46, s. 16


PRAHA-HOLEŠOVICE
1958 zal. dětský soubor MESPACE (zkratka Maňáskového estrádního souboru páté c) z iniciativy malíře Rudolfa Zezuly jako zájmový kroužek žáků z 5.c ZDŠ v Praze 7, v Letohradské ulici. Činnost souboru vycházela z preference procesu přípravy inscenace, jenž měla přispět k rozvíjejí tvořivosti, hravosti a fantazie členů souboru. Významné inscenace: Princezna Čárypíše (1959), Dlouhý, Široký a Bystrozraký, Pyramus a Thisbe. Ocenění na Loutkářské Chrudimi (1965, 1966). Činnost ukončena 1969.
70. léta LS školní družiny ZDŠ z Prahy 7, Fr. Křížka, ved. V. Tichá, úpravy národních pohádek O Koblížkovi, O veliké řepě. V téže době LS Střední pedagogické školy, ved. M. Smutná, krátké scénky pro mateřské školy, úpravy národních pohádek, drobné hříčky pedagogického charakteru.
1987-1 998 LS Klika PKO, hry na motivy lidových loutkářů (Jenovéfa, Hra vánoční aneb Nad Betlémem vyšla hvězda), další tituly: Carmen, Doupě latinářů.

ZEZULA, R. : Životopis MESPACE, Čs. loutkář 1965, s. 223;

ČsL 1975, č 12, s. 272 (Mespace).
ČsL 1976, č 11, s. 256-257. (Mespace)
ČsL 1973, č 6, s. 16. (LŠ Fr. Křížka)


PRAHA - HORNÍ POČERNICE
PRAHA-HOSTIVAŘ
20.-30 léta existovalo tradice marionetového divadla v rámci TJ Sokol. 1996 nápad obnovit v budově sokolovny v Praze 15-Hostivaři tradici loutkového divadélka pro děti. Od té doby LS Frydolín. Od 2.pol. 80. let učitelka LŠU/ZUŠ (Trhanovského nám) Věra Dřevíkovská pracovala s dětskými DS, též účast na NP, pokračovalo i v 90. letech (1991 Spilka – Dřevíkovská: O chytrém kocourovi, 1992 Dřízhal: Molitanoviny, Škrdlová – Fuksová: Rosnička, Dřízhal: Možná přijde i smrt)
1988 KDL: DLS LŠU: A. Mikulka - V. Dřevíkovská: O palačinkové Pepince
1989 KDL: DLS LŠU: K. Čapek - V. Dřevíkovská: O princezně solimánské
1991 DDL Prachatice: DLS ZUŠ: J. Spilka - V. Dřevíkovská: O chytrém kocourkovi
1992 DDL Prachatice: ZUŠ: Horolezec + Molitanoviny (sólová dvojinscenace)

PRAHA-KYJE, m. č. PRAHA 14
1925 zal. Sokolské LD. Za rok se hrálo průměrně 60 představení

ČESANÁ, R.: Loutková divadla Volného sdružení pěti pražských žup do konce roku 1930, Loutkář 1931/32, s. 70


PRAHA-JINONICE
1927 v rámci TJ Sokol Jinonice zal. LS. 70. léta LS ZK Motorlet: Princezna Rozmařilka/Pokorný, Princezna Čárypíše/Záhořová-Němcová

ČsL 1975, č 3, s. 68.


PRAHA - KARLÍN
Pol. 70.let 20.stol. LS při DPM hl.m.Prahy, ved. M. Volková, vlastní úpravy pohádek (O červené Karkulce). Existence LS Tesla Karlín, později LS Světýlko při ZV ROH Tesla Karlín, ved. manželé Parýzkovi , zanikl v 80. letech. Rep Kašpárek vaří živou vodu, O pyšné base. 1984 z iniciativy učitelky a autorky loutkových her Ludmily Tesařové se začalo hrát s loutkami v místní mateřské škole, což se stalo inspirací i pro další MŠ.

ČsL 1983, č 3, s. 58.


PRAHA-KOBYLISY
1913 z iniciativy kantora K. Hackera, který zakoupil od K.Popilky “za 100 korun rakousko-uherských loutkové divadlo” vzniklo Loutkové divadlo Národní jednoty severočeské s nevelkým souborem začalo hrát v hostinci U Topolů, zahajovacím představením byl Kníže Oldřich a Božena. 1. světová válka znamenal přerušení činnosti a zničení veškerého inventáře, znovu začali hrát 1919, pravidelně od 1931 z iniciativy K. Hackera ml. Ten v čele i po 2.s.v.v. Kvalitativní zlom 1966, kdy je poprvé ustavena funkce dramaturga a zároveň formulován dramaturgický program hlásající koncepci autorského divadla s výraznou hudební složkou (ved. Stanislav Starý). Rep. od té doby texty členů souboru, dramatizace knih pro děti. Návrhy loutek R.Pilař, I. Marečková, B. Koubek, I. Zábojská, V. Cinybulk. Z rep. nejznámější Míček Flíček, Kocour v botách, Kašpárek a zlá liška, Smolíček, text V. Čtvrtka (na kmenovém rep. přes 20 titulů). Nejplodnější autor souboru a režisér Petr Slunečko. Bohatá bibliografie a dokumentační materiál.

Loutkové divadlo Jiskra – libovolnou obálku publikace k výročí – je jich na výběr několik

Obr. CČAD, s. 228 Romuald Kučera: Pohádka o zlaté rybce, Jiskra Praha,1949
Obr. CČAD, s. 238 O. Sekora - P. Slunečko: Ferda mravenec a jeho trampoty, Jiskra Praha, režie Petr Slunečko,1969
Obr. CČAD, s. 348 Vojtěch Cinybulk, František Langer: Vodník Pivoda, Jiskra Praha, režie Petr Slunečko, výprava a loutky Radek Pilař,1981

35 let loutkového divadla NJS v Praze-Kobylicích (Loutková scéna, roč. IV /čís. 8, duben 1948)
60 let divadla Jiskra (Večerní Praha 29. 11. 1973)
EV: Kronika loutkového divadla Jiskra (Čsl. loutkář, roč. XVIII / čís. 8-9, září 1968)
KNIHA O PRAZE 8, nakl. MILPO
LOUTKOVÉ divadlo Jiskra (almanach k 60 výročí, OKD Praha 8, 1973)
LOUTKOVÉ divadlo Jiskra v Praze Kobylisích. Praha, OKD 1973. Nestr. MLK
LOUTKOVÉ divadlo Jiskra. P., Obv. kult. dům 1983. 97 s. MLK
LOUTKOVÉ divadlo Jiskra. P., JH s.r.o. 1993. Nestr. MLK
NOVÁK, J.: Šedesátiletá Jiskra (Čsl. loutkář, roč. XXIV/čís. 2, únor 1974
NOVÁK, s. 14-15
PSL: Divadélko Jiskra, Praha (Čsl. loutkář, roč. XX/čís. 3, březen 1970)
SLUNEČKO, P.: 65 let loutkového divadla Jiskra v Kobylisích (Čsl. loutkář, roč. XXIX/čís. 2, únor 1979)
VAVRUŠKA, E.: Praha, matka loutkářů - Divadélko Jiskra (Čsl., loutkář, roč. XVII/ čís. 12, prosinec 1967)
AS 1985, č.8, s. 13.
ČsL 1973, č 6, s. 14, 16, 1974, č.2, s.40, 1975, č 2, s. 41, č 11, s. 26, 1976, č 6, s. 140, 1978, č.7, s.164, 1983, č 3, s. 58.
L 1994, č 2, s. 36.


PRAHA-KOŠÍŘE
929 zahájilo LD Loutkářského odboru péče o mládež v škole u radnici. Za 7 let uvedeno 197 představení pro 24. 487 diváků.

Loutkář 1933/34, s. 122


PRAHA-KRČ
30.-40.léta existence Sokolského loutkového divadla. 1940 uvedli Babičku B. Němcové v dramatizaci J. Porta v provedení 40-členného souboru. Scéna V. Tuháček, v roli vypravěčky sedící v náznakové masce B. Němcové vystoupila V. Kupková. 1941 lyrické pásmo z české poezie Mateřídouška.

Loutky v Krči hrají Babičku, Loutková scéna 1940/41, s. 13


PRAHA- LAHOVICE
50. léta (zpráva 1954) existence LS.

Z činnosti našich souborů, ČsL 1954, s. 62


PRAHA - LETŇANY
90. léta 20.stol. LS v rámci MŠ Rokycanská. 1990 na motivy lidové pohádky: O Budulínkovi.


PRAHA-LHOTKA
70. léta v rámci OKD Praha 4 LS Zvoneček, dramaturgickou koncepcí uvádění starých loutkových her, které inscenoval původními starými loutkami ze sbírky svého principála Ing. Vorla. Rep. Posvícení v Hudlicích (1975 a 1976), Krejčí, švec a Kašpárek (1975), Kurando a Špandolíno (1975), Doktor Faust (1973), Dobývání hradu Šlakenvaldu (1976) Marcelino a Boroneli – vlaští námořníci při moři (1978).

ČsL 1973, č 5,s. 19, 1975, č 2, s. 41, ČsL 1975, č 5, s. 117, ČsL 1976, č 1, s. 20.


PRAHA-LIBEŇ
Obr.: Sokolské LD: Ptáček: Princezna Nafta, 1935. R,V,L: Jan Malík. foto ex J.Malík: Loutkářství v Československu, Praha 1948. Sken 012

Loutkářské produkce na rodinných divadélkách již na začátku 20. století. V 1902 hrál pro děti z okolí svého bydliště veřejné produkce místní obchodník Alois Rada, kterých si povšimnul pražský tisk i členové Klubu Vlasteneckých přátel dr. Paříka a Třebenicka, jenž mu nabídli vedení jejich klubového divadla. 1915 se začalo hrát s loutkami též na Palmovce v hostinci U Exnerů. Na repertoáru byly mj. hry Pětihlavý drak, Čertův švagr, Soví hrad, Kouzelná zahrada. Vedoucí osobností byl učitel Erhart. Scéna měla elektrické osvětlení, dekorace maloval akad. malíř Prokop. Ze zisku představení podporovány prázdninové pobyty dětí. 1915-1939 Místní odbor Českého svazu přátel loutkového divadla v Libni. 1923 zal. LD TJ Sokol. K předním členům patřil student J. Malík, později vůdčí osobnost českého loutkářství. Rep. pohádkové hry, od roku 1927 pod vlivem Osvobozeného divadla i revuální pořady pro dospělé (Radio revue, Sandvich revue, Journal revue). Od 30. let se divadlo svou dramaturgii a zdokonalením technického řešení scény zařadilo mezi nejvýznamnější české soubory. 1933 inscenace Sofoklova Oidipa, 1939 pásmo české poezie Pomněnky. Začátkem okupace, těsně před zákazem Sokola, se soubor rozpustil a členové založili skupinu PULS (Pražská umělecká loutková scéna), která působila nejdříve v Divadélku 99, později v Klubu Mánes. Inscenace Sedmikrásy, Sága rodu Navarova V. Dyka ad. Pro své protinacistické zaměření se scéna stala cílem útoků fašistického tisku. Vysokou inscenační úrovní vytvořil soubor předpoklady pro profesionalizaci v poválečné době. Po skončení války část libeňských loutkářů obnovila činnost sokolské scény, část přešla do nově utvořeného Ústředního loutkového divadla, vedeného J. Malíkem.

Obr. CČAD, s. 147 Scéna Sofoklova Oidipa, loutkové divadlo Sokola v Praze-Libni,1933
DČD IV, s.192 Ve 20.letech byla dovršena reforma loutkářského jevištního prostoru v Loutkovém divadle Sokola v Praze-Libni. Nákresy řešení s.190-1.
Obr.DČD/IV, s. 190. Schematický boční řez jevištěm sokolského loutkového divadla v Praze - Libni. 1925.
Obr.DČD/IV, s. 426. Výjev ze Sofoklova Krále Oidipa. LD Sokola v Praze - Libni, 1933.
Obr.DČD/IV, s. 548. Výjev z představení Pomněnky. LS libeňského Sokola, 1939.

LIBEŇSKÝ, J. (J.Malík): Kus nezbytné historie a suché statistiky, Loutkář 1932/33
MALÍK, J: Loutky za okupace, in Theater - Divadlo, 1965, s.94;
DUBSKÁ, A.: Loutkové divadlo tělocvičné jednoty Sokola v Praze-Libni, Česká divadla - encyklopedie divadelních souborů, 2000, s. (v tisku)
SRBA, B.: Pražská umělecká loutková scéna, Česká divadla - encyklopedie divadelních souborů, 2000, s. (v tisku)

PRAHA-LOCHKOV
80. léta LS Za stolem v rámci MŠ Lochkov (1988:Mašatová: Pohádka o drakovi)


PRAHA-MALÁ STRANA
Obr. DČD/III, s. 515, 513: Loutkové představení Shakespearova Hamleta. Malostranská beseda Praha, 1917.

PRAHA-MICHLE
70. léta 20.stol. HNÍZDO, divadlo s loutkami ODPM Praha 4. (informace 1977).

PRAHA-MODŘANY
Od 1953 činný LS ZK Léčiva Modřany. Hrál s marionetami (45 cm) vlastní výroby. 1955 účast na okresní přehlídce LUT s Kainarovou Zlatovláskou

ČsL 1955, s. 50 (LS ZK Léčiva)


PRAHA - NOVÉ MĚSTO
1915 vzniklo v škole ve Vladislavově ulici LD Spolku pro pořádání ušlechtilých zábav pro mládež v Praze. Divadlo vedl učitel Bohumil Schweigstill, známý autor mnoha loutkových her. Proscénium a dekorace maloval malíř Čeněk Jandl, většinu loutek řezal známý pražský řezbář Chochol. Repertoár divadla, které hrálo až do konce 20.let, tvořily zejména hry B. Schweigstilla a dalších autorů publikujících v edici Umělecké snahy. Vedle loutkových představení byly pořádány i pořady čtení pohádek a dětské literatury (účastnila se jich např. herečka M. Hübnerová). 80. léta Modrá scénka. LD ZV ROH zaměstnanců obchodu, ved. J. Přibylová, J. Suchý

ČsL 1975, č 2, s. 41. (Modrá scénka)


PRAHA-NUSLE
Od 1928 LD DTJ. V létě hráli v zahradě restaurace Hájovna v Krči, kde měli průměrně 100 diváků.
50. léta existence LS ZK Závodů 9.května ( pův. ZK JAWA), 1955 účast na LCH s Filip: Zlatý had.

PRAHA-PODOLÍ
1923 zal. LD Perníková chaloupka DTJ. Působilo ve vlastní dřevěné budově. Zahájilo hrou Posvícení v Hudlicích. V 20. letech se hrálo pravidelně v neděli odpoledně a večer, průměrně 50 představení za sezónu.

Loutkář 1929/30, s. 56


PRAHA- RADOTÍN
1954 zahájil LS ZK Rudých letnic na nově zbudované scéně v sále bývalého biografu. 1955 účast na okresní přehlídce LUT s hrou Pohádka o zlaté rybce/Kučera.

ČsL 1954, s.258, 1955, s.51


PRAHA-SMÍCHOV
1920 TJ Sokol zal. LD. Na podnět J. Veselého propůjčili místnost Umělecké loutkové scéna L. Odstrčilové, která po krátkém působení v Adrii neměla kde hrát. Sehráno několik představení, úspěšný Začarovaný les Z. Schmoranze. Následující rok si již smíchovští loutkáři, pořídili vlastní scénu, avšak teprve 1927, kdy našli vhodné působiště Na Mrázovce se činnost zintenzivněla. Moderní technické novinky (pojízdné výměnné stoly) se setkaly s velkým zájmem dalších loutkářů. Vůdčí osobností byl V. Havlík, F. Neumann a K. Vlachý, pozdější významný loutkářský aktivista. Inscenace vynikly pečlivými loutkohereckými výkony. 1936 uvedení jazzové revue Loutky nežijí. 1954 velmi agilní soubor ZK Vagonka Tatra Smíchov, který uspořádal na různých estrádách 20 představení a začal s budováním scény. 1953 zal.LS Kováček Miroslav Ryšavý. 1962 vznikl odtržením části souboru LS Pimprle (ved. Ryšavý). Hlavní poslání tohoto souboru spočívalo především v zájezdové činnosti. Za 35 let souborem prošlo 383 členů, nastudovali 63 inscenací, odehráli 2552 představení pro 311 834 diváky. 80. léta při DDK LS Kovadlinka. 90. léta znovuvzkříšení sokolského LD jako soubor Nazdárek.
Čtvrtstoletí Kováčku ,ČsL 1982, č 6, s. 140 .
RYŠAVÝ, Miroslav: Patnáctileté Pimprle. 1963-1978, ČsL 1978, č 2, s. 42.
SLUNEČKO, Petr: Sokolská loutková divadla, L 1995, č 5, s. 113.
Dr. Mík [J. Malík]: Divadélko na Mrázovce, Loutkář 1933/34
HAVLÍK, V.: Mé vzpomínky na zřízení loutkového divadla v Sokole Smíchov, Loutkář 1929/30, s. 231
KOPŠ, Jaroslav: Smíchovský Eggenberg. Amatérská scéna 1985, r. 22, č. 11, s. 21. kART
Mík: Srdce, které se nedočkalo, Loutková scéna 1945/46, s.
ČsL1954, s. 41.,1973, č 1, s.19, č 6, s. 14, č 7, s. 19,1974, č 7, s. 156, č 12, s. 284,1975, č 2, s.41-42, č 3, s. 68, č 10, s. 236, č 11, s. 260,1976, č 1, s. 20,1983, č 3, s. 58.
L 1994, č 6, s. 134, 1998, č 1-2, s. 36.

PRAHA – SANTOŠKA Košíře ?????
Loutkové divadlo v Domě Komenského zahájilo v roce 1933. Vedoucím se stal Čeněk Sovák. Z repertoáru Začarovaný les Z. Schmoranze, Pan Johanes A. Jiráska, Kašparkův výlet do XXX. století B. Wunderlicha ad. Pro dospělé uveden 26.11.1933 Shakespearův Kupec benátský (režie Č. Sovák, výprava arch. Ječný), v roce 1935 Vrchlického Exulanti, v 1938 v režii Č. Sováka Goldoniho Zpívající Benátky s hudbou J. Ježka. V roce 1949 pozoruhodné nastudování Karafiátových Broučků v režii a úpravě Č. Sováka.
Loutkář 1933/34, s. 71
Loutková scéna 1940/41, s. 66


PRAHA-SPOŘILOV
1928 zal. Sokolské loutkové divadlo. Původně malé divadélko nahrazeno 1931 velkou scénou postavenou v sokolovně (zahájeno hrou Honza hrabě Pařez). Specialitou byly původní loutky z papíroviny. Dekorace maloval učitel Svatopluk Nejedlý, v repertoáru řada jeho rukopisných novinek, např. Dědeček a babička v pekle, Krakonoš a jeho dary ad. Od 1935 se hrálo v nové sokolovně.

Dr. Mík: Sokolské loutkové divadlo na Spořilově, Loutkář 1934/35, s. 18.
POLÁK, Alois: Spořilovské loutkové divadlo zahájilo, ČsL 1974, č 8-9, s. 212
Loutkář 1933/34, s. 103.
Loutkář 1935/36, s. 128


PRAHA - STARÉ MĚSTO
1914 Loutkové divadlo Umělecké výchovy (činnost přerušena válkou), 1918 Umlělecké loutkové divadlo pod ved. herečky ND L. Odstrčilové (pouze dva roky). 1918 v bytě v Mikulandské ulici Bohumil Sucharda otevřel Suchardovo umělecké loutkové divadlo (zaniklo 1920). 1920 zal. Divadélko V říši loutek, poprvé hrálo v býv. školní kapli měšťanské školy ve Sládkově ul. na Letné pod vedením sochaře Vojty Suchardy (autor loutek) a malířky Anny Suchardové - Brichové (autorky výpravy a kostýmů). V osobě V.Suchardy patrná vazba na lidové loutkáře (jeho otec i děd řezbovali ve své dílně v Nové Pace marionety pro kočovné loutkáře). A.Suchardová - Brichová přinesla na loutkové jeviště výtvarnou stylizaci poučenou usilováním moderny. Díky jejich spolupráci a vzájemnému ovlivňování na sebe Říše loutek okamžitě upozornila zejména svou výtvarnou kulturou a snahou po výtvarné zkratce. Zahajovací představení Dlouhý, Široký a Bystrozraký, i nadále hry českých autorů: Plumlovská, Stoklas, Kocourek, Průcha, Ptáček, Mašek, Čech. ad. Od 1925 se v rámci Mětské knihovny (vchod z Žatecké ul.) budoval i div. sálek, který se nakonec stal domovským místem Říše loutek. 1928 zde první představení Strakonický dudák. 1929 v Říši loutek zal. organizace UNIMA. 1946-1954 pracovala maňásková skupina pod ved. V. Šmejkalem. 1953 likvidace spolku Umělecká scéna Říše loutek a začlenění do Městského domu osvěty jako soubor LUT. V. Sucharda ved. do 1957, vystřídal jej B. Koubek.. 1961-1964 Úderka Říše loutek ved. J. Novákem. 1971 ved. H. Zezulová. Od 1991 občanské sdružení Umělecké scéna Říše loutek. Účast na LCH a časté hostování v zahraničí. Rozsáhlá dokumentace vlastní i v odborných časopisech.
1923 zal. Loutkové divadlo Sokola pražského (až do 1941) Jaroslavem Frühaufem. Sídlo mělo v sokolovně v Kateřinské ulici. Zahájilo Krasocitním Budulínem K. Maška, hrávalo pro děti pravidelně v sobotu a neděli. Po příchodem Karla Barocha, ovlivněného avantgardním divadlem, se začalo hrát i pro dospělé, nejdříve satirické pořady (My chceme draka, 1931; Velkoobchodník benátský 1932), později nastudován Goethův Faust (1932), Shakespearův Hamlet (1933) v režii M. Frühaufa, Moliérův Zdravý nemocný (1936) v režii Z. Vyskočila. 1940 vzbudilo velký ohlas pásmo poezie F. L. Čelakovského. Nacistickým zákazem Sokola činnost scény násilně ukončena.

Obr. CČAD, s. ? Vojtěch Cinybulk: Hračky na cestách, režie Bohumír Koubek a Vladimír Smejkal, Říše loutek Praha,1957
Obr. CČAD, s. 140 Loutky Vojtěcha Suchardy ke hře Anny Suchardové Dlouhý, Široký a Bystrozraký, Říše loutek Praha,1920
Obr. CČAD, s. 141 Scéna ze hry W. Shakespeara Večer tříkrálový, Říše loutek Praha,1925
Obr. CČAD, s. 148 Anna Suchardová-Brichová - scéna ke hře Cvrček houslista, Říše loutek Praha
Obr. CČAD, s. 231 Bohumír Koubek: loutka Kašpárka pro Říši loutek Praha,1958
Obr. CČAD, s. 236 Karel Mašek - Fa Presto: Pohádkový zákon, Říše loutek Praha, loutky, výprava a režie Bohumír Koubek,1961
Obr. CČAD, s. 346 Bohumír Koubek: Malé loutkové varieté - naplno tu zazářilo vodičské umění členů pražské Říše loutek, režie a výprava Bohumír Koubek, 1971-1974
Obr. CČAD, s. 347 Hra starých lidových loutkářů v úpravě a režii J. Nováka Don Šajn aneb Zrcadlo zločinné mladosti - loutky, Říše loutek Praha,1977
Obr.DČD/IV, s. 196. Loutky Dlouhého, Širokého a Bystrozrakého od V.Suchardy. Říše loutek 1920.
Obr.DČD/IV, s. 197. Výjev z loutkové inscenace Shakespearova Večera tříkrálového. Říše loutek, 1925.
Obr.DČD/IV, s. 428. Výjev z Pohádky pošťácké od K.Čapka. Říše loutek, Praha, 1936.

ALMANACH Říše loutek 1920-?, vyd. Umělecká říše loutek 1997
BEZDĚK, Zd.: Dějiny české loutkové hry do roku 1945 (disertační práce, rkp 1975)
C: Výstava z díla Suchardy (Čsl. loutkář roč. XXVIII/ čís. 8-9, září 1978)
C: Vzpomínková výstava A. Suchardové-Brichové (Loutková scéna roč. III/čís. 7, duben 1947)
C:Slavnost úcty a vděčných vzpomínek
CINYBULK, V.: 60 let Říše loutek (Čsl. loutkář roč. XXXI/čís. l, leden 1981)
CINYBULK, V.: 75 let Vojtěcha Suchardy (Čsl. loutkář roč. IX / čís. 2, únor 1959)
CINYBULK, V.: Abrahamoviny v Žatecké ulici (Čsl. loutkář roč.XX/ čís. 10, říjen 1970)
ČESAL, M.: ABC malých forem 16. (Čsl. loutkář roč. XIII/ čís. 7, červenec 1963)
ČTYŘICET LET Divadélka Říše loutek (almanach, Městská lidová knihovna, Praha 1962)
DIVADÉLKO Říše loutek, MK Praha (almanach k 50. výročí, Městská knihovna 1971)
DUBSKÁ, A.: K vývojové problematice českého loutkového divadla ve 20. a 30. letech dvacátého
DUBSKÁ, A.: Loutkové divadlo Sokola Pražského, in Česká divadla - encyklopedie divadelních souborů, 2000 s. (v tisku).
DUBSKÁ, A.: Říše loutek - hledání výtvarného výrazu (Čsl. loutkář roč. XXIX/ čís. 1a 3, leden a březen 1979)
DUBSKÁ, A.: Říše loutek - hledání výtvarného výrazu , ČsL 1979, č 1, s. 12-13., pokrač. č 3, s. 61-62.
HALÍK, J.: Říše loutek už zase hraje ve svém (Čsl. loutkář roč.XXVI /čís. l, leden 1976)
Hilmera, s. 105,134
Ig.: Výměna stráží (Čsl. loutkář roč. XXII/čís. 1, leden 1972)
MARIONNETTES et Guignols en Tchécoslovaquie en Tchécoslovaquie (Masarykův lidovýchovný ústav, Praha 1930)
NOVÁK, J.: Bohumír Koubek (Čsl. loutkář roč. XXXI/ čís.11, listopad 1981)
NOVÁK, J.: Dramaturgické úvahy (Nad historií a současností Divadélka Říše loutek) (Čsl. loutkář, roč. XXII/čís. 10, říjen 1972)
NOVÁK, J.: Jak pracuje pražská Říše loutek (Čsl. loutkář roč. XVIII/ čís. 7, červenec 1968)
NOVÁK, J.: Kdo byl Vláďa Šmejkal (Čsl. loutkář roč. XVII/ čís. 12, prosinec 1967)
OBRAZCOV, S.V.: Herec s loutkou, str. 30-32 (Československý kompas, Praha 1947)
POWEL, V. M.: Říše loutek A Puppet Theatre in Prague (Theatre Arts Monthly, New York, ČSR, Praha)
ŘÍŠE LOUTEK 1920-1980 (katalog, Kulturní dům hl. m. Prahy 1980)
STANOVY spolku Umělecká scéna Říše loutek (Loutkář roč. XVI/ čís. 7, březen 1930)
století (Kandidátská práce, Ústav pro českou a světovou literaturu ČSAV 1971)
SUCHARDOVCI - oběžník Říše loutek, 1. ročník (1950-51), 2. ročník (1951-52),3. ročník (1952-53)
TURINSKÝ, J.: 40 let Říše loutek (Čsl. loutkář roč. XI/ čís. l, leden 1961)
UMĚLECKÁ SCÉNA Říše loutek v Praze (Loutkář roč. XV/ čís. 5, leden 1929, vydáno i jako separát)
VOJTA SUCHARDA, český sochař (katalog, KDP a Galerie hl. m. Prahy 1978
VYSKOČIL, Z.: Loutky a lidé kolem nich? Loutkář 1938/39, s. 29


PRAHA-STRAŠNICE
Pol. 30 let hrával loutkové divadlo člen stolní společnosti Veselá kopa František Malý, které si sám vyrobil scénu i loutky. 1936 z výtěžku představení poděleno 70 chudých dětí. 1937 mělo úspěch představení hry J. Žemly Kašpárek a zloději. 1970 zal. Standovo loutkové divadlo při OV SSM v Praze 10. Hrálo se při ODPM Praha 10 v Záběhlicích na Práčské ul. Ved. Stanislav Vodička a Vladimír Tausiger, Petr Schůt, poč. v Hostivaři s opuštěným loutkovým divadlem, marionety. Jezdili s koňmi po vesnicích a hráli též koncerty dechové kapely. Inscenace Neohrožený Mikeš, působení R. Hájka jako lektor, J.Čapek: Zubejda Solimánská 1975, a posléze agitační středisko Miramare.

NOVÁK, Jan: Jak vzniká loutkové divadlo (Standovo loutkové divadlo), ČsL 1975, č 6, s. 138-139.

Naše loutky 1937/38, s. 71
ČsL 1975, č 2, s. 42, č, 6, s. 122, 1983, č 3, s. 59.


PRAHA - SUCHDOL
1953 působení LS OB.

VLACHÝ, K.: Loutkářství v Pražském kraji, ČsL, 1953, s. 210


PRAHA - UHŘÍNĚVES viz též PITKOVICE
1897-1941 DS Sokol a v jeho rámci i LS (kulisy maloval J. Bubeníček.)


PRAHA-VELESLAVÍN
Loutková scéna ve Vokovicích, Praha XIX-Veleslavín, 1948-1958 (začlenil se do Osvětové besedy Praha 6).


PRAHA-VINOHRADY
1913 zal. LD Umělecká výchova z podnětu sochaře H. Folkmana, který zapůjčil své divadélko s loutkami a dekoracemi od O. Bubeníčka. Divadélko přeneseno do Národního domu na vinohradech, postaveno na velké jeviště, první hrou Lermontov: Ašik-Kerib. Skutečná první premiéra k otevření divadla nastudován Dráteník společně s pěveckou školou M. Langovése pokoušela o kvalitativně nové loutkové divadlo, ale neměla trvalé sídlo, hrála nepravidelně. První nepravidelné představení sokolského loutkového divadla Praha Královské Vinohrady před první světovou válkou na letní cvičišti U vodárny. V roce 1927 ustanoven loutkářský odbor Družstva pro postavení sokolovny na Vinohradech. V loutkářské soutěži oceněno představení hry V. Sojky MOM, J. Malíka Pohádka se vrací. V roce 1935 rozsáhlá rekonstrukce jeviště. Z repertoáru: Začarovaný les Z. Schmoranze, Krasocitný Budulín K. Maška, Svatoň a Milena A. Rady, Drak F, Čecha ad. 1947-1958 ATOM, divadelní loutkový kolektiv. 1947-1948 Divadélko naší ulice, maňásková scéna hadrových umělců. Od pol. 50. let do zač. 90. let Hana Budínská vedoucí mnoha dětských loutkářských souborů v ÚDPM JF/ÚDDM/IDM. Jedna ze zakladatelských osobností dramatické výchovy v Čechách, měla rozhodující vliv na vývoj oboru, zejm. na dětské loutkové divadlo. Od 1961 několikrát účast jejích DLS na LCH. V 60. letech rovněž účast na Šrámkově Písku, od poč. 70. let častá účast na národních přehlídkách dětských souborů. Kromě dětských souborů pracovala i se soubory středoškolskými a dospělými. V rámci ÚDPMJF dále: v 80. letech LS Běžná hlava, původně Skupina P.S., 1987, ved. Jaroslav Provazník, od 1991 pod názvem Běžná hlava. Paraple, loutkářský DS při ÚDPMJF, ved. Luděk Richter. “Kichotská skupina” – Balada o Tristanovi a Isoldě (V Divadle na kahánku realizovali Hanýsek čili Člověk, Kichotání). 1984 Markéta Lazarová, Faust (ŠP 3x, LCH ad.). 90. léta Kejklíř, zal. L. Richter pův. 1974-1989 ved. souboru Paraple. Mnoho cen na LCH. Inspirace lidovým divadlem. 1994 Tři zlaté vlasy, 1995 Stolečku, prostři se, 1996 Obrazy z dějin národa českého I., 1997 Sněhová královna. Profesionalizace.

Obr. CČAD, s. 236 Hra na zalezlíky, dětský loutkářský soubor ÚDPMJF Praha, vedoucí Hana Budínská, loutky vytvořili členové souboru, 1962
Obr. CČAD, s. 326 Komedianti, dětský loutkářský soubor ÚDPMJF Praha, vedoucí Hana Budínská, 1969/1970
Obr. CČAD, s. 329 Luděk Richter, Kichotání, podle románu Miguela de Cervantes Saavedra Paraple Praha, režie Luděk Richter, výprava Karel Kerlický, 1982
Obr. CČAD, s. 334 Luděk Richter: Balada o Tristanovi a Isoldě aneb Osude. . . , soubor Paraple Praha, režie Luděk Richter výprava Karel Kerlický,1980
Obr. CČAD, s. 338 Luděk Richter: Hanýsek čili Člověk, podle románu Jiřího Šotoly Svatý na mostě, režie Luděk Richter výprava Karel Vostárek a Karel Kerlický,1982
Obr. CČAD, s.269 Daniela Fischerová - Hana Budínská: Duhové pohádky, dětský loutkářský soubor ÚDPMJF Praha, ved. Hana Budínská,1986
FIKARI, M.i: Deset let loutkového divadla Sokola XII, Král. Vinohrady, Loutkář 1937/38, s. 1 a s. 18 .
ov: Loutkové divadlo tělocvičné jednoty Sokol Praha - Královské Vinohrady, Loutkář 1936/37, s. 127
ČsL 1973, č 6, s. 16, č 7, s. 5, 1975, č.12, s.274, 1976, č.1, s.16, č.6, s. 133-135, 137, 1977, č.7, s.160-161, 1982, č 3, s. 52, č.7, s.156, 1983, č.3, s.59, č 10, str. 222-224.


PRAHA-VOKOVICE
1948-1958 Loutková scéna ve Vokovicích, Praha XIX-Veleslavín, začlenění do Osvětové besedy Praha 6.


PRAHA - VRŠOVICE
Od pol. 19.stol. významná tradice řezbářů loutek. 1905 zal. Karlem Padrlíkem Žižkovská sokolská scéna. 1940 oslavili sokolští loutkáři 35. výročí uvedením Tylova Strakonického dudáka. V tomto roce uvedeno 27 her ve 42 představeních. V roce 1919 založeno loutkové divadla Čs. Orla. Postupně velmi dobře technicky vybavené jeviště (dvě otáčivé rampy, moderní světelný park). Na repertoáru Kašpárek v Kocourkově, Stříbrná labuť, Šípková Růženka, Vodníkova Hanička, Veselý švec, pan Franc ze zámku ad. Působilo tu též Sokolské loutkové divadlo, činnost obnovena 1945. 1947-1951 Dělnické loutkové divadlo.

Loutkář 1929, č.30, s. 58
Loutková scéna 1940, č. 41, s.29, 1945, č.46, s. 57


PRAHA-VYSOČANY
30. léta LD v rámci Proletscény a Malé proletscény. 1948 Říše loutek v Nových Vysočanech., Praha IX-Nové Vysočany, 1948-1948.

Obr.DČD/IV, s. 237. Maketa scény E.Famíry pro Afinogenovu hru Strach. Proletscéna Vysočany 1933.
Obr.DČD/IV, s. 432. Loutky E. Famíry. Malá Proletscéna, Praha-Vysočany, 1934.

Modely scén a loutky vysočanské Proletscény a Malé Proletscény: D 497-506, 2373, 2392, 3478-3495, 3496-3506, 3503-3509, 3512-3514 DNM (Burian s. 26, 28, 124, 127, 153-4, 163-4, 177, 181, 187-8, 196)

PRAHA-VYŠEHRAD
1924 zal. Sokolské loutkové divadlo a začalo hrát v hostinci U Čeledínů pro dospělé. 1927 získalo nové velké jevišti s loutkami 50 cm vysokými. Do 1931 sehrálo 157 představení pro 23.555 diváků, z toho 8 kabaretních večerů pro dospělé.

PIŠTĚK, H: Vyšehradské loutkové divadlo, Loutkář 1931/32, s. 92


PRAHA - ZBRASLAV
90. léta LS Rolnička v Divadle J.Kašky, zde i hostují cizí LS.

VELEMÍNSKÁ, Blanka: Statistika Loutkářského souboru Rolnička. Zbraslavské noviny, červenec 1999, s. 8 – 9.


PRAHA - ŽIŽKOV
Kolem roku 1900 působilo na Žižkově loutkové divadlo v ulici Táborské, druhé v domě pana Jedličky pod Bezovkou. Po otevření biografu zanikla. V roce 1939 zahájilo v sále Akropolis "Loutkové divadlo čtyř"hrou K. Drimla Šuki Muki. Zakladatelé F. Novák, F. Tvrdek, J. Tvrdek a F. Báča. Od roku 1940 hrálo v Masarykově síni. V repertoáru hlavně původní novinky (mj. F. Novák Už jsme tady, ABCD - kočka přede). Loutkovými protagonisty scény se stala dvojice loutek Eldík a Vincek. 1948 vznikla v divadle Akropolis loutkové divadlo podle praxe Vesnického divadla LS.

Loutkář 1938/39, s. 89
Loutková scéna 1940/41, s. 12, 1949/50, s. 120


PRACHATICE, o. Prachatice, Budějovický kraj
70. léta 20. stol.: LS Jentak, insc např. Markéta Lazarová. 90. léta 20. stol. LS jednoty Orel

-bř-: Pokus o zdolání Himalají. (LS Jentak: Vl.Vančura: Markéta Lazarová.) ČsL 1977, č 8-9, s.205.


PRAPOŘIŠTĚ, m. č. města KDYNĚ, o. Domažlice, Plzeňský kraj
Od 1953 činný LS OB vedený p. Neumaierem.

ČsL 1955, s. 39 (podepsáno B.H.).


PRASKOLESY, o. Beroun, Středočeský kraj
50. léta LS OB, v hostinci U Černých.1954 působil 13členný LS JZD, v zimním obodbí hrál každou neděli v Kulturní jizbě s loutkami 35 cm vysokými starší loutkářský repertoár.

ČsL 1954, s. 278 (podepsáno B.H.).


PRAVČICE, o. Kroměříž, Zlínský kraj
1959-1960 LS OB.


PROSTĚJOV, viz též DRŽOVICE, VRAHOVICE, o. Prostějov, Olomoucký kraj
Zač. 20. stol.: pečlivě řízené ochotnické LD. 1908 postavena sokolovna se sálem pro LD. 1924-1939 LD Sokola (vedl I. Pacholík). 1946-1949 hráno pod vedením p. Ševčíka a p. Parobka. Po 1948 sokolovna majetkem TJ OP Prostějov, LD se zde hrálo asi do 1976. V 80. letech sál přebudován na Síň tradic sjednocené tělovýchovy. 1954 činný maňáskarský soubor učitelů a zaměstnanců školské správy, pravidelná předst. pro děti v místní nemocnici. Během 3 let sehráno 92 předst. na různých místech. Rep. hl. krátké hříčky (O pejskovi a kočičce, Káčatko, Jak pejsek a kočička myli podlahu, Míša a Máša ad.) činný v 90. letech 20. st. 1956-1990 LD ZK ROH Železáren - marionetové divadlo s rozdělenou interpretací. LD Starost (zal. 1983, vedl p. Čech) od 1987 hrál s historickými marionetami s odkrytým vedením, kladl důraz na hereckou práci, živou hudbu a písničky z vlastní dílny, často účinkuje pod širým nebem. 1996 zal. LD Sokola, přebral vybavení i členskou základnu zaniklého souboru železáren
LD Starost má své internetové stránky. Viz tam.

1990 LCH: LD Starost: lidový text starých loutkářů: Marcelino a Boroneli, vlašští loupežníci při moři
1994 LCH: lidový text: Anton Belengardo
1999 LCH: text lidových loutkářů Čech - Zelený: Kníže Maxmilián aneb překažený funus, to jest pomsta mocné Zorobelíny
2000 LCH: Gallat, Čech: Uforin a Dišperanda

Feščuková, M.: Zájezdové maňáskové divadlo, ČsL 1955, s. 184
INFORMACE pro MČAD zprac. Ivan Čech. Rkp. 2000. 1 s. kART
Novák, L.: Loutkové divadlo. 1906, s. 90
Parobek, J.: Hráli jsme v nemocnici, ČsL, 1954, s. 179

L 1934/35, s. 66.


PROTIVANOV, o. Prostějov, Olomoucký kraj
V 50. a 60. letech 20. st. TJ Sokol.

PROVODÍN, viz též SRNÍ U ČESKÉ LÍPY, o. Česká Lípa, Liberecký kraj
1962-asi 1964 LS. Hrálo se v hostinci p. Rejchy, později v sále OB.


PROVODOV, o. Zlín, Zlínský kraj
Asi 50. léta 20.stol. se tu hrálo loutkové divadlo.


PRŠTNÉ, m. č. města ZLÍN, o. Zlín, Zlínský kraj
1947 loutkové divadlo ve škole. V témže roce byla na popud místní organizace založena prštenská scénka. Skládací scéna zakoupena od malenovských loutkářů. Loutky vyrobil Jaroslav Votánek. Zprvu se hrálo v dřevěné schůzové "Boudě" na Podhoří (1947-48), dočasně v hostinci u Marečků (1949) a nakonec si kolektiv vybojoval místo pro stálou scénu v přístavbě sokolovny, kde zůstal až do konce své činnosti. Vedoucími scény byli postupně L. Kypr, R. Hořák, V. Donát a opět R. Hořák.
První hra Sirotkův svatý Mikuláš. Další hry: Vodníkova Hanička, Pohádka naruby, Bacilínek" ad. 1952 zrušena scéna Mládí. Část vybavení byla použita na rekonstrukci a doplnění vlastního divadla. 1954 účast na I. krajském loutkářském festivalu ve Slavičíně s inscenací od Josefa Kainara "Zlatovláska". 1954 loutkářská soutěž sedmi souborů (nejlepší soubor z Prštného, insc. Princezna Pampeliška. 1956 oprava sokolovny, která narušila veškerou činnost. Odešel vedoucí V. Donát. Vedení převzal R. Hořák. Soubor provedl několik repríz starých her. 1958-1962 Míček-Flíček, Bezhlavý rytíř, Pohádky strýce Boba, Sněhurka a sedm trpaslíků, Dvanáct měsíčků a Vodníkova Hanička.
Loutková scéna v Prštném patřila postupně pod několik organizací - KSČ, TJ Sokol (Spartak), ZV ROH ZPS a naposledy ZK Svit, ZPS a RŘ. 1962 zánik scény, loutky byly převezeny do Malenovic.

ČsL, 1954 s. 258.


PRŮHONICE, o. Praha – západ, Středočeský kraj
Po 1945 firma Metaz darovala školní družině loutkové divadlo s loutkami voděnými spodem, hrály děti, několik představení. Vedle vedoucího Škáby později i Hýbnerová, sama hrála se staršími dětmi. Po létech si vzpomněl na divadélko Jiří Kopecký a zal. s Hýbnerovou LS. Předsedkyně MNV zajistila v hotelu Tulipán místnost. Když se MNV přestěhoval do nynější budovy OÚ, divadélko se stěhovalo s ním. Repertoár rodinného divadla. Po třech představeních zejména výtvarná spolupráce učitele Blažka. Soubor dospělých, též z Čestlic. 1971 nové marionety a kulisy, dar Tůmy z pražské Tesly. Členové souboru si postavili novou scénu, technicky ji vybavili, též magnetofon. Hostování na Pelhřimovsku, v pionýrském táboře Sokolí hnízdo v Nových Hradech, Újezdě, Dobřejovicích, Petrovicích. Též maňásky. Repertoár např. Ostrov splněných přání (Vojtěch Cinybulk), Kašpárek a hastrman, pro dospělé Posvícení v Hudlicích, O zakleté princezně, Jak pejsek s kočičkou spořili, Čert a Káča, Princezna Čárypíše, O pejskovi a kočičce, Doktor Faust, Perníková chaloupka, Sněhová královna, Popelka, Princezna Světluška, Český Honza, Sůl nad zlato, Zlatovláska, O Budulínkovi, Začarovaný les, Sněhurka, Komedie s basou, hry s Kašpárkem... Vedoucí Jan Matouš. Mezi členy sochař Uiberlai. Hrála se obvykle dvě představení v sobotu. Brzy okolo 50 her ve více jak 100 představeních. 1981 pokus o přehlídku Loutkářské Průhonice. Vedle divadla v sokolovně též loutkové filmy. 2000 loutky uloženy v ZDŠ.

ČÍŽEK, Jaromír: Loutkové divadlo v Průhonicích. 2000. 2 s. Rkp. kART.


PRUNÉŘOV, m. č. města KADAŇ, o. Chomutov, Ústecký kraj
LD NJS činné od roku 1927.

L 1928/29, s. 200.


PRUSINOVICE o. Kroměříž, Zlínský kraj
1959-1960 existence LS.


PRUSY - BOŠKŮVKY, viz též BOŠKŮVKY, MORAVSKÉ PRUSY, o. Vyškov, Brněnský kraj
1946 LS TJ Sokol.

HUDCOVÁ, Drahomíra: Historie ochotnického divadla v Moravských Prusích. Rkp. 3 str.+ 3 str.příloha


PŘEDNÍ LHOTA, m. č. města PODĚBRADY, o. Nymburk, Středočeský kraj
1946 zal. LS, hrál v sále OB jak s marionetami, tak s maňásky. Rep. např.: O nemocné princezně, O zlaté kuličce, Zlý hajný, O pejskovi a kočičce, O Budulínkovi ad., asté zájezdy do okolí.

Loutkáři v Přední Lhotě, ČsL 1965, s. 214 (podepsáno MB).


PŘELOUČ, viz též KLENOVKA, LOHENICE, ŠTĚPÁNOV, o. Pardubice, Pardubický kraj
Provozoval místní odbor NJS.1953 hrál LS Pekárny pohostinsky v Břehách. 1964 hrál soubor Radost pohostinsky loutkovou hru v Černé za Bory. 1960 maňáskový soubor ZK ROH Tesla Přelouč.

PŘEROV, viz též PŘEDMOSTÍ, o. Přerov, Olomoucký kraj
1871 zal. Sokol. 1919 hráli Artur Gleich a Josef Hernek v sále hotelu Praha se skládacím ”Alšovým loutkovým divadlem” (soukromým majetkem p. Herneka). Pro nezájem diváků a pro neshody s majitelem svou činnost brzy ukončili. 1921 zal. LD Sokola, hráli v pronajaté místnosti v tehdejší Palackého škole, kde byla zhotoveno pevné jeviště vč. vodičské lávky. 1922 nové loutky 50cm. 1936 zprovozněna moderní loutkářská scéna v Sokolovně (podle plánů J. Malíka), loutky 50 cm, přestěhování do nového sálu v sokolovně, tehdy patrně největší a nejmodernější LD u nás (341 diváků), na projektu spolupracoval Jan Malík. Zahájeno hrou Sůl nad zlato (Baldessari Plumlovská), pro dospělé uvedena Lucerna a V sudě Diogenově (Vrchlický). 1941 vybavení divadla Němci zabaveno a dáno k dispozici německé mládeži. 1945 Sokol opět zahájil.1947 1000.představení, Karafiátovi Broučci. 1951 modernizace jeviště pro maňásky a vajangy. 1952 předáno divadlo do ZK ROH Přerovských strojíren. Do 1953 uvedeno celkem cca 1250 představení. Dobré podmínky, účast v soutěžích, ocenění. 1966 medaile J.A.Komenského. 1968-75 5x hostování v zahraničí (Polsko, NDR). Později se soubor dostává do nesnází, klesla úroveň. Teprve koncem 80.let zlepšení. 1985: první oblastní přehlídka výstupů s loutkou 1993 opět budovu divadla převzal Sokol. Za svou činnost získalo řadu ocenění (např. medaili J.A.K. města Přerova, čestné uznání Matěje Kopeckého 1995). Za sezónu 1996/97 např. vidělo jeho představení při kapacitě 160 míst v hledišti 4 600 dětí. 1997 při záplavách značně poškozeno. (zničeny kulisy, jeviště, přes prázdniny ale opravena většina loutek a cenných historických materiálů.)
V 2. pol. 50. let. činný též LS pedagogické školy. Studentky hrály jak v rámci výuky, tak na řadě veřejných vystoupení, rep. např.: Princezna Čárypíše, Hrnečku vař!, O domečku na kopečku ad.
2000 znovuotevřeno LD v sokolovně po.rekonstrukce po povodni v r. 1997.

Burian, L.: O práci maňáskového divadla na pedagogické škole v Přerově. ČsL 1956, s. 188.
E. K.: Jubileum přerovských loutkářů. ČsL 1957, č.1.
ir: Z činnosti našich souborů, ČsL 1953, s. 132.
KUČERA, J.: Půlstoletí pro děti. ČsL 1971, č. 10.
KUČERA, Jan: 60 let Loutkového divadla ZK ROH Přerovských strojíren. ČsL 1981, č 11, s. 261.
Novák, s. 37-38.
PADESÁT let loutkového divadla v Přerově. ZK ROH Přerovských strojíren, 1971.
SLUNEČKO, Petr: Individuální výstupy v Přerově a ve Strakonicích. ČsL 1985, č 6, s. 130.- 131.
ŠIROKÝ,J. : Sokolské loutkové divadlo v Přerově. Stavba sokolského loutkového divadla v Přerově
VEŘMIŘOVSKÁ, Marie: 80 let činnosti loutkového divadla. Lidová kultura na Hané. Sborník příspěvků ze IV. odborné konference 22.-23.11.1995. Olomouc, Vlastivědné muzeum a Vlastivědná společnost muzejní 1996. 3 str.
VEŘMIŘOVSKÁ, Marie: Pomozte, prosíme. L 1998, č 1-2, s.5.
Stavba sokolského loutkového divadla v Přerově, L 1937/38, s. 25.

ČsL 1954, s. 210; L 1995, č 5, str. 112.


PŘEŠTICE, o. Plzeň-jih, Plzeňský kraj
LD hráno od poč. 30. let spolkem Česká beseda loutek, zapůjčen fond LD feriálních osad v Plzni, později vlastní marionety. 1972-1985 maňáskové divadlo učitelek MŠ při OB.

PŘÍBOR, o. Nový Jičín, Ostravský kraj
Od 1919 tradice loutkové divadlo (Sokol, Orel), po 2. sv. válce loutková scéna DK ROH (1957-1985).
1999 loutkové divadlo Beránek (r. V. Beran).

PŘÍBRAM, viz též BŘEZOVÉ HORY, o. Příbram, Středočeský kraj
50. léta Dětská scéna ( 1952 účast na LCH);. LS ZK Uranových dolů: Hra pro zalezlíky (Budínská); 90. léta LS ZUŠ , později LS Zalezlíci.
Stálá scéna loutkového divadla zal. v r.1962 Uranovými doly byla zrušena v r. 1990. Poté se členové scházeli v bytech a o dva roky později byla obnovena v Domě dětí a mládeže v Příbrami. Přispěli sponzoři a členové spolku Zalezlí /nové jméno loutkového souboru/.
Míku 3/97, s. 40

1952 LCH: Dětská scéna OOB: Preobraženskij - Obrazcov: O velkém Ivanovi
1993 LCH: ZUŠ

ČsL 1976, č 5, s. 113.


PŘIBYSLAV, viz též ČESKÁ JABLONNÁ, HŘIŠTĚ, o. Havlíčkův Brod, Jihlavský kraj
1898 začátky loutkového divadla. Hraje se nepravidelně do II. sv.v.války. Po roce 1945 velmi agilní LS družstva Pribina, vedl Bedřichl Rýdl. Podnikal zájezdy do odlehlých obcí kraje. Po smrti loutkaře Rydla nastala v tomto souboru dlouhá pauza, loutky údajně předány do Chotěboře. 1988 (působí i 1999) zal. nový LS, 20 členů, 1x měsíčně představení pro nejmenší. 1998 LS "na Havlíčkobrodsku" oslavuje 100 let své existence.

JELÍNEK, Karel: Jak povstalo Loutkové divadlo v Přibyslavi. Záznam z kroniky města. Kopie kART
Malík, J.: Hodnocení a výsledky, ČsL 1951, s.78


PŘÍLEPY, o. Kroměříž, Zlínský kraj
1959-1960 loutkové divadlo rámci školy.


PŘÍLUKY, m. č. města ZLÍN, o. Zlín, Zlínský kraj
1950 existence LS Sokol, ved. Karel Petrák.


PŘÍVORY, m. č. obce VŠETATY, o. Mělník, Středočeský kraj
20. léta 20. stol.: LD DTJ, původně hráno na Alšově divadle, 1926 začalo v rámci výstavby tělocvičného komplexu budování velké scény. 1926 zal LS, 15-26 cm loutky, 38 uvedených her 1930 zahájeno pohádkou Chytrý krejčík. Hrálo se každou středu.

L 1929/30. s. 234.


PŠOVKA, též ŠOPKA, m. č. města MĚLNÍK, o. Mělník, Středočeský kraj
1924 zal. Osvětová komise na Mělníce-Pšovce, org.nár.soc. Loutky 65cm,150 uvedených her.


PŠOVLKY,o. Rakovník, Středočeský kraj
1931 dokončeno loutkové divadlo, zhotoveno 16 loutek, zřízena konstrukce divadla - do jara 1932 sehrány 4 loutkové hry.


PUTIM, o. Písek, Budějovický kraj
Od 1926 U Píchů též loutkové divadlo. Organizace i vytváření loutek Václav Medlín s manželkou. Kašpárek, Škrhola, král, princ, princezna, ježibaba, vodník... Loutkové divadlo se hrálo i v rodinách.

WRETZLOVÁ-PIXOVÁ, Anna: Ochotnické divadlo v obci Putim. Rkp. 3 s. 1999. kART.


*R


RABÍ, viz též BOJANOVICE, ČEPICE, o. Klatovy, Plzeňský kraj
V 60. letech 20. stol. příležitostně hrál LS OB. 1994 dětský LS na přehlídce DDS v Plzni.


RADEČ, m. č. obce ŽANDOV, o. Česká Lípa, Liberecký kraj
1963 ZDŠ loutková představení.


RADHOŠŤ, o. Pardubice, Pardubický kraj
LD již 1924 školních dětí, 1962 školní maňáskové divadlo, 1985 školní loutková skupina V.Winklera. 1985-1987 LD skupiny TJ Sokol. 1988 pro nezájem skončilo.


RADOMYŠL, o. Strakonice, Budějovický kraj
1950 žáci Národní školy dvě loutkové hry. Výtěžek do fondu na zakoupení vlastního většího loutkového divadla. Pionýrská skupina ZŠ sehrála 1958 Dárek, z výtěžku zakoupeno maňáskové divadlo a vybavení školních dílen. Maňásková scéna poté sehrála pohádky Tři zlí kmotři, Čert ve studiu, Lenost se nevyplácí a Kašpárek policajtem.


RADOSTÍN NAD OSLAVOU, o. Žďár nad Sázavou, Jihlavský kraj
1928 loutkové divadlo (školní). 1934-1936 loutkové divadlo dorostu ČSČK.


RÁJEC - JESTŘEBÍ, dříve též RÁJEC NAD SVITAVOU, o. Blansko, Brněnský kraj
1917 maňáskové divadlo NJ pro jihozápadní Moravu.


RAJNOCHOVICE, o. Kroměříž, Zlínský kraj
1959 školní loutkové divadlo (Osmiletá škola).


RAKOVNÍK, o. Rakovník, Středočeský kraj
1882 zahájila Měšťanská beseda i LD. 1940 LD TJ Sokol za spolupráce několika profesorů a studentů Wintrova gymnázia Antigonu (r. Karel Stránský, hudba Tomáš). 1948 zal. Loutkové divadlo Před branou jako LS I. mateřské školy. Zakládající členové zejména Rudolf Koutník, Josef Herčík, Bohumil Hanzlíček, Jaroslav Červený, Václav Švindl. Předseda Marie Vošahlíková. Hrál nepravidelně v jedné ze třid. Ze staré stodoly ve dvoře školky zbudovali stálou scénu. Hráli pravidelně 1 týdně, 16-20 představení za sezonu. zejména novější hry. 1950 pod názvem Loutková scéna MOB, zahájili hrou Ostrov splněných přání (Cinybulk). Závěsné loutky.1953 činné 2 soubory MOB, 2 školní soubory, hrálo se také ve 4 mateřských školách. LS MOB do 1966 jen na vlastni scéně, 1960 přistavěna klubovna. Později zájezdy na přehlídky. Repríza Ostrov splněných přání, Kouzelný koberec, Pohádka o slunci, Král Žrout, Bílé ouško, Míček Flíček, Broučci, Lucerna, Zlatá rybka, Káčátko, Pampeliška, Zlatovláska, Kašpárek domek staví, Drak, Kašpárek dvorním lékařem, Dvě Maryčky, Krakonoš aj. 1971 Strašidlo s kozou (Cinybulk). 1972 r. a dramaturg LD Před branou Eduard Dalik nastudoval za přispění Jarina Vidláře ( vedoucí loutkoherecké skupiny ČST) Princeznu Pampelišku (účast na LCH). Spodové provedení. Za podpory města provedena modernizace a rekonstnikce loutkové scény. 1973 - 1975 za 21 měsiců členové odpracovali 33 tisíc brigádnických hodin. Vytvořili hodnotu díla přes 2 mil. Kčs. Soubor pořádal až 52 představení za rok včetně zájezdů. 1975 nový název Loutková scéna Před branou při MěKS. Již tehdy technicky i umělecky přední LD v republice. Iniciátor přehlídky Rakovník dětem (1976-1990). Též podmínky pro realizaci několka cyklů Lidové konzervatoře Středočeského kraje (loutkoherecké divadelní disciplíny). 1976 - 1990 sehrál celkem 624 představení. (v kolektivu např. Eduard Kalík, Jindřich Linhart, Václav Háček, Jaroslav Štěrba (ocenění Zlatým odznakem Josefa Skupy, první dva i Zlatým odznakem SČDO, soubor řadu ocenění diplomy, čestným uznáním, ocenění ministra kultury). 1975-1978 na scéně působilo i Divadlo hudby pro dospělé. 1991 zájezd do SRN (Dietzenbach) Spolupráce s mnoha LS soubory v republice, spolupráce s místní ZUŠ. 1997 33 členů. 1998 50 let činnosti, na repertoáru klasické pohádky, do roka 22 -24 představení, 1x za 14 dní. Od 1998 jako Rakovnický loutkářský spolek Před branou, 50 let činnosti. Repertoár např. Pyšná princezna, Sněhulák Pajdulák a zimní pohádka, Zajíčkova chaloupka, Míček Flíček, Beránci a ospalý čert, O Palečkovi, Sláva, slůně už nestůně, Dvě pohádky se zvířátky, Honza, čert a Kašpárek, Princezna Pampeliška. Účast na 33. Skupových Strakonicích. Hostování na Křivoklátě, Krakovci. 1998-1999 rozsáhlá rekonstruce divadla, z původní budovy zachováno pouze obvodové zdivo. 1999 Kouzelný koberec, O Kubáskovi, Pohádka na draka. Kapacita sálu 100 osob, 1948-1999 1209 představení pro 122 395 návštěvníků. 2000 vystupoval 1x za 14 dní pro děti, také na hradech Křivoklát a Krakovec a na příležitostných akcích v Rakovníku; 20 aktivních členů a 12 mladých loutkářů


1972 LCH: LS Před branou: Kvapil: Princezna Pampeliška.

Amatérská scéna 2000, č.1.


RAKVICE, o. Břeclav, Brněnský kraj

1958 LCH: OKÉNKO - pionýrské LD: Cinybulk: Vysvědčení
1958 LCH: Kulíšek - Míša Nezbeda


RAPOTICE, o. Třebíč, Jihlavský kraj
1838 hrál v Rapoticích dle zápisu v obecní kronice po tři dny Matěj Kopecký. Jedna z těchto her měla titul Horia a Glozka aneb Zapálení Hezmanstadtu.


RASPENAVA, o. Liberec, Liberecký kraj
Maňáskový LS ZDŠ.


RATÍŠKOVICE, o. Hodonín, Brněnský kraj
1974 LS Úsměv SZK ROH DOLY: Sázka (Leština). Zimní pohádka (Heller). 1992 LS KUK, O škaredé princezně (Feldek)

1992 LCH: LS KUK: Feldek: O škaredé princezně

Divadlo na Moravě 3, s. 59.

ČsL 1974, č. 3, s. 69 (zn -: Okresní přehlídka v Ratíškovicích); 1975, č. 5, s. 114.


ROČOV, o. Louny, Ústecký kraj
1993 loutkový soubor.


ROHOVLÁDOVA BĚLÁ, o. Pardubice, Pardubický kraj
1939 školní představení, 1947 obnoveno.


ROKYCANY, viz též BOREK, o. Rokycany, Plzeňský kraj
1921 zal. LD vzdělávacího oboru Sokola. 1939 uvedlo Knížecí sirotek (E. Stoklasa) pro studenty reálného gymnázia. Loutkový soubor ODK, velmi aktivní, přední západočeský soubor, zvláště v 60. letech, s řadou výrazných osobností, pořadatel krajské loutkářské přehlídky v r. 1969; pozitivně ovlivnil na jistou dobu loutkářské aktivity v okrese i v kraji. Za přispění všech ZK opět LD. Hrálo v Jiráskově sále v sokolovně. 30 členů. 1964 krajská přehlídka nejlepších loutkářských souborů. 1976 LS Na půdě: Adámek mezi broučky (Skupová – Wenigová).

GRUBER, M.: Sokolské loutkové divadlo v Rokycanech, Loutkář 1938/39, s. 89.
HEIN, B.: Statistický přehled veřejných loutkových divadel v západních Čechách, Loutkář, 1925/26, s. 71.


ROKYTNICE NAD JIZEROU, viz též HORNÍ ROKYTNICE, o. Semily, Liberecký kraj
Loutkářský soubor Krtek. Loutková scéna zřízena v kulturním domě roku 1964. Soubor v činnosti i v osmdesátých letech.


ROKYTNICE V ORLICKÝCH HORÁCH, o. Rychnov nad Kněžnou, Královéhradecký kraj
ROKYTNO, viz též BOHUMILEČ, o. Pardubice, Pardubický kraj
Po 1925 školní LD, práce učitelů a žáků, hrálo se jednou za 14 dní.

VOSYKA, V.: Statistika loutkářství v okrese Pardubickém. Loutkář 1926/27, s. 57 an.


ROSICE, m. č. města PARDUBICE, o. Pardubice, Pardubický kraj
1939 pořízeno SRPŠ. Po 1945 (?) SRPŠ. 1953 Loutkářský kroužek OB. 1951 SČM. 1953 loutkářský kroužek OB. 1965 LD v Černé za Bory.


ROUDNÉ, o. České Budějovice, Budějovický kraj
Loutkářský soubor v Roudném vznikl 1974, pracoval pod hlavičkou MO ČSŽ a OB. Adaptací starého sálu 1979 získal stálou scénu. V 80. letech připravoval i maňásková představení pro okolní mateřské školy.

Zavřelová, loutky, s. 2.


ROUDNICE NAD LABEM, o. Litoměřice, Ústecký kraj
1895 maňáskové divadlo v mateřské škole. Začátkem 20. století město s pečlivě řízeným ochotnickým LD. V roce 1955 zahájil loutkářský soubor osvětové besedy pravidelné sobotní pořady. V roce 1956 uvedl hru J. Kaliby O pejskovi a kočičce, V. Cinybulka Zmoudření ševce Fanfrnocha ad. 1971 Zlobílek (2. ZDŠ). V roce 1955 zahájil loutkářský soubor osvětové besedy pravidelné sobotní pořady. 1973 LS Zlobilka (O Jeleně překrásné, Aksakov).

1970 LCH: Zlobílek - 2. ZDŠ: Černý a kol.: Dračí představení
1971 LCH: Černý: Ztratila se Mišpulka

Nesign.: Loutková scéna Roudnice, ČsL 1956, s. 118
NOVÁK, L.: Loutkové divadlo, 1906, s. 90. Loutkář 1926/27, s. 161.


ROUCHOVANY, o. Třebíč, Jihlavský kraj
1924 bylo od firmy Petrus z Třebíče pořízeno LD. Ročně 3 - 4 představení, až do zrušení Sokola 1940. V 90. letech se hrálo na staré sokolské scéně (marionety).


ROVENSKO POD TROSKAMI, viz též KŘEČOVICE, ŠTĚPÁNOVICE, o. Semily, Liberecký kraj
V pol. 50. let činný LS Osmileté školy. Jeho činnost podporoval podnik výrobny maňásků Bibi v Turnově.

ČsL 1956, s. 213 (Nesign.: Ze života našich souborů).


ROZTOKY, o. Praha-západ, Středočeský kraj
LD TJ Sokol zal. 1919. Ročně průměrně 10 představení. 1935-1937 Dělnické loutkové divadlo Dělnického tělovýchovného spolku. Přípravy zahájili rok před prvním představením. Celé vybavení včetně loutek si vytvořili sami. Loutky představovaly konkrétní typy občanů a jejich pracovní zařazení. Kašpárek měl navíc rudý šátek a místo Kalupinky pionýrka Soňa. 29 loutek uloženo v místním muzeu. Hráli U Nádraží na vlastním jevišti. 1935 zahájili hrou Zázračná formulka (M. Čebišová-Spitzerová, úprava hry pro živé herce). Na repertoáru pohádky v autorských úpravách, hry místních autorů, inspirované současnými událostmi (Jeník hledá vysílačku (J. Vávra), vražda ing.Formise v hotelu Záhoří na Zbraslavi), pro dospělé např. Revue ahoj (J. Kaucký, zde hlavičky Hitlera a Stalina). Do zákazu sehráli 40 představení s 30 hrami. 1993 v místě LS Kvítko, činný i 1999.

Obr.DČD / IV, s. 434. Loutka proletáře z LD v Roztokách. 1932.

ČESANÁ, R.: Loutková divadla Volného sdružení pěti pražských žup do konce roku 1930, Loutkář 1931/32, s. 70.
DĚLNICKÉ loutkové divadlo v Roztokách u Prahy 1935-1937. Rozmnožený tisk pro výstavu. Oblastní muzeum v Roztokách u Prahy. 1971. 3 s. kART.
DUDKOVÁ, M. Příspěvek k dějinám novodobého loutkového divadla. (Dělnické loutkové divadlo v Roztokách u Prahy 1935-1937.) Rigorozní práce na katedře etnografie a folkloristiky FF UK v Praze, 1968.


ROZTOKY U SEMIL, o. Semily, Liberecký kraj
Loutková scéna TJ Sokol. 1925 sbírka na zřízení loutkové scény. 1927 zahájila činnost, týž rok 5 her. Činnost i v dalších letech, ukončena 1956.


ROŽĎALOVICE, o. Nymburk, Středočeský kraj
ROŽMITÁL POD TŘEMŠÍNEM, o. Příbram, Středočeský kraj
Po 1900 LS TJ Sokol. Spolkové loutkové divadlo před 1912. Loutky lidového loutkáře Flakse. Na repertoáru tradiční loutkové hry Posvícení v Hudlicích, Pan Franc ze zámku, Faust. Inscenace Psohlavců překvapila velmi pečlivě kostýmovanými krojovanými loutkami. Do roku 1912 přes 100 představení.

HEVEROVÁ, Alena: Loutkové divadlo v Březnici. Informace o loutkovém a amatérském divadle v Březnici. Březnický a rožmitálský divadelní spolek - informace o souboru. 2000. Rkp. 3 s. kART.

ČsL, 1912, s. 99; OD 1961, č. 8, s. 190 - 191 (i foto), DS OB:Příliš štědrý večer).


ROŽNOV POD RADHOŠTĚM, o. Vsetín, Zlínský kraj
V 1955 vznikl maňásková soubor závodního klubu Moravskoslezských pletáren.

ČsL 1955, s. 15: Nesign.: Ze života našich souborů.


RUDICE, o. Blansko, Brněnský kraj
1935-1941 v Sokole loutkové divadlo, hostovali i v jiných obcích. 1945 obnovilo činnost.

JM


RUDIMOV, o. Zlín, Zlínský kraj
1954 - vedoucí loutkové scény Národní školy Květoslava Čudová. 1961 DS OB. Příležitostná představení pro děti jednou za měsíc. Na repertoáru např. O nepořádné princezně (M. Pavlík), Tanec s čertem (M. Marková), Jak švec Káču trestal (S. Mareš).


RUMBURK, viz též HORNÍ JINDŘICHOV, o. Děčín, Ústecký kraj
LD od 1946. Nejprve v místní škole (Dobrovského náměstí), poté v bývalé restauraci Beseda vybudovali loutkáři Okresní loutkovou scénu (1961 zánik). 1960-1965 Loutkářský kroužek Zvonek ZK ROH. V pol. 50. let činný LS OB.

ČsL 1955, s. 65: Nesign.: Ze života našich souborů.


RUSAVA, o. Kroměříž, Zlínský kraj
LS mateřské školy.


RYBITVÍ, o. Pardubice, Pardubický kraj
Od 1938 LD rodičovského sdružení a žactva.


RYCHNOV NAD KNĚŽNOU, viz též PANSKÁ HABROVÁ, o. Rychnov nad Kněžnou, Královéhradecký kraj
1928 LD Sboru skautů.

RYMICE, o. Kroměříž, Zlínský kraj
1959 LS.

Související Pojmy

Máte nějaké další informace k tomuto tématu?
Pokud se s námi chcete o ně podělit, zašlete nám je prosím prostřednictvím následujícího formuláře. Formulář slouží pro zasílání faktografických informací pracovníkům databáze. Prosíme, neposílejte vzkazy určené souborům či jednotlivým osobám, nebudou jim doručeny. Neposkytujeme jiné než zveřejněné kontaktní informace. Pokud chcete kontaktovat jednotlivé soubory či organizace, využijte prosím jejich webové stránky.
Vaše jméno:
Váš e-mail:
Informace:
Obrana proti spamu: do této kolonky napiště slovo 'divadlo':