Texty: AS 2000, č. 3. Horčičková, Miki a Jarka

DOSPĚLÍ DĚTEM
12. – 14. KVĚTNA 2000 Nový Bor

Slíbil jsem, že se pokusím vyjádřit úroveň 18. přehlídky divadelních souborů, které hrají pro děti.
Tak tedy vězte, že přehlídka neměla pouze klady, neměla pouze zápory, byla nečernobílá. Byla tedy normálně lidská.
Přihlášené inscenace měly také své výkyvy oběma směry. Oproti minulosti nebyl ten výkyv tak velký, aby musel někdo proletět propadlem. Tím chci naznačit, že všechny inscenace zůstávají na pozicích, které již jsou vyzkoušené a ověřené. Tedy žádná revoluce, spíše inscenační zklidnění. Dokonce je i možné, že divadla určená dětem taková být mají. O tom ale tak skálopevně přesvědčen nejsem.
A teď, vážení a milí, co byste si mohli objednat pro své děti, do svých vlastních měst a měste-ček. Vezmu to popořadě.
Mimo soutěž již v pátek vystoupily dětičky z místní mateřské školy. Pro pohádku O Šípkové Růžence si vybraly úpravu Milady Mašatové. Úsměvné, neumělé, ale o to více pravdivé. Děti, tak jak to jen ony umí, chtěly předvést svým rodičům a tetám, co se už naučily a že už vůbec nemají strach z toho velkého jeviště.
Vlastní soutěž začala v soboru 13. května. V 10 hodin se představil divadelní spolek K.Čapek z Děčína, který si přivezl pohádku vlastního autora Vl. Huka. Inscenace nese název Krejčovský mistr aneb Pohádka na péro. Slabší text, především v nejednotném dějovém sledu, způsobí, že si občas klademe otázku, o kom že se to vlastně hraje. Přesto vřele doporučuji ke shlédnutí. Také proto, že režie a herecké výkony jdou vesměs nad text a činí ze hry příjemnou podívanou.
Odpoledne jsme viděli dvě představení. To, co začínalo dříve, byla pohádková komedie z DS Velký Šenov Elce Pelce do Pekelce. V 17 hodin přivezl cvikovský soubor Klubíčko roz-marnou pohádku Vl. Vančury Kubula a Kuba Kubikula.
V obou představeních byla zjevná výrazná chuť hrát si. To je pro každé divadlo velký vklad. Cvikovský soubor byl však lepší. Nejen dramaturgickým výběrem, ale zaslouží mimořádnou pochvalu za přesné dodržování rytmu představení a ukázněnou a zkušenou práci s loutkou.
Po sobotě přichází neděle a v 10 hodin se opět víc jak stovka dětí mohla podívat na pohádku Sněhová královna, kterou podle H.Ch. Andersena zdramatizovala Kristina Herzinová. V režii P. Trdly zahrál soubor Mladá scéna Ústí n.L. Když jsem na začátku psal, že došlo v přehlídce k jistému zklidnění, tak pro to mám i citát ochotných a šikovných techniků z novoborského divadla, vedených Z. Rejnou: „Světe, div se, Trdla stavěl scénu jen do 9 hodin večer a ne jako vždycky do pěti ráno“. Konec citátu a my už jenom viděli, jak ve vhodné a působivé scéně s výraznými a adekvátními kostýmy, s funkční zvukovou kulisou a účinným svícením organi-zoval režisér jednotlivé obrazy k rozehrání vzniklých situací. Mistrovská je režijní práce s komparzem a rovněž působivé jsou obrazy, v nichž hrají dětští představitelé. Celá inscenace emotivně působila na diváka.
Až si Vy vyberete pro své „doma“ tuto inscenaci, pochopíte, proč porota se sekretářkou J.Horčičkovou a ve složení J.Doležal, I.Bureš a M.Vik vybrala právě tuto pohádku na národní přehlídu.
Poslední soutěžní inscenace nebyla z nejlepších. DS Brčál z Jablonce n.N. sehrál pohádku Jak se stal Rumcajs loupežníkem od V. Čtvrtka. Soubor si však dal práci s přesným kostýmováním, které odezřel ze známého televizního seriálu. Sympatičnost souboru podtrhuje fakt, že je v něm většina začínajících adeptů a viditelná snaha dělat lépe a radostněji. To je ve-lice potěšitelné.

Ředitel divadla a přehlídky Viktor Linhart na závěr děkoval a oceňoval. Herecké ceny obdrželi: Milan Rosenkranc s Pavlem Černým a Petrou Nedvědovou z Děčína, Marie Morav-cová z Velkého Šenova, Lucie Výravová z Ústí n.L. a Milan Doležal z Jablonce n.N.
Čestné uznání porota přiřkla souboru Klubíčko ze Cvikova. Kristina Herzinová obdržela cenu za dramatizaci a Pavel Trdla za režii a scénické řešení pohádky Sněhová královna.
Zvláštní cena byla udělena technikům divadla, kteří zázraky dělají s úsměvem, v pohodě a ihned. Také bych rád ocenil Viktora Linharta, který již osmnáct let umí zajistit návštěvnost. Třeba tím, že s dětmi dělá divadelní předehru ve formě soutěží. Děti se těší na vstupenku zdarma, na sladkost a na klání. Taková soutěž o nejlepší kreslený obrázek s pohádkovou tématikou je výborný nápad. A zahrát si kuličky, když dnes už je těžko seženete?
Nemohlo být však všechno jenom na jedničku. Například čas na řádný rozbor inscenací je stále kritizován a je ho stále málo. Možná, že schází i větší chuť od členů souborů hledat nové spřízněné duše a společně tlačit na pořadatele, aby se zlepšilo to či ono a třeba by se někde našel i ten zatoulaný čas.
Takže přehlídka neměla pouze klady, neměla pouze zápory.

Miki a Jarka Horčičková.