Databáze českého amatérského divadla

Texty: Litovel, excerpce pro MČAD 1998-2002

LITOVEL o.Olomouc
Hry jsou dosvědčeny v roce 1779, zásluhou vídeňského malíře F. Sonnleithnera. Až od roku 1805 se hrálo ve druhém poschodí radnice. Další fáze se počítá od roku 1827, kdy zásluhou městského purkrabího (?) byla o vánocích předvedena Kotzebuova hra Das Kind der Liebe. (Tak kam s tím?... do německého nebo českého ochotnického dějepisectvi.)
(Ron)
Německé ochotnické divadlo zaznamenáno od 1793. Jeho postupný zánik růstem počtu hostování kočovných společností a hospodářským rozmachem české buržoazie, pak úbytkem německého obyvatelstva 1918. České divadlo hrály patrně nejdříve kočovné společnosti v 70. letech 19.st. Hrálo se U labutě, na Starém Městě. 1865 zal. čtenářský spolek, z něj potom Měšťanská beseda. 1869 zal. Rolnická záložna. Výraznější aktivity projevil Sokol 1874. 1875 hostování Biedermannovy společnosti. Shodou okolností souviselo s tragickým úmrtím Františka Krumlovského, který zde sehrál svou poslední roli v Pokutě ženy. Zde působil se svou společností V.Choděra, s ní Karel Želenský 1883. 1881 v zábavním výboru Sokola začal Richard Schönhöffer ochotnické divadlo. Poprvé hráli v Nasabůrkách. 1882 hráli U labutě. Mezi ochotníky i Ladislav Čížek, syn Tylova přítele. 1882 - 4 hráli v Nasabůrkách, Sobášově. 1883 se zúčastnili otevření ND v Praze. U Labutě i večery poezie a zpěvu. 1885 postavena Rolnická záložna, zde na jevišti zahájili Černými dušemi. V dalších letech nebyla aktivita vysoká, zájem obecenstva malý. 1889 zal. dramatický odbor. Ochotnická aktivita se zvýšila 1897 spoluprací se Spolkem paní a dívek českých. Repertoár: Čest /Sudermann/, Jedenácté přikázání, Paní mincmistrová. Aktivita žen prospěla k herecké účasti školních dětí /O narození Páně/. 1894 navštívila rodné město herečka Marie Růžičková - Strozzi, členka záhřebského divadla, pražského ND a divadla v Brně. Každoročně zde uváděla náročný repertoár Choděrova společnost. 1894 zde uvedla Trnkova společnost řadu Smetanových oper, ale i široký operní a operetní světový repertoár. 1897 Dobrovolného společnost uvedla Maeterlincka, Mrštíky, Ibsena, Gorkého.Choděrova společnost uvedla Čechova a Tolstého /1898/. 1900 se tři ochotnické spolky sjednotily v Ochotnickém sdružení. Uváděli tehdy aktuální hry Vodní družstvo, Třetí zvonění, Noc na Karlštejně... Spolek paní a dívek provozoval hry pro děti /např. Baldessari-Plumlovskou/. 1900 v provedení brněnského Českého divadla uvedeny opery Dvořáka a Foerstra. V nově postaveném gymnáziu 1901 zal. DS /Balucký, Šimáček/. 1907 zal. dramatický odbor Sokola. Do 1911 uvedl 27 premiér. 1911 společnosti uvedly Janáčka, Saint-Saënse, Vojnoviče, Maeterlincka...1912 přestavba záložny, moderní jeviště. Cílevědomá dramaturgie Sokola. 1913 vysokoškoláky zal. Akademický feriální klub. Se Sokolem hráli divadlo.Činnost oživena až 1918 studenty gymnázia a OS. 1913-1918 významné postavení v místním divadelním životě herečka Krista v.Baillou. 1918 sokolští ochotníci zahájili Janem Výravou. 1919 obnovil Akademický feriální klub, hrál i odbor Matice cyrilometodějské. 1923 společné představení školních dětí a českých dětí z Vídně, divadlo hrála Učňovská besídka, Spolek katolických tovaryšů, dívčí střední škola, studenti gymnázia. 1923 zal. DS DTJ, hráli U zeleného stromu, jeho dětský soubor U Hlaváčků. 1924 zahájil DS Orla U labutě. 1926 zal. DS Pěveckého a vzdělávacího odboru církve československé. DO Sokola členem ÚMDOČ. V národní soutěži OD v Prostějově získali 3.cenu. 1927-8 v dramatickém odboru Sokola spor o náročnější dramaturgii. Příliš mnoho souborů. Konkurence vedla k preferování operety. Osamostatnění Kroužku přátel dramatického umění s náročnějším pohledem na divadlo. Početně vzrostl DS DTJ, hráli sociální tematiku a hry pro mládež a děti. 1929 existovalo 7 DS /dramatický odbor Sokola, DS DTJ, dramatický odbor Orla, Kroužek přátel dramatického umění, Akademický feriální klub, Pěvecko vzdělávací odbor církve československé, Svaz katolických paní a dívek, dále školní soubory z měšťanské školy dívčí, z reálného gymnázia, Učňovská besídka a další. Na činnosti OD se podílelo cca 8 - 10% občanů. KPDU razantně nastoupil 1929 a za půl roku uvedl 7 premiér. S velkým komparzem hráli na fotbalovém hřišti. 1930 - 1931 preferování operety, veseloher a frašek. Orel otevřel Lidový dům 1931 Jiříkovým viděním. 1932 - 1936 místní ochotníci uvedli více jak 90 premiér. Dominovala opereta. Zde hostoval i Jára Pospíšil. Hudební náročnost se odrazila ve vysokém počtu potřebných zpěváků a hráčů, cca 200 zejména mladých lidí. Nástup fašismu - změna ochotnické praxe - např. divadelní kurz, vedený Oldřichem Stiborem z Olomouce. Změna dramaturgie k národnímu uvědomování /Jirásek, Veselý, Langr, Maeterlinck, Medek, Čapek, Werner/. 1938 sjednocení organizací, také Sdružení divadelních spolků /Jiříkovo vidění, Noc na Karštejně /. Faktické sjednocení z úřední okupační moci v Místní osvětové komisi 1940. Hráli Scheinpflugovou, Karafiáta, Čapka, Zd.Štěpánka. 1941 zákazy ochotnickou činnost paralyzovaly. Pokus obnovit ji 1944 ztroskotal. Řada osobností ochotnického života byla souzena za svou národní aktivitu, mnozí zemřeli v německých koncentračních táborech. 1945 zahájili Kolébkou, ale k obnovení předválečného stavu nedošlo. Téhož roku pozván k hostování recitační soubor pražského D. Uvedli pásmo Na barikádách. 1946 ochotnické divadlo zařazené pod Místní osvětovou komisi, hráli Rose Marie. Založen okrsek ÚMDOČ Pintnera-Lipovského. Dramatický odbor Sokola 1947 3 premiéry, hry pro děti. 1947 hráli společně s Junákem. Nastudovali celkem 6 her pro dospělé a 4 pro mládež. 1948 Slaměný klobouk. 1948 uvedli Stehlíka Vesnice mladá, jednoaktovky Smích země sovětů a Hrátky s čertem, Perly panny Serafinky...1950 se zúčastnili přehlídky souborů olomouckého kraje /Slepice a kostelník/. 1950 zal. ZK Křižík s perspektivou ustavení divadelního souboru. Politický tlak přivedl 1951 Kroužek přátel dramatického umění, divadelní odbor Sokola, DTJ a soubor ZK ROH n.p. Křižík k vytvoření jednotného Divadelního odboru ZK ROH n.p. Křižík. V praxi ochotnických kolektivů se však příliš nezměnilo. Z repertoáru: Vojnarka, Nepravý otec, Cizí stín /Simonov/, Král tuláků. 1952 registrace ZK Gramofonových závodů /dříve Křižík/. 1953 - 1955 zde i Divadlo hudby /v malém sále Záložny/. Patřil mu i jediný divadelní sál ve městě - rovněž v Záložně. Divadlo se hrálo málo /pouze 1953 Otec/. 1954 zřízen Dům osvěty, zde druhý OS, DS DO. Zahájili téhož roku se hrou pro děti O rozmazlené Pamele a Sto dukátů za Juana / 12 repríz/, účast na krajské přehlídce. 1955 poprvné vystoupili ochotníci v menších jevištních formách s hudebně literárními, estrádními a příležitostnými večery, např. Léta přátelství a lásky, Komu hrají, Sloky lásky, Malá zoologická zahrada, Božská komedie, Leningradská symfonie, Královské město Litovel, Básník a květy. Baladami J.Wolkra 1969 skončili. DS DO uvedl 1956 - 1960 Zvoní se potřetí, Hrátky s čertem, jiní autoři: Kožík, Shaw, Tyl, Blažek, Ostrovskij, Disman, Michalkov. Režizéři Otto Urbášek a Luboš Černý. Soubor ZK GZ měl 60 členů, samostatně zahájili s větší aktivitou Zvíkovským raráškem a Paní mincmistrovou. Režizér Karel Churavý. Hostovali v okolních vesnicích. Z repertoáru: Goldoni, Němcová, Balzac, Duba, Fredro, Vítkovský. Režie: Urbášek, Churavý. Do 1960 sehráli dále Jiráska, Karvaše, Činnost ukončili 1960 Filozofskou historií, kdy ZK přejmenován na SZK Tesla Litovel. Oba ve městě působící OS se tím sloučily opět v jeden. Téhož roku úspěšné literárně-hudební pásmo Sloky lásky /Ščipačov/, účast na krajské přehlídce v Bruntále. 1961 Radúz a Mahulena, Pohleďte pokušení /Dietl/, Past na myši, Bílá nemoc /účast na krajské přehlídce v Postřelmově/, Drobínek, Mirandolina, Co v detektivce nebylo /hostování Svatopluka Beneše/, Ženitba, Noc na Karštejně, Sedm jednou ranou zabil, Revizor, Schovávaná na schodech, Jedenácté přikázání, Fuente Ovejuna, Bludiště, Podivné odpoledne dr.Zvonka Burkeho. Poslední hrou byl 1968 Pan Mikuláš Dačický z Heslova. Režizéři: Urbášek, Šik, Spurník, Halva, Bednář, Rejšek. 1969 skončily večery malých jevištních forem a skupina malých jevištních forem ULITA. V 80. letech 20.st. byl aktivní DPS Mládí. Uváděl různé pořady, hry a muzikály v provedení dětí. Např. 1986 Ptačí festival a Chyťte Matěje /Gause,Navara/, 1989 Polámal se mraveneček /Švagera,Navara/, 1995 Sněhurka a sedm trpaslíků /Novák,Churchill/, 1998 My se vlka nebojíme /Fischer,Kořínek/./JM/
BEZDĚČKA, Josef: Z historie divadla v Litovli.
URBÁŠEK, Otto: Ochotnické divadlo v Litovli. ŠIK, Lubomír: Divadelní odbor ZK Gramozávodů. URBÁŠEK, Otto: Divadelní soubor SZK Tesla Litovel. Vše v ALMANACH LITOVEL, redakce Lubomír Šik. Litovel, 1996. 179 str. Korespondence Mirko SPURNÍKA, 1998. Rkp. kART. 1 str.
ČIČATKA, Jaroslav: Vývoj divadelnictví ve střední a severní Moravě. Přerov 1938. s.407
Divadlo na Moravě 3., s.78
ÚMDOČ 1922: Div. odb. těl. jed. Sokol
Finale krajské tématické soutěže her, psaných po 1945. Krajská soutěž DS.
OD 1959/10, s.228.
Loutkové divadlo
:
LCH 1963: Závodní klub Tesla
Máte nějaké další informace k tomuto tématu?
Pokud se s námi chcete o ně podělit, zašlete nám je prosím prostřednictvím následujícího formuláře. Formulář slouží pro zasílání faktografických informací pracovníkům databáze. Prosíme, neposílejte vzkazy určené souborům či jednotlivým osobám, nebudou jim doručeny. Neposkytujeme jiné než zveřejněné kontaktní informace. Pokud chcete kontaktovat jednotlivé soubory či organizace, využijte prosím jejich webové stránky.
Vaše jméno:
Váš e-mail:
Informace:
Obrana proti spamu: do této kolonky napiště slovo 'divadlo':