Databáze českého amatérského divadla

Texty: Hronov, excerpce pro MČAD 1998-2002

HRONOV o.Náchod viz též Velký Dřevíč, Zbečník
JIRÁSKŮV HRONOV viz BČAD č. 954
CČAD s. 59, 112 - 123, 126 - 129,135,147 - 148, 153,157 - 158,161,175 - 230, 244, 248, 265, 285, 301, 304, 308, 311, 317, 320 - 322, 354 - 360, 366 - 370, 377, 380 - 385, 391 - 397, 400, 404
Obr.CČAD s.80: Plakát Dámského odboru Národní jednoty severočeské v Hronově k uvedení francouzské veselohry Myška, 1907.
Obr.CČAD s.84: Plakát Ochotnického spolku v Hronově, AloisJirásek, PanJohanes,1910.
Obr.CČAD s.92: Marie Fuchsová v kostýmu paní Rollerové ze hry A. Jiráska M. D. Rettigová, Ochotnický spolek Hronov, 1908.
Obr.CČAD s.112: Pozvánka na I. Jiráskův Hronov v týdnu od 17. do 23. srpna 1931.
Obr.CČAD s. 113: Plakát k otevření Jiráskova divadla v Hronově představením Jiráskovy hry Lucerna 28. září 1930, J. Gabriel, barevná litografie.
Obr.CČAD s.113 Skupina muzikantů z Jiráskovy Lucerny při zahajovacím představení v Jiráskově divadle v Hronově 28. září 1930.
Obr.CČAD s. 114: Hronovský soubor v Jiráskově Lucerně při slavnostním otevření Jiráskova divadla
28. září 1930.
Obr.CČAD s.119: Představitelé kmene Stodoranů z inscenace Jiráskova Gera na I. Jiráskově Hronovu, 1931.
Obr.CČAD s.135: arch.Jindřich Freiwald: původní návrh Jiráskova divadla v Hronově.
Obr.CČAD s.136: Jiráskovo divadlav Hronově, otevřeno 1930, postaveno podle projektu Jindřicha
Freiwalda.
Obr.CČAD s.193: Alois Jirásek: Emigrant, soubor MAJ Hronov, Miroslav Houštěk jako Pešek a Jiří Luňáček jako páter Bonaventura,1956.
Obr.DČD/IV. s. 271. Plakát k otevření Jiráskova divadla v Hronově. 1930.
Obr. DČD/III. s. 457, 456: Výjev ze hry A.Jiráska Lucerna. Spolek divadelních ochotníků v Hronově, 1906.Hronov zaujímá v českém ochotnickém divadelnictví výjimečné postavení celonárodního (dříve československého) významu, a to proto, že se zde od r.1931 pořádají vrcholné přehlídky toho, co české (do r.1992 také slovenské) ochotnické divadlo vytvořilo.
Ochotnické divadlo se poprvé hrálo v Hronově pravděpodobně 3.března 1827, kdy první nadšenci pod vedením hodináře Antonína Knahla(= Kalina z Jiráskova U nás), který divadlo poznal v Praze, sehráli ve škole aktovku J.N.Štěpáínka Berounské koláče. Vzhledem k vyšetřování, jež následovalo (ochotníci neměli vrchnostenské povolení), byla divadelní činnost obnovena až v r. 1847, kdy
náchodský vrchní povolil Hronovským sehrát 12 představení ve prospěch místních chudých.
K založení Spolku divadelních ochotníků došlo až v r. 1869 (žádost o schválení stanov, platné od 1.10.1871). 1901 se hrála Vojnarka, 1911 znovu (k 50. a 60.narozeninám autora a za jeho účasti(, 1921 soubor nastudoval k 70.Jiráskovým narozeninám Otce (uvedeno za přítomnosti autora a oficiální vládní delegace). Teprve 1925 bylo ustaveno Družstvo pro postavení Jiráskova divadla. 1928 byl za účasti A.Jiráska položen základní kámen a po realizaci úspěšné celostátní sbírky byla 1929 zahájena stavba. 1930 bylo JD slavnostně otevřeno Jiráskovou Lucernou. Hronovští ochotníci tak získali důstojný stánek (přetím se hrálo v pronajatých prostorách). V letech 19002 - 1943 sehrál SDO 616 představení. (viz Lelková s.178 -195)
V Hronově působily i další divadelní soubory. Na konci 19.století to bylo dělnické divadlo (soc.dem.). 1921 se dělnické divadelní spolky sloučily pod názvem Dramatický odbor DTJ Hronov - Velké Poříčí - Zbečník (od 1934 Spolek dělnických divadelních ochotníků v Hronově). Dále v Hronově existoval dramatický odbor Vzdělávacího spolku národního dělnictva Barák (nár.soc.).,od 1898 do první světové války, ovšem nár.soc. hráli divadlo také za první republiky, např. u příležitosti 1.májů, podobně i další dělnické strany): Ochotnickému divadlu se věnovaly také Dámský odbor Národní jednoty severočeské, spolek Božena Němcová, dramatický odbor socialisticky orientovaného Vzdělávacího spolku Metuj, sociiální odbor československé církve a dramatický odbor Československé strany lidové. TJ Sokol Hronov měla loutkový soubor (zal. a vedl 1926 - 1946 významný textilní odborník Alois Polák /1908 - 1993/, rodák z Velkého Poříčí).
1948 se sloučili SDO a dělničtí ochotníci. V 50.letech působily v Hronově dva soubory (při závodních klubech Bavlnářských závodů Mistra Aloise Jiráska, n.p., a Šmeralových závodů, n.p.). Ke sloučení obou ZK došlo 1958, JD spravoval Spojený (Sdružený) ZK ROH MAJ, po, listopadu 1989 přešlo do vlastnictví města, jež je svěřilo nově zřízenému Hronovskému kulturnímu středisku, při němž ochotnický soubor působil do konce 1997, kdy bylo HKS transformováno do Kruhu, občanského sdružení.
Z bohaté činnosti hronovských ochotníků (především SDO Hronov a jeho předchůdců) se dochovala řada archiválií (od 1847, převážně ve sbírkách Jiráskova muzea v Hronově, dnes Okresního muzea v Náchodě - písemnosti, korespondence s A.Jiráskem, plakáty, fotografie atd., částečně v Jiráskově
divadle, zejména z posledních let). Další (dokládající také činnost jiných souborů) jsou uloženy ve fondech SOkA v Náchodě. (Hladký)
Pozn. Uvádíme zatím v plném znění text, který zpracoval PhDr.L.Hladký, CSc. Bude podkladem pro zpracování záznamu o divadelní historii významných center amatérského divadla (v Úvodních informacích typ C). Redakčně bude ještě upravován v průběhu další práce.

Následující text byl chápán jako shrnutí základních údajů z níže uvedených prací, tedy jako údaje, které dáváme k dispozici zpracovatelům v okresech, jimž neustále zdůrazňujeme, že je to součást přípravného materiálu, který teprve mají zpracovat do podoby onoho záznamu, jak to již učinil pro Hronov Dr. Hladký.
Hronov má v českém ochotnickém divadelnictví zcela výjimečné postavení celonárodního významu. Především proto, že jsou zde od 1931 pořádány vrcholné soutěže toho, co během roku bylo českým ochotnickým divadlem vytvořeno. Vítězným účastníkům Jiráskova Hronova jsou udělovány prestižní ceny. S touto tradicí organizačně souvisí i činnost místního Spolku divadelních ochotníků, založený 1826 hodinářem Antonínem Knahlem a dalšími vlastenci, jak je v knize "U nás" zvěčnil A.Jirásek /Knahl=Kalina/. 1827 zahráli ve staré škole první představení, Berounské koláče /Štěpánek/. Přes nepřízeň zámku si podali téhož roku ochotníci žádost o povolení několika her. Nebylo jim vyhověno. Scházeli se tedy a četli texty, nejraději Klicperu, učili se role, pořádali výlety a zde recitovali, hráli aktovky a připravovali besedy. 1844 povolení dostali a sezónu zahájili opět Berounskými koláči / Stoletá II ?/. 1847 dostali povolení k několika hrám, které byly provedeny v hostinci U modré hvězdy na náměstí /Thalie II ?/. Na repertoáru byl Štěpánek, Klicpera, Reyman, Macháček, překlady od Tháma, Šedivého, Štěpánka, hráli i Goldoniho Troufaldýna. Rok 1848 ochotnickou činnost na čas zastavil. 1849 se opět hrálo. Podle Jiráskových pamětí se nejvíce hrálo v šedesátých letech. Hráli v hotelu Sokol na náměstí nebo Modrá hvězda. On sám zde jako student také hrál a režíroval. Z dochovaných zpráv vyplývá, že spolek hrál ročně kolem dvanácti představení. Výnosy z představení se používaly na nové vybavení divadla. V 70. letech bylo už pevné vstupné. Hospodářský rozvoj města vytvářel podmínky i pro rozvoj společenský. 1870 zal. Sokol. 1876 bylo z podnětu Jiráska oslaveno 50.výročí ochotnické činnosti v Hronově. Z Modré hvězdy se ochotníci stěhovali do hostince U Habrů. Zde hráli několik let. Pak si postavili jeviště v hotelu U mostu. V prvních letech 20. st. vznikaly další divadelní soubory. 1906 zal. dramatický odbor DTJ. Činnost zahájil dramatický odbor Orla, soubor ve Zbečníku, ve Velkém Poříčí, v Dřevíči. Společenský rozvoj byl pro ochotníky pobídkou ke zkvalitnění uměleckému a dramaturgickému. Hrály se nejvíce hry kritického realismu. Soubor brzy pochopil Jiráskův význam, takže hráli všechny jeho hry, Lucernu nejčastěji, přičemž její premiéra byla 1906, před jejím uvedením v pražském Národním divadle. 1911 se hrála za účasti autora Vojnarka. Od 1912 je k dispozici písemná dokumentace činnosti. Hrálo se v pronajatých místnostech. 1914-17 činnost ustala, teprve v posledním uvedeném roce zahájili v hotelu Slavie, kde se hrálo až do 1930. 1921 soubor nastudoval k 7O.narozeninám A.Jiráska Otce. Představení se zúčastnil opět autor a přítomná byla vládní a početná oficiální delegace. Teprve 1925 bylo ustavené družstvo pro postavení divadla a 1928 byl položen základní kámen, opět za účasti A.Jiráska. 1930 bylo Jiráskovo divadlo Lucernou, za přítomnosti autora, otevřené. Představení ve Slavii skončila. Nová budova ovlivnila nejen vlastní činnost hronovských ochotníků, ale bylo postavené centrum ochotnického divadla celonárodního významu. Zde se pořádají celostátní soutěže a přehlídky. Zde se hrály Jiráskovy hry i v době protektorátu, kdy byly zakázané. Po 1945 soubor pokračoval v činnosti, kterou obohatil zajímavými inscenacemi, pozoruhodá byla vítězná inscenace 18.JH, Čechovův Strýček Váňa, s ní se představil soubor i na Divadelní žatvě v Praze. Repertoár v tomto roce osvobození byl mimořádně bohatý a rozmanitý. Vedle divadla soubor organizoval představení pro děti, pásma poezie, recitační večery, zájezdy. 1980 byl soubor iniciátorem Festivalu Jiráskových her, na němž se podílo šest souborů okresu Náchod. Téhož roku byly oslavy 50 let Jiráskova divadla, přičemž jen Lucerna dosáhla 19 repríz. Spolek vlastnil bohatou sbírku památek ze všech let své činnosti, historický rekvizitář od počátků hronovského divadelnictví, písemnou dokumentaci včetně korespondence s Jiráskem, s nímž dlouhá léta spolupracoval, písemnou a fotografickou dokumentaci festivalů. V letech 1902-1943 spolek sehrál 616 představení. (JM)
Ve službách Thalie II. s.198, Javorin s. 64, Stoletá tradice II, s. 63.)Pozn: To je tedy text, který zpracoval PhDr.Jiří Macek z uvedených sborníkových materiálů ku pomoci spolupracovníkům v okresech a místech. Dále uvádíme odkazy na materiály, které jsme různými cestami zachytili a postupně je zpracováváme nebo na požádání materiály, označené kART
zašleme k dispozici regionálním spolupracovníkům. Předpokládáme, že tyto materiály zůstanou k dispozici pro další studium v archivu.

Povolení hrát 12 představení dostali od vrchnosti 1847 /?/. Asi od 1857 hráli v hostinci U Habrů /na místě dnešního Jiráskova divadla/, mj. i první českou realistickou hru Fr. Raymanna /2x n?/ Sedlské námluvy. Po Říjnovém diplomu povoleno hrát 12 her. Získali sál v č.p.150, dnešní Městská knihovna, oponu namaloval A.Knahl. 1865 - 66 hráli 4 - 6x do roka. 1871 byly ochotníkům schválené stanovy. 1870 v zahradě U Habrů /hotel Sokol/ si zřídili Arénu. V poschodí domu vybudovali 1872 jeviště s propadlem. Nový sál otevřen 1875. Měli novou oponu. V dalších letech hráli v zimní sezóně každé dva týdny. Do nového hotelu U mostu se přestěhovali na přelomu století, na kratší čas. Pro vysoké nájemné přesídlili do Slavie. 1886 zal. Spolek divadelních ochotníků ve Zbečníku, jeho činnost je doložena až 1897. Hráli např. Jiráska, ale i Tolstého a vystupovali v Hronově. Někteří členové přešli 1911 do Dramatického odboru DTJ. 1898 zal. Vzdělávací spolek národního dělnictva Barák. Mj. uvedl Hauptmannovy Tkalce. Do sklonku 19.st. spadají počátky dělnického divadla, jeho rozvoj byl výraznější teprve po 1905 v souvislosti se vznikem odborové organizace Unie dělnictva textilního. Zpočátku hráli v hostinci Na Veselce, 1907 v hostinci Na Prajzku. 1911 zal. dramatický odbor při DTJ ve Velkém Dřevíči. Jiráskovy padesátiny 1901 ochotníci oslavili Vojnarkou za účasti autora, mimo Jiráska hráli Tyla a Hauptmannova Formana Henčla. 1915 - 16 hráli pouze 4 představení a to jen díky výpomoci dramatických odborů spolků Národní jednota severočeská, dělnické divadlo, národně sociální spolek Barák... 1917 se přestěhovali opět do U mostu. /!!zcela rozporná data s Thalie II, Javorin/. Jiráskova Otce hráli 1921 v přírodním divadle za Homolkou. Představení bylo součástí cyklu jubilantových her. Výnos posloužil k zakoupení Jiráskova rodného domu. Téhož roku došlo ke sloučení dělnických divadelních spolků pod názvem Dramatický odbor DTJ Hronov - Velké Poříčí - Zbečník. Do 1930 hráli v hotelu Slavie. 1926 zal. TJ Sokol loutkový soubor, který vedl až do 1946 významný textilní odborník Al.Polák. 1926 ochotníci připomněli 100 let činnosti, 75. narozeniny Jiráska, 40 let ÚMDOČ a 70.výročí úmrtí Tyla. Byla to řada aktovek, včetně Berounských koláčů v původní výpravě. 1927 byla činnost ochotníků mimořádně vysoká. Stavbu podpořily dary z celé republiky a z místních spolků Dalibor, dramatický odbor DTJ, Studentský spolek, Klub českých turistů. Po otevření divadla hráli U mostu dělničtí ochotníci. 1931 se uskutečnil první JH. Hrál se Otec /Spolek divadelních ochotníků Pardubice/, Vojnarka /Vzdělávací sbor Vyšehrad/, Filozofská historie /SDO Jirásek Nový Bydžov/ a Gero /vybraní ochotníci ÚMDOČ/. 1932 likvidovalo Družstvo pro postavení J. divadla a závazky převzal SDO. Pro uhrazení dluhů vykazoval vysokou divadelní aktivitu. 1934 se se dělnický Dramatický odbor přejmenoval na Spolek DDOČ v Hronově. V místě hrál divadlo i Dámský odbor Národní jednoty severočeské /např. i Morálku paní Dulské/, Spolek Božena Němcová, dramatický odbor socialisticky orientovaného Vzdělávacího spolku Metuj, sociální odbor čs. církve a dramatický odbor ČSL. /?kdy?/ Tradice JH pokračovala částečně i během okupace 1938 - 1945, ovšem za složitých okolností. 1944 se uskutečnil např. program Eduarda Kohouta Slavné monology. Ochotnici v tu dobu hráli, 1943 se uskutečnilo 57 představení /19 her/. 1948 se sloučil Spolek divadelních ochotníků a dělničtí ochotníci. V 50. letech 20.st. hrály v místě dva ochotnické soubory, v ZK Bavlnářských závodů Mistra Aloise Jiráska, n.p. Hronov a v ZK Šmeralových závodů, n.p.. Po 1948 dostal JH odlišnou náplň. Hrály se především ruské a sovětské hry, zpočátku také tzv. budovatelské hry, některé ročníky byly zaměřené tématicky /vesnické prostředí.../. Uvolnění a změna v dramaturgii nastala zejména po 1968. Od počátku 7O. let byl každý lichý JH pořádán jako česká národní přehlídka za účasti jednoho souboru slovenského. Sudý JH byl celostátní přehlídkou amatérského divadla včetně nejlepších souborů ze Slovenska, vítězů národní přehlídky ve Spišské Nové Vsi. Vystupovaly i soubory z Belgie, Itálie, Maďarska, NDR, Polska, Rumunska, SSSR, Švédska, Velké Británie. Po 1989 JH prokázal své postavení v národní kultuře i když nastaly jisté ekonomické problémy, zejména u ochotnických souborů. Oba existující místní ochotnické soubory se 1958 sloučily. Po té existoval v místě pouze jeden. J. divadlo spravoval Spojený /Sdružený/ ZK ROH MAJ. 1972 byl Městským národním výborem přijat nový městský znak - v modrém štítě stylizované stříbrné Jiráskovo divadlo. 1980 oslavili ochotníci 50 let J.divadla Lucernou, uspořádali výstavu inscenací 1945 - 1980. 1986 oslavili 160 let ochotnického divadla v místě a uvedli Otce, rovněž výstavu. Výraznou osobností divadla byl režizér Josef Vavřička /1906-1993/. 1989 přešlo J.divadlo do majetku města. Ochotnický soubor v těchto a dalších letech působil v Hronovském kulturním středisku. 1990 uvedli Pana Johanesa, 1993 Lucernu, Slaměný klobouk /V + W, hostovali s ním v Belgii /1996/, S Lucernou hostovali v Itálii 1994, s Medvědem v Rakousku, ve Švýcarsku a v Belgii a 1996 v Japonsku.(JM)
HLADKÝ, Ladislav: 170 let ochotnického divadla v Hronově /1826 - 1996/. Okresní muzeum v Náchodě a Hronovské kulturní středisko v Hronově. Náchod-Hronov 1996. 16 s. kresby kART

1826: Ochotnické divadlo v české řeči (s. 181)
30. a 40. léta 19. st.: české ochotnické divadlo (s. 290)
DČD II
60. léta 19. st.: student A. Jirásek jako ochotník (s. 176)
DČD III.
DČD IV/270-2 stavba Jiráskova divadla, zrod Jiráskových Hronovů, reprod.plakátu k otevření divadla (J.Gabriel, 1930)
Zde budou odkazy na pasáže v Dějinách českého amatérského divadla, týkající se místa.
Spolek divadelních ochotníků, 1871 (změny stanov 1901, 1922, 1930)
Spolek dělnických divadelních ochotníků, 1932
Rejstřík spolků, fond OkÚ Náchod, SOkA Náchod 18 H/21
1913 SDO.
VOSTRÝ,Jaroslav: Zdeněk Štěpánek. Herec a dějiny. Praha, Achát 1997. s.55
Jirásek, Alois: Z mých pamětí.
OD 1956/8 s.171-2
Šestičlenný amatérský divadelní soubor seniorů zvítězil 1995 na přehlídce seniorského divadla v Plzni. Byl pozván na dva tradiční japonské divadelní festivaly, 1996 ve městech Toyama a Togo, aby tam prezentoval svou úspěšnou inscenaci aktovky A. P. Čechova Medvěd.
Práce, 16.02.1996

ÚMDOČ 1922: Spol.div.och.
HAVLÍK, Vlastimil: Textilní odborník a loutkář. K pobytu Aloise Poláka ve Velkém Poříčí (1908 - 1915) a v Hronově (1915 - 1946). In: V proměnách času. Sborník příspěvků k padesátinám PhDr.Ladislava Hladkého. - Dissertationes historicae 3. Hradec Králové. Gaudeamus pro Historický klub - pobočka
Hradec Králové 1995. s. 57-72 (9 obr.příloh).
LELKOVÁ, Renata: Dějiny ochotnického divadla v Hronově. Diplomová práce. Hradec Králové, Pedagogická fakulta 1983. 250 s. (dovedeno do r.1948)
NOVÁK, Jan: Nejstarší amatérské loutkářské soubory v ČSR. Olomouc 1983. 67 s. (O historii Loutkového divadla TJ Sokol Hronov viz s.49-50.)
POLÁK, Alois: Jiráskův Hronov a loutkářství. - Práce. r.4 (Olomouc) 1949, č.231. s.4
POLÁK, Alois: Lojzíček - nová hvězda Hronova. - Loutkář. r.18. (Praha) 1932. (Loutka Lojzíčka je dílem řezbáře Gustava Noska, tvůrce Hurvínka: vznikla v r.1931 podle fotografie “sympatického žebráka” Aloise Šulce z Horního Kostelce, nazývaného Kostelecký Lojzíček. V letech 1931 - 1946 ji vodil A.Polák, který ji při svém odchodu z Hronova v r.1946 daroval Jiráskovu muzeu v Hronově, kde je vystavena v expoici ochotnického divadla.)
POLÁK, Alois: Za čestným členem SAL a UNIMA Gustavem Noskem - Rolnička. Zpravodaj SČDO-SAL. Praha, prosinec 1974. s.4-5
STEIN, B.: Z dějin ochotnického spolku v Hronově. Nový večerník 1926/č.217 KK
kART
Táborský: s. 229 - 235
DS ZK TOS uvedl Léto. DS ZK MÁJ 1956 vysoko umělecky nad ostatními v krajské soutěži.
OD 1957/3, s.69. OD 1957/7, s.166. OD 1957/8,s.185. OD 1957/10,s.229. OD 1957/12,s.280.
Divadelní soubor Jiráskova divadla (Dotazník ÚLK 1999.)

Adresář 93: DS MAJ kART
Táborský: s. 229 - 235
DS ZK TOS uvedl Léto. DS ZK MÁJ 1956 vysoko umělecky nad ostatními v krajské soutěži.
OD 1957/3, s.69. OD 1957/7, s.166. OD 1957/8,s.185. OD 1957/10,s.229. OD 1957/12,s.280.
Divadelní soubor Jiráskova divadla (Dotazník ÚLK 1999.)

Adresář 93: DS MAJ
1956 JH: A. Jirásek: Emigrant
1958 JH: DS ROH Tepna: A. Jirásek: Otec
1961 JH: Dětský soubor ZK MAJ: B. Fixová: Černá kobra
1962 JH: DS ZK MAJ: B. Gorbatov: Zákon zimního tábora
1970 JH: A. Jirásek: Pan Johanes
1976 JH: A. Jirásek: Skaláci
1980 JH: A. Jirásek: Lucerna
1983 JH: DS SZK ROH A. Jirásek: Jan Roháč
1986 JH: A. Jirásek: Otec
1990 JH: A. Jirásek: Pan Johanes
1995 JH: Seniorská skupina DS M. A. J. : A. S. Čechov: Medvěd

Loutkáři: Loutkové divadlo TJ Sokol
Sokolské loutkové divadlo zahájilo svou činnost v r. 1926 v tělocvičně chlapecké školy. V r. 1929 se začíná hrát na velkém divadle. Stálé sídlo získal soubor až v r. 1935, kdy se nastěhoval do nové sokolovny. Loutkáře proslavili především maňásci. Začátkem 50. let byli loutkáři vykázáni ze své stálé scény a loutky prodány. Administrativně je přičlenili k ochotníkům, později k ZK MAJ, stálou scénu již nezískali. (HS)
Novák, s. 49-50
POLÁK, A.: Něco o loutkovém divadle Sokol Hronov (Loutkář, roč. XVI/čís. 4, prosinec 1929
ČESAL, M.: ABC malých forem 12 (Čsl. loutkář, roč. XIII/čís.3, březen 1963)
VALEŠ,J.: Jubileum hronovských loutek a loutkářů
ČABELA,V.: Hronovská loutková scéna v letech 1945-1958 (Čsl. loutkář, roč. XVI/ čís. 12, prosinec 1966)
VALEŠ, J.: K nedožité padesátce loutkového divadla v Hronově (Čsl. loutkář, roč. XXVI/ čís. 12, prosinec 1976)
DESET let sokolských loutek v Hronově. 1926-1936. Hronov, Sokol 1936. Nestr. MLK
Máte nějaké další informace k tomuto tématu?
Pokud se s námi chcete o ně podělit, zašlete nám je prosím prostřednictvím následujícího formuláře. Formulář slouží pro zasílání faktografických informací pracovníkům databáze. Prosíme, neposílejte vzkazy určené souborům či jednotlivým osobám, nebudou jim doručeny. Neposkytujeme jiné než zveřejněné kontaktní informace. Pokud chcete kontaktovat jednotlivé soubory či organizace, využijte prosím jejich webové stránky.
Vaše jméno:
Váš e-mail:
Informace:
Obrana proti spamu: do této kolonky napiště slovo 'divadlo':