Databáze českého amatérského divadla

Texty: Ostrava, Excerpce pro MČAD 1998-2002

OSTRAVA o.Ostrava viz též MORAVSKÁ OSTRAVA, STARÁ BĚLÁ
CČAD s. 68, 69, 73, 76, 77, 80,124,158,162,176,178,179,191, 201, 208, 211, 215, 218, 219, 226, 239, 243, 250, 256, 275, 279, 289, 295, 346, 356, 384, 387, 397, 400, 401
Obr.CČAD s.295: Tristan a Isolda Bilého divadla Ostrava, režie Jan Číhal,1985.

Úvod: Město Ostrava (cca 330 tis.obyvatel) v současné podobě vzniklo integrací původních 34 obcí a měst (Mor.Ostrava, Polská (Slezská) Ostrava, Přívoz, Vítkovice, Mariánské Hory, Svinov). Významnými roky připojování obcí k jádru města (Moravské Ostravě) byly roky 1924, 1941 (německá okupace), 1957,1960,1975 a 1976. Celá městská aglomerace byla silně poznamenána industrializací v 2.pol. 19.století a socialistickým budováním od 50.let 20.století. Rozvoj dolů, hutí, chemického a strojírenského průmyslu přinesl proměnu původního zemědělského obyvatelstva. Silná migrační vlna koncem 19.století přivedla na Ostravsko pracovní síly z celé Moravy, Slezska, Pruska a Polska (Halič). Ztrácí se česká homogenita a dochází ke změně národnostní struktury ve prospěch Němců a Poláků. Německý kapitál ovládající převážnou část průmyslu se zmocnil také v převážné části osídlení místní správy a vedl ke germanizaci původního i nově přistěhovaného obyvatelstva. Tak např. v r. 1910 v ostravské aglomeraci bylo 52% Čechů, 31% Němců a 17% Poláků. (Např. ve Vítkovicích podíl Němců činil 69%, v Přívozu 49%, v Mor. Ostravě 47%). Uvedené skutečnosti silně poznamenaly politický a společenský život, zvláště pak oblast kultury a spolkovou činnost. Problémy sociální a odborně vzdělávací byly hlavním zaměřením různých "besed". V nich teprve postupně vznikalo i české ochotnické divadlo, tak jak narůstalo národnostní uvědomění proti německé rozpínavosti (přelom 19. a 20. století). Tyto snahy vedly i ke vzniku české stálé profesionální scény v Moravské Ostravě. Vznik 1.Československé republiky podstatně nezměnil národnostní složení, ale znamenal výrazný nástup českého obyvatelstva a s ním i bouřlivý kulturní rozmach včetně ochotnického divadla. Období okupace (1938-1945) republiky fašistickým Německem vedlo k narušení přímého spojení Ostravska s československým územím. Od prvopočátku byly okupanty potlačovány všechny projevy české kultury. Došlo k útlumu kulturních a osvětových spolků, včetně ochotnické činnosti. Řada ochotníků za svou odbojovou činnost zaplatila životem, nebo byla vězněna. Po osvobození, rok 1946 představuje nový rozmach spolkové činnosti. Zahájily činnost spolky, které byly za okupace rozpuštěny, nebo i zanikly. Organizace se ujaly Místní osvětové rady při komunální správě a v závodech pak odborové organizace. Vznikly závodní kluby a kulturní domy ROH. Zlomovým rokem byl rok 1951, kdy došlo ke zrušení spolkové činnosti. Zanikla řada spolků, které neměly potřebné podnikové zázemí a dochází ke slučování či "stěhování" ochotnických souborů a jejich členů. Období socialistického budování je poznamenáno agitační kampaňovitostí, která se projevuje odklonem od činnosti dosud tradičních ochotnických souborů. Repertoár klasických divadelních textů a postupů je doplňován či nahrazován socialistickými agitkami, estrádními a tendenčními texty. Vznikají mládežnické ochotnické skupiny malých divadelních forem. Profilování ochotnického divadla v Ostravě stejně jako jinde v republice poznamenaly politicko-společenské události obrodného procesu 1968, konzolidace v 70-tých letech, stejně jako sametová revoluce 1989 a nové ekonomické poměry po roce 1990.
Poznámka závěrem: Územní rozlehlost, členitost osídlení a výrazné změny, jimiž ostravsko prošlo, způsobily, že archivních podkladů k odpovědnému a důkladnému zpracování "místopisu" bylo poskrovnu. Zvláště za posledních 50 let již nejsou k dispozici kroniky spolků a souborů; archivy institucí socialistického zřízení, které se ochotnickou činností ve městě zabývaly, již neexistují. Podkladem byly jednak vzpomínky žijících pamětníků a jednak soukromé archivy některých z nich. V těchto archivech soustředili dokumentaci o činnosti některého, byť i zaniklého souboru.
Souhrn informací: asi 1820 - první zpráva o kočovných umělcích a také prováděných divadelních představeních; není známo, zda česká či německá, 1862 - založena Čtenářská beseda v Moravské Ostravě: osvětově vzdělávací a zábavní činnost, společenské, recitační a hudební večery a bály; také ochotnické divadlo - v úředním označení: "dilletantentheatervorstellungen" - drobné dramatické útvary, humorné scénky apod. Beseda vedená českou technickou inteligencí, z velké části přistěhovanou z jiných národněuvědomělejších českých a moravských území; později přejmenována na Českomoravský čtenářský spolek Beseda. 1864 - Občanská beseda v Zábřehu nad Odrou. Po 1865 - pravidelné návštěvy českých kočovných divadelních společností s činohrou, operou i operetou (ředitelé: Štandler,Muška,Pázdral,Nápravníková,Zollnerová, hostovala také Otýlie Sklenářová-Malá aj.), které vyvolaly zájem u obyvatelstva o české divadlo. 1869 - Čtenářská beseda ve Františkově Údolí (dnešní sídliště Šalamouna na hranici Vítkovic a Mor.Ostravy); vedle inteligence sdružovala i dělníky z hnutí (Vítkovice) a dolů (Hlubina); knihovna, čítárna, plesy, recitační večery a v jejím rámci. 1870 - založen ochotnický spolek Omladina; první představení "Chudý písničkář". 1871 - Hornický čtenářský spolek Salm v Polské Ostravě; divadelní představení pro školní mládež (ředitel - osvícenec - Karel Jaromír Bukovanský), hráli společně středoškolští studenti čeští i němečtí. 1874 - Omladina dne 29.3. uvádí pod vedením ing. Emanuela Balcara hru Josefa Kořeněvského "Bengálský tygr", později "Zmatek nad zmatek" a další, většinou veselohry. Hraje se v hostinských sálech. 1880 - z celkového počtu 24 spolků v Moravské Ostravě jsou 4 spolky české, zbytek německé. České "besedy" vznikaly i v Polské Ostravě, Přívoze, Mariánských Horách, Zábřehu nad Odrou, Vítkovicích, s cílem zvýšení českého národního vědomí obyvatelstva. Úkol ochotnických představení - sjednocení českého společenství; 1881 - Čtenářský spolek v Přívoze v čele s vlastencem Emanuelem Šlachtou; divadelní činnost podporoval Jan Purkyně. Při "Měšťansko-řemeslnické besedě" vzniká ochotnický odbor 18. chasa. O prázdninách hrají vysokoškolští studenti představení ve prospěch ND v Praze; 1883 - Čtenářský spolek zahrnuje divadelní činnost a hraje - J.Neruda "Prodaná láska" a V.K.Klicpera "Rohovín Čtverrohý"; 1890 - vzniká Družstvo pro postavení Národního domu v Mor. Ostravě; u jeho zrodu novinář, spisovatel, herec a režisér František Sokol-Tůma; 1893 - Mariánské Hory Čtenářský spolek s ochotnickou činností. Město si udrželo trvale český ráz (5% Němců) i v kapitálu a místní samosprávě; 1894 - otevřen Národní dům s možností předvádění ochotnických představení, na zahájení uvedeno: L.Stroupežnický "Paní mincmistrová" (rež. E.Balcar). Pravidelně zde hrály významné české profesionální divadelní společnosti (ND z Brna, J.Pištěka aj.). 1897 - Spolek ochotnického divadla v Mor. Ostravě, sdružoval dosavadní ochotnické kroužky, zanikl v r. 1928; 1902 - v Mariánských Horách vzniká divadelní kroužek Unie horníků; 1907 - založena Župa divadelních ochotníků východní Moravy a Slezska v Mor. Ostravě. Dána do užívání budova městského divadla (dnes Divadlo Antonína Dvořáka), avšak jen pro německá představení. 1908 - Župa z r. 1907 ustavena jako Župa divadelních ochotníků v moravské Ostravě, po přistoupení (1926) k ÚMDOČ přejmenována na Župa divadelních ochotníků v Mor. Ostravě, okrsek Fr. Sokola-Tůmy při ÚMDOČ. Rozpuštěna 8.4.1951. 1908 - po úpravách hlediště i jeviště v Národním domě zahajuje stálá česká divadelní scéna (společnost Fr.Trnky). Národní dům - dnes Divadlo Jiřího Myrona. 1918 - 13.10. vzniká Spolek ND moravskoslezského, kterému byla propůjčena scéna městského divadla; německý soubor přešel do (dnes již neexistujícího) Německého domu. Prvním ředitelem české scény v zahajovací sezóně 1919/1920 byl Václav Jiříkovský. V Mariánských Horách divadelní spolek tělovýchovné jednoty Sokola. 1921 - Mar. Hory: dramatický odbor DTJ zanikl v r. 1941; řada členů pak přešla v r. 1943 do souboru sociálního odboru Církve československé (dále viz rok 1945). 1931 - v Moravské Ostravě (vč. Mar.Hor, Vítkovic, Přívozu, Zábřehu n.O. a pod. - cca 125 tis. obyv.) uvádí se 141 ochotnických divadelních spolků, mimo jiné i tzv. Dělnické studio (nejsou bližší údaje). 1938 - obsazení sousedících území Mor. Ostravy cizími státy (Německo, Polsko), změna státoprávního uspořádání, reorganizační zásahy v průmyslu a obchodě, změna životního rytmu, útlum ochotnické činnosti na minimum. 1940 - Loutkářský soubor na Slezské Ostravě. 1945 - ve Vítkovických železárnách vzniká zábavní kroužek při ROH, který se stal základem pozdějšího DS IMPULS DK ROH Vítkovice. - V Mar. Horách vzniká divadelní odbor Místní rady osvětové, navazující na dřívější ochotnickou divadelní činnost od r. 1921. V dalších létech vyvíjí činnost pod různými zřizovateli a končí jako Divadelní odbor Osvětové besedy v Mariánských Horách.
1946 - Budování kulturních klubů (kult.domů), činnost Místních osvětových rad, obnova činnosti dřívějších spolků. - V továrně Hrušově ve Spolku pro chemickou a hutní výrobu vzniká při ZV ROH Komise mládeže, která zakládá divadelní odbor při ZK ROH - zárodek pozdější bohaté a úspěšné činnosti DS ZK HCHZ n.p. Dukla Hrušov. 1950 - Ostrava (cca 190tis. obyvatel) vč. připojených částí
na východní straně (Slezská Ostrava, Hrušov, Michálkovice a další) měla cca 60 ochotnických divadelních spolků. 1951 - zrušení všech spolků vč. Župy ochotnické ÚMDOČ, noví zřizovatelé zájmové umělecké činnosti ZK ROH velkých i středních závodů v Ostravě, např. VŽKG, HCHZ, Dusíkárny Šverma a řady dolů: Hlubina, Cing, Stachanov atd. Ti byli většinou organizátory řady městských přehlídek, u některých s celostátním dosahem (Hrušovské divadelní jaro). - V 50tých létech vznikly přehlídky: Vítkovická divadelní žatva (od r. 1954), Michálkovická divadelní přehlídka (1954), Hrušovské divadelní jaro (1951), Starobělská kulturní jeseň (1959). Většinou zanikly v druhé polovině 60tých let. 1954 - počet divadelních souborů ve městě - uvádělo se 38. Z nich pracovali pravidelně při ZK ROH: Spojených závodů Jan Šverma - Mar.Hory, VŽKG-Vítkovice, dolu Petr Cingr "Marx" - Michálkovice, dolu Hlubina "Fr.Sokol-Tůma - Mor.Ostrava (dříve Divadelní sdružení F.Sokola-Tůmy), dolu Generál Jeremenko, Lihovary Svinov, Hrušovské chemické závody Dukla n.p. Hrušov, dolu Stachanov-Heřmanice, dolu Stalin-Hrušov, dolu URX-Petřkovice, VPZ krajský závod Ostrava; při OB Stará Bělá, "Jiří Wolker" -Radvanice. Vzniká Městský dům osvěty, později přejmenováno na Městské osvětové středisko a následně na Městské kulturní středisko (MěKS). K němu náležela (cca od r. 1965) i Lidová konzervatoř s dramatickou výchovou amatérů. 1958 - v rámci akce "divadla malých jevištních forem" se prezentuje studentská autorská dvojice Nekuda-Veselý, s předscénkami V W, jako zárodek pozdějšího Divadla pod okapem. 1961 - vznik činoherních a loutkohereckých ochotnických divadelních kolektivů v tehdejším "Klubu pracujících Poruby" (od r.1969 jako DK OKD). Soubory nesou později název Jitřenka. 1964 - při DK ROH Vítkovic zakládá Jan Číhal Act-studio, na které později navazuje Bílé divadlo Ostrava (od r.1982). 1971 - na MěKS vzniká obor divadlo a slovesnost. Jeho posláním je mj. metodická pomoc ochotnickým souborům, organizace soutěží a evidence registrovaných souborů. 1976 - ukončuje činnost DS dospělých ZK ROH HCHZ "Dukla" Hrušov a končí přehlídka HDJ svým XXVI. ročníkem. Zahajuje činnost DS při ZŠ v Ostravě-Hrabůvce, později přijal název Na žíněnkách. Při Obvodním kulturním středisku v Porubě vzniká skupina autorů interpretující své i jiné texty, pod názvem Aureko. 1978 vyšel divadelní zákon (č.33/1978 Sb.) a vyhláška č.75/1978 Sb. Ministerstva kultury, kterými se upravovala divadelní činnost, definovali divadelní ochotníci, zřizování a registrace souborů. V této době bylo v Ostravě cca 20 ochotnických souborů. 1982 vzniká Bílé divadlo Ostrava - činné dosud. 1984-1989 adresář registrovaných divadelních souborů na MěKS Ostrava uvádí v tomto období 23 souborů: činoherní - DK OKD Poruba; Aroximace - fakultní výbor SSM-VŠB; Aureko - ObKS Ostrava 1 (Mor.Ostrava); Bílé divadlo - ObKS Poruba; ZK ROH Maršál Jeremenko-Vítkovice; Divadlo rekonstrukce a demolice - fakult. výbor SSM-PF Ostrava; Horizont - ObKS Slezská Ostrava; Impuls - DK ROH Vítkovice; soubor Na žíněnkách - ZV ROH ZDŠ Hrabůvka; Panoptikum - DK NHKG Zábřeh n.O.; Hlína - fakult. výbor SSM VŠB; Kladka - fakultní výbor SSM PF; Sisyfos - ObKS Ostrava 3; Barák - fakultní výbor SSM PF; Fortunistické divadlo - ObKS Ostrava 3; Redok - ObKS Ostrava 1; Úhrnná divadelní společnost - ObKS Ostrava 1; Jantarové divadlo - ObKS Ostrava-Poruba; loutkářské: DK ROH Vítkovice; Porubáček - Obvodní dům pionýrů a mládeže Poruba; Jitřenka - DK OKD,Ostrava-Poruba; dětské a mládežnické divadlo: Dividlo; Změny - SOU VŽSKG. 1985 - ukončuje činnost Ds Na žíněnkách. 1987 - vzniká Dividlo - dětský soubor při DPM v Ostravě 1, později DDM Ostrava-Mariánské Hory, činný dosud. 1989 - zahájila nesoutěžní přehlídka dětských souborů tzv. Setkání - organizovaná DS Dividlo. Trvá dosud. Soubor - Aureko ukončuje oficielně svou činnost na Obvodním kulturním středisku v Ostravě 1 - Mor. Ostravě. 1990 - na základě legislativních změn končí činnost MěKS Ostrava, nadále zůstává Lidová konzervatoř (i s dramatickým oborem) a její odnož Dětská muzická škola pro handicapované děti. 1991 - Loutkářský soubor DK Vítkovic ukončuje činnost. Zahajuje činnost DS Ostravská pohoda - trvá dosud. 1992 - FDS Impuls DK Vítkovice ukončuje svou činnost. Na Matičním gymnáziu v Ostravě založen studentský soubor Tajfun. Ve školním roce 1992/1993, jako první v Ostravě, otevírá ZŠ Šeříková 33 v Ostravě-Výškovicích "divadelní třídu" s rozšířenou literárně-dramatickou výchovou. U zrodu bylo vedení školy: Vladislav Dvořák, Jiří Seidl a Miloslav Čížek - profesionální herec a režisér Divadla Petra Bezruče, s praktickými zkušenostmi spolupráce s amatéry. Ve škole se vybudovala jeviště, hlediště, a vytvořilo se potřebné provozní zázemí. Postupně do dramatické výchovy byly zapojovány další třídy. Veřejná prezentace činnosti je umožněna na přehlídce Arénka. Absolventi této ZŠ s dramatickou výchovou, jako studenti středních škol zakládají v r. 1998 Amatérské divadelní studio na Janáčkově konzervatoři v Ostravě. 1993 - loutková scéna Jitřenka v DK OKD v Ostravě-Porubě ukončuje svou činnost. 1994 - 1. ročník přehlídky dětských kolektivů Arénka, prezentujících výsledky dramatické výchovy, pořádaný Komorní scénou Aréna. Trvá dosud. 1996 - zahajuje činnost skupina ochotníků z bývalých souborů, která později přijímá název Aureko II a vzniká DS Inzerát. Pracují dosud. 1997 - 1. ročník festivalu pouličních divadel Někde něco, pořádaný Bílým divadlem Ostrava. Vzniká divadlo Jiříkovo vidění - tvoří je skupina lidí, která se vyčlenila ze souboru Inzerát - pracují v ObKS v Ostravě-Porubě dosud. 1998 - činné činoherní amatérské soubory a skupiny v Ostravě: Bílé divadlo, Dividlo, Jitřenka, Tajfun, Aureko II, Ostravská pohoda, Jiříkovo vidění, Inzerát, Kupodivu, Lípa slezská, Bambus, Padeleimon, Elto - anglicky hrající studenti Ostravské university, Koukadlo, XXXH XXÓ XXOXX, Kabaret Jiřího Surůvky. Velká většina z nich jsou divadla autorského typu - využívají literárních i hudebních příloh vlastních členů.
(Zakopalovi)
Vítkovická divadelní žatva (1954-1967)
Založena 1954 z iniciativy DS VŽKG ve Vítkovicích, obvykle v měsících březen, duben. Konala se ve společenském domě VŽKG. Do r. 1961 jako okresní (městská) soutěžní přehlídka ochotnických souborů v Ostravě. Výběr zajišťoval Městský dům osvěty. V období 1962-1967 přehlídka organizována pouze souborem. Patronáty nad účinkujícími přebíraly jednotlivé výbory ROH závodů VŽKG. Pro stále se zhoršující provozní i technické podmínky (sousedící restaurace s divadelním sálem, osvětlení) i organizační náročnost, "Žatva" ukončena XIII. ročníkem v r. 1967.
Michálkovická divadelní přehlídka (1954-1964)
Založena 1954. Organizátor: ZK ROH dolu Petr Cingr v Michálkovicích s DS Marx téhož ZK, za spoluúčasti Poradního sboru pro lidové divadelnictví MěstNV v Ostravě. Konalo se obvykle v listopadu na počest VŘSR za účasti cca 5-7 městských souborů. Poslední ročník se konal v roce 1964.
Starobělská kulturní jeseň (1959-1964)
Založena 1959. Pořádala OB ve Staré Bělé na podzim každého roku. Skončila v r. 1964.
Hrušovské divadelní jaro (1951-1976)
Přehlídka zahájila v r.1951 na počest jubilea A.Jiráska; zakladatel divadelní odbor ZK ROH HCHZ v Hrušově. Konala se v období březen-duben v sále závodní jídelny. Později byla okresní přehlídkou LUT a od roku 1960 (X. ročník) se stala přehlídkou DS chemického průmyslu v Československé republice. Hosty přehlídky byly i soubory ze zahraničí: Itálie, Maďarsko. Přehlídka skončila XXVI. ročníkem v r. 1976 pro nezájem v dalším pokračování a nepochopení ze strany ZV ROH i vedení podniku. Po JH to byla přehlídka s nejdelší tradicí v tuzemsku.
Dospělí dětem - celostátní národní přehlídka divadla pro děti (1973-1983)
I.ročník NP se konal v Kralupech nad Vltavou. Od II. ročníku po VII. ročník (1983) se NP konala každý druhý rok v DK ROH OKD v Ostravě-Porubě. Pořadatelé: ÚKVČ Praha, DK OKD, MěKS v Ostravě. Přehlídka byla obsazena soubory z výběru krajů. Mnohdy jako hosté účinkovaly i soubory ze zahraničí: Irsko, Estonsko. Z Ostravy NP přešla do Stráže pod Ralskem a následně do Rakovníka pod názvem Popelka.
Setkání divadel lidí v Ostravě (1989-dosud)
Nesoutěžní přehlídka pozvaných dětských a dospělých divadel. Pořádá Dividlo - divadelní studio Dramacentra Ostrava spolu s DDM v Ostravě v Mariánských Horách a Hulvákách. Zprvu se přehlídka konala 2x v roce (červen, listopad). V současné době se červnová setkání uskutečňují v Brně - tzv. Brnkání. Inspirativní přehlídky: Laškování v Aši, Hliníkové kukátko v Humpolci. Součástí přehlídek jsou tzv. dílny o textu, hudbě, dramaturgii atd. a diskusní kluby vedené lektory z oboru dětského divadla. Přehlídka je konaná za podpory grantů ministerstva kultury ČR, ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR, městských i obvodních orgánů místní samosprávy, SME a.s. Ostrava a dalších.
Arénka (1994-dosud)
Nesoutěžní přehlídka amatérských dětských kolektivů, prezentace výsledků dramatické výchovy ZŠ. Organizuje a pořádá ve svých prostorách Komorní scéna Aréna za přispění grantů Min. kultury ČR, městských a obvodních úřadů (Mor. Ostrava a Přívoz) a za spolupráce ostravské Společnosti pro kulturu a umění. Dramaturgie přehlídky je ojedinělá a vzniká ze setkání dětí zdravých s kolektivy dětí postižených, z ústavů sociální péče. Působnost přehlídky přesahuje z Ostravy do regionů Brna, Děčína. Vystupují i hosté ze Slovenska a romské kolektivy. Součástí přehlídky jsou semináře pro účastníky (učitele a děti) i studenty Ostravské university a odbornou veřejnost zabývající se dramatickou výchovou dětí.
Někde něco (1997-dosud)
Festival pouličních divadel, pořádaný Bílým divadlem Ostrava, v červnu, v centru Ostravy za přispění grantů města a obvodu Mor. Ostrava a Přívoz.
(Zakopalovi)
OSTRAVA - současně činné soubory (s pravidelnou činností a tradicí)
Bílé divadlo (1964-1982-dosud) V roce 1964 vzniká při DK ROH VŽSKG Act-studio založené Janem Číhalem jako experimentální divadlo s volnou dramaturgií. První inscenace: komponovaný poetický pořad Těla (vystoupení na WP); v r. 1965: Mysteria a malé hry (autorů - Sviták,Marat,Sade) - kompozice a režie J.Číhal. Založen festival experimentálního divadla Generace (I. a II. ročník). V r. 1969 skončila činnost v DK. V roce 1970 založil J.Číhal soubor Někde něco pod zřizovatelem výboru SSM závodu 2 VŽSKG, později přešli pod Bílé divadlo, které se ustavilo v r. 1982. Postupně zřizovatelé: Kulturní středisko Klimkovice, ObKS Ostrava-Poruba, ZK ROH ČSD Bohumín. V současné době jako občanské sdružení (od r. 1990). Činnost Bílého divadla charakterizují jevištní i tzv. paradivadelní experimenty, a autorská i kolektivní tvořivost. Charakteristické inscenace: Hráz věčnosti (dle prózy B.Hrabala), Ghelderode: Slepci, Máchův Máj (divadlo v přírodě), Dům mé matky (podle básnické poémy Vl.Holana - scénář V.Machek, J.Číhal), Faust (podle F.Machka-volné variace na starobylé téma, arénní prostor, naturalistické detaily ve scénografii a expresivní prvky v hereckém projevu), Červený kohout letí k nebi (1993-podle prózy M.Bulatoviče dle scénáře V.Machka, J.Číhala, L.Jičínského), jako divadlo určené do venkovního prostoru. 1996 - Samuel Beckett - montáž jeho Šťastných dnů a Krappovy poslední pásky, 1997 - Ty, který lyžuješ - podle kreseb Martina Velíška - nejúspěšnější inscenace souboru v současnosti. Od roku 1982 soubor připravil a sehrál 16 inscenací. Významné osobnosti, které se podílí na uměleckém profilu souboru i jeho organizátorské činnosti: Jan Číhal (scénárista, režisér, herec, umělecký vedoucí), Vladimír Machek (dramaturg, scénárista), Luděk Jičínský (scénárista, režisér, herec), Rosťa Holman (herec). Bílé divadlo připravuje také divadelní dílny (lektoři P.Oslzlý, V.Martinec), od r.1997 organizuje přehlídku pouličního divadla v Ostravě: Někde něco; je častým účastníkem celostátních přehlídek a festivalů v ČR: WP, ŠP, JH a také v zahraničí (Maďarsko). Pro svoji činnost využívá grantů městských i obvodních (Mor. Ostrava a Přívoz) orgánů samosprávy. Účast na WP, ŠP, JH: 1990 - Dům mé matky; JH: 1998 - Ty, který lyžuješ.
Dividlo (1987-dosud) V roce 1987 při DPM v Ostravě 1 (Mor. Ostrava) vzniká dětský (10-11 let) divadelní soubor, vedený Alexandrem Rycheckým (dříve působil v souborech v Hrušově, Impulsu ve Vítkovicích, zvláště jako výtvarník). Smyslem Dividla je dramatická hra, práce na textu, divadelní proces není nutno završit představením. První představení: M.Lukešová - Holčička a déšť. Úspěšná inscenace: 1988 - Heviér-Rychecký: Nevyplazuj jazyk na lva (překlad J.Žačka) - dramatizace knížky pro děti. Hrála se 56x po několik sezon (do r. 1992), účast na NP ve Stráži pod Ralskem, zahraniční zájezd do Litvy (1990). Od r. 1992 přechází soubor jako občanské sdružení pod Dramacentrum DDM - Ostrava-Mariánské Hory spolu s A.Rycheckým, kde se dále rozvíjí formy dramatické výchovy pro ZŠ, střední školy i pro děti a mládež ve volném čase. Dividlo za více než 10 let činnosti má dnes 7 oddílů (s cca 75 dětmi), v nichž je tvorba soustředěna podle zájmu, nikoliv věku. Dřívější absolventi zakládají oddíly dospělejšího divadla. Práce na předlohách (případné inscenace): L.Feldek - O škaredé princezně, Komedie o Františce, L.Aškenázy - Ukradený měsíc, Wytham - Černé světlo, Charms - Dobytku smíchu netřeba, K.Houba - Cizinci - bizardní literární texty. Vznik Dividla ovlivnilo Hudradlo-Zliv. Spolupracujícími soubory jsou např. Brnkadla-Brno, Tak trochu bychom-Aš. Dividlo spolu s DDM pořádá přehlídku Setkání. Iniciátory, vedoucími jednotlivých pracovních divadelních oddílů a lektory dramatické výchovy jsou: Saša Rychecký, Jitka Kvasničková, Petra Rychecká, Hela Skálová, Jana Kuršová.
Jitřenka (1961-dosud) V roce 1961 v Klubu pracujících Poruby (později DK OKD Ostrava-Poruba) vzniká loutkoherecký a činoherní soubor - Jitřenka. Od prvopočátku je činnost činoherního souboru zaměřena na inscenování her dospělých pro děti. Vytváří se proto i abonentní systém pro ZŠ i mateřské školy. Jednou z nejúspěšnějších inscenací byla hra Fr. Hrubína Kráska a zvíře. Další: Fr.Pavlíček - Bajaja, , C.Gozzi - Princezna Turandot, s propojením na loutky , Louskáček a myší král (úprava baletu P.I.Čajkovského s motivy E.Hoffanna v úpravě S.Drábkové), Fr.Pavlíček - Pasáček vepřů. Vedoucí souboru a režisérkou většiny představení byla Anna Pospíšilová. Jako režiséři pracovali v souboru také krátkodobě profesionálové: Alexandr a Jana Postlerovi. V roce 1993 se soubor stává občanským sdružením jako Divadelní společnost Jitřenka. Pořádá v předplatitelském systému i filmová představení pro děti ve věku 4-10 let, smluvně v KD Poklad a.s. v Porubě (bývalý DK OKD). V čele souboru v současné době stojí Michaela Hlavsová (jednatelka, manažer souboru, herečka). Pro svou činnost soubor využívá grantů Obvodního úřadu Ostrava-Poruba a sponzorských darů několika firem a podnikatelů; za jejich přispění se uskutečnil také výměnný zájezd s dánským souborem (Fjordagerscenen).
Tajfun (1992-dosud) V r.1992 vzniká školní divadelní soubor na Matičním gymnáziu v Ostravě (Mor. Ostrava), kde kdysi začínali i zakladatelé Divadélka pod okapem. Zakladateli jsou Jiří Popiolek a David Štěpán, kteří se výrazně podílí na formování souboru jako upravovatelé předloh a skladatelé hudby u všech dosavadních inscenací. Členy souboru jsou studenti gymnázia od tercie (14ti letí). Prvotní inscenace: 1992 - J.Popiolek-D.Štěpán - Loupežník (absurdní drama volně na motivy K.Čapka), v r. 1998 vzniká (s jinou skupinou studentů) verze 2.0; obdobně je tomu i s Hrou o Jessicu (gangsterský crazy-muzikál z blázince) těchže autorů, jako parodie inspirovaná stupidními americkými policajtskými seriály v televizi. Soubor je účastníkem projektu Spurensuche, spolupráce mládeže Německa a střední a východní Evropy. (Nadace Roberta Bosche a Evropské unie). Na základě toho vystupoval v r. 1998 při 1. setkání v Polsku (Wroclav). Tříletý projekt vyvrcholí v r. 2000 v Ostravě.
Divadlo Aureko II (1996-dosud) V roce 1996 skupina ochotníků z bývalých DS zakládá soubor, který později přejímá název Aureko II (1998). Jeho cílem je zvláště inscenovat texty autorů, které dosud nebyly publikovány a vytvořil podmínky pro autorské aktivity vlastních členů. Zprvu skupina vystupuje pod patronací ZŠ Šeříková 33, Ostrava-Vítkovice. Prvotní autorskou inscenací Aureka II byl Feérický triptych Zuzany Vobecké Andělů na zem spadlých. Zakládajícími členy občanského sdružení byli mimo jiné: Zuzana Vobecká, Ladislav Vrchovský, Petr Bohm, Lea Dokoupilová, Eva a Dušan Zakopalovi (předseda výboru souboru) Darja Fusková.
Inzerát (1996-dosud) V roce 1996 vzniká soubor Inzerát jako občanské sdružení. Inscenuje autorské texty předloh jak pro děti, tak pro dospělé. Nezbytnou součástí jejich her je hudba a písničky. Tématem her je kritický pohled na dobu, v níž žijeme; divadelní forma je poznamenána tvůrčím hledáním pro nejvěrohodnější sdělení. Hry pro děti: Princeznin poklad (J.Neduha-založil divadlo Jiříkovo vidění), Drak (I.Maňák). Hry pro dospělé: Večery pod věží (kolektivní koláž), Na šikmé ploše (I.Maňák-Zdeněk Sekanina). Vůdčí osobnosti souboru: Ivan Maňák (textař, vedoucí souboru), Markéta Badurová, Pavel Gajdoš, Zdeněk Sekanina (režisér). Provozní podmínky poskytuje soubor ZŠ Šeříková 33, Ostrava-Výškovice; vystupuje v mládežnických klubech v Ostravě a okolí.
Divadlo Jiříkovo vidění (1997-dosud) V roce 1997 odchází ze souboru Inzerát skupina vedená Jiřím Neduhou a zakládá formou občanského sdužení Divadlo Jiříkovo vidění. Provozní podmínky jim poskytuje ObKS v Ostravě-Porubě. Předlohy inscenací jsou podle členů souboru. Repertoár je určen jak dětem, tak dospělým. Pohádka Princezna poklad autora J.Neduhy přešla ze souboru Inzerát, další pohádka Jak šel Čenda do světa. Pro dospělé Hlučná pantomima a detektivní hra Čikágská bestie. Vedoucími a tvůrčími osobnostmi jsou J.Neduha (autor, režisér) a M.Prajza (autor).
Ostravská pohoda (1991-dosud) V roce 1991 začínající soubor uvádí vlastní komedii s hudbou, tanci a zpěvy: Tuze velká učitelka - jistá podoba kabaretu. Postupně se skupina formuje a profiluje na autorské divadlo se společenskou tematikou-vztahy mezi lidmi-podávanou nadále s krutým humorem, sarkasmem a nadsázkou: Ale já přece..., Koncert Birgit Szabó, Perverze (1997). Zakládající členové: Radim Osuch, Tomáš Vůjtek (autor všech předloh), Gabriela Rozprýmová, Sylva Vůjtková.
Zaniklé soubory a spolky
Župa divadelních ochotníků v Moravské Ostravě, okrsek Fr.Sokola-Tůmy při ÚMDOČ (1908-1952) Zakladatelem župy v r. 1908 byl František Eliáš. Mezi členy prvního výboru byl i František Sokol-Tůma. Podnětem vzniku byla česká národnostní probuzenecká práce na širším Ostravsku (Těšínsko, Místecko, Novojičínsko). Mezi zakládajícími spolky byly např.: Tyl Vítkovice, Sokol Zábřeh nad Odrou, Soubor ze Staré Vsi, Národní jednota Zábřeh nad Odrou, Ochotnický spolek Moravská Ostrava. Cílem bylo pečovat o ustavování a řízení divadelních spolků, pořádat různé kurzy herecké a režizérské, pomáhat při výběru her.. Divadelní kurzy byly pořádány každoročně za spolupráce i profesionálů (např. Karel Želenský). Celkem bylo uspořádáno 72 divadelních kurzů a škol (jedno či dvounedělní, ale také až 50ti hodinové). Soutěže označované jako závodění byly zahájeny v r. 1912 (vítěz Kollár z Polské Ostravy s hrou Maryša od bří. Mrštíků). Od r. 1925 následovaly v kratších či delších intervalech divadelní a recitační soutěže již pravidelně. Župa je organizovala po celou dobu své činnosti až do r. 1951. Zdárně působila župní divadelní knihovna. Pro zvýšení úrovně ochotnických představení byla organizována zprostředkovatelská výpomoc herci či režiséry z jiných divadelních spolků. V r.1927 za tím účelem vznikl vzorový putovní soubor z malého počtu dobrých herců. (Práce byla charakterizována: až 40 zkoušek, bez nápovědy, vybraný klasický repertoár. Za 10 let vystoupil 165 krát, nacvičil 18 celovečerních a 16 jednoaktových her). Župa vydávala od r. 1927 Zpravodaj pro spojení se soubory (náklad přes 200 ks měsíčně). V roce 1902 měla župa 17 českých spolků, v r. 1932 již 135 a v době okupace (1943) jen 34. Župa podporovala i loutkové divadlo. Bylo jich zakoupeno několik pro členské soubory. Soubor Župy vystoupil v r. 1945 na JH s kmenovou hrou Fr. Sokola-Tůmy - Pasekáři. V čele župy po dlouhou dobu působili: prof. Jindřich Vodička, jednatel (herec a režisér) Bohdan Horák; spisovatel, ale také herec a režisér Bedřich Čurda-Lipovský (za 2. svět. války vězněn za své politické postoje). Nehynoucí zásluhy o činnost župy má Fr. Sokol-Tůma, novinář, který vedle prací beletristických psal také dramata, pro potřeby a se znalostí ochotnického divadla. Byl hercem a recitátorem, režisérem, pedagogem při výchově ochotníků, organizátorem ochotnické činnosti. Napsal mimo jiné tyto hry" Pasekáři, Gorali, Na prahu života, Hyeny, V záři milionů.
Divadelní soubor Osvětové besedy v Mariánských Horách (1921-1965) Navazoval na tradice ochotnického divadla v Mariánských Horách v Ostravě již od r. 1921. Byl členem ochotnické župy. Vyvíjel činnost i za německé okupace. Po osvobození fungoval jako divadelní odbor Místní rady osvětové a po r. 1951, kdy byly zrušeny spolky, postupně vystřídal několik zřizovatelů: ZK ROH družstva Budoucnost, ZK Šverma, divadelní odbor Osvětové besedy v Mar. Horách. Soubor hrál převážně klasický repertoár (L.Stroupežnický: Naši furianti, Fr.Sokol-Tůma: Staříček Holuša, Šamberk: Jedenácté přikázání, N.V.Gogol: Revizor) a pohádky pro děti (Kňourek: Ubrousku prostři se, Santer: Kašpárek a jeho veselé vánoce, M.Stehlík: Perníková chaloupka). Ročně se uskutečnily 3-4 premiéry, repríz bylo více než 10, představení se hrálo v místě, ale také na místních přehlídkách a v okolí Ostravy. Vedoucími osobnostmi souboru byli: František Zecha (vedoucí a režisér), Miloš Zapletal (dramaturg, herec, režisér, kronikář), akademický malíř Ferda Adámek (režisér), dlouholetý ochotník Jindra Staněk (režisér); rodinou tradici ochotnickou představoval Ruda Fabiánek s dětmi. Zhoršující se provozní podmínky vedly k ukončení činnosti v druhé polovině 60tých let. Někteří členové přešli do souboru vítkovického.
Spolek divadelních ochotníků Tyl ve Vítkovicích (1907-1951) Založen r.1907, nepravidelná činnost i během německé okupace, oživení po 2.svět. válce, ukončil činnost v r. 1951, včlenil se do souboru ZK ROH VŽKG.
Spolek divadelních ochotníků Tyl v Přívoze (1910-1934) Založen v r. 1910, činnost přerušena 1. svět. válkou, zanikl v r. 1934; vůdčí osobnost prof. B.Čejka.
Divadelní spolek Kollár v Polské (Slezské) Ostravě (1907-1935) Založen r.1907, zakl. člen župy ochotnické, bohatá ochotnická činnost, klasický repertoár, zanikl v r. 1935.

Spolek divadelních ochotníků Klicpera ve Slezské Ostravě (1929-1949) Zahájil v r. 1929, sdružil členy bývalých ochotnických spolků ve Sl. Ostravě, pracoval i v době okupace (1942) a zanikl v r. 1949.
Divadelní spolek Havlíček v Třebovicích (1902-1925)
Loutkářský soubor na Slezské Ostravě (1940-1953) Zahájil činnost již v r. 1940, za okupace odehrál více než 900 představení, 14.2.1946 jako Dřevěné království v Mor. Ostravě. V r. 1953 se činnost profesionalizovala jako Krajské divadlo loutek, dnes Divadlo loutek Ostrava.Divadelní sdružení Františka Sokola-Tůmy v Moravské Ostravě (1892-1972) Navazovalo na Ochotnický spolek zal. r.1892, sdružilo (v r.1928) členy končícího Spolku ochotnického divadla. Soubor byl členem župy ochotnické a vyvíjel činnost i během německé okupace. V r.1946 byl jeho zřizovatelem ZK OKD Ostrava, později ZK ROH dolu Hlubina, stále s názvem Fr.Sokola-Tůmy. Jeho repertoár tvořily klasické divadelní hry, s nimiž se také účastnil JH: 1946 - Fr.Sokol-Tůma: Pasekáři, 1947 - K.Čapek: Věc Makropulos, 1948 - Fr.Šrámek: Ptačí satyr. Jako soubor ROH dolu Hlubina inscenoval např. J.Jurandot: Taková už je doba, G.Goldoni: Mirandolina. Vůdčí osobnost souboru byl Bedřich Čurda-Lipovský, herec, režisér, překladatel a dramatický autor - např. Okovy, Převrat, Nezvaný host (hrána s mimořádným úspěchem v době okupace). Zatčen nacisty v r. 1939 a 1944, propuštěn z Terezína v květnu 1945. Pracoval v souboru i po r. 1946. Soubor ukončil činnost v 70tých letech.
Divadélko pok okapem (1962-1971) Iniciátory byli Luděk Nekuda, Pavel Veselý, Eduard Schifauer. V rámci akce "divadla malých jevištních forem" začínali text apely z vlastní autorské dílny až do podoby kabaretů "H3PO4", Aškenázy: Černá bedýnka. Soubor vznikl na Pedagogické fakultě v Ostravě, r.1962, spolupracoval se skupinou herců z Divadla Petra Bezruče, vedenou Janem Kačerem. V r.1968 přešel pod Divadelní klub Waterloo a účinkoval na Černé louce. Posledním představením byla v r.1969 inscenace Syn pluku, která byla prohlášena za politicky neúnosnou a řada členů souboru skončila i za své mimodivadelní politické aktivity v době normalizace před politickým procesem. Divadelní klub Waterloo skončil z moci úřední svou činnost v r.1971. Mezi další členy souboru patřili: Ivan Binar, Tomáš Sláma (dnes moderátor rozhlasu i televize), Petr Ulman, Jaroslav Pochman (autor scénické hudby a písniček). V r.1963 vystoupilo Divadélko pod okapem na JH s hrou Nekuda-Veselý: Šlápoty.
Impuls - divadelní soubor Domu kultury ROH Vítkovice (1945-1992) Vznikl r.1945 po osvobození jako zábavní kroužek při ROH Vítkovických železáren (VŽ). Zprvu organizátor zábav a recitačních vystoupení. Postupně se připojovaly mládežnické kolektivy jiných závodů VŽ. Rozšiřující se činnost na kulturní vyžití si vynucuje první kontakty na profesionální umělce (Ladislav Holub, později Vlasta Vlasáková, Miloslav Holub, Jiří Dalík aj.). Dramatický odbor (140 členů) měl několik kulturních úderek. 1. hra - 1948, Františka Spitzera: Sklárna - hra o socialistickém budování v SSSR. 100 repríz, vítěz celostátní soutěže souborů ROH. Rozšiřující se spolupráce s profesionály (např. Václav Lohninský jako režisér) znamenalo zkvalitnění práce, změnu v repertoáru (L.Stroupežnický: Václav Hrobčický z Hrobčic, A.Jirásek: Jan Žižka, G.Preissová: Její pastorkyně ap.). Mladí členové se věnují pohádkám (V.Plumlovská: Zlatá nit, V.Nejedlý: Čtverák hastrman) pod vedením Jindřicha Michla. V roce 1950 se jednatelem souboru stává Čeněk Halška, který se stává také výraznou hereckou osobností vedle svých schopností organizačních, které zastává až do r.1981. V padesátých letech přichází do sobuboru členové rušených souborů Havlíček, Tyl z Vítkovic i někteří ze souborů Beskyd a Sdružení Sokola-Tůmy (v 60tých letech). Rozrostlý soubor uvádí i 4 premiéry za rok. Vysoká reprizovanost představení v sousedních obcích a na přehlídkách . Soubor je iniciátorem každoroční Vítkovické divadelní šatny. Název souboru se proměňuje: Divadlo pracujících VŽKG, Divadelní soubor ZK ROH VŽKG na DS DK pracujících VŽKG středisko Vítkovice až na konečný název po přechodu do DK Vítkovice v Mor. Ostravě; v roce 1982 přijal název Impuls. Stoupající aktivita i úroveň inscenací je korunována úspěchy s hrou Miloslava Stehlíka Nositelé řádů - vítěz 25. JH 1955, následně vystoupení v televizi - přenos z divadla J.Wolkra. Souboru věnoval autor svou další hru Selská láska. Odtud začíná užší spolupráce souboru s M.Stehlíkem. Na úspěchu se také podílí režisér František Arleth (po mnoho let výrazná tvůrčí osobnost souboru a ochotnického divadla, nositel Ceny města za ochotnickou činnost) a Adolf Král (herec, později i filmový - např. První parta dle K.Čapka). Od roku 1956 do r. 1966 v souboru působil jako umělecký poradce tehdejší ředitel Státního divadla v Ostravě (SDO) Vladislav Hamšík. Pod jeho dohledem a režiemi Fr.Arletha a Břetislava Černého vznikají inscenace: F.G.Lorca: Mariana Pinedová, M.Stehlík: Modrá rokle, J.K.Tyl: Tvrdohlavá žena, K.Čapek: Bílá nemoc, M.Kleist: Rozbitý džbán aj. Jako výtvarník se souborem spolupracoval i vedoucí výpravy SDO Vladimír Šrámek (až do r. 1978). Soubor byl veden stabilizovaným výborem (později Radou) s důkladnou funkční členitostí: předseda, jednatel, jevištní mistr (dlouhá léta František Blažek - otec i syn), kronikář, hospodář, dramaturg, režiséři. Koncem 50tých let se v souboru projevuje nejen jako herec, ale také jako režisér a dramaturg Miroslav Etzler (středoškolský profesor, pak PhDr.). Výrazná osobnost, která později formuje a profiluje nejen soubor vítkovický, ale také v Hrušově (Dukla MCHZ), kam přešel v r. 1966. Jeho ochotnické aktivity později přesahovaly rámec Ostravy (člen poradního sboru, porotce a.p.), publikoval v oblasti kultury a psal recenze i na profesionální představení. Koncem 60tých let přichází jako umělecký poradce do souboru Bronislav Křanovský, tehdejší inspektor odboru kultury MěstNV v Ostravě. Stal se významným režisérem souboru až do r. 1983, (A.N.Ostrovskij: Vrána vráně oči nevyklove, Nestroy: Talisman, J.K.Tyl: Kutnohorští havíři, J.G.Tajovský: Ženský zákon, A.Jirásek-Zd.Bláha: Maryla, A.Fredro: Dámy a husaři, G.Preissová: Gazdina roba aj.). Zahraniční zájezdy: Vídeň-česká krajanská menšina (1962 - Bílá nemoc, Dobrý voják Švejk). V 70tých letech soubor prožívá určitou krizi spojenou s odchodem mladých lidí, snižuje se počet premiér za rok, avšak vysoká úroveň představení zůstává, díky stálým a zkušeným ochotnickým hercům. Svědčí o tom i další účasti na JH a úspěchy na krajských a mezikrajských přehlídkách. V roce 1978 soubor navázal kontakty s profesionálním hercem, režisérem divadelním i televizním, Aloisem Müllerem, který do té doby pracoval s DS v Hrušově. Po ukončení činnosti DS Hrušov se do souboru vrací Miroslav Etzler, Dušan Zakopal (herec a režisér) a přichází další členové z Hrušova (Oldřich Kubečka,Jaromír Žebrák,Emil Wolf a další, kteří značnou měrou ovlivňují další uměleckou úroveň a činnost souboru. V r.1981 se A.Müller stává placeným uměleckým vedoucím a organizačním vedoucím se stává Radislav Kohut (dlouholetý člen souboru). Přichází větší počet mladých lidí a pro ně připravil A.Müller vlastní hru: Kapka rosy, jejímž cílem bylo stmelení celého kolektivu. Režijní práce A.Müllera: N.V.Gogol: Ženitba (scéna Jiří Istel); Fr.Šrámek: Měsíc nad řekou, Aristofanes: Ptáci a j. Režijní práce D.Zakopala: G.Goldoni: Sluha dvou pánů, J,Jílek: Sůl nad zlato, Saši Rycheckého: Pavel Grym: Bubáci, Jiří Hlávka: Cirkus vzhůru nohama. Počátkem roku 1985 se značně zhoršily podmínky pro činnost souboru ve středisku ve Společenském domě ve Vítkovicích a ten se stěhuje do DK Vítkovice se sídlem v Moravské Ostravě. Hraje se na loutkovém jevišti a tomu se přizpůsobuje repertoár i způsob inscenování. Starší členové souboru odchází, mladí přichází na hraní pohádek a na inscenování měně náročných scének a titulů. Posledními inscenacemi jsou: J.Zeyer: Raúz a Mahulena (režie Irena Rozsypalová-herečka SDO), J.Jílek: Pták ohnivák a Liška Ryška (režie M.Václavek-výtvarník SDO, vlastní úprava J.Trnky: Zahrada (do titulu Karkulka Šípková, režie Dušan Zakopal) a pantomimické pásmo Vademekum životem autorů a interpretů Aleny Sopouškové a Karla Praise (pozdějšího zakladatele profesionální pantomimické scény Klaunské divadlo Mimo Ostrava, účastníka přehlídek v Kolíně i v zahraničí). V režii Lubomíra Ivánka inscenováno v r. 1988 monodrama B.Polívky: Nejsem svůj pes v interpretaci Dušana Zakopala (hraná až do r. 1990). Soubor v průběhu své činnosti obdržel řadu čestných uznání i ocenění různých orgánů ROH i samosprávy za svou dlouholetou aktivní kulturní činnost. Stejně tak tomu bylo u řady herců či režisérů i za jejich umělecké výkony. Stav provozně-technického zařízení ovlivňuje nepříznivě činnost na loutkové scéně a po roce 1990 dochází k rekonstrukci a následné provatizaci DK (vzniká akciová společnost). Tak zanikly provozní podmínky, soubor nenalézá možnosti působení jinde v Ostravě a činnost ukončuje v r. 1992. Za dobu 47letého trvání byl vítkovický soubor s bohatou a úspěšnou kulturní ochotnickou činností mnohokrát reprezentantem města , účastník mnoha přehlídek celostátního významu. Souborem prošlo téměř 350 ochotníků, z nichž řada se profesionalizovala. Byl to soubor s nejdelší dobou nepřetržité činnosti a v 80-tých letech 20.století nejstarší ochotnický soubor v Ostravě.
O rozsáhlé činnosti souboru svědčí tyto údaje:
ObdobíDoplň z originálu.


V průměru na jedno nastudování hry bylo uskutečněno 35 zkoušek. Účast na JH: 1955 - M.Stehlík: Nositelé řádů (režie Fr.Arleth, um.por. Jiří Novák), 1956 - M.Stehlík: Selská láska (režie Fr.Arleth, um.por. M.Stehlík), 1961 - J.K.Tyl: Tvrdohlavá žena (režie Bř.Černý, um.por. Vl.Hamšík), 1970 - A.N.Ostrovskij: Vrána vráně oči nevyklove (rež. J.Michl, um.por. B.Křanovský), 1973 - J.K.Tyl: Kutnohorští havíři (režie Bronislav Křanovský), 1974 - J.G.Tajovský: Ženský zákon (režie Bronislav Křanovský), 1982 - A.Müller: Kapka rosy (režie Alois Müller), 1986 - Aristofanes (režie Alois Müller)
Divadelní soubor ZK Hrušovských chemických závodů n.p.Dukla-Hrušov (dospělí 1946-1976) Po osvobození v r.1945 vzniklo v obci Hrušově 6 ochotnických souborů. Po ukončení krátkodobé činnosti některých, řada členů přešla do souboru, který vznikl v r.1946 ve Spolku pro chemickou a hutní výrobu v Hrušově, později Hrušovské chemické závody n.p. Dukla. Zřizovatelem byl divadelní odbor při ZK ROH. Zakládající členové: Bedřich Fanfara, Josef Bajger, Miroslav Cichý, Milan Ambroz, Jaroslav Pacut. V r. 1947 se staví jeviště v závodní jídelně. Prvními inscenacemi byly: Pantáta Vohnut špiritistou, Jan Drda: Hrátky s čertem, J.K.Tyl: Strakonický dudák. U příležitosti 100. výročí narození Aloise Jiráska v r. 1951 byl zahájen 1. ročník Hrušovského divadelního jara z iniciativy souboru. Postupně byly inscenovány náročnější tituly i současné hry, s nimiž se soubor dostal do čela mezi nejúspěšnější ostravské soubory. 1958 - Vratislav Blažek: Třetí přání; 1961 - A.N.Arbuzov: Irkutská historie (rež. Jaroslav Kocman); 1963 - Shakespeare: Večer tříkrálový (rež. O.Kubečka). V roce 1963 přichází do souboru jako umělecký poradce Alois Müller (tehdy ještě herec Státního divadla v Ostravě), který přechází k samostatným režiím. V roce 1966 jedna z nejúspěšnějších - Ladislav Smoček: Bludiště a podivné odpoledne dr. Zvonka Burkeho. Následovaly např. R.Bolt: Člověk pro všechny časy, J.Anouillh: Antigona, R.Brecht: Pan Puntila a jeho služebník Matti, O.Daněk: Dva na koni, jeden na oslu, L.Leonov: Zlatý kočár, V.K.Klicpera: Veselohra na mostě, G. Mauppasant" Kulička, V.Trapl: Tobě hrana zvonit nebude (1975). V roce 1969 vznikla skupina Soubor mladých s cílem zameření se na dětského diváka. Její vedoucí byla Libuše Cichá, později Červená. První inscenace - Z.Horynová: Zkoušky čerta Belínka. Později např. H.Ch.Andersen: Sněhová královna. Výraznými osobnostmi, které formovaly úspěšnou činnost souboru byli vedle A.Müllera, členové skupiny, která přišla z vítkovického souboru (Miroslav Etzler, Emil Wolf, Václav Finger) a dále Pavel Vondruška (operní dirigent, později šéf orchestru činohry ND v Praze, filmový herec a člen divadla Járy Cimrmana), Dušan Zakopal (herec a režisér , později zakládající člen souboru Aureko II). Zahraniční zájezdy: 1968 - Itálie (Macerata) - Člověk pro všechny časy; v r. 1969 byl soubor vyslán na celosvětový festival amatérského divadla do Monaca, na němž získal Zlatou medaili za inscenaci hry L.Smočka Podivné odpoledne dr.Zvonka Burkeho; 1972 - Maďarsko- festival ve Székesfehéváru - Veselohra na mostě; 1974 - Estonsko (Tallin,Tartu,Perm) - Kulička, Veselohra na mostě; (za svou prezentaci obdržel soubor Uznání ministra kultury Estonské republiky). 1966 - Týden humoru a satiry v Bratislavě, čs. přehlídka, I.cena s hrou L.Smočka - Bludiště a Podivné odpoledne dr.Zvonka Burkeho. Účast na JH: 1961 - A.N.Arbuzov: Irkutská historie (režie Jaroslav Kocman); 1967 - L.Smoček: Bludiště a Podivné odpoledne dr. Zvonka Burkeho (režie A.Müller); 1968 - R.Bolt: Člověk pro všechny časy (režie A.Müller); 1969 - J.Anouillh: Antigona (režie A.Müller); 1970 - V.K.Klicpera: Veselohra na mostě (režie A.Müller); 1971 - B.Brecht: Pan Puntila a jeho 1976 končí činnost soubor dospělých pro nedostatek prostředků a nepochopení ze strany ZV ROH a vedení podniku. Končí i HDJ svým XXVI. ročníkem. Pokračuje nadále Soubor mladých, který připravuje představení, později jen různá pásma, recitační vystoupení, besedy s důchodci, vítání občánků a pod. Jeho členy jsou převážně děti. Bývalé divadelní prostory v HCHZ zanikly a soubor pracuje v soukromí. Jeho vedoucí je Libuše Červená, dříve Cichá.
ZK ROH důl Maršál Jeremenko (1948-1991) Soubor vznikl z členů končících souborů ve Vítkovicích. Repertoár tvořily klasické divadelní předlohy. Svou úrovní představení nepřesáhl významnost některých přehlídek jichž se často zúčastňoval. Reprízoval v okolí Ostravy. Významné inscenace: N.V.Gogol: Ženitba, D Usseau,A.Gow: Hluboké kořeny (v r.1957 vítěz Vítkovické žatvy), M.Gorkij: Vassa Železnovová (režie Milan Mauer). Pohádky - např.: Sander: Dlouhý,Široký a Bystrozraký, V.Tille: Dvě Maryčky. Poslední inscenace: A.Jirásek: Vojnarka. Významnou osobností organizační i tvůrčí (herec, režisér) byl Evžen Frydrych. Někteří členové (Jiří Seidl, Petr Böhm) přešli do souboru Na žíněnkách. Soubor ukončil činnost v souvislosti se zrušením ZK ROH dolu Jeremenko.
služebník Matti (režie A.Müller). V září Na žíněnkách (1976-1985) Při ZŠ v Ostravě-Hrabůvce. První inscenací je hra B.Jonsona: Lišák Volpone (režie J.Seidl). V roce 1977 přichází do souboru jako odborný poradce a také jako režisér Miloslav Čížek, tehdejší herec Divadla Petra Bezruče. Další představení v jeho režii, např.: M.Bulgakov- Ivan Vasilijevič, V W- Balada z hadrů, J.Otčenášek-S.Lichý - Romeo,Julie a tma, nejúspěšnější inscenace souboru. V r.1978 přijímá DS název Na žíněnkách. Další inscenace: G.Gorin- Thyl Ulenspiegel, rež. Pavel Cisovský - působil dříve ve vítkovickém souboru, v současnosti umělecký šéf a režisér komorní scény Aréna v Ostravě. Připravovanou hru M.Bulgakova - Moliere již soubor nedokončil, neboť v roce 1985 byla zrušena ZŠ a s ní pominulo i její provozní zázemí. Vedle výše jmenovaných patřili k herecky významným osobnostem později profesionální umělci: Vladimír Javorský, Miroslav Etzler mladší. Soubor se pravidelně zúčastňoval městských přehlídek a získal řadu ocenění. Na JH 1981 sehrál hru J.Otčenáška a S.Lichého - Romeo Julie a tma (v režii Miloslava Čížka).
Aureko (1976-1989) Mladí ambiciozní autoři s vlastními text-appely začínají v r. 1976 pod zřizovatelem Obvodní kulturní středisko v Ostravě-Porubě jako AUtorský REcitační KOlektiv. Zakládající členové: Petr Meissel (později profesionální režisér), Zuzana Krejčí (-Paszová, později Vobecká), Petr Pasz, Jana Rutová; později Ladislav Vrchovský (režisér, autor dramatizací), Jiří Vobecký (režisér, později profesionální), Jiří Sedláček (později profesionální herec). Úvodní představení. Gunar Egeloef- Poetika (recitační pásmo), J.Suchý - Park; později: J.Hanzlík-Potlesk pro Herodesa, P.Skarland-Věc slasti. Koncem 70tých let a začátkem 80tých let byly připravované inscenace pod drobnohledem schvalujících orgánů - odtud pokusy s pohybovým divadlem. V r.1981 inscenace Červený kohout letí k nebi - vlastní úprava Bulatoviče (Jakou barvu má srdce). Tato hra později přešla s některými členy do Bílého divadla. Autorská inscenace souboru Klec Zuzany Paszové-Vobecké byla uvedena koncem roku 1981. Následně soubor přechází pod Obvodní kulturní středisko v Ostravě 1 (Mor.Ostrava). Poslední inscenací (1983) je úprava poemy R.Jefferse Cawdor pod názvem Ferra v dramatizaci a režii L.Vrchovského. Postupně ze souboru odchází členové na studia do uměleckých škol či do profesionálních divadel, někteří do souboru Na žíněnkách a činnost je ukončena oficielně v roce 1989 na ObKS v Ostravě 1. Později v roce 1997 jsou L.Vrchovský a Z.Vobecká jedněmi ze zakladatelů souboru Aureko II.
Vítkovická divadelní žatva (1954 - 1967)
Michálkovická divadelní přehlídka (1954 - 1964)Starobělská kulturní jeseň (1959 - 1964)
Hrušovské divadelní jaro (1951 - 1976)
Dospělí dětem - celostátní národní přehlídka divadla pro děti (1973 - 1983)
Setkání divadel lidí v Ostravě (1989 - dosud)
Arénka (1994 - dosud)
Někde něco (1997 - dosud) Festival pouličních divadel, pořádaný Bílým divadlem

DOSPĚLÍ DĚTEM národní přehlídka amatérského činoherního divadla pro děti viz BČAD 972
Národní setkání dětských a dospělejších div. a loutk. soub.
1991 4. roč. In: Divadlo na Moravě 3., s. 19
1992 5. In: Divadlo na Moravě 3., s. 19
LOUTKÁŘSKÉ SOUBORY
Porubáček (1980-1985) Zřizovatel Obvodní dům pionýrů a mládeže Ostrava-Poruba. Umělecký vedoucí: prof.Ladislav Pospíchal. Loutkové divadlo dětí a mládeže provázáno na činnost svého zřizovatele. Inscenace: např. I.Peřinová-pohádky na draka, M.Kubátová-O rytíři Nežravkovi, V.Simonov-Kouzelná lampa Aladinova.
Loutková scéna Jitřenka DK OKD Ostrava-Poruba (1961-1993) V roce 1961 vzniká v Klubu pracujících Poruby, později DK OKD Ostrava-Poruba, jak soubor loutkoherecký, tak činoherní, s názvem Jitřenka. Pro loutkové divadlo je vybudována samostatná scéna a sál. Repertoár je zaměřen na dětské obecenstvo. K největším uměleckým úspěchům patří inscenace spjaté s hudbou - loutkový balet jako specifický animační projev, adekvátní náročné hudební předloze. Sem patří adaptace Smetanovy Vltavy, Čajkovského Spící krasavice, Louskáčka, Labutího jezera. Mezi další patří oceněné: V.Nezval-J.Středa: Anička Skřítek a Slaměný Hubert, G.Urbán: Bleděmodrý Petr. Soubor získal řadu ocenění se Spící krasavicí i na přehlídkách v zahraničí: Rakousko (Villach), Monaco-7.světový festival amatérského divadla, Francie (Le Mans) - získal Zlatou masku. V roce 1985 při 25.výročí existence činila bilance 45 premiér a 740 představení. Inscenace na LCH (Loutkářská Chrudim): Výraznou tvůrčí osobností byla Anna Pospíšilová, nejen vedoucí souboru, ale také upravovatelka předloh literárních i hudebních a hlavně režisérka většiny inscenací. V roce 1993 po privatizaci DK OKD zanikly provozní podmínky zrušením loutkářské vany, změnou funkce sálu a LS Jitřenka končí svou činnost. Činoherní soubor se formuje do občanského sdružení.
Loutkářský soubor DK ROH Vítkovic (1961-1991) LS vznikl v r.1961 na scéně Domu kultury ROH Vítkovic, kde byly pro něj vytvořeny provozně technické podmínky (samostatný sál s loutkářskou vanou).Již od prvopočátku se LS zaměřuje na dětského diváka. Jeho činnost je charakterizována hlavně dramaturgickou náročností a tvůrčím hledáním. Spolupracuje s profesionály: Petrem Nosálkem (loutkoherec ostravského Divadla loutek), výtvarníkem A.Holáskem. První inscenace: J.Kaláb - Není nad Ferdu (režie J.Krulikovský), H.Beránková - Vodník a duše. Mezi úspěšné inscenace se řadí: Z.K.Slabý - Tři karkulky, Z.Stoklasa - Kouzelný klavír, M.Kopecký - Pan Franc na zámku. Nový směr tvůrčího hledání představují inscenace: O.Augusta - Piráti, tygr a cukroví (1970), V.Cinybulk - Návštěva v Kocourkově. Přelomem v práci souboru je rok 1974, uměleckým vedoucím se stává Jan Urant. Pod režijním vedením P.Nosálka vzniká inscenace hry M.Markové Tanec s čertem - úspěšná v řadě přehlídek, využívá principu spojení loutek a živého herce na scéně. Tentýž režisér se podílí na dalších inscenacích: H.Ch.Andersen - Křesadlo, D.Jakubowská - Medvídek Vavřinec, R.Mosková - Kos a liška, staří čeští loutkáři - Don Šajn (tímto představením se hledá také cesta k dospělému diváku. Jejím výrazen jsou Aristofanovi Ptáci (1986). Poslední inscenace: M.Polák - Červená karkulka, K.H.Borovský - Král Lávra (1989). Vedle uvedených osobností, které výrazně formovaly úspěšnou činnost LS, patřil i J.Wolkmer a výtvarník a výtvarník Ivan Zavrták (výprava Don Šajn). LS obdžel řadu ocenění jednak uměleckého rázu, ale také za svou aktivní kulturně výchovnou činnost. Patřil k předním loutkářským souborům ZUČ nejen v Ostravě. Zahraniční zájezdy a mezinárodní přehlídky: UNIMA-ČSSR (1969,1979); Litva (1976), Rakousko (1977-Tanec s čertem), Polsko (1980-Křesadlo), Španělsko (1984-Don Šajn); účast na LCH s inscenacemi: 1965:Z.K.Slabý-Tři karkulky, 1966:Z.Stoklasa-Kouzelný klavír, 1967:A.Mikulka-Pohádka o mouše, 1968:Z.Florian-Jak chtěl vidět medvídek hvězdičky zblízka, E.Stoklas-O strašném loupežníku, 1969:M.Kopecký-Pan Franc na zámku, 1972:J.Švarc-Mořský car (režie J.Pustka), 1975:M.Marková-Tanec s čertem (režie P.Nosálek), 1978:B.Němcová-Sedm havranů, 1979:H.CH.Andersen-Křesadlo, 1982:R.Moskvová-Kos a liška (rež.P.Nosálek), 1984:staří lidoví loutkáři-Don Šajn (rež. P.Nosálek), 1986:Aristofanes-Ptáci (rež. P.Nosálek). Zhoršující se provozně technický stav loutkové scény, následná rekonstrukce a privatizace DK Vítkovice jako a.s. (1990-1991) vedly k ukončení činnosti jednoho z nejúspěšnějších LS ZUČ.
Činoherní soubory o nichž chybí podrobnější údaje (byly činné v 80tých letech, v současné době (1998) již neexistují:
Aproximace - fakultní výbor SSM, vysoká škola báňská Ostrava-Poruba, vedoucí Dušan Pirník.
Divadlo rekonstrukce a demolice - fakultní výbor SSM, Pedagogická fakulty Ostrava (Mor.Ostrava), vedoucí Jiří Šodek.
Horizont - Obvodní kulturní středisko Slezská Ostrava, vedoucí Zdeněk Fréhár.
Panoptikum - DK NHKG Ostrava-Zábřeh, vedoucí Lubomír Ivánek, (později přešel do vítkovického souboru).
Hlína - fakultní výbor SSM, Vysoká škola báňská Ostrava-Poruba, Vedoucí Jan Rychlík
Kladka - fakultní výbor SSM, Pedagogická fakulta Ostrava, ved. Ivan Motýl.
Sisyfos - Obvodní kulturní středisko Ostrava 3 (Jih), ved.Otakar Pazdiora.
Barák - fakultní výbor SSM, Pedagogická fakulta Ostrava, ved. Marek Kupec.
Fortunistické divadlo - Obvodní kulturní středisko Ostrava 3 (Jih), ved. Jiří Doležal.
Redok - Obvodní kulturní středisko Ostrava (Mor.Ostrava), vedoucí Vladimír Janák.Úhrnná divadelní společnost - Obvodní kulturní středisko Ostrava 1 (Mor.Ostrava), vedoucí Miroslav Strádal.
Změny - Střední odb. učiliště VŽKG, ved. Hana Dluhošová.
Jantarové divadlo - Obvodní kulturní středisko Ostrava-Poruba, ved. Dimitrij Dudík.
(Zakopalovi)
BÁČE, Evžen: Počátky divadelního života v Ostravě (1851-1918); Sborník příspěvků k dějinám a výstavbě města-Ostrava, č.3, nakladatelství Profil v Ostravě, r.1966, str.219
KRÁL, František: Z kulturně osvětového života v Moravské Ostravě v letech 1912-1940; Sborník příspěvků k dějinám a výstavbě města-Ostrava, č.5, nakladatelství Profil v Ostravě, r.1969,str.306
PAMÁTNÍK Župy divadelních ochotníků v Moravské Ostravě jako okrsku Fr.Sokola-Tůmy při ÚMDOČ vydaný u příležitosti jubilea 25letého trvání (1907-1932). In: Archiv města Ostravy, inv.č.1222, zn. B 900.
SPOLKY na území města Ostravy (1852-1951), Sdružený inventář-zpracoval Oldřich Svozil. In: AMO, Ostrava 1970
DIVADELNÍ odbor Osvětové besedy v Mariánských Horách (v Ostravě), 4 knihy vedené Milošem Zapletalem. In: AMO
PRůVODCE po fondech a sbírkách, vydal Městský archiv v Ostravě, v r. 1967. In: AMO
PĚT ROKů radostné práce lidového divadla v ZK v Hrušovských chemických závodech n.p.Dukla. In: AMO inv.č.6519, zn. A 5447
DĚJINY Ostravy, k vydání připravil Karel Jiřík, vydalo nakl. Sfinga v odborné péči Archivu města Ostravy, rok 1993. Dějiny obsahují části o kultuře včetně divadelního života i ochotnického (amatérského) v příslušných kapitolách od počátku 19. století až do r.1953. V příslušných rejstřících (korporací,věcný,osobní) a v seznamech literatury, rukopisů a pod. jsou i odkazy (dle jednotlivých kapitol) na archivní podklady, z nichž bylo čerpáno. Např. autoři: K.Jiřík, A.Grobelný, M.Rusínský, V.Martínek a další.
KULTURA Ostravska, Sborníky příspěvků k dějinám a výstavbě města.
PAMÁTNÍK Župy divadelních ochotníků v Mor. Ostravě a další. In:AMO.
IMPULS-DS Dům kultury ROH Vítkovic, 1945-1985, vydalo středisko DK ROH Vítkovic, 1985, text: Čeněk Halška a kol., In: KART,Halška,Zakopal
HALŠKA, Čeněk: soukromý archiv, Zengrova 20, Ostrava-Vítkovice
ZAKOPAL, Dušan: soukromý archiv,Gen. Píky 12/2886, Ostrava-Fifejdy (Zak)
CICHÁ - ČERVENÁ, Libuše: soukromý archiv, Plechanovova 12,Ostrava-Hrušov
METODICKÝ ZPRAVODAJ k problematice amatérského divadla a slovesnosti č.I,II,III/1986. Vydalo Městské kulturní středisko v Ostravě, uspořádal Pavel CISOVSKÝ.
ČÍHAL, Jan: soukromý archiv, Bedřicha Nikodéma 4478, Ostrava-Poruba
ZÁVODSKÝ, Vít: Zkoumání lidského údělu (Bílé divadlo Ostrava), Revue společnosti pro kulturu a umění v Ostravě, ročník 1993. In: Zak
SEIDL, Jiří: soukromý archiv, Výškovická 51, Ostrava-Zábřeh n.O.
VOBECKÁ - PASZOVÁ, Zuzana: soukromý archiv, Zelená 26, Ostrava-Mor.Ostrava a Přívoz (Vob)
HLAVSOVÁ, Michaela: soukromý archiv, Charkovská 1245, Ostrava-Poruba (Hlav)
LOUTKÁŘSKÝ soubor Domu kultury ROH Vítkovic, vydal DK ROK Vítkovic, 1986, k 25. výročí činnosti LS. In: Zak
(Zakopalovi)
1890: zal. Spolek divadelních ochotníků (s. 584)
DČD III. (dle Táborského)
1862 zal. čtenářský spolek "Beseda".
1866 provedla Štanderova společnost první české představení v Ostravě.
1890 zal.Spolek divadelních ochotníků. Hráli v různých hostincích až do
1894, kdy byl postaven Národní dům. V něm si postavili jeviště. Zde hráli ještě po 1918.1894 si Němci postavili "Deutsches Haus"
1900 si Poláci postavili pro divadelní účely "Dom polski".
1907-18 se hrálo německé divadlo v městském divadle. Potom přesídlili do Německého domu, až do 1944, kdy byla budova vybombardovaná.Poté hráli opět v městském divadle, až do 1945.
1940 byl Národní dům přestavěn na české divadlo.
1943 byl pro české divadlo upraven i sál v Přívozské ulici.
Javorin s. 157
ochotnický divadelní spolek Tyl (Vítkovice) - existence souboru již v r. 1910 (Pracná)
DSZMO, arch. mat. z r. 1941,1942 - scénogr. návrhy R. Malohlavy, foto z let 1942-44
LS DK VŽSKG
DSZMO, arch. mat. z 80. let
DS Impuls DK VŽSKG
DSZMO, arch. mat. z 80. let
LS Jitřenka Ostrava - Poruba
DSZMO (Pracná)
DS VŽKG vítěz JH 1955. 1956 slabší provedení Krvavých křtin.1956 se Třebíče zúčastnila malá smíšená umělecká skupina tohoto klubu.
OD 1956/5 s.109.OD 1956/10 s.225.

1996 DS Scéna- účastník přehlídky amatérských divadel v Hranicích

Divadlo na Moravě 3., s.92-4
ČINNOST kulturních a kulturně osvětových institucí a zařízení v Ostravě po r. 1945.
In: Ostrava. 13.sborník příspěvků k dějinám a výstavbě města.
Ostrava, Profil 1985. 532 s. KKHORÁK, Bohdan: Divadelní ochotnické působení v kraji Ostravském. (Turnovský uvádí, že připravuje)
RUSINSKÝ, Milan: Cesty a směr. Z historie divadla v Ostravě.
In: Ostravský kalendář Horník 196O. Ostrava Krajské nakladatelství 196O.
SOKOL-TŮMA, Fr.: Pohled do divadelní činnosti revíru ostravsko-karvínského. Velká Ostrava 1925. s.35 KK
VYMETAL, Cyril: Divadlo a hudba na Ostravsku v jubilejním roce Leoše Janáčka. Opava, Slezský ústav 1959. 4O s. Zprávy Slezského ústavu ČSAV v Opavě. Komunikát čís.2.
ÚMDOČ 1922: Dram. odb. Č.O.B.
Adresář 93: DS Aureko, DS Dividlo, DS Impuls, LS Jitřenka, LS Ostrava, DS Pták, DS Změny
DDOČ 1937: existence souboru (Burian s. 27, 176)
Ostravský festival OD 1958/11,s.256-7.
VÍTKOVICE: DS ZK VŽKG.Lorca:Mariana Pinedová. OD 1958/5, s.101.
MICHÁLKOVICE: DS ZK Důl Petr Cingr. Společenský byt /Dobričanin/. OD 1958/5, s.101. OD 1958/10, s.237.
MARIÁNSKÉ HORY - OD 1958/5, s.116.
1996 vyhlásilo sdružení pana Jana pro srandu a kulturně společenský život mladých věkem a duchem Werichovci spolu s Českým rozhlasem Ostrava soutěž pro amatéry o nejlepší interpretaci písniček, skladeb, forbín, pohádek nebo úryvků z her Jiřího Voskovce, Jana Wericha a Jaroslava Ježka.
Moravskoslezský den, 22.10.1996
"bavidélko" Per pedes, jinak jazzová kapela, která má zcela jednoznačnou základní orientaci, nasměrovanou vlastním pořadem Malá procházka Osvobozeným divadlem vznikla mnohokrát reprízovaná pásma, tzv. zábavná piškumpré - "Taky máte rádi Ježka a Voskovce Wericha?" či "Divotvorný pan Werich". Soubor dostal přízvisko bavidélko. Po vzniku sdružení Werichovci se stal vlastně jeho součástí a dodnes propaguje dílo Ježka a V W.
Svoboda-Středomoravský deník, 21.10.1997 1997 4. ročník Festivalu dětské tvorby Arénka. Jedná se o nesoutěžní přehlídku souborů, hlavně divadelních, výstavy dětských výtvarných prací atd. Festival je určen souborům ZŠ, ZUŠ, zvláštních škol, dětských domovů i dětem zdravotně postiženým..
Centrum, č.11, 1997
1997 čtyřdenní 13. setkání "dětských a dospělejších divadelních souborů". odehrálo 38 představení. Součástí akce bylo 6 samostatných tvůrčích dílen pod vedením herců, režisérů a dramaturgů z Prahy, Brna, Ostravy, Bratislavy i z Polska.
Lidové noviny, 17.11.1997
1997 Amatérské experimentální Bílé divadlo -oslavilo výročí 15 let od svého založení. Toto občanské sdružení existuje díky finančním grantům. Osm kmenových herců účinkuje na festivalech a soutěžních přehlídkách, soubor organizuje i samostatná vystoupení v přírodních exteriérech a veřejných prostranstvích.
Svoboda-Středomoravský deník, 18.11.1997
1998 Amatérské divadlo "Inzerát" působí při ZŠ Šeříkova v Ostravě-Výškovicích.V repertoáru má pásmo výstupů i pohádky pro děti.
Svoboda-Severomoravský deník, 28.02.1998
OSTRAVA (323 tis. obyv.): V Ostravě byla 19. 4. 1999 zahájena šestidenní celostátní přehlídka Maják s vystoupením 20 amatérských divadelních souborů. (Svoboda-Severomoravský deník, 19.04.1999)

OSTRAVA (323 tis. obyv.): Zastupitelstvo v ostravské městské části Moravská Ostrava a Přívoz schválilo granty a účelové příspěvky na r. 1999. Janáčkova konzervatoř v Ostravě získala 10 tis. Kč, Bílé divadlo 20 tis. Kč, Dividlo DDM Mariánské Hory 15 tis. Kč, Divadlo Aureko II 15 tis. Kč, Taneční sdružení při VŠB-TU Ostrava 30 tis. Kč, o.s. Kultura '98 12 tis. Kč, Společnost pro kulturu a umění 20 tis. Kč, Klub přátel časopisu Tvar Praha 20 tis. Kč, Společnost pro kulturu a umění v Ostravě 40 tis. Kč, Alliance Française 10 tis. Kč, Komorní scéna Aréna 25 tis. Kč, Antikvariát a klub s galerií Černý pavouk 40 tis. Kč, Knihovna města Ostravy 5 tis. Kč, Ekologické informační centrum Zelený bod
Ostrava 30 tis. Kč, Klaunské divadlo MIMO 30 tis. Kč, Nadace Landek Ostrava 20 tis. Kč, Čajovna Ostrava 10 tis. Kč, Centrum kultury a vzdělání 40 tis. Kč. (Centrum, č.5, 1999)

OSTRAVA (323 tis. obyv.): Ve dnech 4. a 5. 6. 1999 proběhl v klubech Hudební bazar a Prostor v Ostravě festival Divadelní rojení, kterého se zúčastnilo zhruba 10 neprofesionálních divadelních sdružení (DS Vpichy, Dividlo, Divadlo u Lípy atd.). (Svoboda-Severomoravský deník, 03.06.1999)
OSTRAVA-JIH,Divadelní ochotnický spolek (Dotazník ÚLK 1999.)
OSTRAVA-PORUBA, Divadelní společnost Jitřenka (Dotazník ÚLK 1999.)


1945 JH: Soubor župy divadelních ochotníků: F. Sokol-Tůma: Pasekáři
1946 JH: Divadelní sdružení Sokol-Tůma: F. Sokol-Tůma: Gorali
1947 JH: K. Čapek: Věc Makropulos
1948 JH: F. Šrámek: Plačící satyr
1963 JH: Divadélko pod okapem, OB: P. Veselý, L. - Nekuda: Šlápoty
1990 FEMAD: Dividlo MěDM: D. Hevier: Nevyplazuj jazyk na lva aneb hraní (si)
1998 JH: Bílé divadlo: Kolektiv: Ty který lyžuješ
WP 1969, 1971: Divadlo poezie OU NHKG
WP 1969: Divadlo poezie Act - studio
WP 1972, 1973, 1975, 1976, 1977: Divadlo poezie (Studio uměleckého přednesu) MKS (DK VŽKG)
WP 1992: Bílé divadlo

Loutkové divadlo:
LCH 1965, 1966, 1967, 1968, 1969, 1972, 1975, 1976, 1979, 1984,...Dům kultury pracujících VŽKG
LCH 1966, 1972, 1974, 1985, 1988,...Jitřenka DK, Dolu Vítězný únor
Máte nějaké další informace k tomuto tématu?
Pokud se s námi chcete o ně podělit, zašlete nám je prosím prostřednictvím následujícího formuláře. Formulář slouží pro zasílání faktografických informací pracovníkům databáze. Prosíme, neposílejte vzkazy určené souborům či jednotlivým osobám, nebudou jim doručeny. Neposkytujeme jiné než zveřejněné kontaktní informace. Pokud chcete kontaktovat jednotlivé soubory či organizace, využijte prosím jejich webové stránky.
Vaše jméno:
Váš e-mail:
Informace:
Obrana proti spamu: do této kolonky napiště slovo 'divadlo':