Texty: Polička, Excerpce pro MČAD 1998-2002

POLIČKA o.Svitavy
CČAD s. 21, 47, 52, 58, 59, 60, 61, 63, 64, 85, 93, 118,135, 374, 389
DČD I., s. 125
1818: Ochotnické divadlo v české řeči (s. 181)
30. a 40. léta 19. st.: české ochotnické divadlo (s. 290)
1841: Nová víceúčelová budova po vzoru drážďanského dvorního divadla (s. 296)
DČD II.
kolem 1860: poslední och. představení v němčině, pak už jen česky (s. 176)
50. - 80. léta 19. st.: aktivity českých ochotníků (s. 178)
1869: František Zákrejs: Anežka - hra napsaná k 50. výročí založení ochotnického spolku, hrála se až do 2. pol. 20. stol. v pěti nebo desetiletých intervalech (s. 178)
asi 70. léta 19. stol.: divadlo hrané dětmi (s. 191)
1872: Shakespeare: Romeo a Julie (s. 178)
1880: zal. ochotnická dramatická škola (s. 181)
DČD III.
první divadelní představení studentské r.1819, Život a umučení sv. Jana Nepomuckého v 2. poschodí radnice. . (Ron)

1819 čeští studenti uspořádali v hostinci na náměstí U Kurců čp.57 dvě představení, německé a české. Do divadla se do prvního patra lozilo po žebříku, takže i to byl patrně důvod, proč krajský úřad v Chrudimi odmítal dát oficiální povolení hrát divadlo. 1820 bylo jeviště postavené v radnici a hrálo se zde do 1825, kdy byla představení zakázána. 1826 se stal purkmistrem v Poličce Šebestián Hněvkovský, který 1827 povolil studentům z Dačic dvě představení. Za to byl krajským úřadem pokutován 2 zlatými. 1829 studenti marně žádali o povolení hrát. 1832 se situace opakovala. 1834 se zřizovaly chudinské ústavy a krajský úřad povolil v jejich prospěch hrát divadlo. Ochotníci ihned utvořili družstvo a postavili si divadlo ve velké síni na střelnici. Zde se hrálo 1834-6. 1837 se stalo majetkem chudinského ústavu a tím veřejným zařízením. 1841 se hrálo průměrně 10 představení ročně. Do 1848 většinou německy, potom většinou česky. 1837/??/ se jednalo o přestavění obecního domu čp.112 na školní budovu. Krátce po té se ustavilo Divadelní družstvo. Hrálo se buď ve velkém sále v radnici anebo po hospodách. 1841 ve školní budově bylo otevřené stálé divadlo, na svou dobu výjimečné, neboť bylo provedené na způsob královského dvorního divadla v Drážďanech. Mělo 72 uzavíracích sedadel, 5 lóží a 150 míst k stání. V průčelí byl městský znak a "Litteris et musis civitas Policzka". Zahajovací představení byla Armuth und Edelsinn a Der Deserteur/Kotzebue/. 1855 zde vystoupil se Zöllnerovou společností J.K.Tyl. Do 1860 se zde hrálo střídavě německy a česky, později jen česky. 1882 nastudovali ochotníci V studni. Reprízovali ji 1883. 1880 spolek svůj název doplnil Tyl. 1892 zal. Dramatický odbor Svatojosefské jednoty vedle spolku Tyl. 1894 provedli první hru. Hrálo se na různých jevištích, až do 1938. 1924 společně s Družstvem pro postavení divadla připravil Spolek Tyl postavení nové divadelní budovy. 1929 /Javorin 1927??/ skončila představení ve starém divadle, dosud stále upravovaném a modernizovaném, ale už nevyhovujícím a 1929 byl otevřen Tylův dům, kde spolek zahájil činnost Lucernou. Divadlo mělo 612 sedadel a 400 míst k stání. V nové budově hrál rovněž Dramatický odbor Svatojosefské jednoty. Zahajovací představení bylo "Svatý Václav"/Lom/. Všechna představení měla reprízy. Do 1943 to bylo 235 her a další jedno a dvouaktovky. Členy souboru byli především dělníci a malozemědělci. Celkem to bylo 50 činných a 6 přispívajících členů. Vlastnili archiv s rukopisy a velkou divadelní knihovnu. Členové se účastnili protifašistického odboje /1939-1945/. Členy Tyla byla řada pozoruhodných osobností. Čestným členem se stal František Zákrejs, spisovatel, důvěrný přítel rodiny Martinů. Ferdinand Martinů, otec Bohuslava Martinů byl aktivním členem a funkcionářem Tyla někdy už kolem 1870, a to po celých více jak třicet let. Jeho oblíbené role byly komické - opice, černoch, provazolezec. Pro tyto role mu manželka zhotovila kostým s mrštnou oháňkou. Byl dlouhá léta nenahraditelnou nápovědou. Bratr Bohuslava Martinů František byl rovněž dlouholetým aktivním členem souboru. Spolek měl 1943 70 činných členů, za svou historii sehrál 1315 představení, z nichž 43 repríz měla Františka Zákrejse "Anežka" s námětem z místního prostředí a Pašije /de Pauliny/ 15 repríz. Repertoár byl především český, klasický. Spolek měl tehdy velkou knihovnu o 6500 svazcích a bohatý archiv s plakáty od 1834 a s obsáhlou korespondenci s řadou významných divadelníků a spisovatelů. 1939-1945 byla řada členů vězněna v německých koncentračních táborech. (JM)
Ve službách Thalie II. s.282, Javorin s.182, Smékalová
od 1860 ochotnický spolek Tyl, až 18 představení ročně, ředitelem spisovatel Frant.Zákrejs, 1879 slaveno 60. výročí trvání, Karel Krejčí sepsal Letopisy, statistická tabulka produkce od r.1848, část.uveřejněno v Ochotníku divadelním č.168 a v Almanachu divadelním 1869 na str.100. Divadlo majetkem místního ústavu chudých, spravuje ho ochotnické družstvo (42 ochotníků).Zprávy o činnosti divadelních ochotníků v Čechách a na Moravě.
Praha, Otto 1882 str. 166. K.Krejčí kDÚ
Svatojánská jednota byla založena v r. 1892. Nejoblíbenější autorkou a režisérkou se stala slečna Terezie Andrlíková. (Dobroňka, Bůh - Láska v jesličkách). Hrály se hry tehdy běžně uváděné, výjevy z vesnického života, ale také biblické výjevy nebo legendy o světcích.. Událostí se stala inscenace Pašijí z r. 1935, k níž se spojily och. spolek Tyl a div. odbor Svatojánské jednoty. Vystupovala stovka účinkujících. Během dvou let byla hra uvedena 28 krát. Svou činnost obnovila jednota na krátkou dobu po válce. (OS)
KUKLA, O. A.:počátky ochotnického divadla ve Svatojosefské jednotě. Jitřenka 1998, č. 5, s. 52 - 53. kART
1867 předložili ochotníci ke schválení stanovy spolku. 1880 zal. Spolek divadelních ochotníků Tyl. /JM/
TÁBORSKÝ, str. 178 – 179.
1992 obnovil registrací DS Tyl. 1993 ŠS gymnázia nastudoval Čertovskou pohádku, 6 repríz, hostování v Sádku, Borové, Širokém Dole, Pomezí, Korouhvi, Sebranicích. 1995 ŠS ZUŠ Jak to bylo, pohádko? 1997 si ŠS Na lukách postavil v bývalé šatně divadélko pro 120 diváků. 1998 akce 3 divadla z jednoho města a Oupn Tylák ( ŠS: Adolf (autor žák 9. tř.), POPRASKD: O zakopaném hrnci (J. Jukl), O Karlovi ze Sádku (P. Erbes), 1997 hostování v Karlových Varech). 1998 ŠS Na lukách a ZUŠ B. Martinů Vánoční země (Frank Wenig), hry na motivy Ladových Pohádek naruby, vedení Vít Chadima, 1999 Rumcajs a drak.
Loutkové divadlo:
1999 Pekelná nuda (LS ZŠ). 8. ročník festivalu Polička 555 LS Studánka Pyšná princezna (M. Nohejlová).

Jitřenka. Časopis pro občany města Poličky a okolí. 1991, č. 6, s. 70-71, 1992, č. 1, s. 7-8, č. 2, s. 21-22, č. 5, s. 59, č. 6, s. 71-72, 1993, č. 9, s. 98, 1995, č.7-8, s. 85, 1997, č. 10, s.101, 111, č. 11, s.123, 1998, č. 1, s. 8-9, č. 2, s. 23, 1999, č. 1, s. 10, č. 4, s. 56, č. 5, s. 75. kART

BUREŠ, M.: Osudy divadla. Pochodeň 5. 9. 1965
KREJČÍ, K.: Ochotnické divadlo v král. věnném městě Poličce, jeho vznik, osudy a činnost, Polička 1894
DVOŘÁK, Josef: Historie Zákrejsovy Anežky na poličském jevišti. Literárně historický medailónek k 100.výročí premiéry hry "Anežka"...jíž v pěti jednáních divadlu podává František Zákrejs. Polička, Jednotný klub pracujících Vysočina 1969. 27 s., /4/ s.příl. kDÚ
KREJČÍ, Karel: Ochotnické divadlo v král.věnném m.Poličce 1819-1894. Polička, Spolek div.ochot."Tyl" 1894. UK, KK
WOLF, Ferdinand: První začátky divadelních her v Poličce. Od Trstenické stezky 1939-40/116-8. KK
Bratří Mrštíků okrsek ÚMDOČ v Poličce. In: Ve službách Thalie II. s.41.
Sídlo okrsku bří Mrštíků ÚMDOČ (1922).
ÚMDOČ 1922: SDO Tyl
oblastní přehlídka. OD 1958/7, s.164.
DS Tylova domu osvěty postupně uvedli Úklady a lásku, Bílou nemoc, Růžové poupě /Šafránek/, Jana /Řezáčová/, Padělek /Fiker/, Jen na lékařský předpis /Hirsch/, Popelku /Holková/, Krvavé křtiny. Letos slibný začátek s Krvavé křtiny.Mnoha repríz se dočkaly Sabinovy Maloměstské klepny. Zájezdy po okolí. V přípravě Dáma s kaméliemi a Lhář. DS studentů Jedenáctiletky nastudoval Šípkovou Růženku.
OD 1957/7, s.163. OD 1957/7, s.167. OD 1957/12,s.284-5.
Adresář 93: DS, Soubor mladých
Tři přadleny sehrál DS žáků jedenáctiletky.
OD 1956/8 s.189.
DS Popraskd (Dotazník ÚLK 1999.)