Texty: Hořovice, excerpce pro MČAD 1998-2002

HOŘOVICE o.Beroun
S(JM)
Archivní doklady o představení na hořovickém zámku 1825. Patrimoniální úředníci hráli česky. 1862 zal. Ochotnický divadelní spolek v Hořovicích. Hráli u Pachmanů, potom ve staré radnici aktovky, frašky /Bankrotář, Statek Lhota, Pražský flamendr, Lakomec,Paličova dcera..., vlastnili bohatou garderobu/. 1863 nové jeviště. 1864 postavena aréna, hrálo se Pod remízkem a to s komparzem až 500 účinkujících. Soubor se osvědčil i při provedení Prodané nevěsty, Dalibora či Fidlovačky. Zájezdy stálé jeviště. 1914 - 1918 značně aktivní /Tyl, operety, hostování Naskové/. 1920 oslavy 60. výročí spolku /Otec, Pygmalion/.../. 1922 spolek členem ÚMDOČ. V místě Jungmannův okrsek ÚMDOČ. Ve 20.letech také FDTJ /Labe/, DTJ /Lidový dům/, Sokol, Beseda PalackýLidová strana, Krejcarový spolek, Místní hasičská jednota, Spolek mládenců, studenti učitelského ústavu, studentský krajinský spolek Valdekaj. Po vzoru Červené sedmy vedle her i kabaret. 1921 zahájlo pravidelnou činnost loutkové divadlo FDTJ. Loutková scéna rovněž v Sokole. Nejvýznamnější činnost ale v Učitelském do Příbrami. Pořádání majálesů. 1863-1871 56 představení. 1879 - 1898 stagnace. V nové radnici ústavu, kde loutkové divadlo./1921-1927/. Tato loutková scéna společně se sokolskou /1922/ byla počátkem neobyčejně aktivní tradice loutkářství v okrese, 1922 dále v FDTJ, 1930 v DTJ. 1930 obnovena loutková scéna Sokola. 1930 sídlo obvodu Svazu DDOČ. Aktivitu v letech 1941-2 podpořila hostování např. Zity Kabátové, Medy Valentové a Svatopluka Beneše. Od založení do 1943 sehráll spolek 657 her převážně náročného repertoáru, v tu dobu měl 194 členů, z toho 69 účinkujících. Ochotnické divadlo pokračovalo i po 1945. 1948 vznik Závodních klubů, ale ochotníci pokračují v loutková scéna v ZK ROH Harmonika, po sloučení hráli ve Společenském domě. Účast na přehlídkách /LCH 1965, 1967/, pořádali zájezdy. spolupořadatelé přehlídky Loutkářské Hořovice. V 50.letech Spolek divadelních ochotníků převeden do ZK ROH Obchodních tiskáren/Vojnarka, Únos /J.Martinec/, Duchcovský viadukt /V.Cach/, operety/. 1961 převedení do Společenského klubu ROH Hořovice. Loutkáři za činnost odměněni Rudou stuhou ROH a Zlatým odznakem Matěje Kopeckého. Vysoká umělecká úroveň. 1964 otevřen Lidový dům /Lucerna/. Ochotníkům však chyběla osobnost, která by původní organizaci, zájezdy. Na krátký čas zde sídlo oblastního divadla /ze Slaného/. V 50.letech odstranila stagnaci činnosti. 1964 - 1966 a potom 1977 při Malé scéně i dětský soubor k výchově nových herců./JM/
Berounsko, str.7-8 a 30.
před 1848 hráli úředníci patrimoniální - “Hry takové, sloužíce toliko k zábavě vzácných pánů, byly všeho vlasteneckého nadšení prosty.” hráli česky (“pravá to kuriosita v době tehdejší”) , trosky jeviště, kulis a opon přešly pozdějším divadelním ochotníkům. Ti 1860 dostali povolení založit společnost divadelních ochotníků. Bankrotář, Statek Lhota, Ďáblova bařina, Lakomec, Pražský flamendr... vlastnili bohatou garderobu, 1863 nově zřízené jeviště, Strakonický dudák, 1864 postavena aréna (13 her v roce), hry Tylovy, Klicperovy, zájezdy do Příbrami, 1863 - 1871 56 představení -
In: Zprávy o činnosti divadelních ochotníků v Čechách a na Moravě.
Praha, Otto 1882 str. 138-142 Jan Gruener kDÚ
1862 bylo sehráno první ochotnické představení. 1883 byl založen Spolek divadelních ochotníků. Hrálo se v hostinci U Pachmanů, později ve staré radnici. Programově navázal na předchozí tradice. V souvislosti se stavbou nové radnice byl postaven i divadelní sál a tím byly dány technické možnosti pro náročnější hry. Hrálo se dále i v lese Pod remízkem, a to divadelní hry, které měly početnější komparzy /až 500 účinkujících/. Soubor se osvědčil i při provedení Prodané nevěsty, Dalibora, Fidlovačky. V tu dobu se pořádaly v městě i majálesy. V archivu spolku se dochovalo mnoho dokladů o nejrůznějších kulturních památkách Hořovicka. Do 1943 spolek sehrál 657 her náročného repertoáru, měl 194 členy, z toho 69 účinkujících. (JM)
Ve službách Thalie II. s.194.)Asi 1908 SDO.
KOVÁŘÍK,František: Kudy všudy za divadlem. Praha, Odeon 1982. s.83
HRUŠKA, Rudolf: Rok práce hořovických divadelníků. Lidová tvořivost 1952, č. 2, s. 96

JUNGMANNŮV okrsek ÚMDOČ v Hořovicích. In: Ve službách Thalie II s.24.
ÚMDOČ 1922: Sdruž. ochotníků
Hořovice. Divadelní ochotník 1932, r. 9, č. 3, s. 47. kART
1993 zal. šermířská a divadelní společnost Gladius (Meč) se 4 muži a 3 dívkami a dalším komparsem dle potřeby. Zbraně (flerety, kordy, bijáky apod.) stejně tak i historické obleky a škorně si zhotovují sami. Náměty ke svým vystoupením čerpají z různých historických období, od antiky po klasicismus. Kromě šermířských klání připravují i historické módní přehlídky a divadelní výstupy (např. Dobývání říše Aztéků). Dívky ze souboru zpívají dobové písně a hrají na dobové nástroje (loutny, flétny, tamburíny). Členové jsou ve věku od 28 do 19 let.DDOČ 1930: Sídlo obvodu (Burian s. 198)
Podbrdské noviny, č.12, 1997

JH 1950: ZK ROH Buzuluk: Zápotocký - Nezval: Vstanou noví bojovníci

Loutkové divadlo:
Loutkové divadlo TJ Sokol . 1920 zahájilo pravidelnou činnost loutkové divadlo FDTJ . I ve zdejším Sokole se hrálo, ale jen občas na Alšově divadélku. Nejvýznamnější byla loutkářská činnost v hořovickém Učitelském ústavu kde se soustavně loutkařilo v letech 1921- 27. V roce 1930 byla obnovena loutkářská činnost v Sokole a dostavá pravidelný charakter. V letech 18964-66 a pak od r. 1977 pracuje při Malé scéně i dětský soubor, jehož cílem je především výchova nástupnické generace. (HS)
Novák, s. 62-63
Havelka J.: Loutkové divadlo Učitelského ústavu v Hořovicích (Loutkář, roč. XIII/čís. 10, červen 1927)
Loutkářský odbor tělovýchovné jednoty Sokol v Hořovicích (almanach sokolské krajové loutkářské výstavy v Plzni, Plzeň 1936
50 let loutkářského souboru (zvláštní vydání kulturního kalendáře, Společenský klu b Hořovice_)
LCH 1965, 1967, 1974: Malá scéna Společenského klubu
CČAD s. 136,178, 349