Texty: Holešov, excerpce pro MČAD 1998-2002

HOLEŠOV o.Kroměříž
1905: studenti reálky a DTJ - Akademický klub Neruda (do r. 1938)
po r. 1948 hráli studenti reálného gymnázia
1974: vznik divadelního souboru gymnázia Ladislava Jaroše - existuje stále
Divadlo 6. května - v současné době soubor stále hraje (1998 - pohádka Hastrmanská komedyje) (OS)
Hejhalová, V. , s. 11 - 13.
SCHWARZ, Roland: 100 let českého ochotnického divadelníctví v Holešově - rukopis vlastní Jiří
Zapletal, Orebitská 3. Praha 3

130 LET ochotnického divadla v Holešově a 50 let Divadla 6. května [do tisku připravili Jiří Zapletal a František Pavlas. Holešov, MěKS a Praha, Thalia1996. 35 s.: Přehled premiér a členů souboru 1946-1996.

1866 byl Divotvorný klobouk prvním ochotnickým představením v místě. Jméno spolku, který po dvou
letech zanikl, neznáme. Jeviště prodal spolku Podhoran, jeho první představení bylo v hostinci U Popelků 1868. Zde hrál 25 let. 1892 prodal skládací jeviště Čtenářskému spolku v Olšanech u Nového Rousínova a zaměřil se převáženě na hudbu a sborový zpěv. 1887 zal. Spolek katolických tovaryšů, který pokračoval v divadelních aktivitách Podhorana. Nejdříve hráli v tehdejší Občanské záložně, na přelomu 80. a 9O. let zakoupili od Thonetů dům s hostincem Na špici. K němu přistavěli sál s galerií a s jevištěm. Zde bylo jediné společenské středisko českých obyvatel. 1895 dělnická mládež provedla Na špici Rohovína Čtverrohého. Umělecká úroveň nebyla valná, ale hospodářský výsledek značný. Proto se k nim přidali členové Čtenářského spolku a Sokola. Po tomto spojení mělo ochotnické divadlo volbou titulů i provedením dobrou úroveň /Třetí zvonění, Palackého třída 27, Ohnivá země, Karel Modrava, Dvě Růženky.../. 1896 Sdružení pracujícího lidu Pokrok mělo dramatický odbor, který hrával Na špici, U Vajnarů, v Záhlinické pivnici a od 1904 U černého orla. V Záhlinické pivnici v hotelu proti kostelu 1901 Čtenářský spolek, Sokol a Podhoran společně vybudovali druhou stálou scénu ve městě. Byla vybavená kulisami a malovanou oponou s panoramatem Holešova / Frant. Žůrek/. Hrálo se zde do 1914. Na přelomu století hrála divadlo i DTJ /1905/, akademický klub Neruda studentů reálky /1900/. 1906 byla postavená sokolovna s velkým sálem a jevištěm. Od 1903 zde vyvíjel bohatou činnost divadelní odbor Sokola. Zde byly položeny základy místní divadelní tradice. Zahájili Praha je Praha /Blumenthal / Kadelburger /Jakub Arbes/. Repertoár byl náročný, klasická i soudobá česká hra. 1913 v hotelu Central zásluhou spolku Sušil /zal. 1910 spojením Spolku katolických tovaryšů a lidového sdružení Hostýn/ vznikl další divadelní sál. Zahájili Quo vadis /W.Borell/. Členy byli dělníci, řemeslníci a malí živnostníci. Počáteční, se Sokolem souměřitelná dramaturgie postupně klesala. Ve 30. letech a počátkem čtyřicátých reputaci zachraňovaly operety. 1914 - 1918 byla činnost ochotníků menší. 1919 Sokol zahájil s novou mladou generací divadelníků, hledajících jinou dramaturgii, scénografii a herecké výkony. Hráli Mrštíkovy, Langra, Gogola, Maeterlincka, Tyla, Šrámka, Šamberka, Hilberta, Čapka, Bílou nemoc brzy po pražské premiéře. Tento vážný repertoár střídal výběr kvalitní operety. Z této tvůrčí dílny vyšly osobnosti profesionálního divadla Aleš Podhorský, Jar. Rohan, Ema Skálová, Alena Růžičková - Pavlínová, Jaroslav Sobota, Metoděj Bokůvka Fr. Dutka. Rozhodný vliv na toto období, ale i po 1945 měl dlouholetý režizér František Šrámek, mj. i libretista oblíbených operet / např. s J.Jankovcem Láska Její Výsosti.../. Divadlo hrál dále Sušil / operetu/, Neruda, Svaz katolických žen, sestry kláštera sv.Kříže /ve vlastním sále dětská představení/, živnostenská strana a i jiné organizace, od 1921 FDTJ Revoluční scéna, pokrokové hry na vlastním jevišti v hostinci pí. Bakalové, později v hotelu Moravia. V záhlinické pivnici hráli Kavárnu na Hlavní třídě, za přitomnosti autora. Během hospodářské krize počátkem 30. let soubor zanikl. Po zákazu Sokola 1941 hráli členové souboru do 1942 pod Místní osvětovou komisí. Ochotnická činnost skončila, pravidelně hostovalo pouze Bezkydské divadlo. 1945 se v euforii z osvobození se všechny soubory sjednotily v Divadle 6.května. Zakládajících členů bylo 42. Měnová reforma znehodnotila vklady na postavení divadelní budovy. Majitelka zámku B. Wrbnová s D6K uzavřela smlouvu, podle níž si ochotníci pronajali 1946 společně s Podhoranem první patro zámku, zimní zahradu a do péče převzali i nádvoří. Finanční prostředky si opatřovali divadelní školou a jednoaktovkami, které hráli její frekventanti, koncerty Podhorana, sólistů a tanečními a recitačními programy. V zámku zahájili 1946 Rukopisem času /Zd.Němeček/. Pořádali zde řadu kulturních a společenských akcí. Potřebné finanční prostředky získávali sbírkami, ale hlavně velkým množstvím brigádnické práce zdarma. Ukončením komplexní adaptace interiérů byl 1947 letecký ples. První představení Muži nestárnou, host O.Nový. 1949 jako host vystoupil v Janu Husovi Karel Högr.Toto představení bylo uměleckým vrcholem D6K. 1950 byla z malicherných důvodů činnost divadla zastavena. Soudní proces osvobodil Fr.Šrámka. Poté se D6K stal součástí ZK ROH. Při prvním představení 1950 byli hosty Zdeňka Gräfová /Brno/ a Medek Borůvka /Opava/. V dalších letech hráli dobře vybraný repertoár / Molićre, V+W, Jirásek, Čapek.../ Hostili Jarmilu Kurandovou, Ladislava Peška, Alenu Růžičkovou/. Vlastnili i výborný orchestr. V 50. letech došlo k několika direktivním zásahům, které negativně ovlivňovaly činnost divadla. Změna SZK v Dům osvěty vedla k nezájmu členů o práci, majetek byl rozdělen do několika ZK, takže 1955-6 se nehrálo. 10. výročí D6K oslavili Pražským židem. Koncem 1960 byl obnoven SZK a zrušen DO. D6K hrál pro děti, hudební férie V+W, současné hudební komedie /Sto dukátů za Juana, Příběh naší lásky, Drak je drak, Ostrov Afrodity, Libo cigaretu?, Dalskabáty, Inteligenti.../. Po 1964 hráli Goldoniho, Aristofana, Thomase, Tyla. Soubor měl okolo 100 členů. 20.výročí oslavili Molićrem. Volnější společenské klima umožnilo i nedivadelní aktivity, jako bylo organizování společenskokulturních akcí pro dětské i dospělé návštěvníky ZK. 1968 sehráli poslední operetu, v níž vystoupiol naposledy orchestr. 1969 nehráli, pouze připravili jevištní pásmo k 50. výročí republiky. 1971 byli někteří herci angažováni v TV filmu Legenda o živých mrtvých. 1972 nastudoval se souborem režizér Divadla pracujících v Gottwaldově Antonín Navrátil M.D.Rettigovou k 700. výročí města a Zlatovlásku s účastí členů Sorry klubu. Do 1975 se umělecká úroveň souboru výrazně projevila v řadě náročných inscenací, vrcholem byla patrně hra Na dně. Poté se soubor názorově i organizačně rozdělil, část členů odešla za Navrátilem do Domu pionýrů a mládeže. V původním souboru se zdařilo několik inscenací, přičemž pokračovala spolupráce s režizéry Divadla pracujících. Pádem dolů byl pokus 1984 připravit Oblázek na dně mořském. Na ganerálce bylo rozhodnuto pro nekázeň souboru a pro nízkou uměleckou úroveň činnost souboru přerušit. 1986 - 1994 přinesl nový přístup k divadelní práci režizér Randák, opět ze Zlína. Nastudovali např. Obrácení Ferdyše Pištory a Nevěstu na márách /Longen/. 1996 nastudovali Dalskabáty. Proměny hodnot, které poznamenaly léta po 1968, se příliš nedotkly základního kádru členů D6K, pokračujících v tradici. (JM)
130 LET ochotnického divadla v Holešově a 5O let divadla 6.května. Jubilejní studie. Red. Jiří Zapletal a František Pavlas. Holešov, Městské kulturní středisko 1996. 36 s. fot. kART 1891 spolek katolických tovaryšů nastudoval V studni. (JM - Smékalová)
1866 zde bylo uvedeno první české představení - Klicperova hra Divotvorný hrnec.
1906 tu byla postavena sokolovna s jevištěm, která se stala významným kulturním stánkem města.
1946 zal. divadelní spolek Divadlo 6. května.
1996 výstavka z historie souboru. MěKS připravilo ve spolupráci s nakladatelstvím Thalia jubilejní publikaci, která přináší historii divadelnictví v Holešově, vzpomínky místních divadelníků, přehled premiér atd. (Holešovsko, č.2, 1996)
Dokumentace ve SOkA Kroměříž.
Divadlo na Moravě 3., s.68
ANDRLÍK, Antonín: Co dalo Holešovsko a Bystřicko kultuře. Holešov, MNV b.l. KK
ŠRÁMEK, Rudolf: Jak vznikalo v Holešově ochotnické divadlo.Moravskoslezský deník 14.1.1940 KK
HADRAVSKÝ, František: 20 let divadla 6. května v Holešově. Amatérská scéna 1966, r. 3, č. 7, s. 19. kART
STEHLÍKOVÁ, Hana: Divadlo 6. května. Amatérská scéna 1969, r. 6, č. 1, s. 7. kART
STAVĚNÍČEK, Zdeněk: K holešovickému jubileu. Amatérská scéna 1976, r. 13, č. 1, s. 18 - 19. kART
ÚMDOČ 1922: Div. odb. těl. jed. Sokol
CČAD s. 16, 26, 30