Texty: České Budějovice, Excerpce pro MČAD 1998–2002

ČESKÉ BUDĚJOVICE o. České Budějovice
1895 Čtenářsko-ochotnický spolek J. K. Tyl zahájil Vojnarkou v sále Alžíru v Riegrově ulici. Později hráli U Novotných. Dokumentace se nedochovala. Po 1918 člen ÚMDOČ. 30 let spolku oslavili 1925 v městském divadle Lucernou. 35 let činnosti oslavili tamtéž Čarodějem tónů /Neubauer/. Vzorná scéna byla 1942 sestavena z členů 45 DS Zeyerova okrsku. Po 1950 bylo všech 17 aktivních DS ve městě převedeno do nových organizací. Tyl přešel do ZK ROH RČB. Zahájili Višňovým sadem. Z repertoáru: mj. Tyl, Zeyer, Šrámek, Ostrovskij, Štolba, Moliere, Karvaš, Zola, Shaw, Paulů, Faltys, Kainar, Jirásek, Klicpera/. Tyl získal přebudováním skladu energetiky přednáškový, divadelní sál a sál pro loutkové divadlo. Režisér Rudolf Kolínský přešel do souboru ZV Igly. Režisér Tyla Berka nastudoval celkem 17 premiér a vytvořil 9 divadelních postav. Vše v ZK ROH RČB. Berka založil i dětský soubor /např. Potrestání vodníka Durky. /Berka/, Šípková Růženka /Berka/. Současně loutkový soubor účast v Ústí nad Labem a na 2. LCH. Berka odešel 1959 do DK ROH a zde založil nový soubor. V dalších letech do souboru Tyla přecházeli noví členové, zejména ze zanikajících jiných kolektivů. Dramaturg a režisér Alois Pohanka nastudoval 17 premiér a vytvořil 43 postav / Daněk, Christie, Paulů.../. Režisér Vaďura vedl dětský soubor a uvedl řadu současných her, rozměrný repertoár dětských představení, ale i Lazebníka sevillského /64 premiér, 92 postav, kronikář/. Mladí největší úspěch s představením Kocour Modroočko /vítěz ve Stráži pod Ralskem 1987, reprezentace v SRN/. Režisér Václav Mácha připravil 9 premiér a vytvořil 39 postav /např. Andersen, Horníček, ale hlavně dětská představení/. Řada dalších režisérů. Největší úspěch Nejkrásnější válka /Renčín, 72 repríz, vítězství v Humpolci 1985/. Další ocenění – 12x cena diváka, čestná uznání ONV, KNV, na přehlídkách v Napajedlech, Humpolci, Prachaticích, Volyni, Zbirohu, Velešíně. 1952–1995 sehrál DS J. K. Tyl při JEČ, a.s. 68 premiér, 106 pohádek, 2315 představení. V 80. a 90.letech výrazná převaha repertoáru pro děti. Spolupráce s režisérem Stanislavem Kopeckým /V W/. /JM/
KUBEC, Jan: 100 let založení divadelního souboru J.K.Tyl. 1895–1995. 22 str. Vydala Jihočeská energetika, a.s. v rámci 100.výročí založení divadelního souboru J. K. Tyl. Připravilo Public Relations. České Budějovice, 1998. kART.

Divadelní soubor J. K. Tyl byl založen v r. 1892. Na repertoáru převažoval lehký žánr poplatný době, ale hráli i Jiráska a Tyla. Za 1. sv. války se soubor odmlčel. Po jejím skončení inscenoval operety, významná byla plenérová inscenace Jánošíka. Na politickou situaci před začátkem 2. sv. války reagoval soubor inscenacemi Čapkovy Matky, Bílé nemoci a R.U.R. Za okupace soubor ukončil činnost, někteří členové přešli do tehdy jediného povoleného spolku Vzorná scéna. Po válce soubor obnovuje činnost, uvádí českou klasiku, později hry s budovatelskou tematikou. V r. 1952 přechází Tyl pod patronát ZV ROH JčE. V r. 1958 soubor zvítězil s Ostrovského Bouří v okresní i krajské soutěži LUT. V r. 1970 přechází šest mladších členů do MDK a pomáhají založit nový soubor D 111. Kromě starší i soudobé české a světové dramatiky realizoval soubor v 70. a 80. letech i autorské práce vedoucího souboru B. Vaďury (převážně pohádky). V té době uváděl soubor 4 premiéry do roka, každou 10–15x reprizoval, každou neděli uváděl představení pro děti.
Zavřelová: s. 7.

Divadelní soubor D 111 (Divadélko pro 111 diváků) byl založen mladými amatéry v r. 1970 pod vedením režiséra Malého divadla A. Bašty jako pokračovatel souboru Zeyer v sále MDK. Na přípravě inscenací spolupracovala se souborem kromě A. Bašty řada dalších profesionálních divadelníků (V. Janura, S. Kopecký, M. Friedrich). Soubor se zúčastnil řady přehlídek am. divadla u nás (Jiráskův Hronov, Šrámkův písek, Wolkerův Prostějov ad.) i v zahraničí (Polsko, Rakousko). S inscenací G. Hofmana Starosta slavil na poč. 70. let značné úspěchy a hostoval v deseti zemích Evropy. Kromě inscenací naší i světové klasické i současné dramatiky inscenoval se souborem E. Váni autorské kabarety a vlastní úpravy textů J. Suchého. Toto dvojí dramaturgické zaměření vedlo v r. 1988 k rozdělení D 111 na dva samostatné soubory. Druhá část potom působila pod názvem kabaretní studio Druhý dech strýčka Váni.
Zavřelová: s. 10.

Divadelní soubor Na hromadě vznikl seskupením mladých lidí s předchozí divadelní praxí kolem režisérky Jihočeského divadla K. Taberyové v r. 1987. Svou první premiéru, Schwajdovu Svatou rodinu, uvedli v sále KS v Hroznové ulici.
Zavřelová: s. 14.

Divadelní soubor Za ROHem založil v r. 1981 režisér činohry Jihočeského divadla S. Kopecký (Pásmo veršů, Tyl: Čert na zemi). V r. 1983 soubor opouští. V r. 1985 na jeho místo nastupuje další člen činohry JčD P. Bednář (Úspěchy na přehlídce Dospělí hrají dětem), kterého v r. 1988 vystřídal K. Šlejhar.
Zavřelová: s. 15.

Sluha dvou pánů má 25. reprízu v DO ZK Koh-i-noor. Z repertoáru: Peníze /Štolba/, Palackého třída 27, Pygmalion, Tvrdohlavá žena.
/JM/ OD 1956/3, s. 67.

1956 Divadelní kroužek ZK Tužkař – Obyčejný člověk /Leonov, účast na JH/, Tvrdohlavá žena. Spolupráce s komorním souborem vedeným 17letým Jaroslavem Krčkem. DS OB sehrál Mistra pleticháře, francouzskou frašku z 15.st.
OD 1956/4 s. 90, 92.

V Závodní účňovské škole n. p. Sfinx studenti připravili 1955 Na obzoru plachta bílá /Katajev/, 1956 Nikdy /Pavlík/. Hostování.
/JM/ OD 1956/6 s.138.

DS Domu armády Balada z hadrů účast na XXVII. JH., mimořádné uznání.
OD 1957/7, s. 146; OD 1957/8, s.186; OD 1857/9, s.193; OD 1857/9, s.195; OD 1957/10, s. 217–8; OD 1957/10, s. 220; OD 1957/10, s. 222.

Divadelní studio ZK Sfinx zal. 1957. Zahájili hrou Na letním bytě. Repríza v patronátním JZD v Nové Vsi. Další hostování. V přípravě Poslední muž /Svoboda/.
OD 1957/9, s. 214.

Divadlo OB úryvky z Peer Gynta na společném vystoupení na JH. Evženie Grandetová.
OD 1958/7, s. 154; OD 1958/12, s. 265.

DS DA Šverma na přehlídce v Mariánských Lázních.
OD 1958/8, s. 186.

DS OB J. Zeyer Evženie Grandetová. Poslední děství /Remarque/, účast v soutěži v Táboře.
OD 1959/7, s.162; OD 1959/1, s. 23; OD 1959/4, s. 90; OD 1959/8, s. 179; OD 1959/10, s. 219–220; OD 1959/11, s. 251.

Kostel sv. Anny, 1726–1738: divadelní činnost řádu františkánů.
DČD I., s. 350.
1763–1791: divadelní činnost řádu piaristů.
DČD I., s. 351.
30. a 40. léta 19. st.: české ochotnické divadlo (s. 290).
DČD II.

V 18. století se začalo divadlo hrát v budově středověké solnice, přebudované 1763 na skladiště ledu a piva. 1764 byla tato budova upravená pro divadelní představení. Zde se hrálo až do 1817 pouze německy. Tohoto roku byla budova zbořena a na tomtéž místě bylo 1819 otevřeno divadlo nové. Hrálo se opět pouze německy. 1850 zde sehráli několik představení první čeští herci z Prokopovy společnosti. 1856 zde naposledy před svou smrtí v Plzni vystoupil v Chudém kejklíři J. K. Tyl. 1863 zde zahájila činnost Kramuelova společnost. Až do 1880 se česky hrávalo příležitostně i v městském divadle. Po národnostních rozbrojích se české divadlo hrávalo v zájezdním hostinci Alžír. 1895 se ustavil Čtenářsko-ochotnický spolek Tyl. Uvádění divadelních her bývalo kulturní a společenskou událostí. 1906 po vítězství v komunálních volbách se česky v městském divadle hrálo sezónně, t.j. v květnu a v červnu, kdy německé divadlo hostovalo v rakouských lázeňských střediscích. Českou sezónu provozovala Zöllnerova společnost, české divadlo z Brna a z Plzně. Po 1918 se stalo městské divadlo českým a německý soubor zde hrával sezónně, kdy Jihočeské divadlo zajíždělo do Mostu. Koncem 20. let se aktivita snížila. Z málo dochovaných archivních materiálů víme, že tento soubor měl náročný repertoár. 1940 němečtí okupanti dali divadelní budovu opět plně k dispozici německému souboru. Do 1941 české divadlo hrálo na scéně v restauraci Na Rychtě, ale i odtud byli do roka vykázáni. Do 1945 pak hráli v Táboře. Po návratu hráli v sále Stalinova domu a v sále Na rychtě, protože budova divadla byla válečnými událostmi poškozena. České divadlo zde začalo hrát po jeho opravě roku 1946. (JM)
Ve službách Thalie II. s. 172, Javorin s. 37.

Dokumentace o počátcích ochotnického divadla byly zničeny během 1938–1945. 1892 byla patrně zal. Ochotnická jednota J. K. Tyl. Hráli v hostinci U Novotných. Členy byli živnostníci, řemeslníci, dělníci a podúředníci. Z repertoáru je známý Mlynář a jeho dítě, Krista z myslivny... Hrál se i Tyl a Jirásek. 1914–1918 se spolek odmlčel. V začátcích republiky patrně hrály divadlo i spolky Čechie, Sokol, Orel, Zeyer, politické strany. Tyl uvedl Kutnohorské havíře a společně s jinými spolky v přírodě Jánošíka. Hrály se i dobově oblíbené kusy a opereta. Zal. soubor DTJ, hrál v Dělnickém domě. I v jeho řadách hráli členové Tyla. Do 1938 Tyl uvedl Matku, Bílou nemoc, RUR. V době okupace byl povolen spolek Vzorná scéna, v němž našli uplatnění i členové Tyla. Hráli Na rychtě až do zákazu. Několik členů zahynulo v odboji. 1945 se činnost obnovuje dobovými budovatelskými hrami, hraje se i klasická hra. 1952 přešel Tyl do ZV ROH. Měl tehdy 25 členů. První představení – Višňový sad. V té době zde působilo 7 souborů. 1958 zal. režisér Kolínský vlastní soubor v Klubu spojařů. Úspěšný režisér Berka vytvořil vlastní soubor v DK ROH, ten po premiéře zanikl. Nejúspěšnější inscenací Tyla byla Bouře, 58x hráli Morálku paní Dulské. Spolek zal. dětský divadelní soubor. Jeho 20 členů brzy premiérovalo 9 pohádek. Rozvoj televize byl příčinou zániku některých souborů, jejichž členové přicházeli do Tyla. 6 mladých členů zal. 1970 v MDK soubor D 111 a brzy dosáhli dobrých výsledků. 1971–1974 bylo členy souboru i 6 posluchačů PF. Kolektiv i jednotliví herci získali řadu ocenění v soutěžích, účastnili se přehlídek. 1978 zahájil spolupráci s ochotníky člen opery JD Jan Štech, potom i Petr Hanus a Viktor Dokušajev. Soubor pořádal pravidelná představení pro děti každou neděli odpoledne. Za 30 let uvedli 139 premiér a sehráli 2035 představení. (JM)
30 let divadelního souboru J. K. Tyla ZV ROH Jihočeských energetických závodů koncernový podnik České Budějovice (1952–1982). České Budějovice, 1982. kART.

Soubor Zeyer, v 60. letech vznikl název Divadlo pro 111. V 70. letech se stal režisérem Antonín Bašta (režisér Malého divadla v ČB).
Lázňovská.

Tylova ochotnická družina zal. 1926 – zápisné 2 Kč, členské příspěvky pro činné členstvo měsíčně 50 hal., přispívající 1 Kč měsíčně.
SOkA České Budějovice: 1926–29 kniha zápisů schůzí výborových a členských, 1926–31 pokladní kniha.

Ochotnicko-vzdělávací spolek Julius Zeyer zal. 1919, v dubnu 1944 činnost obnovena jako součást Okresní ochotnické služby při Veřejné osvětové službě v ČB. Spolek navázal spolupráci s ostatními spolky, korporacemi, pořádal zájezdy, hrál v soutěžích, pořádal večírky a zábavy. 1949 měl 107 členů, uspořádal 22 div. představení a 2 zájezdy (Čapek: Matka). 1950 podle směrnic úřadů i ÚMDOČ bylo povinností ochotnických spolků zajíždět do míst pod 1000 obyvatel. Spolek Zeyer je konal pod patronátem konzumu Rovnost, jehož prodejny převzaly agitaci i rozprodej vstupenek. Kulturní referát konzumu Rovnost zajišťoval dopravu, hradil výlohy a režii, postaral se o pohoštění účinkujících a o úřední povolení představení a poskytoval také spolku podíl na zisku. 1951 spolek splynul se ZK dělnického spotřebního a výrobního družstva Rovnost. (JV)
SOkA České Budějovice: Kniha zápisů schůzí 1944–51, likvidace spolku (I/1), činnost spolku (repertoár, místa zájezdů, pořádání večírků aj.).

Asi 1907 div. sál Alžír.
VOJTA, Jaroslav: Cesta k Národnímu divadlu. Praha, Orbis 1962, s. 62.

1961–1962 vojenská posádka loutkové divadlo. Účastní se LCH a vítězí.
KOVÁŘÍK, Vladimír: Zloun. 16 posezení s Janem Přeučilem. Žďár nad Sázavou, Impreso 1997, s. 46–472.

DDS hereckých dětí.
HOŘEC, Petr: Seznamte se s... Praha, Melantrich 1994, s. 45.

DS J. K. Tyl, DS D111, DS Na hromadě, DS Za ROHem.
Zavřelová s. 7, 10, 14, 15.

100 let založení divadelního souboru J. K. Tyl. 1895–1995. Sborník. Jihočeská energetika České Budějovice 1995, 24 s. kART (zprac. JM)

ÚMDOČ 1922: Spol. div. och. Tyl, Div. jed. Čechie,
ÚMDOČ 1923: O. s. Vlastimil,
ÚMDOČ 1924: O. j. Zeyer,
ÚMDOČ 1925: Dram. odbor čsl. soc., DO čsl. obce legionářské, Pořadatelský odbor těl. jedn. Sokol; město sídlem Macháčkova okrsku ÚMDOČ (později přejmenován).
ZEYERŮV okrsek ÚMDOČ v Budějovicích. In.: Ve službách Thalie II. s. 22.
CČAD s. 45, 80,101,129,18,191,198, 200, 212, 215, 216, 218, 227, 242, 248, 281, 312, 385.

JH 1933: Macháčkův okrsek ÚMDOČ spolu s ? Prachatice: Stroupežnický: Václav Hrobčický z Hrobčic.
JH 1957: DS Domu armády: V W: Balada z hadrů.
JH 1959: Divadlo J. Zeyera OB: Remarque: Poslední dějství.
JH 1964: Havel: Zahradní slavnost.
JH 1965: Hoffmann: Starosta.
JH 1967: Divadélko pro 111 PKO: Ionesco: Třeštění ve dvou.
JH 1972: FEMAD 1972: Klicpera: Každý něco pro vlast.
JH 1973: FEMAD 1973: Vinnikov: Když rozkvete akát.
FEMAD 1975: Váňa – Rémy: Šapitó je nabito!
FEMAD 1977: Suchý: Člověk z půdy.
JH 1978: Arbuzov: Irkutská historie.
FEMAD 1989: LŠU: Pásmo: Až ti mrazové přejdú.
FEMAD 1990: DS Tyl: Kolář, Prchal: Dobrodužství kocoura Modroočka.
JH 1990: FEMAD 1991: Vodičková, Kipling: Mauglí.
DT 92, JH 1992: Divadlo pro 111: MDK: Billerdoux: Ještě skleničku?
JH 1993, DT 94: Gogol: Revizor.
WP 1962, 1963: Rec. soubor Čs. rozhlasu.
WP 1986: D111.
WP 1988, 1989: Divadlo Na schodech, WP 1996: ZUŠ.

LOUTKOVÉ DIVADLO:
Loutkový soubor učitelek mateřských škol byl založen v r. 1978. Zaměřuje se na hry pro děti, inscenuje především texty E. Vavrušky a autorská pásma. Pro soubor jsou typické plošné loutky vlastní výroby (návrhy G. Filcík).
Zavřelová, loutky: s. 1.

MALÉ divadlo. 1949–1974. České Budějovice, Růže 1974. 87 s. MLK.
MALÉ divadlo 1974–1979. České Budějovice, Jihočeská tisk. 1979. 32 s. MLK.
LCH 1954: ZK Energetických rozvodných závodů.
LCH 1961,1962, 1963: Vojenský soubor Stínohra.
LCH 1980: Loutkářský soubor ZO SSM učitelek MŠ.