Texty: Krátký, Karel: Životopisné údaje o Miloši Středovi, Miletín

Umělecko-průmyslový výtvarník a malíř divadelních dekorací Miloš Středa pochází z Jablonce nad Nisou, kde se dne 27. listopadu 1892 narodil. Učil se
4 roky dekorativní malbě v hanáckém malířském ateliéru Františka Sklenáře v Přerově. Tam si osvojil základní malířské vzdělání. V letech 1907 – 1911 pracoval v ateliéru malíře Františka Bubeníčka v Olomouci, kde se věnoval zejména obrazové výzdobě kostelů.

Později v malírně městských divadel pražských na Vinohradech získal znalosti malbě divadelních dekorací, což mu později získalo dobré jméno a oblibu u divadelníků.

Po návratu z I. světové války přišel na Hořicko. Zde se oženil se sl. Šturmovou z Milovic a usadil se trvale v Miletíně, kde se mu narodili synové Miloš a Vladimír. V té době byla kina jen ve větších městech a na venkově se rozvinula široce podporovaná zejména činnost divadelní. Dá se říci, že divadlo hrála vesměs divadelní mládež, ale i dospělí téměř na každé vesnici.

Miloš Středa měl možnost uplatnit svou malířskou techniku a znalosti získané zejména u malíře Františka Bubeníčka, v jehož ateliéru se připravovaly návrhy scén pro mnoho divadelních představení. Též praxe z vinohradské malírny mu přišla velice vhod. Maloval nejen divadelní dekorace, ale i opony s vlasteneckými a historickými náměty. Tvořil pro široký okruh divadelních spolků. Pro dekorace si zajížděli až z Jičínska, Kopidlnska a Jaroměřska. Byla to však práce spíše sezónní, té bylo zejména na podzim až příliš.

Pro svou veselou a přátelskou povahu si získal řadu přátel, pro něž pak maloval obrázky s krajinářskou tematikou, často s pohledem na Zvičinu nebo s motivy od říček Bystřice, Javorky či Cidliny, někdy s otevřeným pohledem do kraje. Na jeho obrazech se objevuje i zvláštně zabarvený podzimní žloutnoucí šerosvit.
Obliba jeho prací stoupala zejména koncem třicátých let, kdy přesídlil do Hořic, a později za německé okupace. V Hořicích pak působil po několik let též jako vedoucí scény loutkového divadla.

Miloše Středu zapojil jeho švagr Josef Ornst do odboje v Hořicích. Zde se ukrýval v roce 1941 mjr. Josef Matohlína jako organizátor „Obrany národa“. Josef Ornst byl po vyzrazení odsouzen na tři roky do káznice. Pomohl však mlčením Středovi a ten byl po vyšetřovací vazbě pro nedostatek důkazů propuštěn. V té době pokračovala divadelní činnost a byla záruka dalšího působení v malířském zaměstnání.

Po roce 1948 byla již divadelní činnost na venkově značně omezena, rovněž tak pohasl zájem o nákup obrazů. malované obrazy nahrazovala grafika a jiné reprodukční malířské techniky. Ještě občas se projevil zájem o lesní zátiší se zvěří jako věcný dar pro přátele z honitby. Z té doby pochází i značně rozměrný a velmi zdařilý pohled na moře, jenž je v majetku Středovy rodiny. Rovněž velmi působivý je pohled na Hořice, jehož hodnota je i dokumentární.

Jak bylo již zdůrazněno, když po roce1948 nebyla situace pro nákup uměleckých děl nijak zvlášť příznivá, přijal Miloš Středa místo sociálního pracovníka na novobydžovském okrese, odkud odešel do důchodu. Zemřel v Hořicích dne 8. dubna 1971. Jeho práce dodnes zdobí byty našich spoluobčanů na Miletínsku a Hořicku. Jeho nejlepší práce jsou v majetku jeho rodiny v Praze.

Zpracoval Ing. Karel Krátký,
Hořice, 8. 8. 2005