Databáze českého amatérského divadla

Texty: AS 2000, č. 3. Lázňovská, Lenka

INDIÁNI, PIVO, SLZY ANEB DIVADELNÍ TŘEBÍČ JINAK

Velmi nesourodou družinu přivedl na pódium náčelník Velká Huba. Malí indiáni, malé bílé paní a malí rytíři, živý osel zůstal na štěstí před pódiem. Vzápětí se dostavili další náčelníci Bystré Oko a Bystrá Hlava /ten dokonce doprovázený svou milovanou Krásnou Srnou/. Vyslechli zdravici indiánského lidu a poté se odebrali do vigvamu na indiánskou dýmku míru. Že netušíte, o čem mluvím? Přece o slavnostním zahájení 9. Divadelní Třebíče ve středu l7. května odpoledne. Velká Huba alias Jarda Dejl, ředitel přehlídky, Bystré Oko, alias starosta města ing.Pavel Janata, Bystrá Hlava, předseda odborné poroty prof.Jan Císař a jeho žena Mirka. Bylo to velmi působivé a velmi divadelní. K divadelní Třebíči to podle mého soudu patřilo mnohem více než dřívější reje jinak přesličných mažoretek. Starosta města v závěru přehlídky projevil mimořádnou míru tvořivosti, smyslu pro humor a styl, když při zakončení přehlídky se na jevišti zjevil v indiánském převleku a promluvil po indiánsku. Jinak indiáni, rytíři i bílé paní jsou svědectvím o projektech výchovné dramatiky na škole pana ředitele Dejla. Musím ještě poznamenat, že Císařovým to moc slušelo a dokonce byli dalšími členy odborné poroty /režisér a umělecký šéf Divadla ABC v Praze Milan Schejbal, dramaturg Vladimír Zajíc, scénograf Karel Zmrzlý, režiséři a pedagogové Aleš Bergman a František Zborník, jednodenní porotce pedagog JAMU Karel Hegner a tajemník Milan Strotzer/ přemlouváni, aby se týden nemyli. Škoda, že na to nepřistoupili.
Program Divadelní Třebíče byl tak dramaturgicky zajímavý, že vyvolával otazník, zda jde skutečně o to, co se urodilo na regionálních přehlídkách. Odpověď je jednoznačná - z l2 uvedených inscenací bylo 8 nominací,3 doporučení na l.místě, l návrh ředitele DT /D lll České Budějovice Naši furianti/. Programová rada přehlídky stála letos před věru nelehkým úkolem. Řada pořadatelů regionálních přehlídek četla totiž propozice velmi nepozorně. Někteří si nevšimli, že členem poroty musí být odborník, který zná úroveň inscenací národní přehlídky /seznam byl součástí propozic/, jiní nevzali na vědomí, že má být zároveň ochoten zúčastnit se jednání programové rady. Kdyby se programová rada přísně držela litery propozic, musela by třetinu nominací přeřadit do doporučení. Tak by se do Třebíče např. nedostaly inscenace PIKI Volyně, Právě začínáme Horní Počernice, Blanenského divadla. Neudělala to, neboť usoudila, že spíše než cestou sankcí je třeba jít cestou trpělivé osvěty. Souhlasím, neboť potrestány za chyby pořadatelů by byly soubory, které tyto problémy ovlivnit nemohou. Znovu se jasně ukázalo, jak je důležité, aby v porotách regionálních přehlídek byli odborníci, kteří aktuálně, tj. z vlastní empirie, znají úroveň posledních tří ročníků DT. Některé slzy zklamaných hvězd a hvězdiček jdou jednoznačně na vrub tohoto problému. Jinak souhlasím s profesorem Císařem, který při jednom rozborovém semináři řekl, že v umění neexistuje absolutní pravda a vzpomínal na svého někdejšího studenta stavebního inženýra Oldřicha Kužílka, který se na hodinách režie dožadoval jasných vzorců.
Když jsme u hvězd, pak jsme letos viděli hrající režiséry /Saša Gregar v Podzimním koncertu, René Vápeník v Jak je důležité míti Filipa,Vlasta Peška ve Strakonickém dudákovi/, režiséry, kteří jsou zároveň scénografy /Mirek Pokorný z Lysé n.L., Jiří Polášek z Blanska, Saša Gregar z Hradce Králové, Vlasta Peška z Ořechova/.Titul renezančního obra festivalu právem náleží Vl.Peškovi, který byl režisérem, scénografem, autorem i interpretem scénické hudby, autorem úpravy Strakonického dudáka a ještě si zahrál roli Kalafuny. Na festivalu jsme viděli i dvě scénografie profesionálních výtvarníků Milana Čecha /Pygmalion z Horních Počernic/, Petra Kolínského /volyňský O.Wilde/,hostujícího profesionálního herce /Jakub Dostál, člen Divadla v Mostě v inscenaci Rádobydivadla Klapý/.Asi tato spolupráce není úplně jednoduchá. Soudím tak podle poznámky volyňského režiséra a herce Rendy Vápeníka, že se pan Kolínský v souboru jen mihl, ale honorář nebyl nejmenší.
Problémem každé přehlídky je publikum. Většinou je diváků málo a někdy se nechovají tak, jak by se slušelo. Třebíčtí pořadatelé /MěKS, Div.spolek Dramatický klub,IPOS-ARTAMA jako odborný partner, Městský úřad, Okresní úřad a SČDO/ letos místo povinné návštěvy studentů místních škol, zvolili formu nabídky. Podle mého názoru to fungovalo dobře, mladí byli vstřícní /samozřejmě za vstřícnost je třeba považovat také odchod o přestávce, jsem-li nespokojena/, nemyslím si, že některé představení svou neadekvátní reakcí poškodili, jak tomu bývalo v uplynulých letech. Za klad považuji rovněž přítomnost seminaristů z Kurzu praktické režie, jehož nový běh byl zahájen na loňském Krakonošově divadelním podzimu. Ostatních tak říkajíc volných seminaristů však nebylo o nic více než v minulých letech a většinou tytéž tváře: Majka Kotisová z Karlových Var, Pavel Trdla a Kristina Herzinová z Ustí n.L.,Zuzana Trnková z Kutné Hory, Dušan Zakopal z Ostravy, Václav Muller z Brna, Vít Závodský z Brna, tuatam ještě někdo další. Od prvního dne do posledního byli na přehlídce nejmladší účastníci ze skupiny Rohlík ideální šipkař z Teplic, od svého vystoupení ve čtvrtek až do konce zůstali také členové divadla Luna ze Stochova. Ostatní většinnou přijeli, zahráli, přišli na rozborový seminář a odjeli. Chápu, každý si musí vzít volno, zkrátit si tak dovolenou. Někdy to např. u studujících nejde zařídit ani při sebelepší vůli. Vše chápu, ale funkce přehlídky jako inspirace, poznání jiných přístupů a postupů, tedy jakési školy a školení, dnes při nedostatku vzdělávacích příležitostí vlastně nenahraditelné, je tím velmi oslabena. Nevím, co s tím, ale považuji to u každého divadelníka za nevyužitou příležitost, jež by mohla přispět k dalšímu uměleckému i osobnostnímu růstu. Při rozborovém semináři Našich furiantů vstala neznámá paní a řekla, že je z vesnického souboru a že se přijela podívat na vystoupení těch více profesionálně pracujících ochotníků a že je nadšená. Kéž by takových bylo více.
Zbývá odpovědět na otázku, kde se v mém titulku vzalo pivo. Počasí sice moc nepřálo, občas se zdálo, že bude sněžit, ale Slavnosti piva na náměstí před Národním domem v pátek a sobotu stačily pěkně přehlídku narušit. Hluk, ryk a tartas totiž pronikal až do divadelního sálu, rozborové semináře se musely překládat do jiného prostoru, vstup na přehlídku byl možný pouze s účastnickou plackou a v sobotu se pivní ochrance nepodařilo zabránit průniku opilců přímo do budovy. Nevím, co Rada města zamýšlela spojením obou akcí, tj. jejich konání ve stejném termínu a takřka na stejném místě /původní místo konání zimní stadion je totiž v rekonstrukci/. Děsí mě vyjádření ředitele Slavností, že se mu toto spojení líbí. Mně nikoliv!!!
Porotě přehlídky /byla nazvána sedmi statečnými/ se v průběhu devíti rozborových seminářů, které byly uvažováním o divadle a jeho zákonitostech, podařila řada skvostných vyjádření. Nechci o ně čtenáře AS připravit. Jenom na okraj poznamenávám, že její práci považuji za brilantní a že byli nejen moudří, ale také empatičtí, dokázali o půlnoci žertovat i na svůj vrub. Klobouk dolů.
"Divadelní dílo je inscenace, ta se však zjevuje konkrétním představením, v komunikaci s konkrétním divákem tady a teď a je úkolem režiséra utáhnout šroubky tak, aby to fungovalo v různých představeních srovnatelně." /A.Bergman při rozboru Elektrické pumy/
"Jsem nervozní, Zborník si tady organizuje prodej své knihy a dámy přede mnou si podávají žehličku." /J.Císař při nočním semináři k Perlám Hodži Nasredina/
"Představitel Viktora je neskutečně podobný autorovi hry A.J.Pitinskému /M.Schejbal k Pokojíčku/
"Když jsem viděl úvodní scénu, někdo spal na pohovce přikrytý dekou, na stolku byly flašky a sluha vzal umyvadlo, tak jsem se zděsil, že nějakým omylem jsem místo na Wildovi na Gogolově Revizorovi." /J.Císař, Jak je důležité míti Filipa/
"Chlapci tj.kolegové lektoři, řekli o představení i o sobě opravdu hodně". /F.Zborník při Podzimním koncertu/
"Jen jako úplně mladý, jsem si myslel, že největší rozkoší diváka je když může přemýšlet". /J.Císař při Strakonickém dudákovi/
"Scénografii považuji za standartně dobrou, takže ji extra nechválím." /K.Zmrzlý ke scénografii inscenace O svatém Jánu../
"Čím víc člověk o postavě ví, tím těžší je to zahrát." /A.Bergman Veronice Týcové O svatém Jánu.../
"Patří k české národní povaze, že když nám teče do bot, tak jsme sentimentálně pospolití, když se nic neděje, tak se pereme. Vyburcovat nás může až skutečná katastrofa." /F.Zborník k Našim furiantům/
"Váš četník vypadá jako něco mezi pošťákem a lidovými milicemi, červená košile dědečka Dubského připomíná jednak Garibaldiho, jednak Sokoly." /K. Zmrzlý ke scénografii Našich furiantů/.
Lenka Lázňovská

Související Ročníky přehlídek

Máte nějaké další informace k tomuto tématu?
Pokud se s námi chcete o ně podělit, zašlete nám je prosím prostřednictvím následujícího formuláře. Formulář slouží pro zasílání faktografických informací pracovníkům databáze. Prosíme, neposílejte vzkazy určené souborům či jednotlivým osobám, nebudou jim doručeny. Neposkytujeme jiné než zveřejněné kontaktní informace. Pokud chcete kontaktovat jednotlivé soubory či organizace, využijte prosím jejich webové stránky.
Vaše jméno:
Váš e-mail:
Informace:
Obrana proti spamu: do této kolonky napiště slovo 'divadlo':