Databáze českého amatérského divadla

Texty: Kutná Hora, excerpce pro MČAD 1998-2002

KUTNÁ HORA o.Kutná Hora
CČAD s. 18, 49, 58, 59, 60, 64, 68, 77,131,135,153,158,191, 204, 224, 228, 232, 375, 390, 394
1549, 1615, Vlašský dvůr, školské div.:
Obr.CČAD s.61: Výjev ze Shakespearova Kupce benátského, bývalý profesionální herec E Paclt v roli Bassania, Kutná Hora,1869
Obr.CČAD s.153: Výjev z inscenace ochotnické hry provedené v rámci Tylova června v Kutné Hoře,
1943.

DČD I., s. 102, 110, 112; Winter, Šimek
1628, 1631 - 1739: divadelní činnost řádu jezuitů.
DČD I., s. 350
20. léta 19. stol.: Ochotnické divadlo v české řeči (s. 181)
30. a 40. léta 19. st.: české ochotnické divadlo (s. 290)
1848: Tyl: Krvavý soud aneb Kutnohorští havíři (s. 298)
DČD II
60. léta 19. st.: velmi aktivní činnost ochotníků (s. 176)
1859: Lacroy: komandant na útěku (překl. Havlíček) (s. 178)
1869: Shakespeare: Kupec benátský (s. 178)
DČD III.
1549 bakalář Václav nacvičil hru o Janu Křtiteli, 1616 hry zakázány řádem školským,
1625 Mikuláš Dačický z Heslova píše o děkanovi Matouši Apiánovi: "V postě před svátky velikonočními...z prostředka chrámu některé stolice sousedské vyvrci a uprostřed téhož
kostela přistrojiti dal thatrum k provozování tragedie Vzkříšení Pána Krista, podle způsobu a obyčeje religionu" (římského). V divadelní oblasti byli velmi pilní jesuité i v českém mimoškolském, měšťanském a lidovém prostředí. Dějiny jejich divadla v Kutné Hoře nejsou zpracovány. 1641 Posláno do Kolína pozvání:...příští neděli..22. měsíce září, v koleji naší obecná komedie od studiosův našich O svatém Basileu, mučedníku držána bude. ...zvu, žádaje, aby ji přítomnosti svou laskavě ozdobili...Rektor koleje SJ, z Hor Kuten Pavel Stephanides.Jezdívalo se s divadlem do Křešetic, Časlavi, Golčova Jeníkova, Zbislavi atd. (Ron)
1820 nejstarší zpráva o divadelním představení. - důstojníci posádky zde hráli německy, v sále Vlašského dvora. 1824 zpráva o studentech, kteří zde o prázdninách hrávali české divadlo ve velké síni Hrádku. Mezi nimi i 16letý student J.K.Tyl. Hrával v době školních prázdnin se spolužáky ve škole, později s místními ochotníky /vystupoval v Ženských se štítí, Paní Marjánka, 1845 v Jan za chrta dán, Mentor/. 1824 byla představení magistrátem zakázána. Ve třicátých letech skupina nadšenců hrávala v hostinci U modrého kříže/?/. Od roku 1830 se hrávalo U modrého koně/?/. 1839 hrávaly U černého koně německé kočující společnosti. Také synové měšťanů hráli toho roku několik představení. Po úspěchu oslav P.Brandla 1842 se ustavil spolek ochotníků Divadlo z ochoty. Hráli české hry, z jejichž výtěžků přispívali na stavbu městské nemocnice. 1843 si svépomocí postavili jeviště U černého koně. 1845 s nimi hrál několikrát J.K.Tyl. Ten dalších pět let zůstal v Kutné Hoře a vypomáhal Prokopově společnosti. O činnosti ochotníků se v korespondenci 1844 velmi pochvalně vyjádřil, zejména o uměleckých výkonech herců. Doporučuje, aby role byly přidělovány hercům, kteří mají podobné charakterové vlastnosti. Divadlo z ochoty zahájilo Macháčkovými Ženichy. 1852 skončila činnost Divadla z ochoty. 1855 přišel do města se Zöllnerovou společností opět i Tyl. 1856 byla ochotnická činnost obnovená. Uskutečnilo se 12 představení, do 1852 celkem 94 představení, neboť premiéra bývala skoro každý měsíc. Hrálo se U černého koně. 1852-64 bylo divadlo zakázáno. 1857 byla postavená nová reálka a v přízemí byl Ochotnickému divadlu poskytnutý sál. To si zde zbudovalo jeviště. 1862 byla na rodném Tylově domě odhalena deska. Při této příležitosti se hrál Bankrotář. Mezi hosty byl Palacký a Rieger. 1862 zde působila po dva roky pěvecká škola. 1863 provedli ochotníci Donizettiho Marii, dceru pluku. 1865 bylo divadlo rozšířeno přístavbou. Bylo postavené nové jeviště. 1865-1870 se jmenovalo Městské divadlo v Kutné Hoře. 1866 zde provedli ochotníci opět Donizettiho Marii, dceru pluku a téhož roku, rok po pražském provedení, Offenbachovu operetu Svatba při lucernách, 1867 Čarostřelce. 1874 město půjčovalo divadlo i kočujícím společnostem. Hostování kočovných společností se neobešlo bez pomoci ochotníků. Propůjčovali své dekorace i herce. Právě domácí herci byli nejen pomocí pro malé kočující soubory, ale hlavně byli lákadlem místního obecenstva. 1875 pro nedostatek školních místností se zde hrálo naposledy. 1875 došlo z správy města ke konfiskaci majetku a zastavení činnosti spolku. Jeho majetek odkoupila Řemeslnická beseda. Dále se hrávalo hlavně v Řemeslnické besedě, kde se ustavil soubor, který hrál potom až do 1892. V letech 1864 - 1884 bylo provedeno více jak 300 představení. 1884 byl ustaven Sbor Tylova divadla. K postavení divadla však nedošlo. Nově ustavený ochotnický spolek hrával v sále v Lorci. 1884 nastudovali ochotníci Suppého operetu Dívčí ústav. 1884 opět Svatbu při lucernách. 1886 hráli Bendlova Starého ženicha a Rozkošného Mikuláše. 1887 opakovali Dívčí ústav, 1888 V studni. 1890 po delší přestávce se hrálo opět v hostinci U Gottsteinů pod názvem Tylovo divadlo. 1892 se Spolek pro zbudování Tylova divadla rozešel. 1895 zal.Ochotnicko - čtenářská jednota Tyl. Hrálo se v sokolovně. 1896 znovu nastudovali V studni. 1897 se změnil název na Ochotnický spolek Tyl. 1908 při 100.výročí narození J.K.Tyla se ustavilo družstvo pro postavení divadla, ale brzy zaniklo. /Javorin ale 1910!?/. 1919 zal. Sdružení kutnohorského studentstva, které začalo hrát také divadlo. To zaniklo ve třicátých letech 20.st. 1920 ustavené nové družstvo pro postavení divadla. 1920 spolek najal Biorezidenci a po adaptaci budovu označil 1921 Zatímní Tylovo divadlo. 1924 splynulo divadelní sdružení Nová cesta s ochotnickou jednotou průměru 30 představení ročně. 1926 ve výročí úmrtí J.K.Tyla byly sehrány všechny jeho hry. V tomto roce byl položen základní kámen k divadlu. 1931-33 bylo postavené nynější Tylovo divadlo. Jeho postavením 1933 dostala ochotnická scéna profesionální prostředí. Tylova tradice národního a demokratického divadla se prakticky naplňovala činností spolku. Do 1895 bylo sehráno 475 představení, 1895-1943 1000 divadelních představení klasických i soudobých autorů, převážně českých. Členy spolku bylo mnoho významných pracovníků české kultury a z jeho řad vyšla řada předních českých herců. 1938-45 se zásluhou ochotníků konaly každoročně na Tylovu počest divadelní festivaly. Členové spolku se zúčastnili během 2. světové války odbojové činnosti, řada z nich zahynula v německých koncentračních táborech. Po 1945 město Tylovo divadlo Spolku divadelních ochotníků pronajímalo. 1948 se ochotnický spolek Tyl připojil k ZV ROH Modena, zčásti k ZV ROH Kutnohorských rudných dolů. Z prvního souboru vznikl později dramatický odbor ZV ROH Státních výroben autodílů. 1955 zal. soubor Domu osvěty. 1968 byly zahájeny rozsáhlé opravy divadelní budovy a činnost ochotníků se na čas přerušila. Od 1972 činnost ochotnický soubor opět zahájil. (JM)
Ve službách Thalie II. s.189, Stoletá tradice...I. s.22, Javorin s. 98, Smékalová
Tyl. Spolek v tuto dobu vyvíjel rozsáhlou činnost, hrál v popudu 1812 hráli divadlo studenti, Krejčí Divíšek, Ničení města, do roku 1823 68 her. 1823-29 se nehrálo, - soupis období, ve kterých se hrálo a kolikrát -
In: Zprávy o činnosti divadelních ochotníků v Čechách a na Moravě.Praha, Otto 1882 str. 189-191 Ferd.Havlík kDÚ
Existenci ochotnického divadla v místě uvádí
Jos.Mikuláš Boleslavský v Divadelním ochotníkovi Díl II. Sv.6 v čl. O důležitosti a potřebě českého divadelního listu.Praha, Slovanské kněhkupectví 1863. s.III. kDÚ
1820 — 1830 se hrávalo české divadlo v hlavní škole. Zde patrně hrál i J.K.Tyl. 1836 ochotníci z řad mladších měšťanů hráli U modrého křiže. Hostinec byl zrušen a druhý, který přicházel v úvahu, půjčoval sál jen kočujícím společnostem, takže české divadlo zaniklo. Nový pokus 1843 U černého koně /Ženichové, Dobré jitro, Dva přátelé a jeden kabát, Bělouši, Lhář a jeho rod, Vdovec /Zeinhardstein/Tyl, Dobrý tón /Toepfer-Procházka/. Financování řešeno půjčkami. 1844 se hrálo v hostinci Na poště. Repertoár velmi kvalitní a rozsáhlý. Hostovali Kaška, Magdalena Tylová. 1847 /8?/ se utvořila německy hrající OS, jíž čeští ochotníci zapůjčili jeviště. Hrávalo se až 6x do roka. 1852 — 1856 nastala v aktivitě ochotníků přestávka. 1857 se hrálo U černého koně 10x, zájem veřejnosti mimořádný. Téhož roku zahájili Ženichy na novém jevišti v reálce. Od 1858 se hrálo pravidelněji, od 1859 se už pro nedostatek herců nehrálo německy. 1863 bylo po 13 letech povoleno hrát Kutnohorské havíře. 1843 — 1864 bylo provedeno 227 her. Ochotníci investovali opět do modernizace divadla, což patrně mělo za následek úpadek družstva. 1869 — 1875 hrála cca 12x do roka divadlo Řemeslnická beseda. 1873 se poprvé hrálo ve prospěch postavení nového divadla. 1875 postavena aréna, zde se hrálo 36x. 1876 — 1882 zde hráli opět ochotníci /78 představení/. 1889 se Družstvo ochotníků rozešlo. Dalších šest let se nehrálo. 1895 ustaven Čtenářsko — ochotnický spolek Tyl. Zahájili v sokolovně Václavem Hrobčickým z Hrobčic. 1896 — 1814 hráli velmi bohatý repertoár, ze značné části soudobý /Ibsen, Preissová, Hilbert, Wilde apod / ve velmi náročném výběru. Se souborem hostovali např. Laudová-Hořicová, Hűbnerová, Šmaha. Do 1914 hrál divadlo ještě Mládenecký spolek Havlíček, Řemeslnická beseda, Měšťanská beseda, Katolická jednota sv.Vojtěcha. Jejich repertoár byl /8?/ se utvořila německy hrající OS, jíž čeští ochotníci zapůjčili jeviště. Hrávalo se až 6x do roka. 1852 — 1856 nastala v aktivitě ochotníků přestávka. 1857 se hrálo U černého koně 10x, zájem veřejnosti mimořádný. Téhož roku zahájili Ženichy na novém jevišti v reálce. Od 1858 se hrálo pravidelněji, od 1859 se už pro nedostatek herců nehrálo německy. 1863 bylo po 13 letech povoleno hrát Kutnohorské havíře. 1843 — 1864 bylo provedeno 227 her. Ochotníci investovali opět do modernizace divadla, což patrně mělo za následek úpadek družstva. 1869 — 1875 hrála cca 12x do roka divadlo Řemeslnická beseda. 1873 se poprvé hrálo ve prospěch postavení nového divadla. 1875 postavena aréna, zde se hrálo 36x. 1876 — 1882 zde hráli opět ochotníci /78 představení/. 1889 se Družstvo ochotníků rozešlo. Dalších šest let se nehrálo. 1895 ustaven Čtenářsko — ochotnický spolek Tyl. Zahájili v sokolovně Václavem Hrobčickým z Hrobčic. 1896 — 1814 hráli velmi bohatý repertoár, ze značné části soudobý /Ibsen, Preissová, Hilbert, Wilde apod / ve velmi náročném výběru. Se souborem hostovali např. Laudová-Hořicová, Hűbnerová, Šmaha. Do 1914 hrál divadlo ještě Mládenecký spolek Havlíček, Řemeslnická beseda, Měšťanská beseda, Katolická jednota sv.Vojtěcha. Jejich repertoár byl 1843 zal. MUDr.Josef Štietka, doloženo více než 2OOO poředstavení.
1933 spolek postavil vlastní budovu Městského Tylova divadla
1990 se vrátil k historickému názvu.
1997 věnuje se výhradně tvorbě pro děti. .
Lázňovská
SDO J.K.TYL, dále skupina ochotníků J.Pírka-v sále U Anděla,hrají Šalda:Dítě, O Neill:Touha pod jilmy, Shonherr:Ďáblice. V r.1929 je zde studentský kabaret,
VALTROVÁ,Marie-ORNEST,Ota: Hraje váš tatínek ještě na housle? Praha, Primus 1993. s.132,133-137,143
Ochotnický spolek Tyl zal.1843 místním lékařem a přítelem J.K.Tyla (rodák KH) MUDr. Josefem Štietkou. Zahájení vceselohrou Svatba při lucernách. 1866 v býv.gamnáziu prostor, uváděný na snaha ochotníků postavit vlastní divadelní budovu. Pod vlivem K.H.Borovského vzniká Zřizující výbor pro postavení Havlíčkova divadla, po r.1883 definitivně převážil záměr postavit reprezentativní budovu nesoucí jméno slavného rodáka J.K.Tyla. 1926položen základní kámen (na jiném místě než stojí dnes divadlo). 1928 - 1933 spolek působí v kině Bioresidence, tzv.Prozatímním Tylově divadle. 1931 zahájena stavba, dokončena 1933 (zahaj. Jiříkovo vidění). Arch. návrh Dr.Ing.Rudolfa Hraby a jeho bratra v puristickém slohu. Ochotnický spolek převzal správu a provoz nové divadelní budovy z rukou starosty města. a do 1953 zde působil jako dominantní kulturní spolek. Rozpuštěn. Správu divadla přebíraly instituce (Městská osvětová beseda, Osvětový dům, Dům kultury a vzdělání apod.). 1991 vrácena divadlu ekonomická i organizační samostatnost.
Do 1953 bohatá činnost spolku: klasické: Lucerna, Matka, Tylovy hry apod., ale i dobové “kasovní” tituly (Bobeček z ministerstva, Falešná kočička apod.), operety (Mamzelle Nitouche, Děvče z přístavu, plakátech jako Městské ochotnické divadlo. 1875 zde uvedením hry Casanova činnost končí. 1878 U sv.Antoníčka...), byl realizován ve velice bohatých scénických, kostýmních i komparzových provedeních. 1940 iniciátor festivalu Tylova Kutná Hora (do 1988). 1953 spolek rozpuštěn. Členové přešli do různých divadelních souborů při ZK.
DS při DO J.K.Tyla zal.1955. 1958 zájezd za krajany do Vídně. Udržel kontinuitu ochotnické práce.
DO J.K.Tyla
OD 1957/1, s.1. OD 1957/2, s.25. OD 1957/7, s.152. OD 1957/7, s.154.
S Noční službou /J.Lutowski/ účast na XXVII..JH.
OD 1957/7, s.146. OD 1957/8,s.179. OD 1857/9,s.196.
Celostátní přehlídka OS z celé republiky XIV.Tylova Kutná Hora. Poté národní přehlídka nejlepších OS. Několik OS z okresu sehrají společně Rozina Ruthardova /Tyl/. V krajské soutěži s Kutnohorskými havíři. OD 1958/3, s.67.OD 1958/5, s.100. OD 1958/6, s.141. OD 1958/8, s.169.OD 1958/9, s.193. OD 1958/10, s.235.
1956 DS průmyslové školy Filosofská historie. 1958 Radúz a Mahulena. OD 1958/4, s.91. OD 1958/5, s.118. OD 1958/8, s.184.

Národní přehlídka viz BČAD č. 977
Ochotnický spolek Tyl 1991 se vrátil ke svému původnímu názvu. Bohatá činnost. V 70. a 80. letech převážně pohádky pro děti, 1996 obnovil tradici Silvestrovských představení.
Studentská scéna při Spolkiu kutnohorských akademiků působila ved 20.a 30. letech.
Dětský DS při ZK ROH Rudné doly Kaňk působil na přelomu 50. a 60. let. V letních měsících objížděl pionýrské tábory se svými vystoupeními.
DS Gymnázia. Na přelomu 60. a 70. let: např. Ze života hmyzu, Nasredin, Mášenka apod.DS Hrádek při Okresním muzeu - 1962 - 1970, autorská tvoprba, dramatizace literárních předloh.
Soubor Gaudeamus studentů Gymnázia, od 1991, autorské divadlo.
(Štrobl)
Letopisy... III./6/1866
Zprávy 1882 s.192.
ŠIMEK, J.: Kutnohorské příčiny k dějinám českého školství. Památky archeologické 1896, č. 16
120 let divadla v Kutné Hoře. Kutná Hora, Okresní dům osvěty 1963. s.? ?SČDO
KUTNÁ Hora J.K.Tylovi. 1933 KK
ŠTROBL, Miroslav: Ochotnické divadlo v Kutné Hoře. Rukopis.?s. ?SČDO
JELÍNEK, Zdeněk: Studentské divadlo v Kutné Hoře. In: Střední prům. škola Kutná Hora 1971 - 72. Kutná Hora 1973, s. 2 - 9.
PRVNÍ Tylův okrsek ÚMDOČ v Kutné Hoře. In: Ve službách Thalie II. s.31.Sídlo I. Tylova okrsku ÚMDOČ.
ÚMDOČ 1922: Spol. div. och. Tyl
DDOČ 1930: Sídlo obvodu (Burian s. 198)
Adresář 93: DS Tyl, LS Permoník,
Výstava dokumentující tvorbu Ochotnického spolku Tyl v Kutné Hoře za uplynulých 65 let od slavnostního otevření tamního Městského Tylova divadla byla instalována v listopadu 1998. Od otevření divadla v roce 1933 zde bylo uvedeno 1 106 představení. (Kutnohorské noviny, 14.11.1998)
1999 Blázinec v 1. poschodí, Ženichové, Máj, Třetí zvonění aneb Svatba století (k Silvestru 1999).

Již v samých počátcích kutnohorské ochotnické historie se objevuje jedna zajímavá skutečnost, kterou bychom mohli nazvat "divadelní rodiny". Na historických i novodobějších plakátech najdeme mnoho účinkujících stejných jhmen, která tooto tvrzení dokládají. Situace, kdy v tomto spolku působili zároveň oba manželé, ale nezřídka i jejich děti, byla nejen přínosem pro spolek, jako takový, ale formovala i vztahy uvnitř této rodiny.. . . Rytmu spolkového života se v tomto případě nezřídka podřizoval rytmus rodinného života, což však tito lidé nepociťovali jako jakoukoliv újmu, ale spíše jako přirozenou povinnost, neboť ctít povinnosti své, spolu s povinnostmi jiných členů spolku, to byl, a vlastně dodnes je, onen základní kámen, držící spolek pohromadě.(M.Štrobl: Ochotnický spolek Tyl)
ŠTROBL, M. : Ochotnický spolek Tyl. Krásné město 1999, č. 3, s. 7. kART

JH 1957: DS DO J.K.Tyla: Lutowski: Noční služba
FEMAD 1972: Lichardová - Lokvencová: Vyměněná princezna

Loutkové divadlo: Loutková scéna TJ Sokol V kutnohorském Sokole se začalo hrát loutkové divadlo v r. 1920 na Alšově divadélku. V r. 1920 zde byl ustaven samostatný loutkářský odbor a následuje rozsáhlá rekonstrukce divadla. Koncem 40. a začátkem 50. let prožívalo divadlo nejvýznamnější kapitolu své historie a patřilo ke špičkovým amatérským kolektivům. V r. 1968 vzniká podzimní přehlídka Kutnohorské loutkářské dny a soubor Permoník se pravidelně zúčastňuje krajských přehlídek v Hořovicích. (HS)
Novák, s. 30
LS Permoník působil do zač.80.let 20.stol. jako pokračovatel LS TJ Sokol. Do 1968 se hrálo v tzv. staré sokolovně, poté vznikla specializovaná loutková scéna v prostorách Tylova divadla. Soubor byl garantem přehlídky Kutnohorské loutkářské dny, pořádané každoročně v podzimních měsících do 1.pol. 80.let 20.stol. (Štrobl)
Krásné město, kulturní a propagační věstník města Kutné Hory (roč.VII/ čís. 4, prosinec 1949 - celé čís. věnováno loutkové scéně K. H.)jk: Kutnohorští loutkáři v Praze (Loutková scéna, roč. VI/ čís. 5-6, květen 1950)
Jak jsme pracovali (Čsl. loutkář, roč. IV/ čís. 10, říjen 1954)
O loutkové scéně v Kutné Hoře (Čsl. loutkář, roč. XIII/čís. 3, březen 1963)
J.Malík: Kutnohorská nadílka (Čsl. loutkář, roč. XIX/čís. 2, únor 1969)
Dr. Z. Jelínek: Padesát let loutkové scény v Kutné Hoře (Čsl. loutkář, roč. XX/ čís. 12, prosinec 1970)
12. Kutnohorské loutkářské dny (programový leták, MKS Kutná Hora, 1980)
L.Z.: Šedesát let loutkářství v Kutné Hoře (Čsl. loutkář, roč. XXXI/čís. 2, únor 1981)
L.Petránský: Čestmír Pechr (edice Profily, Tatran, 1982)

LCH 1951, 1955: Závodní klub Mira
LCH 1971,1976: Loutkářský soubor MKS Znění navržené Miroslavem Štroblem 31.3.2000
KUTNÁ HORA o.Kutná Hora
První doklad o divadelní činnosti je z r.1549 - žáci tehdejší Vysokostelské školy vedeni bakalářem Václavem uvedli biblickou hru Jan Křtitel. Z r.1615 doloženo uvedení hry Melancholik.
Příchod Jezuitského řádu do Kutné Hory znamená i oživení školské divadelní činnosti v l.pol. XVII. - l.pol.XVIII.stol. Tato kapitola kutnohorské divadelní historie není dosud podrobně zpracována.
O výraznějším rozmachu kutnohorského divadla lze hovořit počátkem 20.let XIX.stol. 1822 uvedena studenty hra kutnohorského rodáka J.E.Vocela. Mezi účinkujícími byl i tehdejší student pražského gymnázia, rovněž kutnohorský rodák J.K.Tyl. Představení jej zcela nadchlo a bylo inspirací k další životní dráze. Příležitostná divadelní představení lze doložit v místních hostincích U modrého kříže, U černého koně. Ve většině případů však šlo o hostování českých a německých kočovných společností.V roce 1842 vzniklo z iniciativy kutnohorského lékaře Dr.Jos.Jar.Štietky "Divadlo z ochoty", 18.června 1843 se uvedlo zahajovacím představením Macháčkovy veselohry Ženichové na nově postaveném jevišti v sále hostince U černého koně. Do konce roku bylo provedeno 9 představení z tvorby V.K.Klicpery a J.K.Tyla.
1845 účinkoval J.K.Tyl s kutnohorskými ochotníky ve svých hrách Ženských se štítí, Paní Marjánka, v Klicperově hře Jan za chrta dán a v českém překladu hry Mentor. Do roku 1852 bylo sehráno celkem 94 představení, následuje přerušení činnosti až do 17.srpna 1857, kdy spolek obnovuje činnost v sále nově postavené budovy reálných škol opět představením Macháčkovy hry Ženichové. V 60.letech XIX.stol. užívali ochotníci označení "Ochotnické divadlo v Kutné Hoře". Repertoár tohoto období obsahuje vedle českých autorů J.K.Tyla , V.K.Klicpery, J.N.Štěpánka a dalších i překlady z německé tvorby, nebo přímo hry v německém jazyce. Řada představení byla pořádána ve prospěch stavby kutnohorské nemocnice, část výtěžku byla vkládána na účet uvažované stavby divadelní budovy.
17.srpna 1865 se pod označením Městské divadlo v Kutné Hoře začalo hrát v nově zřízené přístavbě reálné školy, kde působili ochotníci až do 11.března 1875. Posledním představením zde byl Kollárův překlad hry Casanova. Prostorové požadavky ředitelství reálky vytlačily ochotníky z budovy, činnost přerušena.
1884 se nově ustavil "Sbor divadla Tylova", činnost zahájil 19.března veselohrou v překladu Dr.Štětky Svatba při lucernách. Začalo se hrát v sále restaurace Lorec. V roce 1897 změněn název spolku na "Ochotnický spolek Tyl". Sbor měl v této době cca 30 členů. Závěr XIX.stol. byl ve znamení občasného přerušování plynulé ochotnické činnosti, výrazně se objevují snahy o postavení městského divadla. V tomto období působí ochotníci v řadě sálů místních hostinců (U černého koně, U Slovanské lípy, Na poště, Lorec, U Gottsteinů) i v místní sokolovně. Repertoár byl velice bohatý od české klasiky po soudobé autory Ibsen, Preissová, Hilbert, Wilde apod. Ochotníci hostili také tehdejší významné herecké osobnosti M.Laudovou-Hořicovou, M.Hübnerovou, V.Šmahu.
V tomto období, až do roku 1914 se příležitostné divadelní činnosti věnují např. Mládenecký spolek Havlíček, Řemeslnická beseda, Katolická jednota Sv.Vojtěcha, či Dámský dobročinný spolek.
23.října 1910 se konala ustavující valná hromada Družstva pro postavení Tylova divadla, Ochotnický spolek Tyl věnuje výtěžky svých představení pro tento účel, je pořádána řada dobročinných akcí a zábav k získávání nezbytných finančních prostředků. Stávající neutěšené prostorové podmínky pro divadelní činnost i následné vypuknutí I.světové války znamenají citelné zásahy do aktivní činnosti. Pronájmem budovy t.zv. Biorezidence v roce 1920, přejmenované na Zatimní Tylovo divadlo dosáhl spolek výrazného úspěchu a následující období 20.-30.let je nejaktivnější etapou v životě kutnohorských ochotníků. V Zatimním divadle odehrál spolek v rozpětí roku 1921-1933 téměř 500 představení prakticky všech žánrů včetně operet a pohádek pro děti.
Ve 20.-30.letech lze doložit specifickou divadelní činnost Sdružení kutnohorského studentstva (SKS) nezřídka s velmi kvalitní náročnou dramaturgií (Šrámek Hagenbeck, Mahen Jánošík apod.) V roce 1923 při tomto sdružení založena Nová scéna v čele s výraznou osobností - J.Pírkem.
Družstvo pro postavení Tylova divadla vyvíjí neustálou aktivitu k realizaci myšlenky divadelní budovy. Složitá jednání o její umístění půdorysu města vedou v roce 1926 k položení základního kamene na pozemku u budovy Okresní sociální péče. Ke stavbě zde však nedošlo, základní kámen bude později převezen do základů stávajícího Tylova divadla na Masarykově třídě.Ochotnický spolek Tyl se do řešení stavby Tylova divadla zapojil velice aktivně, výtěžky z představení v Zatimním divadle, spolu s veřejnými sbírkami a finančními příspěvky Městské spořitelny umožnily 7.září 1931 zahájit stavbu moderní divadelní budovy, realizované podle projektu ing.Rudolfa Hraby a jeho bratra Jos. Hraby za účinné spolupráce kutnohorských stavitelů Dajbycha, Ryšána a Krále i řady dalších kutnohorských podnuikatelů a firem. 15.října 1933 se spolek Tyl závěrečným představením hry F.Langra Velbloud uchem jehly rozloučil s budovou Zatimního divadla a 12.listopadu téhož roku otevíral slavnostním představením Tylovy hry Jiříkovo vidění funkcionalistickou budovu novostavby Městského Tylova divadla. Při velkolepě koncipovaných oslavách převzal tehdejší předseda ochotnického spolku J.Žák z rukou starosty města Kutné Hory symbolický klíč od budovy, jímž bylo vyjádřeno předání zodpovědnosti za provoz divadla ochotnickému spolku a to na dobu 50 let. Prvním ředitelem divadla se stal Dr.A.Kopecký, prvním tajemníkem divadla pak A.Bojanovský. Následují léta nesmírné herecké aktivity s velkým počtem představení i zajímavým repertoárem, např. J.K.Tyl Kutnohorští havíři (1934) , G.B.Shaw Svatá Jana (1936), K.Čapek Matka (1938) a další.
V roce 1940 z iniciativy spolku založena tradice divadelních festivalů, původně nazvaných Kutná Hora J.K.Tylovi, které pod pozdějším označením Tylova Kutná Hora probíhaly téměř každoročně až do svého posledního XXXV.ročníku v roce 1986.
Dramaturgie spolku v období II.světové války výrazně preferuje českou divadelní tvorbu Tyla, Stroupežnického, Mahena (Ulička odvahy, 1942),Jiráska a dalších, nesmírnou popularitu si získávají operetní představení, uváděna vždy koncem roku a mnohokrát reprizována počátkem roku následujícího (Nížkovský-Vippler Dvě srdce na prodej - 1939, Balda-Melíšek Děvče z přístavu - 1940, Hanák - Frajérečka - 1941, či Bartoš-Melíšek První valčík - 1943).Poválečné změny se promítají i do činnosti spolku. Objevuje se dobově poplatná sovětská dramatika (Simonov Ruští lidé - 1946, Pogodin Kremelský orloj - 1948, ale i náročná světová dramatika, např. A.Miller Všichni mojí synové - 1948. Atmosféra 50.let a léta následující znamenají citelné zásahy do charakteru spolkové činnosti. V roce 1950 dochází k vyloučení některých "nežádoucích" členů spolku, z plakátů mizí název Ochotnický spolek a další představení jsou uváděna pod záhlavím J.K.Tyl-dramatický odbor ZK ROH Modena Kutná Hora, nicméně členská základna se příliš nemění a domácí scénou zůstává stále Tylovo divadlo. Tento stav je však tvrdě změněn v říjnu roku 1953, kdy ochotníci jsou ze svého divadla okamžitě vykázáni a politickými orgány je dosazen ředitel divadla, které je přičleněno pod nově ustavený Dům osvěty J.K.Tyla.
Následující divadelní činnost je prezentována soubory, ustavenými při Závodních klubech ROH některých kutnohorských závodů a na plakátech pak nacházíme tato označení: Divadelní soubor při Okresním průmyslovém kombinátu, Dramatický odbor ZK ROH SVA a Dramatický odbor ZK ROH Kutnohorských rudných dolů, při němž je jako samostatná složka vytvořen Dětský dramatický odbor. 30.dubna 1955 se představením komedie O.Šafránka Kudy kam?
představuje kutnohorské veřejnosti další divadelní soubor - Dramatický odbor Domu osvěty J.K.Tyla. Všechny tyto soubory prakticky navazují na tradici bývalého spolku Tyl, v jejich řadách najdeme samozřejmě řadu jmen, která divácká veřejnost zná z kutnohorského jeviště již řadu let (A.Bojanovský, V.Vrba, J.Vlasák, B.Ohrnsteinová, M.Maixnerová a další). Aktivita jednotlivých souborů je velmi vysoká, takže např. v roce 1956 lze napočítat 58 představení, v následujícím roce 1957 56 představení, jejichž dramaturgie zahrnuje jak českou klasiku (J.K.Tyl Fidlovačka- 1956, L.Stroupežnický Mikuláš Dačický z Heslova - 1956, tak i dobové hry typu J.Neuberg Dovolená s Andělem - 1957, ale i pohádky pro děti, např. V.Vysušil Zlaté srdíčko - 1956, J.Beneš Pohádka o Honzovi a princezně Zlatovlásce - 1957, či tematická pásma k výročím politických událostí, literárních osobností až po žňové estrády (1959).
V letech 1958 a 1960 uskutečnil soubor Domu osvěty zájezd k českým krajanům ve Vídni a uvedl zde vždy svá nejlepší představení. Tento soubor se stává postupně nejaktivnější i co do frekvence repriz svých představení (např. v roce 1960 uvedl hru G.Felkela Narkosa v rozpětí dnů 5.V.-30.VI. celkem 20x na řadě zájezdů do obcí kutnohorského okresu).
Z postupně zanikajících souborů závodních klubů ROH působí nejdéle soubor při ZK ROH SVA, který se celkem výrazně věnuje uvádění pásem poezie (např. J.Ortena, K.N.Novotného, či výboru z tvorby českých básníků) a po roce 1964 končí i on. Divadelní aktivita je soustředěna do Divadelního souboru Domu osvěty. Přejmenováním této instituce na Kulturní středisko v Kutné Hoře nesou plakáty dalších představení záhlaví Divadelní soubor J.K.Tyl při Kulturním středisku v Kutné Hoře. Z této éry patří k nejpozoruhodnějším představením inscenace Tylova dramatu Drahomíra a její synové, s níž soubor hostuje v roce 1965 na Slovensku.
Na přelomu 50. a 60. let se kutnohorská veřejnost setkává s divadelními aktivitami studentů místních středních škol (Gymnázium, Střední průmyslová škola strojnická), 2.polovina 60.let přináší poměrně krátkou epizodu Divadélka Hrádek. Ve všech těchto případech pak najdeme celkem úzké vazby na ochotnickou základnu výše uvedených divadelních souborů.Na tradici studentského divadla navázal v roce 1991 soubor GAUDEAMUS při kutnohorském Gymnáziu J.Ortena, dramaturgicky zaměřený na vlastní tvorbu studentů.
Léta 1968-1972 znamenají dlouhodobé přerušení ochotnické činnosti, protože Tylovo divadlo prodělává rozsáhlou rekonstrukci5.února 1972 zvou plakáty na představení detektivní hry V.Šubrta Vražda z neschopnosti, uváděnou Divadelním souborem J.K.Tyla při Městském kulturním středisku v Kutné Hoře. Divadelní činnost je obnovena, jenom název zřizující instituce doznal další změny.
V roce 1973 si velkolepě koncipovaným programem připomněli kutnohorští ochotníci 40 let od otevření divadla a 130 let zahájení spolkové činnosti. Slavnostní charakter má i premiéra Čapkova dramatu Matka, uvedená 18.listopadu tohoto roku. Dramaturgie následujících let je výrazně směrována na dětského diváka (Lichardová-Lokvencová Vyměněná princezna -1973 a 1981, od téže autorské dvojice Popelka -1979, M.Hokr O brejlaté princezně -1987, či D.Martincová Malá mořská víla - 1994-95), samozřejmě se objevují tituly poplatné své době (J.Edlis Sami, bez andělů -1974), z klasiků se uvádí Tyl (Fidlovačka - 1973, Tvrdohlavá žena - 1975), k netradičně koncipovaným představením patří Leisingova hra Hrátky pod šibenicí (1984), k nejúspěšnějším pak inscenace veselohry J.Wericha Teta z Bruselu, uvedená poprvé v roce 1983 a jejíž obnovenou premiérou 31.XII.1996 se kutnohorští ochotníci vrátili k tradici divadelních Silvestrů.
Období po roce 1989 znamená návrat k původním kořenům spolkové divadelní činnosti. Od roku 1991 se na plakátech opět objevuje záhlaví Ochotnický spolek TYL v Kutné Hoře, který v duchu společenské smlouvy s ředitelstvím Městského Tylova divadla má téměř ideální podmínky pro svoji činnost. Zmíněné Silvestrovské premiéry sice přinášejí lehčí reperetoár (G.Feydeau-M.Štrobl Počestné milenky - 1997, Macháček-Pacák Ženichové 1998, V.Štech-M.Štrobl Svatba století 1999) , ale objevuje se i řada hodnotných pohádek pro děti (Martincová Malá mořská víla 1995)i dramatika nesporně velmi hodnotná (J.M.Simmel Spolužák 2000). Od října 1999 začala při spolku působit Dětská divadelní školička, garantující kontinuitu členské základny do dalších let.Již v samých počátcích kutnohorské ochotnické historie se objevuje jedna zajímavá skutečnost, kterou bychom mohli nazvat "divadelní rodiny". Na historických i novodobějších plakátech najdeme mnoho účinkujících stejných jmen, která toto tvrzení dokládají. Situace, kdy ve spolku působili zároveň oba manželé a nezřídka i jejich děti, byla nejen přínosem pro spolek jako takový, ale formovala i vztahy uvnitř rodiny. Rytmu spolkového života se v tomto případě podřizoval i rytmus rodinného života, což však tito lidé nepociťovali jako jakoukoliv újmu, ale spíše jako přirozenou povinnost, neboť ctít povinnosti své spolu s povinnostmi jiných členů spolku bylo a vlastně dodnes je onen základní kámen, držící spolek pohromadě. (M.Štrobl Ochotnický spolek Tyl - Krásné město 1999)Městské Tylovo divadlo v Kutné Hoře
-----------------------------------------------------------------------------
Stavba zahájena : 7.září 1931
Slavnostní otevření :12.listopadu 1933
Celkové náklady : 3,000.000,-KčAutoři projektu : Dr.Ing.Rudolf HRABA - Kutná Hora
Ing.arch.Josef HRABA - Praha
Provedení stavby : Ing.Čeněk DAJBYCH
Ing.Rudolf RYŠÁN - Kutná Hora
Alois KRÁL
Předsedou Družstva pro
postavení divadla byl : JUDr.Josef CVACH
Předsedou Ochotnického
spolku Tyl v roce otevření
byl : Jaroslav ŽÁK
Starostou města v období

x x x x x

Od otevření divadla stáli v jeho čele v různě definovaných funkcích:
stavby byl : Jaroslav BOUŠKA
Antonín KOPECKÝ 1933-1937 Ředitel divadla
Jan REICH 1937-1948 Čestný ředitel
Antonín BOJANOVSKÝ 1933-1953 Tajemník divadla
Bohumil BROŽEK 1953-1954 Ředitel Domu osvěty
Alois PIPEK 1954-1955 dttoVladimír JEŘÁBEK 1956-1958 dtto
Miroslav JUST 1958-1959 Předseda Kulturní komise MěstNV
Josef KOUBA 1959-1961 Ředitel Domu osvěty J.K.Tyla
Milan POSPÍŠIL 1962-1964 Ředitel Kulturního střediska
Josef KOUBA 1965-1970 Ředitel Domu kultury a vzdělání
Jan POSPÍŠIL 1970-1974 Ředitel Městského kulturního střediska
Zdeněk VRBA 1974-1990 Ředitel Městského kulturního
střediska, později Sdruženého
klubu pracujícíh ROH (SKP)
Miroslav ŠTROBL 1990-1991 Ředitel SKP, později Kulturního
sdružení (KS)Jana KOZÁKOVÁ 1991-dosud Ředitelka KS, později Městského
Tylova divadla
Máte nějaké další informace k tomuto tématu?
Pokud se s námi chcete o ně podělit, zašlete nám je prosím prostřednictvím následujícího formuláře. Formulář slouží pro zasílání faktografických informací pracovníkům databáze. Prosíme, neposílejte vzkazy určené souborům či jednotlivým osobám, nebudou jim doručeny. Neposkytujeme jiné než zveřejněné kontaktní informace. Pokud chcete kontaktovat jednotlivé soubory či organizace, využijte prosím jejich webové stránky.
Vaše jméno:
Váš e-mail:
Informace:
Obrana proti spamu: do této kolonky napiště slovo 'divadlo':